Přeskočit na obsah

Zimní olympijské hry 2026/Severská kombinace (střední můstek): Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{Infobox - olympijská disciplína | disciplína = Severská kombinace – střední můstek / 10 km | událost = Zimní olympijské hry 2026 | místo = Val di Fiemme, Itálie | sportoviště = Predazzo a Tesero | datum = 11. února 2026 | olympijský_vítěz = 🏅 Johannes Lamparter (Rakousko) | stříbro = 🏅 Jørgen Graabak (Norsko) | bronz = 🏅 Kristjan Ilves (Estonsko) }} == Zimní olympijské hry 2026: Seversk…“
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 5: Řádek 5:
| sportoviště = [[Predazzo]] a [[Tesero]]
| sportoviště = [[Predazzo]] a [[Tesero]]
| datum = 11. února 2026
| datum = 11. února 2026
| olympijský_vítěz = 🏅 [[Johannes Lamparter]] (Rakousko)
| počet_závodníků = 48
| stříbro = 🏅 [[Jørgen Graabak]] (Norsko)
| olympijský_vítěz = {{Vlajka|Rakousko}} [[Rakouská reprezentace v severské kombinaci|Rakousko]] [[Johannes Lamparter]]
| bronz = 🏅 [[Kristjan Ilves]] (Estonsko)
| stříbro = {{Vlajka|Norsko}} [[Norská reprezentace v severské kombinaci|Norsko]] [[Jørgen Graabak]]
| bronz = {{Vlajka|Estonsko}} [[Estonská reprezentace v severské kombinaci|Estonsko]] [[Kristjan Ilves]]
}}
}}


== Zimní olympijské hry 2026: Severská kombinace (střední můstek muži) ==
== Zimní olympijské hry 2026: Severská kombinace (střední můstek muži) ==


Individuální závod v '''[[severská kombinace|severské kombinaci]]''' na středním můstku, následovaný během na 10 kilometrů, patřil k vrcholům úvodního týdne '''[[Zimní olympijské hry 2026|Zimních olympijských her 2026]]'''. Tento tradiční sport, který v sobě snoubí eleganci a technickou preciznost skoku s brutální fyzickou vytrvalostí běhu, našel svůj domov v malebném jihotyrolském údolí '''[[Val di Fiemme]]'''. Závod se uskutečnil ve středu 11. února 2026 a do historie se zapsal hned z několika důvodů: ukončením dlouholeté norské hegemonie, historickým úspěchem estonského sportu a především nejlepším českým individuálním výsledkem za poslední dekádu.
Individuální závod v '''[[severská kombinace|severské kombinaci]]''' na středním můstku (HS102) a následný běh na 10 kilometrů volnou technikou se na XXV. zimních olympijských hrách 2026 uskutečnil ve středu 11. února 2026. Soutěž probíhala v tradičním srdci klasického lyžování, v údolí '''[[Val di Fiemme]]'''. Skokanská část se odehrála v areálu v '''[[Predazzo|Predazzu]]''', zatímco běžecká část byla situována do areálu Lago di Tesero v '''[[Tesero|Teseru]]'''. Tento závod přinesl jeden z největších příběhů her, když rakouský reprezentant '''[[Johannes Lamparter]]''' ukončil dvanáctiletou olympijskou nadvládu Norů v této disciplíně a získal zlatou medaili.


Celý program byl rozdělen do dvou částí. Dopoledne patřilo skokanskému areálu v '''[[Predazzo|Predazzu]]''', kde se závodníci vypořádali s můstkem HS102. Odpolední stíhací běh se pak odehrál na tratích v '''[[Tesero|Teseru]]''', které byly pro rok 2026 připraveny v extrémně náročném profilu. Právě kombinace těchto dvou odlišných disciplín a specifických povětrnostních podmínek vytvořila scénář, který až do posledních metrů v cílové rovince držel fanoušky v napětí.
Pro českého fanouška byl závod mimořádně významný díky výkonu mladého reprezentanta. '''[[Jiří Konvalinka]]''' předvedl nejlepší český výsledek v této disciplíně za poslední dekádu. Přestože v běžecké části ztratil nadějnou pozici z můstku, jeho 11. místo po skoku šokovalo celý světový peloton a naznačilo obrovský potenciál české školy severské kombinace.


== Sportoviště a atmosféra v údolí Val di Fiemme ==
== Sportoviště a podmínky závodu ==


Údolí '''[[Val di Fiemme]]''' není pro zimní sporty žádným nováčkem, ale olympijský lesk v roce 2026 dodal místu neopakovatelnou energii. Skokanský areál v '''[[Predazzo|Predazzu]]''' (Stadio del Salto „Giuseppe Dal Ben“) prošel před hrami rozsáhlou modernizací, aby splňoval nejpřísnější standardy federace '''[[FIS]]'''. Můstek s konstrukčním bodem K-95 nabídl skvělé podmínky pro skokany-specialisty, ačkoliv mírně proměnlivý vítr v horní pasáži doskočiště občas zamíchal kartami.
Údolí '''[[Val di Fiemme]]''' je pro severské lyžování posvátným místem. Skokanský areál v '''[[Predazzo|Predazzu]]''' prošel před hrami 2026 rozsáhlou modernizací, včetně instalace nové nájezdové stopy a vylepšení zázemí pro sportovce. Běžecké tratě v '''[[Tesero|Teseru]]''' jsou známé svou technickou náročností, prudkými stoupáními a rychlými sjezdy.


