1870: Porovnání verzí
Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache) |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 83: | Řádek 83: | ||
== 👑 Hlava státu == | == 👑 Hlava státu == | ||
* | * '''[[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersko]]''': císař [[František Josef I.]] | ||
* | * '''[[Prusko|Prusko]]''' / '''[[Severoněmecký spolek]]''': král [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]], kancléř [[Otto von Bismarck]] | ||
* | * '''[[Francie]]''': císař [[Napoleon III.]] (do 4. září), poté Vláda národní obrany | ||
* | * '''[[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojené království]]''': královna [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]], premiér [[William Gladstone]] | ||
* | * '''[[Ruské impérium|Rusko]]''': car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] | ||
* | * '''[[Spojené státy americké|USA]]''': prezident [[Ulysses S. Grant]] | ||
* | * '''[[Italské království (1861–1946)|Itálie]]''': král [[Viktor Emanuel II.]] | ||
* | * '''[[Papežský stát]]''': papež [[Pius IX.]] (do 20. září) | ||
* | * '''[[Španělsko]]''': regentství, hledání nového krále (od [[1871]] [[Amadeus I. Španělský]]) | ||
* | * '''[[Osmanská říše]]''': sultán [[Abdülaziz]] | ||
{{DEFAULTSORT:1870}} | {{DEFAULTSORT:1870}} | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:04
Obsah boxu
| 1870 | |
|---|---|
| Století | 19. století |
| Desetiletí | 1870s |
| Předchozí rok | 1869 |
| Následující rok | 1871 |
Rok 1870 (MDCCCLXX) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Byl to rok, který dramaticky přepsal politickou mapu Evropy, především kvůli prusko-francouzské válce, která vedla k pádu Druhého francouzského císařství, sjednocení Německa a dokončení sjednocení Itálie.
🌍 Události ve světě
Rok 1870 byl definován především ozbrojeným konfliktem mezi Pruskem a Francií, který měl dalekosáhlé důsledky pro celý kontinent.
⚔️ Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka byla klíčovou událostí roku a jedním z nejvýznamnějších konfliktů 19. století.
- 13. července – Emžská depeše: Pruský kancléř Otto von Bismarck záměrně upravil a zveřejnil telegram o setkání pruského krále Viléma I. s francouzským velvyslancem. Zveřejněná verze působila urážlivě pro obě strany a vyprovokovala francouzskou veřejnost k požadavku války.
- 19. července – Francie vyhlašuje válku Prusku. Jižní německé státy (Bavorsko, Württembersko, Bádensko) se v souladu s obrannými smlouvami připojují na stranu Pruska.
- 4. srpna – Bitva u Wissembourgu, první velká bitva války, končí pruským vítězstvím.
- 18. srpna – Bitva u Gravelotte: Jedna z nejkrvavějších bitev války, která skončila strategickým vítězstvím Prusů a obklíčením hlavní francouzské armády v Metách.
- 1. září – Bitva u Sedanu: Rozhodující bitva války. Pruské a spojenecké síly drtivě porazily francouzskou armádu.
- 2. září – Francouzský císař Napoleon III. je zajat spolu s celou svou armádou u Sedanu. Tato zpráva způsobila v Paříži šok.
- 4. září – V Paříži je po zprávě o zajetí císaře vyhlášena Třetí republika. Je ustavena Vláda národní obrany v čele s generálem Trochuem.
- 19. září – Pruské jednotky zahajují obléhání Paříže, které trvalo až do ledna 1871.
🇮🇹 Sjednocení Itálie
Válka mezi Pruskem a Francií měla přímý dopad na Itálii. Francouzská posádka, která chránila papežskou suverenitu v Římě, byla odvolána na francouzskou frontu.
- 20. září – Italská vojska Italského království vstupují do Říma skrze průlom v hradbách (Porta Pia). Tím je de facto dokončen proces sjednocení Itálie (Risorgimento). Papežský stát zaniká a papež Pius IX. se prohlašuje za "vatikánského vězně".
🇺🇸 Spojené státy americké
- 3. února – Je ratifikován Patnáctý dodatek Ústavy, který zakazuje omezování volebního práva na základě rasy, barvy pleti nebo předchozího stavu otroctví.
- 22. června – Kongres zřizuje Ministerstvo spravedlnosti.
- John D. Rockefeller zakládá společnost Standard Oil, která se brzy stane dominantní silou v ropném průmyslu.
🇻🇦 Vatikán
- 18. července – První vatikánský koncil schvaluje dogmatickou konstituci Pastor aeternus, která definuje dogma o papežské neomylnosti. Koncil byl následně přerušen kvůli obsazení Říma italskými vojsky a nikdy nebyl formálně ukončen.
