Herbert Hoover: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Osoba | jméno = Herbert Hoover | obrázek = Herbert Hoover, official portrait, 1929.jpg | popisek = Oficiální portrét Herberta Hoovera, 1929 | datum narození = 10. srpna 1874 | místo narození = West Branch, Cedar County, Iowa, USA | datum úmrtí = 20. října 1964 (ve věku 90 let) | místo úmrtí = New York City, New York, USA | státní příslušnost = Americká | rodiče = Je…“ |
m Nahrazení textu „ *“ textem „**“ |
||
| Řádek 68: | Řádek 68: | ||
* '''Hooverova filozofie:''' Hoover věřil v individuální iniciativu a omezenou roli vlády. Odmítal přímou federální pomoc postiženým občanům, protože se obával, že to podkope jejich morálku a soběstačnost. Místo toho prosazoval dobrovolnou pomoc a spolupráci mezi soukromými společnostmi a místními samosprávami. | * '''Hooverova filozofie:''' Hoover věřil v individuální iniciativu a omezenou roli vlády. Odmítal přímou federální pomoc postiženým občanům, protože se obával, že to podkope jejich morálku a soběstačnost. Místo toho prosazoval dobrovolnou pomoc a spolupráci mezi soukromými společnostmi a místními samosprávami. | ||
* '''Reakce na krizi:''' | * '''Reakce na krizi:''' | ||
** '''Odmítání přímé pomoci:''' Ačkoliv přijal opatření na podporu bank a velkých společností (např. Reconstruction Finance Corporation), zdráhal se poskytnout přímou federální pomoc obyčejným občanům, což bylo kritizováno jako nedostatečné. | |||
** '''Veřejné práce:''' Inicioval velké projekty veřejných prací, jako je stavba Hooverovy přehrady, aby se vytvořila pracovní místa. | |||
** '''Tarifní válka:''' Podepsal [[Smoot-Hawley Tariff Act|Smoot-Hawley Tariff Act]] v roce 1930, který výrazně zvýšil cla na dovážené zboží. To mělo chránit americký průmysl, ale v konečném důsledku to vedlo k odvetným clům ze strany jiných zemí a prohloubilo globální hospodářskou krizi. | |||
* '''Bonusová armáda (Bonus Army):''' V roce 1932 tisíce veteránů z první světové války, známých jako "Bonus Army", pochodovaly na Washington, D.C., a požadovaly okamžité vyplacení slíbených bonusů. Hoover nařídil armádě, aby je rozehnala, což bylo provedeno s násilím a poškodilo to jeho pověst. | * '''Bonusová armáda (Bonus Army):''' V roce 1932 tisíce veteránů z první světové války, známých jako "Bonus Army", pochodovaly na Washington, D.C., a požadovaly okamžité vyplacení slíbených bonusů. Hoover nařídil armádě, aby je rozehnala, což bylo provedeno s násilím a poškodilo to jeho pověst. | ||
* '''Neoblíbenost:''' Veřejnost byla hluboce zklamaná z jeho reakce na krizi. Chýše bezdomovců byly posměšně nazývány "Hoovervilles", kartonové přikrývky "Hoover blankets" a prázdné kapsy "Hoover flags". | * '''Neoblíbenost:''' Veřejnost byla hluboce zklamaná z jeho reakce na krizi. Chýše bezdomovců byly posměšně nazývány "Hoovervilles", kartonové přikrývky "Hoover blankets" a prázdné kapsy "Hoover flags". | ||
Aktuální verze z 3. 6. 2025, 04:34
Obsah boxu
| Herbert Hoover | |
|---|---|
| Soubor:Herbert Hoover, official portrait, 1929.jpg | |
| Oficiální portrét Herberta Hoovera, 1929 | |
| Datum narození | 10. srpna 1874 |
| Místo narození | West Branch, Cedar County, Iowa, USA |
| Datum úmrtí | 20. října 1964 (ve věku 90 let) |
| Místo úmrtí | New York City, New York, USA |
| Státní příslušnost | Americká |
| Rodiče | Jesse Clark Hoover, Hulda Randall Minthorn Hoover |
| Manželka | Lou Henry Hoover (sňatek 1899) |
| Děti | Herbert Hoover Jr., Allan Hoover |
| Povolání | Politik, Inženýr, Humanitář |
| Politická strana | Republikánská strana |
| Úřad | 31. prezident Spojených států amerických |
| Období | 4. března 1929 – 4. března 1933 |
| Předchůdce | Calvin Coolidge |
| Nástupce | Franklin D. Roosevelt |
| Viceprezident | Charles Curtis |
Herbert Hoover
Herbert Clark Hoover (* 10. srpna 1874, West Branch, Cedar County, Iowa, USA – † 20. října 1964, New York City, New York, USA) byl americký inženýr, humanitář a třicátý první prezident Spojených států amerických. Sloužil jedno funkční období v letech 1929 až 1933. Hoover nastoupil do úřadu v době velké hospodářské prosperity, ale jeho prezidentství bylo fatálně poznamenáno nástupem Velké hospodářské krize, nejhorší ekonomické krize v historii USA, na kterou jeho administrativa nebyla schopna účinně reagovat.