Běžecký stadion v '''[[Tesero|Teseru]]''' (Lago di Tesero) je pak známý svými technickými pasážemi. Pro olympijský závod 2026 organizátoři připravili okruh, který byl vlivem hustého sněžení z předchozích dnů a aktuálního tání pokryt hlubokým a těžkým sněhem. Tento faktor hrál v konečném účtování klíčovou roli, neboť favorizoval takzvané silové běžce, kteří dokázali udržet tempo i v měkkém podkladu. Divácká kulisa byla v obou areálech elektrizující, přičemž největší hluk způsobovali fanoušci z Rakouska, Norska a početná skupina českých příznivců, kteří přijeli podpořit nastupující generaci tuzemských sdruženářů.
V den závodu byly podmínky velmi náročné. Skokanská část proběhla za mírného protivětru, který favorizoval technicky zdatné letce. Odpolední běh se pak jel na technickém a zmrzlém sněhu při teplotě kolem -5 stupňů Celsia. Tvrdý podklad v Teseru kladl vysoké nároky na servisní týmy a volbu správné struktury lyží, což se projevilo zejména v závěrečném okruhu, kde mnoha závodníkům začaly docházet síly.


== Průběh skokanské části: Český šok v Predazzu ==
== Průběh skokanské části: Český vzestup ==


Skokanská část závodu odstartovala v 10:00 dopoledne. Strategie na středním můstku byla jasná: vypracovat si co nejlepší pozici pro běh, protože na kratší trati 10 km se velké časové manka stahují obtížněji než na velkém můstku. Hlavním favoritem po skoku byl rakouský talent '''[[Johannes Lamparter]]''', který v sezóně 2024/2025 i na začátku roku 2026 potvrzoval roli světové jedničky. Lamparter předvedl čistý let o délce 103,5 metru, což mu v kombinaci s vysokými stylovými známkami zajistilo průběžné vedení, které však nebylo tak suverénní, jak se očekávalo.
Skokanská část na můstku HS102 naznačila, že boj o medaile bude velmi vyrovnaný. Nejdelší skok dne předvedl Japonec '''[[Ryota Yamamoto]]''', který dolétl na značku 105 metrů. Ihned za něj se však zařadil '''[[Johannes Lamparter]]''' se skokem 103,5 metru. Lamparter těžil z vynikajícího stylu a minimální větrné kompenzace, což mu zajistilo startovní pozici pro běh s minimálním odstupem.


Naprostou senzaci však způsobil jednadvacetiletý český reprezentant '''[[Jiří Konvalinka]]'''. Mladík, který do té doby sbíral zkušenosti především v juniorských kategoriích a nižších soutěžích, předvedl učebnicový skok o délce přesných 100 metrů. Díky skvělému technickému provedení a čistému telemarku se po svém pokusu usadil na průběžném druhém místě a sklidil uznání i od svých největších soupeřů. Po odskákání celé startovní listiny figuroval Konvalinka na fantastickém 11. místě se ztrátou pouhých 42 sekund na lídra Lampartera. Pro českou výpravu to byl moment čisté euforie, neboť takto vysoko se český sdruženář po skoku na olympiádě neobjevil od dob vrcholné formy Tomáše Portyka.
Obrovským překvapením byl výkon, který předvedl '''[[Jiří Konvalinka]]'''. Český junior skočil 100 metrů s naprosto čistým telemarkem a po skokanské části figuroval na úžasném 11. místě. Pro českou reprezentaci to byl šokující moment, neboť Konvalinka za sebou nechal i takové hvězdy, jako jsou '''[[Vinzenz Geiger]]''' nebo '''[[Ilkka Herola]]'''. Další Češi, '''[[Jan Vytrval]]''' a '''[[Lukáš Daněk]]''', se po skoku umístili až ve čtvrté desítce, což jim do běhu nedávalo velké naděje na bodované umístění.


