Inflace

Inflace je ekonomický jev, který se projevuje jako všeobecný a trvalý růst cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v průběhu času. Důsledkem inflace je pokles kupní síly peněz – za stejné množství peněz si v budoucnu koupíme méně zboží a služeb než dnes.

---

Inflace pro laiky: Co to znamená pro váš každodenní život?

Představte si, že si dnes za 100 korun koupíte pět rohlíků. Když je ale inflace, za rok si za těch samých 100 korun koupíte už jen čtyři rohlíky. Vaše peníze zkrátka ztratily na hodnotě. Inflace je tedy jako kdyby se ceny všech věcí kolem vás (od jídla po služby) pomalu, ale jistě šplhaly nahoru.

Proč ceny rostou? Důvodů může být víc. Někdy je to proto, že lidé mají moc peněz a chtějí moc kupovat (poptávková inflace) – to je jako když všichni chtějí ty samé boty a obchodník si za ně může říct víc. Jindy zase zdraží suroviny nebo energie, které firmy potřebují k výrobě (nákladová inflace) – třeba když výrazně podraží plyn, pekař musí zdražit rohlíky, protože má vyšší náklady.

Jak se měří? V Česku se inflace měří hlavně přes takzvaný spotřební koš. To je jako nákupní seznam nejčastějších věcí a služeb, které si lidé kupují (jídlo, bydlení, doprava, oblečení...). Statistici sledují, jak se mění ceny těchto položek, a z toho vypočítají, o kolik procent se v průměru zdražilo.

Co s tím děláme? Když inflace začne být moc vysoká a peníze moc rychle ztrácejí hodnotu, zasahuje Česká národní banka (nebo v eurozóně Evropská centrální banka). Zvyšuje úrokové sazby, aby si lidé a firmy méně půjčovali a méně utráceli. Cílem je zbrzdit poptávku a tím i růst cen.

---

Měření inflace

Míra inflace se nejčastěji měří jako procentní změna indexu spotřebitelských cen (CPI) za určité období (např. měsíc, rok). CPI je vypočítáván na základě tzv. spotřebního koše, což je soubor reprezentativního zboží a služeb, které průměrná domácnost spotřebovává. Složení a váhy tohoto koše pravidelně aktualizuje Český statistický úřad (ČSÚ).

Rozlišujeme několik způsobů vyjádření míry inflace:

• Meziroční inflace: Procentní změna cenové hladiny v aktuálním měsíci oproti stejnému měsíci předchozího roku.
• Meziměsíční inflace: Procentní změna cenové hladiny v aktuálním měsíci oproti předchozímu měsíci.
• Průměrná roční inflace: Procentní změna průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců oproti průměru předchozích 12 měsíců. Tato hodnota se často používá pro valorizace důchodů nebo propočty reálných mezd.

Dalším ukazatelem je deflátor HDP, který měří inflaci celkové produkce ekonomiky, nikoli jen spotřebního koše.

---

Typy inflace

Inflaci lze klasifikovat podle různých hledisek:

Podle intenzity

• Mírná (plíživá) inflace: Růst cenové hladiny v jednotkách procent ročně (např. 1–9 %). Je považována za přirozenou součást zdravé ekonomiky a nemusí mít výrazně negativní dopady.
• Pádivá (cválající) inflace: Růst cenové hladiny v desítkách procent ročně (např. 10–99 %). Ztrácí se důvěra v peníze, lidé se snaží zbavit hotovosti a investovat do reálných aktiv (nemovitosti, zlato).
• Hyperinflace: Růst cenové hladiny ve stovkách, tisících i více procentech ročně. Dochází ke kolapsu měny a návratu k naturální směně. (Příklad: Výmarská republika po první světové válce, Zimbabwe v 21. století).

Podle příčin

• Poptávková inflace (tahová): Vzniká, když je v ekonomice nadměrná poptávka po zboží a službách, která převyšuje dostupnou nabídku. Lidé mají dostatek peněz a jsou ochotni platit vyšší ceny. Často je způsobena nadměrným růstem peněžní zásoby.
• Nákladová inflace (tlačná): Způsobena růstem výrobních nákladů firem (např. zdražení surovin, energií, mezd). Firmy promítají vyšší náklady do cen svých výrobků, což tlačí ceny nahoru.
• Setrvačná (očekávaná) inflace: Vzniká v důsledku inflačních očekávání. Pokud lidé a firmy očekávají, že ceny porostou, promítají tato očekávání do svých rozhodnutí (např. požadavky na vyšší mzdy, zvyšování cen výrobků), čímž se inflace udržuje.

---

Příčiny inflace

Hlavní příčiny inflace zahrnují:

• Růst peněžní zásoby: Pokud centrální banka vytiskne příliš mnoho peněz, hodnota peněz klesá a ceny rostou.
• Růst agregátní poptávky: Zvýšená spotřeba domácností, investice firem nebo vládní výdaje mohou vést k přehřátí ekonomiky.
• Růst výrobních nákladů: Zvyšování cen energií, surovin, mezd nebo daní.
• Oslabení měnového kurzu: Znehodnocení domácí měny zdražuje dovážené zboží a služby.
• Inflační očekávání: Očekávání budoucí inflace, která se stávají sebenaplňujícím proroctvím.

---

Dopady inflace

Inflace má významné dopady na ekonomické subjekty i celou ekonomiku:

• Znehodnocování úspor: Peníze uložené na běžných účtech nebo v hotovosti ztrácejí svou kupní sílu.
• Přerozdělování bohatství: Inflace zvýhodňuje dlužníky (jejich dluh se v reálném vyjádření snižuje) a znevýhodňuje věřitele a střadatele.
• Nejistota a snížení investic: Vysoká a nestabilní inflace vytváří nejistotu ohledně budoucího vývoje cen, což odrazuje od dlouhodobých investic.
• Deformace daňového systému: Progresivní daňové systémy mohou vést k tzv. taxflaci, kdy se lidé s rostoucími nominálními příjmy (způsobenými inflací) posouvají do vyšších daňových pásem, i když jejich reálná kupní síla neroste.
• Ztráta konkurenceschopnosti: Pokud je inflace v zemi vyšší než u obchodních partnerů, domácí výrobky se stávají dražšími a méně konkurenceschopnými na mezinárodních trzích.

---

Boj proti inflaci

Proti inflaci se nejčastěji bojuje pomocí nástrojů měnové politiky centrálních bank a fiskální politiky vlád:

• Zvyšování úrokových sazeb: Centrální banka zvyšuje základní úrokové sazby, čímž zdražuje úvěry a snižuje motivaci k půjčování a utrácení, čímž se snižuje poptávka.
• Snížení peněžní zásoby: Omezení množství peněz v oběhu.
• Omezení vládních výdajů a zvýšení daní: Vláda může snížit agregátní poptávku prostřednictvím rozpočtových opatření.

---

Související pojmy

• Deflace: Opačný jev než inflace, tedy všeobecný a trvalý pokles cenové hladiny. Deflace může být stejně nebezpečná jako vysoká inflace, protože vede k odkládání spotřeby, snižování zisků firem a růstu nezaměstnanosti.
• Dezinflace: Zpomalení tempa růstu inflace. Ceny stále rostou, ale pomaleji než v předchozím období.
• Stagflace: Kombinace vysoké inflace a ekonomické stagnace (nízký růst HDP) nebo vysoké nezaměstnanosti. Tento jev je pro ekonomiku obzvláště problematický.

Odkazy

• Inflace na stránkách České národní banky
• Inflace na stránkách Českého statistického úřadu
• Inflace na české Wikipedii