---
Raný život a vzdělání
Herbert Hoover se narodil do chudé kvakerské rodiny ve West Branch v Iowě. V devíti letech osiřel.
- Vzdělání: Vystudoval Stanford University v roce 1895 s titulem v geologii a důlním inženýrství. Byl členem prvního promočního ročníku Stanfordu.
- Kariéra inženýra: Před vstupem do politiky vybudoval mezinárodní kariéru jako úspěšný důlní inženýr a podnikatel, pracující po celém světě (Austrálie, Čína, Británie, Rusko). Nashromáždil značné jmění.
V roce 1899 se oženil s Lou Henry Hoover. Měli dva syny.
---
Předprezidentská humanitární a politická kariéra
Hooverova pověst humanitáře a efektivního organizátora ho vynesla do popředí.
- Záchrana Američanů v Evropě (1914): Na začátku první světové války pomohl zorganizovat evakuaci 120 000 Američanů z Evropy.
- Belgická pomoc (1914–1917): Vedl Komisi pro pomoc Belgii (Commission for Relief in Belgium), která poskytovala jídlo a zásoby milionům lidí v okupované Belgii během války.
- Správce potravin (U.S. Food Administrator, 1917–1918): Po vstupu USA do války ho prezident Woodrow Wilson jmenoval správcem potravin, kde úspěšně koordinoval dodávky potravin pro americké jednotky a spojence.
- Americká správa pomoci (American Relief Administration, po válce): Po válce vedl Americkou správu pomoci, která dodávala jídlo a oblečení milionům lidí ve válkou zpustošené Evropě, včetně sovětského Ruska během hladomoru. Tyto aktivity mu vynesly celosvětové uznání jako "Velkého humanitáře".
- Ministr obchodu (1921–1928): Pod prezidenty Warrenem G. Hardingem a Calvinem Coolidgem sloužil jako ministr obchodu. Zde se zaměřil na modernizaci amerického průmyslu, podporu zahraničního obchodu a budování infrastruktury, jako je Hooverova přehrada. Během této doby byl považován za jednoho z nejúspěšnějších členů kabinetu.
---
Prezidentské volby 1928
V roce 1928 byl Herbert Hoover nominován Republikánskou stranou na prezidenta. Byl považován za ideálního kandidáta pro pokračování prosperity "řvoucích dvacátých let".
- Vítězství: Hoover drtivě zvítězil nad demokratickým kandidátem Al Smithem, částečně díky pokračující prosperitě a jeho pověsti schopného administrátora.
---
Prezidentství (1929–1933)
Hoover nastoupil do úřadu s velkými nadějemi, ale jeho prezidentství bylo definováno největší ekonomickou krizí v historii USA.
- Krach burzy (říjen 1929) a Velká hospodářská krize: Jen několik měsíců po jeho inauguraci, v říjnu 1929, došlo k krachu burzy a následnému nástupu Velké hospodářské krize.
- Hooverova filozofie: Hoover věřil v individuální iniciativu a omezenou roli vlády. Odmítal přímou federální pomoc postiženým občanům, protože se obával, že to podkope jejich morálku a soběstačnost. Místo toho prosazoval dobrovolnou pomoc a spolupráci mezi soukromými společnostmi a místními samosprávami.
- Reakce na krizi:
** Odmítání přímé pomoci: Ačkoliv přijal opatření na podporu bank a velkých společností (např. Reconstruction Finance Corporation), zdráhal se poskytnout přímou federální pomoc obyčejným občanům, což bylo kritizováno jako nedostatečné. ** Veřejné práce: Inicioval velké projekty veřejných prací, jako je stavba Hooverovy přehrady, aby se vytvořila pracovní místa. ** Tarifní válka: Podepsal Smoot-Hawley Tariff Act v roce 1930, který výrazně zvýšil cla na dovážené zboží. To mělo chránit americký průmysl, ale v konečném důsledku to vedlo k odvetným clům ze strany jiných zemí a prohloubilo globální hospodářskou krizi.
- Bonusová armáda (Bonus Army): V roce 1932 tisíce veteránů z první světové války, známých jako "Bonus Army", pochodovaly na Washington, D.C., a požadovaly okamžité vyplacení slíbených bonusů. Hoover nařídil armádě, aby je rozehnala, což bylo provedeno s násilím a poškodilo to jeho pověst.