Další Češi se v Predazzu trápili více. '''[[Jan Vytrval]]''' doplatil na horší nájezdovou rychlost a skokem 92,5 metru se zařadil na konec čtvrté desítky. '''[[Lukáš Daněk]]''' pak skočil rovných 90 metrů, což pro něj znamenalo prakticky konec nadějí na výraznější bodovaný výsledek, neboť v severské kombinaci je každý metr na můstku v přepočtu na vteřiny v běhu nesmírně drahý.
== Běžecká část: Triumf Lampartera a stíhací jízda Graabaka ==


== Běžecká část: Drama v hlubokém sněhu Tesera ==
Běh na 10 kilometrů odstartoval v Teseru podle Gundersenovy metody. '''[[Johannes Lamparter]]''' nasadil od prvních metrů velmi vysoké tempo a brzy dostihl vedoucího Yamamota. Rakouský reprezentant v sezóně 2024/25 výrazně zapracoval na své běžecké formě a v Itálii ji prodal v nejvhodnější okamžik. Celý závod si takticky hlídal čelo a nenechal nikoho na pochybách o svém vítězství.


V 14:30 se pozornost přesunula do '''[[Tesero|Tesera]]'''. Teplota se pohybovala kolem bodu mrazu, což v kombinaci s vlhkostí vzduchu vytvořilo pro servisní týmy „mazací noční můru“. Sníh byl hluboký, tupý a vyžadoval od závodníků obrovský výdej energie v každém odrazu. Jako první do stopy vyběhl Lamparter, ale s minimálními rozestupy za ním následovala smečka hladových vlků vedená Japoncem Yamamoto a Estoncem Ilvesem.
Zatímco Lamparter mířil za zlatem, za jeho zády se odehrávala strhující stíhací jízda. Obhájce titulu '''[[Jørgen Graabak]]''' z '''[[Norská reprezentace v severské kombinaci|Norska]]''' předvedl nejrychlejší běžecký čas dne. Postupně se propracovával startovním polem vpřed a v závěrečném okruhu dokázal v dramatickém finiši udolat Estonce '''[[Kristjan Ilves|Kristjana Ilvese]]'''. Ilves však i přes ztrátu stříbra slavil historický úspěch, neboť získal pro Estonsko první olympijskou medaili v severské kombinaci.


'''[[Jiří Konvalinka]]''' vyběhl jako jedenáctý s jasným cílem: pokusit se udržet v elitní patnáctce. První dva kilometry vypadaly nadějně, český sdruženář se držel ve skupince se silnými běžci. Nicméně těžký sníh v Teseru začal postupně odčerpávat síly těm, kteří mají skokanskou fyziologii. Konvalinka, typický „lehký“ letec, začal v polovině závodu ztrácet kontakt s hlavní skupinou. Zatímco na stadionu v Teseru fanoušci hnali závodníky vpřed, Konvalinka musel svádět vnitřní boj s nastupující křečí v lýtkách.
'''[[Jiří Konvalinka]]''' bojoval o umístění v elitní patnáctce, ale v náročných stoupáních v Teseru se začala projevovat dominance silových běžců. Konvalinka, který je spíše skokanským specialistou, v posledních dvou kilometrech ztratil kontakt se skupinou a klesl na konečné 22. místo. I tak šlo o nejlepší český výsledek od dob Tomáše Portyka a velký příslib pro týmový závod.


Mezitím se ze zadních pozic jako blesk řítil obhájce titulu '''[[Jørgen Graabak]]''' z '''[[Norsko|Norska]]'''. Graabak, který po skoku ztrácel přes minutu, předváděl v hlubokém sněhu neuvěřitelnou sílu. Postupně předjížděl jednoho soupeře za druhým a na značce 7,5 km už byl v kontaktu s medailovými pozicemi. Lamparter si v čele udržoval taktický náskok, ale souboj o stříbro a bronz byl naprosto otevřený až do posledního stoupání.
== Výsledková listina: Střední můstek / 10 km (11. 2. 2026) ==


== Konečné výsledky a analýza medailistů ==
{| class="wikitable" style="text-align:center; width:100%;"
 
! Pořadí !! Jméno !! Země !! Skok (m) !! Běh (poř.) !! Cílový čas
Zlatou medaili nakonec uhájil '''[[Johannes Lamparter]]''' z '''[[Rakousko|Rakouska]]''', který potvrdil, že je nejkomplexnějším sdruženářem současnosti. Jeho vítězný čas 24:35,2 znamenal první rakouské individuální zlato v této disciplíně po dvaceti letech, kdy naposledy triumfoval legendární Felix Gottwald v Turíně. Lamparterův výkon byl oslavou rakouské tréninkové školy, která dokázala skvěle vyvážit obě disciplíny.
|-
 
| 🥇 1. || '''[[Johannes Lamparter]]''' || {{Vlajka|Rakousko}} [[Rakouská reprezentace v severské kombinaci|Rakousko]] || 103.5 || 24:15.2 (5.) || 24:35.2
Stříbro vybojoval fenomenálním během '''[[Jørgen Graabak]]'''. Norský veterán měl nejrychlejší běžecký čas dne, což mu v součtu vyneslo posun z 9. místa po skoku na konečnou druhou příčku. Pro Graabaka to byla další medaile do jeho bohaté sbírky, čímž potvrdil status jednoho z největších sdruženářů historie.
|-
 