🌏 Ostatní události
- 1. března – Končí Paraguayská válka, nejkrvavější konflikt v dějinách Jižní Ameriky. Paraguayský prezident a diktátor Francisco Solano López je zabit v bitvě. Paraguay je totálně zdevastována a ztrácí obrovskou část své mužské populace.
- 13. března – Ruský revolucionář Sergej Něčajev je zatčen v Ženevě.
- 12. května – V Kanadě je přijat Manitoba Act, který zakládá provincii Manitoba a ukončuje povstání u Red River.
🇨🇿 Události v Česku
- V Českém království pokračuje politické napětí mezi českou reprezentací a vídeňskou vládou v rámci Rakouska-Uherska.
- Pokračuje éra masových shromáždění pod širým nebem, tzv. táborů lidu, kde Češi manifestují své požadavky na státoprávní uspořádání a zrovnoprávnění s Němci.
- V Praze je založena Živnostenská banka, první velká finanční instituce plně v českých rukou, která hrála klíčovou roli v podpoře českého průmyslu a podnikání.
- Bedřich Smetana pracuje na opeře Libuše, která byla zamýšlena pro slavnostní příležitost, jako je korunovace Františka Josefa I. českým králem.
🔬 Věda a technika
- Louis Pasteur publikuje své studie o nemocech bource morušového, čímž zachraňuje francouzský hedvábnický průmysl a definitivně potvrzuje svou teorii o mikrobiálním původu nemocí.
- Je dokončena první transkontinentální telegrafní linka napříč Indií.
- V Londýně je otevřena Tower Subway, první podzemní "trubková" dráha na světě, která vedla pod řekou Temže.
🎨 Umění a kultura
- Jules Verne vydává slavný román Dvacet tisíc mil pod mořem.
- Lev Nikolajevič Tolstoj dokončuje a vydává román Vojna a mír jako celek.
- Richardu Wagnerovi je v Mnichově premiérována opera Valkýra.
- V Paříži se koná první výstava děl, která budou později označena jako impresionismus, i když samotný termín ještě není používán. Mezi vystavujícími jsou Claude Monet, Pierre-Auguste Renoir a Camille Pissarro.
👶 Narození
- 8. ledna – Miguel Primo de Rivera, španělský generál a diktátor († 1930)
- 2. února – Vsevolod Emiljevič Mejerchold, ruský divadelní režisér a teoretik († 1940)
- 7. února – Alfred Adler, rakouský lékař a psycholog, zakladatel individuální psychologie († 1937)
- 22. dubna – Vladimir Iljič Lenin, ruský revolucionář, vůdce bolševické revoluce a první představitel Sovětského svazu († 1924)
- 30. dubna – Franz Lehár, rakouský hudební skladatel maďarského původu, mistr operety († 1948)
- 24. května – Jan Smuts, jihoafrický státník a generál († 1950)
- 27. srpna – Amado Nervo, mexický básník a diplomat († 1919)
- 31. srpna – Maria Montessori, italská pedagožka a lékařka († 1952)
- 26. září – Kristián X., dánský a islandský král († 1947)
- 30. září – Jean Baptiste Perrin, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1942)
- 10. prosince – Adolf Loos, rakouský architekt a teoretik, průkopník moderní architektury narozený v Brně († 1933)
- 14. prosince – Karl Renner, rakouský politik, první kancléř a pozdější prezident Rakouska († 1950)
⚰️ Úmrtí
- 29. března – Paul-Émile Botta, francouzský archeolog a diplomat (* 1802)
- 11. dubna – Justus von Liebig, německý chemik, zakladatel agrochemie (* 1803)
- 9. června – Charles Dickens, anglický spisovatel (* 1812)
- 23. září – Prosper Mérimée, francouzský spisovatel a historik (* 1803)
- 5. prosince – Alexandre Dumas starší, francouzský spisovatel, autor Tří mušketýrů (* 1802)
- 22. prosince – Gustavo Adolfo Bécquer, španělský romantický básník a prozaik (* 1836)
👑 Hlava státu
- Rakousko-Uhersko: císař František Josef I.
- Prusko / Severoněmecký spolek: král Vilém I., kancléř Otto von Bismarck
- Francie: císař Napoleon III. (do 4. září), poté Vláda národní obrany
- Spojené království: královna Viktorie, premiér William Gladstone
- Rusko: car Alexandr II.
- USA: prezident Ulysses S. Grant
- Itálie: král Viktor Emanuel II.
- Papežský stát: papež Pius IX. (do 20. září)
- Španělsko: regentství, hledání nového krále (od 1871 Amadeus I. Španělský)
- Osmanská říše: sultán Abdülaziz
⏰ Tento článek je aktuální k datu 15.12.2025