- Neoblíbenost: Veřejnost byla hluboce zklamaná z jeho reakce na krizi. Chýše bezdomovců byly posměšně nazývány "Hoovervilles", kartonové přikrývky "Hoover blankets" a prázdné kapsy "Hoover flags".
---
Prezidentské volby 1932
V prezidentských volbách 1932 byl Herbert Hoover nominován na znovuzvolení, ale čelil obrovské nepopularitě kvůli probíhající krizi.
- Prohra: Drtivě prohrál s demokratickým kandidátem Franklinem D. Rooseveltem, což byla jedna z největších volebních porážek v americké historii.
Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:
Calvin Coolidge > Herbert Hoover > Franklin D. Roosevelt
---
Post-prezidentský život a odkaz
Po odchodu z Bílého domu byl Hoover zpočátku velmi nepopulární a zřídka se objevoval na veřejnosti. Postupem času se však jeho reputace zlepšila.
- Rádce: Sloužil jako poradce následujícím prezidentům (zejména Harrymu S. Trumanovi a Dwightu D. Eisenhowerovi) v otázkách organizace vlády a mezinárodní pomoci.
- Autor: Napsal mnoho knih o vládě a ekonomii.
Herbert Hoover zemřel 20. října 1964 v New York City ve věku 90 let, přežil své funkční období o 31 let.
Hooverův odkaz je i dnes předmětem vášnivých debat:
- Humanitář a administrátor: Je všeobecně uznáván za své mimořádné humanitární úsilí a organizační schopnosti před prezidenstvím.
- Reakce na krizi: Jeho selhání při řešení Velké hospodářské krize je často zdůrazňováno. Někteří historici argumentují, že jeho ideologická neochota k rozsáhlým vládním zásahům krizi prohloubila, zatímco jiní tvrdí, že krize byla příliš hluboká na to, aby ji mohl jeden člověk zastavit, a že jeho snahy byly neoceněny.
- Dlouhý život: Jeho dlouhý život po prezidenství a jeho pozdější služba národu přispěly k jisté rehabilitaci jeho obrazu.
---
Pro laiky
Představte si Herberta Hoovera jako prezidenta, který se dostal do úřadu v době, kdy se Americe skvěle dařilo, ale pak přišla ta nejhorší ekonomická krize – Velká hospodářská krize. Byl 31. prezident USA.
Hoover byl zajímavý člověk. Předtím, než se stal politikem, byl velmi úspěšným inženýrem a vydělal si spoustu peněz po celém světě. Ale hlavně byl známý jako humanitář. Během a po první světové válce pomáhal organizovat dodávky jídla a oblečení pro miliony hladovějících lidí v Evropě, což mu vyneslo obdiv po celém světě. Poté sloužil jako ministr obchodu.
Prezidentem se stal v roce 1929. Krátce po jeho nástupu do úřadu, v říjnu 1929, se ale stalo něco hrozného – zhroutila se burza a začala obrovská ekonomická krize.
Hoover věřil, že vláda by neměla lidem přímo pomáhat. Myslel si, že se lidé musí spoléhat sami na sebe a že by si měly pomáhat města a soukromé firmy. Proto odmítal přímou federální pomoc. Snažil se podpořit banky a velké podniky, aby krizi překonaly, a spustil velké stavby (jako třeba slavnou Hooverovu přehradu), aby dal lidem práci. Ale krize byla příliš obrovská. Lidé ho začali nenávidět a nuzná obydlí bezdomovců se jim říkalo "Hoovervilles".
V roce 1932 se pokusil o znovuzvolení, ale prohrál s Franklinem D. Rooseveltem, který sliboval velké změny.
I když byl jako prezident neúspěšný kvůli krizi, po svém odchodu z Bílého domu dál pomáhal zemi a radil dalším prezidentům. Dnes je jeho odkaz smíšený – na jedné straně skvělý humanitář a organizátor, na druhé straně prezident, který nedokázal zvládnout největší krizi v historii Ameriky.
---
Odkazy a zdroje
- Herbert Hoover: Miller Center, University of Virginia(anglicky)
- Herbert Hoover: The White House(anglicky)
- Herbert Hoover: Britannica(anglicky)
- Herbert Hoover: History.com(anglicky)
- Herbert Hoover – Wikipedie(anglicky)
- Herbert Hoover Presidential Library and Museum(anglicky)
---
Kategorie
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Prezidenti Spojených států amerických
- Ministři obchodu Spojených států amerických
- Narození v roce 1874
- Úmrtí v roce 1964
- Úmrtí v New Yorku
- Lidé z Iowy
- Absolventi Stanford University
- Republikánská strana (USA)
- Politici 19. století
- Politici 20. století
- Inženýři USA
- Humanitární pracovníci USA
- Pohřbení v Iowě