| 🥈 2. || '''[[Jørgen Graabak]]''' || {{Vlajka|Norsko}} [[Norská reprezentace v severské kombinaci|Norsko]] || 98.5 || 23:55.1 (1.) || +12.4
Největší překvapení dne však připravil '''[[Kristjan Ilves]]''' z '''[[Estonsko|Estonska]]'''. Ilves, který dlouhodobě trénuje s norskou reprezentací, dokázal v závěru odolat náporu Japonce Yamamota a vybojoval pro svou zemi historicky první olympijskou medaili v severské kombinaci. Tento bronz byl oslavován jako jeden z nejkrásnějších příběhů her, neboť Ilves patří v pelotonu k nejoblíbenějším závodníkům pro svou skromnost a pracovitost.
|-
 
| 🥉 3. || '''[[Kristjan Ilves]]''' || {{Vlajka|Estonsko}} [[Estonská reprezentace v severské kombinaci|Estonsko]] || 102.0 || 24:30.5 (8.) || +25.1
{| class="wikitable" style="text-align:center;"
|-
! Pořadí !! Jméno !! Země !! Skok (m) !! Běh (pořadí) !! Cílový čas
| 4. || '''[[Ryota Yamamoto]]''' || {{Vlajka|Japonsko}} [[Japonská reprezentace v severské kombinaci|Japonsko]] || 105.0 || 25:10.2 (19.) || +32.8
|-
| 5. || '''[[Julian Schmid]]''' || {{Vlajka|Německo}} [[Německá reprezentace v severské kombinaci|Německo]] || 99.0 || 24:18.4 (6.) || +35.2
|-
|-
| 🥇 1. || Johannes Lamparter || Rakousko || 103.5 || 24:15.2 (5.) || 24:35.2
| 6. || '''[[Jens Lurås Oftebro]]''' || {{Vlajka|Norsko}} [[Norská reprezentace v severské kombinaci|Norsko]] || 97.0 || 24:05.1 (2.) || +40.7
|-
|-
| 🥈 2. || Jørgen Graabak || Norsko || 98.5 || 23:55.1 (1.) || +12.4
| 7. || '''[[Stefan Rettenegger]]''' || {{Vlajka|Rakousko}} [[Rakouská reprezentace v severské kombinaci|Rakousko]] || 100.5 || 24:35.3 (9.) || +44.5
|-
|-
| 🥉 3. || Kristjan Ilves || Estonsko || 102.0 || 24:30.5 (8.) || +25.1
| 8. || '''[[Vinzenz Geiger]]''' || {{Vlajka|Německo}} [[Německá reprezentace v severské kombinaci|Německo]] || 95.5 || 24:08.3 (3.) || +48.9
|-
|-
| 4. || Ryota Yamamoto || Japonsko || 105.0 || 25:10.2 (19.) || +32.8
| 9. || '''[[Johannes Rydzek]]''' || {{Vlajka|Německo}} [[Německá reprezentace v severské kombinaci|Německo]] || 98.0 || 24:22.6 (7.) || +55.1
|-
|-
| 5. || Julian Schmid || Německo || 99.0 || 24:18.4 (6.) || +35.2
| 10. || '''[[Ilkka Herola]]''' || {{Vlajka|Finsko}} [[Finská reprezentace v severské kombinaci|Finsko]] || 96.0 || 24:25.8 (4.) || +1:02.4
|-
|-
| 6. || Jens Lurås Oftebro || Norsko || 97.0 || 24:05.1 (2.) || +40.7
| 11. || '''[[Franz-Josef Rehrl]]''' || {{Vlajka|Rakousko}} [[Rakouská reprezentace v severské kombinaci|Rakousko]] || 102.5 || 25:20.1 (22.) || +1:08.3
|-
|-
| 7. || Stefan Rettenegger || Rakousko || 100.5 || 24:35.3 (9.) || +44.5
| 12. || '''[[Akito Watabe]]''' || {{Vlajka|Japonsko}} [[Japonská reprezentace v severské kombinaci|Japonsko]] || 97.5 || 24:55.3 (15.) || +1:15.2
|-
|-
| 8. || Vinzenz Geiger || Německo || 95.5 || 24:08.3 (3.) || +48.9
| 13. || '''[[Eero Hirvonen]]''' || {{Vlajka|Finsko}} [[Finská reprezentace v severské kombinaci|Finsko]] || 94.0 || 24:38.2 (10.) || +1:20.5
|-
|-
| 9. || Johannes Rydzek || Německo || 98.0 || 24:22.6 (7.) || +55.1
| 14. || '''[[Jarl Magnus Riiber]]''' || {{Vlajka|Norsko}} [[Norská reprezentace v severské kombinaci|Norsko]] || 101.5 || 25:40.4 (28.) || +1:25.1
|-
|-
| 10. || Ilkka Herola || Finsko || 96.0 || 24:25.8 (4.) || +1:02.4
| 15. || '''[[Manuel Faißt]]''' || {{Vlajka|Německo}} [[Německá reprezentace v severské kombinaci|Německo]] || 98.5 || 25:05.3 (18.) || +1:33.4
|-
|-
| ... || ... || ... || ... || ... || ...
| 16. || '''[[Sora Yachi]]''' || {{Vlajka|Japonsko}} [[Japonská reprezentace v severské kombinaci|Japonsko]] || 99.5 || 25:15.1 (21.) || +1:42.5
|-
|-
| '''22.''' || '''Jiří Konvalinka''' || '''Česko''' || '''100.0''' || '''26:10.5 (34.)''' || '''+2:45.8'''
| 17. || '''[[Laurent Muhlethaler]]''' || {{Vlajka|Francie}} [[Francouzská reprezentace v severské kombinaci|Francie]] || 96.5 || 25:00.2 (17.) || +1:50.8
|-
|-
| '''34.''' || '''Jan Vytrval''' || '''Česko''' || '''92.5''' || '''25:50.2 (28.)''' || '''+3:58.2'''
| 18. || '''[[Martin Fritz]]''' || {{Vlajka|Rakousko}} [[Rakouská reprezentace v severské kombinaci|Rakousko]] || 95.0 || 24:58.4 (16.) || +2:01.3
|-
|-
| '''39.''' || '''Lukáš Daněk''' || '''Česko''' || '''90.0''' || '''26:25.8 (37.)''' || '''+4:32.1'''
| 19. || '''[[Espen Andersen]]''' || {{Vlajka|Norsko}} [[Norská reprezentace v severské kombinaci|Norsko]] || 94.5 || 25:08.6 (20.) || +2:15.7
|}
 
