Gorila

Rozbalit box

Obsah boxu

Gorila
Soubor:Gorilla gorilla gorilla -Prague Zoo -01.jpg
Gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla) v Zoo Praha
Stav ohrožení	CR
Vědecká klasifikace
Říše	Živočichové (Animalia)
Kmen	Strunatci (Chordata)
Třída	Savci (Mammalia)
Řád	Primáti (Primates)
Čeleď	Hominidé (Hominidae)
Podčeleď	Homininae
Rod	Gorila (Gorilla)
Binomické jméno
'Gorilla' Isidore Geoffroy Saint-Hilaire, 1852
Rozšíření
Soubor:Gorilla range.png
Rozšíření goril v Africe (oranžově gorila západní, zeleně gorila východní)

Gorila (Gorilla) je rod největších žijících primátů. Tyto velké lidoopové obývají tropické a subtropické lesy střední subsaharské Afriky. Rod Gorilla se dělí na dva druhy: gorilu východní a gorilu západní, a dále na čtyři (někdy pět) poddruhů. DNA goril je z 95–99 % shodná s DNA člověka, což z nich činí jedny z nejbližších žijících příbuzných člověka po šimpanzích a bonobech.

Gorily jsou převážně býložravé a žijí v rodinných skupinách, které vede dominantní dospělý samec, známý jako stříbrohřbetý samec (silverback). Přestože jsou často zobrazovány jako agresivní zvířata, ve skutečnosti jsou spíše plaché a mírumilovné, pokud nejsou vyprovokovány. Všechny druhy a poddruhy goril jsou podle IUCN klasifikovány jako kriticky ohrožené, především kvůli ztrátě přirozeného prostředí, pytláctví a šíření nemocí.

📜 Historie a objevování

První zmínky o velkých lidoopech, které by mohly být gorilami, pocházejí již ze 5. století př. n. l. od kartaginského mořeplavce Hanna, který popsal výpravu podél afrického pobřeží. Zaznamenal setkání s "divokými lidmi", které jeho tlumočníci nazývali gorillai. Není však jisté, zda se jednalo o gorily, šimpanze nebo jiný druh primátů.

Pro západní vědu byly gorily objeveny až v 19. století. V roce 1847 americký misionář a lékař Thomas Staughton Savage získal v Libérii lebku a kosti neznámého lidoopa. Společně s přírodovědcem Jeffriesem Wymanem popsali nový druh, který pojmenovali Troglodytes gorilla, dnes známý jako gorila západní.

Významnou postavou v poznávání goril byla americká primatoložka Dian Fosseyová, která od roku 1966 až do své smrti v roce 1985 studovala gorily horské ve Rwandě. Její výzkum zásadně změnil pohled na tato zvířata a její kniha Gorily v mlze (a následný film) přitáhla celosvětovou pozornost k jejich ochraně.

🧬 Systematika a druhy

Rod Gorilla se dělí na dva druhy, které se dále člení na dva poddruhy. Genetické analýzy ukázaly, že k oddělení východních a západních goril došlo přibližně před 0,9 až 1,6 miliony lety.

• Gorila západní (Gorilla gorilla)

   *   Gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla) – Nejpočetnější poddruh, obývá nížinné deštné lesy v zemích jako , , , ,  a .
   *   Gorila nigerijská (Gorilla gorilla diehli) – Nejvzácnější poddruh, žije v malé, izolované oblasti na hranicích  a Kamerunu. Odhaduje se, že populace čítá pouze 250–300 jedinců.

• Gorila východní (Gorilla beringei)

   *   Gorila horská (Gorilla beringei beringei) – Známá díky práci Dian Fosseyové. Žije ve dvou izolovaných populacích ve vysokohorských lesích pohoří Virunga (na pomezí Rwandy, Ugandy a DR Kongo) a v národním parku Bwindi v Ugandě. Jejich počet se díky intenzivní ochraně mírně zvyšuje.
   *   Gorila východní nížinná (Gorilla beringei graueri), známá také jako Grauerova gorila – Obývá lesy na východě DR Kongo. Je to největší poddruh gorily. Jeho populace dramaticky poklesla v důsledku občanských válek a těžby.

