Baroko: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Umělecký sloh | název = Baroko | obrázek = St. Peter's Square, Vatican City.jpg | popisek = Svatopetrské náměstí ve Vatikánu – ikonický příklad barokní architektury | období = přibližně 1600–1750 | země_původu = Itálie (Řím) | hlavní_rysy = Dynamika, emocionálnost, dramatičnost, bohatá ornamentika, iluzivní efekty | architekti = Gian Lorenzo Bernini, Francesco Borromini, Carlo Maderno, Johan…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| související_slohy = Manýrismus, Rokoko, Klasicismus | | související_slohy = Manýrismus, Rokoko, Klasicismus | ||
}} | }} | ||
'''Baroko''' je vlivný [[umělecký sloh]], který dominoval [[Evropa|evropskému]] umění, architektuře, hudbě a literatuře přibližně od počátku 17. století do poloviny 18. století. Vznikl v [[Itálie|Itálii]] (zejména v [[Řím|Římě]]) a rychle se rozšířil do dalších zemí, kde nabyl různých regionálních forem. Je charakterizován | '''Baroko''' je vlivný [[umělecký sloh]], který dominoval [[Evropa|evropskému]] umění, architektuře, hudbě a literatuře přibližně od počátku 17. století do poloviny 18. století. Vznikl v [[Itálie|Itálii]] (zejména v [[Řím|Římě]]) a rychle se rozšířil do dalších zemí, kde nabyl různých regionálních forem. Je charakterizován '''dramatičností, emotivností, bohatou ornamentikou, pohybem a iluzivními efekty''', často ve službách [[protireformace]] a posílení absolutistické moci. | ||
== Charakteristické rysy == | == Charakteristické rysy == | ||
| Řádek 52: | Řádek 52: | ||
== Pro laiky == | == Pro laiky == | ||
Představte si '''baroko''' jako takový | Představte si '''baroko''' jako takový '''"velkolepý a dramatický"''' umělecký styl, který byl v módě zhruba před 300–400 lety. Všechno, co bylo barokní – ať už [[kostel|kostel]], [[zámek|zámek]], [[socha]] nebo [[obraz]] – mělo působit bohatě, honosně a vzbudit silné emoce. Nebylo to jemné a klidné jako dřív, ale spíš plné pohybu, zlatých ozdob, velkých gest a silných barev. Bylo to, jako by se umění snažilo ukázat co největší sílu a nádheru, často ve jménu [[náboženství|náboženství]] nebo králů. V [[Česká republika|Česku]] máme spoustu nádherných barokních staveb, protože se v té době hodně stavělo a zdobilo. | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:15
Obsah boxu
Šablona:Infobox Umělecký sloh Baroko je vlivný umělecký sloh, který dominoval evropskému umění, architektuře, hudbě a literatuře přibližně od počátku 17. století do poloviny 18. století. Vznikl v Itálii (zejména v Římě) a rychle se rozšířil do dalších zemí, kde nabyl různých regionálních forem. Je charakterizován dramatičností, emotivností, bohatou ornamentikou, pohybem a iluzivními efekty, často ve službách protireformace a posílení absolutistické moci.
Charakteristické rysy
Baroko je slohem, který se snažil působit na smysly a emoce diváka či posluchače:
- Dynamika a pohyb: Na rozdíl od renesanční statičnosti je baroko plné pohybu, spirálovitých kompozic a dramatických gest.
- Emocionalita a dramatičnost: Zobrazuje silné emoce, utrpení, ale i extázi a radost. Cílem bylo diváka dojmout a vtáhnout do děje.
- Iluzivní efekty: Často využívá trompe l'oeil (klamat oko) techniky v malbě a architektuře, vytváří dojem hloubky a prostorovosti.
- Bohatá ornamentika: Vyznačuje se hojným používáním zlacení, štuků, mramoru a složitých dekorací.
- Jednota umění: Často spojuje architekturu, sochařství a malířství do jednoho komplexního celku (tzv. gesamtkunstwerk – „celkové umělecké dílo“).
- Kontrasty: Hraje si s kontrasty světla a stínu, barvami a texturami.
Architektura
Barokní architektura je monumentální a působivá. Typické jsou zvlněné fasády, oválné půdorysy, kupole a velkolepé prostory. Hlavním cílem bylo vyvolat pocit úžasu a božské vznešenosti.
- Itálie: Gian Lorenzo Bernini (Svatopetrské náměstí, kolonáda sv. Petra), Francesco Borromini (Kostel San Carlo alle Quattro Fontane).
- České země: Kilian Ignaz Dientzenhofer (Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně), Jan Santini Aichel (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře), Johann Bernhard Fischer von Erlach (Clam-Gallasův palác v Praze).
Sochařství
Barokní sochařství je plné pohybu, expresivních emocí a dramatických drapérií. Sochy často vystupují z prostoru a komunikují s okolím.
- Gian Lorenzo Bernini: (Extáze svaté Terezy, Apollón a Dafné).
- Matyáš Bernard Braun: (Sochy Ctností a Neřestí v Kuksu).
Malířství
Barokní malířství je charakteristické šerosvitem (tzv. chiaroscuro), intenzivními barvami a dramatickými kompozicemi. Často zobrazuje náboženské scény, mytologické příběhy a portréty.
- Caravaggio: (Povolání svatého Matouše).
- Peter Paul Rubens: (Snímání z kříže).
- Rembrandt: (Noční hlídka).
- České země: Karel Škréta, Petr Brandl, Jan Kupecký.
Hudba
Barokní hudba se vyznačuje složitou polyfonií, rozvojem opery, koncertů a oratorií.
- Johann Sebastian Bach: (Braniborské koncerty, Mše h moll).
- Georg Friedrich Händel: (Mesiáš).
- Antonio Vivaldi: (Čtvero ročních dob).
- České země: Jan Dismas Zelenka, Adam Michna z Otradovic.
Baroko v českých zemích
Baroko mělo na české země obrovský vliv, zejména po třicetileté válce, kdy se stalo hlavním slohem rekatolizace a obnovy země. České baroko je považováno za jedno z nejvýznamnějších v Evropě, s jedinečným spojením vrcholné monumentality a venkovské zbožnosti. Vzniklo zde mnoho architektonických skvostů, kostelů, klášterů a zámků.
Pro laiky
Představte si baroko jako takový "velkolepý a dramatický" umělecký styl, který byl v módě zhruba před 300–400 lety. Všechno, co bylo barokní – ať už kostel, zámek, socha nebo obraz – mělo působit bohatě, honosně a vzbudit silné emoce. Nebylo to jemné a klidné jako dřív, ale spíš plné pohybu, zlatých ozdob, velkých gest a silných barev. Bylo to, jako by se umění snažilo ukázat co největší sílu a nádheru, často ve jménu náboženství nebo králů. V Česku máme spoustu nádherných barokních staveb, protože se v té době hodně stavělo a zdobilo.