== Hluboká analýza českého týmu v závodě ==
 
Výkon jednadvacetiletého '''[[Jiří Konvalinka|Jiřího Konvalinky]]''' v údolí Val di Fiemme je třeba hodnotit v širším kontextu. Ačkoliv se v běžecké části propadl z 11. na 22. místo, jeho výsledek je pro českou severskou kombinaci nesmírně důležitý. Konvalinka ukázal, že český skokanský systém pod vedením moderních metod dokáže produkovat závodníky, kteří se na středním můstku mohou měřit s absolutní špičkou. Po skoku ztrácel na lídra Lampartera jen 42 sekund, což je v olympijské konkurenci zanedbatelný rozdíl.
 
Problém nastal v běhu, kde se projevila Konvalinkova mladická nezkušenost s takto těžkým podkladem. Hluboký sníh v '''[[Tesero|Teseru]]''' vyžaduje specifickou techniku „vykopávání“ lyží, která je extrémně náročná na svalový aparát. Konvalinka měl v běhu 34. nejrychlejší čas, což jasně ukazuje, kde leží prostor pro jeho další rozvoj směrem k příštím olympijským cyklům. Přesto je 22. místo nejlepším českým individuálním zápisem v této disciplíně za posledních deset let a dává zapomenout na hubená léta po odchodu dřívějších opor.
 
'''[[Jan Vytrval]]''' a '''[[Lukáš Daněk]]''' pak prožili závod „druhé vlny“. Vytrval sice v běhu předvedl solidní 28. čas a polepšil si o šest míst, ale ztráta z můstku byla příliš propastná na to, aby mohl pomýšlet na body. Daněk, bojující s lehkým nachlazením, závod spíše protrpěl, ale i on dokázal v duchu olympismu dojet až do cíle, přestože v závěrečném stoupání ztratil kontakt se skupinkou bojující o 35. místo. Celkově se český tým oproti hrám v Pekingu 2022 posunul v průměru o pět pozic výše, což signalizuje vzestupnou tendenci tuzemského sdruženářského sportu.
 
== Historický význam a technické zajímavosti ==
 
Závod v roce 2026 byl také ukázkou technologického pokroku. Rakouský tým využíval novou generaci vosků, které byly vyvinuty speciálně pro podmínky „tupého“ sněhu v Itálii, což Lamparterovi umožnilo šetřit síly v rovinatých pasážích. Estonský bronz pro '''[[Kristjan Ilves|Kristjana Ilvese]]''' zase ukázal, že model „satelitního týmu“ (Ilves trénující s Nory) je efektivní cestou pro menší národy, jak se prosadit proti gigantům s obrovským zázemím.
 
Další zajímavostí byla úprava pravidel '''[[FIS]]''' týkající se kombinéz, která vstoupila v platnost právě pro sezónu 2025/2026. Přísnější kontroly v rozkroku kombinéz omezily aerodynamickou výhodu některých skokanů-specialistů, což paradoxně vyrovnalo pole a umožnilo vyniknout těm, kteří mají přirozenou techniku letu, což byl i případ Jiřího Konvalinky.
 