🌍 Rozšíření a habitat

Gorily jsou endemity afrických deštných pralesů. Jejich areál je rozdělen na dvě hlavní části, které jsou od sebe vzdáleny přibližně 900 km a odděleny řekou Kongo a jejími přítoky.

• Gorily západní obývají nížinné tropické deštné lesy, bažinaté lesy a sekundární lesy v západní a střední Africe. Preferují hustý podrost a oblasti s dostatkem potravy.
• Gorily východní žijí v širším spektru nadmořských výšek. Gorila východní nížinná obývá nížinné až podhorské lesy, zatímco gorila horská žije v horských mlžných lesích v nadmořských výškách od 2 200 do 4 300 metrů. Jejich srst je delší a hustší, aby je chránila před chladem.

🦍 Biologie a chování

Fyzický popis

Gorily jsou největší a nejtěžší primáti. Vyznačují se výrazným pohlavním dimorfismem, kdy dospělí samci jsou výrazně větší a těžší než samice.

• Výška: Dospělý samec ve vzpřímené poloze měří 1,65–1,8 metru, samice jsou menší, okolo 1,4 metru.
• Hmotnost: Samci váží 140–200 kg (v zajetí i více), samice 70–100 kg.
• Srst: Zbarvení je tmavé, od černé po hnědošedou. Starší samci mají na zádech charakteristický stříbrný pruh srsti, odtud název stříbrohřbetý samec (silverback).
• Stavba těla: Mají robustní postavu s dlouhými pažemi (rozpětí až 2,6 m), širokým hrudníkem a silnými čelistmi.
• Pohyb: Pohybují se převážně po zemi typickou chůzí po kloubech prstů předních končetin (tzv. knuckle-walking). Dokáží se však i vzpřímit a ujít krátkou vzdálenost po dvou. Jsou také schopné šplhat po stromech, zejména mladší a lehčí jedinci.

Potrava

Gorily jsou převážně býložravci. Jejich strava se skládá hlavně z listů, stonků, dřeně (např. z bambusu) a plodů. Složení potravy se liší podle poddruhu a sezónní dostupnosti. Gorily nížinné konzumují více ovoce, zatímco gorily horské se živí především listím a stonky. Hmyz, jako jsou mravenci a termiti, tvoří jen malou část jejich jídelníčku. Vodu pijí jen zřídka, většinu tekutin získávají z rostlinné potravy.

Sociální struktura

Gorily žijí ve stabilních rodinných skupinách (tlupách), které obvykle čítají 5 až 30 jedinců. Tlupa je vedena jedním dominantním stříbrohřbetým samcem, který je otcem většiny mláďat ve skupině. Jeho úkolem je chránit skupinu před predátory (např. levharty) a jinými samci.

Skupinu dále tvoří několik dospělých samic a jejich potomci různého věku. Vztahy mezi samicemi nejsou příliš pevné. Po dosažení dospělosti samice obvykle opouštějí svou rodnou skupinu a připojují se k jiné, aby se vyhnuly příbuzenské plemenitbě. Mladí samci (tzv. blackbacks) také často opouštějí skupinu a buď žijí nějakou dobu samotářsky, nebo tvoří mládenecké skupiny, než si založí vlastní rodinu.

Komunikace

Gorily komunikují pomocí široké škály vokalizací, postojů a gest. Mezi nejznámější projevy patří:

• Bubnování do prsou: Tento ikonický projev, prováděný především stříbrohřbetými samci, není primárně známkou agrese, ale spíše demonstrací síly, která má zastrašit rivaly a přilákat samice. Může také sloužit k svolání členů skupiny.
• Vokalizace: Používají asi 25 různých zvuků, včetně chrochtání, štěkání, řevu a hlubokých dunivých zvuků.
• Řeč těla: Postoje, pohledy a gesta hrají klíčovou roli v sociální interakci.