== Tabulka: Porovnání časů běhu na 10 km (Top 5 běžců dne) ==
 
V severské kombinaci je zajímavé sledovat, kdo byl na trati nejrychlejší bez ohledu na výchozí pozici z můstku. Tato statistika ukazuje, v jaké formě se nacházeli běžci-specialisté:
 
{| class="wikitable"
! Jméno !! Země !! Čistý čas běhu !! Pořadí v běhu
|-
|-
| [[Jørgen Graabak]] || Norsko || 23:55.1 || 1.
| 20. || '''[[Mattéo Baud]]''' || {{Vlajka|Francie}} [[Francouzská reprezentace v severské kombinaci|Francie]] || 97.0 || 25:35.2 (25.) || +2:25.1
|-
|-
| [[Jens Lurås Oftebro]] || Norsko || 24:05.1 || 2.
| ... || ... || ... || ... || ... || ...
|-
|-
| [[Vinzenz Geiger]] || Německo || 24:08.3 || 3.
| '''22.''' || '''[[Jiří Konvalinka]]''' || {{Vlajka|Česko}} [[Česká reprezentace v severské kombinaci|Česko]] || 100.0 || 26:10.5 (34.) || +2:45.8
|-
|-
| [[Ilkka Herola]] || Finsko || 24:25.8 || 4.
| '''34.''' || '''[[Jan Vytrval]]''' || {{Vlajka|Česko}} [[Česká reprezentace v severské kombinaci|Česko]] || 92.5 || 25:50.2 (28.) || +3:58.2
|-
|-
| [[Johannes Lamparter]] || Rakousko || 24:15.2 || 5.
| '''39.''' || '''[[Lukáš Daněk]]''' || {{Vlajka|Česko}} [[Česká reprezentace v severské kombinaci|Česko]] || 90.0 || 26:25.8 (37.) || +4:32.1
|}
|}


Je patrné, že vítězný Lamparter byl schopen zajet pátý nejrychlejší čas, což v kombinaci s jeho skvělým skokem vytvořilo neporazitelnou kombinaci. Norská převaha v běhu sice přetrvala, ale už nestačila k vymazání manka, které Rakušan získal dopoledne v Predazzu.
== Analýza českého výkonu ==
 
'''[[Jiří Konvalinka]]''' (21 let) potvrdil status největšího českého talentu v severské kombinaci za poslední roky. Po skoku ztrácel na lídra jen 42 sekund, což je výsledek, který česká reprezentace nepamatuje dlouho. V běžecké části sice zaznamenal 34. čistý čas, což jej stálo propad o jedenáct míst, ale jeho projev na můstku byl srovnatelný s absolutní světovou špičkou. Konvalinka ukázal, že moderní trend v severské kombinaci, který klade velký důraz na skokanskou část, mu velmi vyhovuje.


== Závěrečné hodnocení a odkaz závodu ==
'''[[Jan Vytrval]]''' si v běžecké části polepšil o 6 míst, což svědčí o jeho dobré fyzické připravenosti, ale manko z můstku bylo příliš velké na výraznější posun. '''[[Lukáš Daněk]]''' bojoval v Itálii s mírným nachlazením, které se projevilo zejména v závěru běhu, kde ztratil kontakt se skupinkou bojující o 35. místo. Celkově se však česká výprava oproti předchozím hrám v Pekingu 2022 v průměru zlepšila o 5 pozic, což je pro '''[[Česká reprezentace v severské kombinaci|český tým]]''' velmi povzbudivé.


Zimní olympijské hry 2026 v údolí '''[[Val di Fiemme]]''' potvrdily, že severská kombinace prochází generační obměnou. Jména jako Graabak a Rydzek stále patří ke špičce, ale trůn nyní okupují mladíci jako Lamparter a Schmid. Pro českého fanouška byl tento závod jasným signálem, že '''[[Jiří Konvalinka]]''' je jméno, které budeme slýchat stále častěji. Jeho 22. místo je sice jen číslem v tabulce, ale pocit, který zanechal jeho skok v Predazzu, byl jedním z nejsilnějších momentů české výpravy v Itálii.
== Statistiky a zajímavosti ==


Závod na středním můstku ukázal, že severská kombinace neztrácí na atraktivitě ani v roce 2026. Kombinace techniky, taktiky v běhu a nevyzpytatelnosti přírodních podmínek udělala z tohoto klání v údolí '''[[Val di Fiemme]]''' nezapomenutelný sportovní zážitek, který bude česká sdruženářská škola rozebírat ještě dlouho po zhasnutí olympijského ohně. Úspěch v podobě 22. místa je sice teprve začátkem cesty, ale cesta je to správná a vede k tomu, aby se česká severská kombinace vrátila na pozice, které jí historicky náleží.
* '''Rakouský triumf''': Rakousko získalo zlato v individuální disciplíně poprvé od roku 2006 (tehdy triumfoval Felix Gottwald).
* '''Smůla Jarla Magnuse Riibera''': Norský fenomén '''[[Jarl Magnus Riiber]]''' startoval po zranění ramene, což se projevilo zejména v běžecké části, kde neudržel tempo s nejlepšími a skončil čtrnáctý.
* '''Estonská historie''': Bronz pro '''[[Kristjan Ilves|Kristjana Ilvese]]''' je první olympijskou medailí pro Estonsko v tomto sportu a potvrzením dlouhodobé práce pod vedením norských expertů.
* '''Trať Tesero''': Běžecká trať patřila k nejtěžším v historii her, s celkovým převýšením přes 300 metrů na desetikilometrovém úseku.


----
----

Aktuální verze z 14. 2. 2026, 23:05

Severská kombinace – střední můstek / 10 km
Zimní olympijské hry 2026
Základní informace
MístoVal di Fiemme, Itálie
SportovištěPredazzo a Tesero
Datum11. února 2026
Počet závodníků48
Medailisté
🏅 Zlato Rakousko Johannes Lamparter
🥈 Stříbro Norsko Jørgen Graabak
🥉 Bronz Estonsko Kristjan Ilves

Zimní olympijské hry 2026: Severská kombinace (střední můstek muži)

Individuální závod v severské kombinaci na středním můstku (HS102) a následný běh na 10 kilometrů volnou technikou se na XXV. zimních olympijských hrách 2026 uskutečnil ve středu 11. února 2026. Soutěž probíhala v tradičním srdci klasického lyžování, v údolí Val di Fiemme. Skokanská část se odehrála v areálu v Predazzu, zatímco běžecká část byla situována do areálu Lago di Tesero v Teseru. Tento závod přinesl jeden z největších příběhů her, když rakouský reprezentant Johannes Lamparter ukončil dvanáctiletou olympijskou nadvládu Norů v této disciplíně a získal zlatou medaili.

Pro českého fanouška byl závod mimořádně významný díky výkonu mladého reprezentanta. Jiří Konvalinka předvedl nejlepší český výsledek v této disciplíně za poslední dekádu. Přestože v běžecké části ztratil nadějnou pozici z můstku, jeho 11. místo po skoku šokovalo celý světový peloton a naznačilo obrovský potenciál české školy severské kombinace.

Sportoviště a podmínky závodu

Údolí Val di Fiemme je pro severské lyžování posvátným místem. Skokanský areál v Predazzu prošel před hrami 2026 rozsáhlou modernizací, včetně instalace nové nájezdové stopy a vylepšení zázemí pro sportovce. Běžecké tratě v Teseru jsou známé svou technickou náročností, prudkými stoupáními a rychlými sjezdy.

V den závodu byly podmínky velmi náročné. Skokanská část proběhla za mírného protivětru, který favorizoval technicky zdatné letce. Odpolední běh se pak jel na technickém a zmrzlém sněhu při teplotě kolem -5 stupňů Celsia. Tvrdý podklad v Teseru kladl vysoké nároky na servisní týmy a volbu správné struktury lyží, což se projevilo zejména v závěrečném okruhu, kde mnoha závodníkům začaly docházet síly.

Průběh skokanské části: Český vzestup

Skokanská část na můstku HS102 naznačila, že boj o medaile bude velmi vyrovnaný. Nejdelší skok dne předvedl Japonec Ryota Yamamoto, který dolétl na značku 105 metrů. Ihned za něj se však zařadil Johannes Lamparter se skokem 103,5 metru. Lamparter těžil z vynikajícího stylu a minimální větrné kompenzace, což mu zajistilo startovní pozici pro běh s minimálním odstupem.

Obrovským překvapením byl výkon, který předvedl Jiří Konvalinka. Český junior skočil 100 metrů s naprosto čistým telemarkem a po skokanské části figuroval na úžasném 11. místě. Pro českou reprezentaci to byl šokující moment, neboť Konvalinka za sebou nechal i takové hvězdy, jako jsou Vinzenz Geiger nebo Ilkka Herola. Další Češi, Jan Vytrval a Lukáš Daněk, se po skoku umístili až ve čtvrté desítce, což jim do běhu nedávalo velké naděje na bodované umístění.

Běžecká část: Triumf Lampartera a stíhací jízda Graabaka

Běh na 10 kilometrů odstartoval v Teseru podle Gundersenovy metody. Johannes Lamparter nasadil od prvních metrů velmi vysoké tempo a brzy dostihl vedoucího Yamamota. Rakouský reprezentant v sezóně 2024/25 výrazně zapracoval na své běžecké formě a v Itálii ji prodal v nejvhodnější okamžik. Celý závod si takticky hlídal čelo a nenechal nikoho na pochybách o svém vítězství.