Rozmnožování

Samice pohlavně dospívají kolem 10. roku života, samci o něco později. Samice rodí po březosti trvající přibližně 8,5 měsíce obvykle jedno mládě. Novorozená gorila váží asi 2 kg a je zcela závislá na matce. Matka mládě nosí na břiše a později na zádech. Mláďata jsou kojena 3–4 roky a zůstávají s matkou až do narození dalšího sourozence. Interval mezi porody je tedy poměrně dlouhý, což přispívá k pomalému růstu populace.

🧠 Inteligence

Gorily patří mezi nejinteligentnější zvířata. Vykazují schopnost používat nástroje, plánovat a řešit problémy. V zajetí se některé gorily naučily komunikovat pomocí znakového jazyka.

• Používání nástrojů: V přírodě bylo pozorováno, jak gorily používají klacky k měření hloubky vody nebo k získávání potravy.
• Znakový jazyk: Nejznámějším příkladem je samice gorily nížinné jménem Koko, která se údajně naučila více než 1000 znaků amerického znakového jazyka a rozuměla přibližně 2000 slovům mluvené angličtiny. Její schopnosti však zůstávají předmětem vědeckých debat.
• Emoce: Gorily projevují širokou škálu emocí, včetně radosti, smutku, hněvu a empatie.

⚠️ Ohrožení a ochrana

Všechny druhy a poddruhy goril čelí extrémně vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti. Mezi hlavní hrozby patří: 1. Ztráta přirozeného prostředí: Kácení lesů pro zemědělství, těžbu dřeva a nerostných surovin (např. coltan, používaný v mobilních telefonech) zmenšuje jejich životní prostor. 2. Pytláctví: Gorily jsou loveny pro maso (tzv. bushmeat) a pro obchod s částmi jejich těl. 3. Nemoci: Lidské nemoci, jako je chřipka nebo spalničky, mohou být pro gorily smrtelné. Velkou hrozbou je také virus Ebola, který v minulosti zdecimoval některé populace goril a šimpanzů. 4. Lidské konflikty: Občanské války a nestabilita v regionu střední Afriky ztěžují ochranářské snahy a vedou k nárůstu pytláctví a ničení habitatů.

Ochranářské organizace, jako je WWF, Wildlife Conservation Society a Dian Fossey Gorilla Fund, se snaží gorily chránit prostřednictvím protipytláckých hlídek, obnovy lesů, vzdělávání místních komunit a rozvoje udržitelného ekoturismu. Pozorování goril v jejich přirozeném prostředí (např. ve Rwandě a Ugandě) přináší značné finanční prostředky, které jsou využívány na jejich ochranu.

💡 Pro laiky

• Stříbrohřbetý samec (Silverback): Není to samostatný druh, ale dospělý, plně vzrostlý samec gorily. Stříbrné zbarvení srsti na zádech se mu objevuje přibližně ve 12 letech a je znakem dospělosti a dominance. Je to vůdce a ochránce rodinné tlupy.
• Chůze po kloubech (Knuckle-walking): Gorily se při chůzi po čtyřech neopírají o dlaně jako opice, ale o klouby prstů na předních končetinách. To jim umožňuje udržet prsty citlivé a schopné manipulace s předměty.
• Kriticky ohrožený druh: To je nejvyšší stupeň ohrožení před úplným vyhynutím ve volné přírodě podle mezinárodního seznamu IUCN. Znamená to, že populace daného druhu se dramaticky zmenšila a hrozí jí bezprostřední zánik, pokud nebudou přijata účinná ochranná opatření.
• Bushmeat: Anglický termín pro maso ulovených divokých zvířat v Africe. Lov pro bushmeat je jednou z největších hrozeb pro gorily, šimpanze a mnoho dalších druhů.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 22.12.2025