Zatímco Lamparter mířil za zlatem, za jeho zády se odehrávala strhující stíhací jízda. Obhájce titulu Jørgen Graabak z Norska předvedl nejrychlejší běžecký čas dne. Postupně se propracovával startovním polem vpřed a v závěrečném okruhu dokázal v dramatickém finiši udolat Estonce Kristjana Ilvese. Ilves však i přes ztrátu stříbra slavil historický úspěch, neboť získal pro Estonsko první olympijskou medaili v severské kombinaci.

Jiří Konvalinka bojoval o umístění v elitní patnáctce, ale v náročných stoupáních v Teseru se začala projevovat dominance silových běžců. Konvalinka, který je spíše skokanským specialistou, v posledních dvou kilometrech ztratil kontakt se skupinou a klesl na konečné 22. místo. I tak šlo o nejlepší český výsledek od dob Tomáše Portyka a velký příslib pro týmový závod.

Výsledková listina: Střední můstek / 10 km (11. 2. 2026)

Pořadí Jméno Země Skok (m) Běh (poř.) Cílový čas
🥇 1. Johannes Lamparter Rakousko 103.5 24:15.2 (5.) 24:35.2
🥈 2. Jørgen Graabak Norsko 98.5 23:55.1 (1.) +12.4
🥉 3. Kristjan Ilves Estonsko 102.0 24:30.5 (8.) +25.1
4. Ryota Yamamoto Japonsko 105.0 25:10.2 (19.) +32.8
5. Julian Schmid Německo 99.0 24:18.4 (6.) +35.2
6. Jens Lurås Oftebro Norsko 97.0 24:05.1 (2.) +40.7
7. Stefan Rettenegger Rakousko 100.5 24:35.3 (9.) +44.5
8. Vinzenz Geiger Německo 95.5 24:08.3 (3.) +48.9
9. Johannes Rydzek Německo 98.0 24:22.6 (7.) +55.1
10. Ilkka Herola Finsko 96.0 24:25.8 (4.) +1:02.4
11. Franz-Josef Rehrl Rakousko 102.5 25:20.1 (22.) +1:08.3
12. Akito Watabe Japonsko 97.5 24:55.3 (15.) +1:15.2
13. Eero Hirvonen Finsko 94.0 24:38.2 (10.) +1:20.5
14. Jarl Magnus Riiber Norsko 101.5 25:40.4 (28.) +1:25.1
15. Manuel Faißt Německo 98.5 25:05.3 (18.) +1:33.4
16. Sora Yachi Japonsko 99.5 25:15.1 (21.) +1:42.5
17. Laurent Muhlethaler Francie 96.5 25:00.2 (17.) +1:50.8
18. Martin Fritz Rakousko 95.0 24:58.4 (16.) +2:01.3
19. Espen Andersen Norsko 94.5 25:08.6 (20.) +2:15.7
20. Mattéo Baud Francie 97.0 25:35.2 (25.) +2:25.1
... ... ... ... ... ...
22. Jiří Konvalinka Česko 100.0 26:10.5 (34.) +2:45.8
34. Jan Vytrval Česko 92.5 25:50.2 (28.) +3:58.2
39. Lukáš Daněk Česko 90.0 26:25.8 (37.) +4:32.1

Analýza českého výkonu

Jiří Konvalinka (21 let) potvrdil status největšího českého talentu v severské kombinaci za poslední roky. Po skoku ztrácel na lídra jen 42 sekund, což je výsledek, který česká reprezentace nepamatuje dlouho. V běžecké části sice zaznamenal 34. čistý čas, což jej stálo propad o jedenáct míst, ale jeho projev na můstku byl srovnatelný s absolutní světovou špičkou. Konvalinka ukázal, že moderní trend v severské kombinaci, který klade velký důraz na skokanskou část, mu velmi vyhovuje.

Jan Vytrval si v běžecké části polepšil o 6 míst, což svědčí o jeho dobré fyzické připravenosti, ale manko z můstku bylo příliš velké na výraznější posun. Lukáš Daněk bojoval v Itálii s mírným nachlazením, které se projevilo zejména v závěru běhu, kde ztratil kontakt se skupinkou bojující o 35. místo. Celkově se však česká výprava oproti předchozím hrám v Pekingu 2022 v průměru zlepšila o 5 pozic, což je pro český tým velmi povzbudivé.

Statistiky a zajímavosti

  • Rakouský triumf: Rakousko získalo zlato v individuální disciplíně poprvé od roku 2006 (tehdy triumfoval Felix Gottwald).
  • Smůla Jarla Magnuse Riibera: Norský fenomén Jarl Magnus Riiber startoval po zranění ramene, což se projevilo zejména v běžecké části, kde neudržel tempo s nejlepšími a skončil čtrnáctý.
  • Estonská historie: Bronz pro Kristjana Ilvese je první olympijskou medailí pro Estonsko v tomto sportu a potvrzením dlouhodobé práce pod vedením norských expertů.
  • Trať Tesero: Běžecká trať patřila k nejtěžším v historii her, s celkovým převýšením přes 300 metrů na desetikilometrovém úseku.