Kulturní relativismus: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Koncept | název = Kulturní relativismus | obrázek = | popis_obrázku = Rozmanitost lidských kultur. Kulturní relativismus nás učí, že rituální maska z Papuy-Nové Guineje není "děsivá" nebo "primitivní", ale má v dané společnosti stejný duchovní a symbolický význam jako kříž v křesťanství. | definice = Názor, že přesvědčení a aktivity jedince by měly být chápány v kontextu jeho vlas…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
'''Kulturní relativismus''' je metodologický a etický přístup, který tvrdí, že žádná kultura není nadřazená jiné a že chování, hodnoty a morálku lidí nelze posuzovat podle měřítek jiné kultury, ale pouze v kontextu kultury jejich vlastní. Zjednodušeně řečeno: to, co je považováno za "správné" nebo "normální", není univerzální pravdou, ale dohodou platnou v určitém čase a na určitém místě. | '''Kulturní relativismus''' je metodologický a etický přístup, který tvrdí, že žádná kultura není nadřazená jiné a že chování, hodnoty a morálku lidí nelze posuzovat podle měřítek jiné kultury, ale pouze v kontextu kultury jejich vlastní. Zjednodušeně řečeno: to, co je považováno za "správné" nebo "normální", není univerzální pravdou, ale dohodou platnou v určitém čase a na určitém místě. | ||
Zatímco | Zatímco '''[[etnocentrismus]]''' říká: "Oni jedí psy, to je nechutné a špatné (protože my psy neJíme)," kulturní relativismus říká: "Oni jedí psy, protože v jejich ekosystému je to dostupný zdroj bílkovin a jejich tradice to nezakazuje. Pro ně je to jídlo, pro nás domácí mazlíček. Ani jedno není absolutní pravda." | ||
Tento koncept vznikl na počátku 20. století jako reakce na tehdejší západní aroganci (sociální darwinismus), která dělila národy na "civilizované" (my) a "primitivní" či "divošské" (oni). Otcem myšlenky je německo-americký antropolog | Tento koncept vznikl na počátku 20. století jako reakce na tehdejší západní aroganci (sociální darwinismus), která dělila národy na "civilizované" (my) a "primitivní" či "divošské" (oni). Otcem myšlenky je německo-americký antropolog '''[[Franz Boas]]'''. Boas a jeho studenti (jako Ruth Benedictová a Margaret Meadová) prokázali, že lidská povaha není pevně dána biologií, ale je tvárná a formovaná kulturou. Kulturní relativismus se stal základním nástrojem vědy – aby badatel mohl pochopit kmen v Amazonii, musí odložit své evropské brýle a předsudky. | ||
== Dva druhy relativismu: Nástroj vs. Filozofie == | == Dva druhy relativismu: Nástroj vs. Filozofie == | ||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Toto je "měkká" verze. Je to pracovní nástroj antropologa nebo sociologa. | Toto je "měkká" verze. Je to pracovní nástroj antropologa nebo sociologa. | ||
Badatel se při výzkumu zdrží morálních soudů. Když vidí, že kmen Aztéků obětuje lidi, neřekne "To jsou vrazi", ale ptá se: "Jaký smysl má tento rituál v jejich systému víry? Jak to udržuje jejich společnost pohromadě?" | Badatel se při výzkumu zdrží morálních soudů. Když vidí, že kmen Aztéků obětuje lidi, neřekne "To jsou vrazi", ale ptá se: "Jaký smysl má tento rituál v jejich systému víry? Jak to udržuje jejich společnost pohromadě?" | ||
Cílem je | Cílem je '''pochopení''', nikoliv ospravedlnění. Vědec se snaží vidět svět očima domorodce (emický přístup). Bez tohoto přístupu není objektivní věda možná. | ||
=== 2. Morální (Etický) relativismus (Filozofický postoj) === | === 2. Morální (Etický) relativismus (Filozofický postoj) === | ||
Toto je "tvrdá" verze. Tvrdí, že | Toto je "tvrdá" verze. Tvrdí, že '''neexistuje žádná objektivní morálka'''. Dobro a zlo jsou jen sociální konstrukty. | ||
Podle této logiky nemáme právo kritizovat zvyky jiné kultury, ať jsou jakékoliv. Pokud kultura X praktikuje otroctví nebo upalování vdov, je to pro ně "morálně správné" a my do toho nemáme co mluvit. | Podle této logiky nemáme právo kritizovat zvyky jiné kultury, ať jsou jakékoliv. Pokud kultura X praktikuje otroctví nebo upalování vdov, je to pro ně "morálně správné" a my do toho nemáme co mluvit. | ||
Právě zde naráží relativismus na své limity a stává se terčem ostré kritiky. | Právě zde naráží relativismus na své limity a stává se terčem ostré kritiky. | ||
== Past relativismu: Dilema lidských práv == | == Past relativismu: Dilema lidských práv == | ||
Pokud přijmeme absolutní kulturní relativismus, dostáváme se do nebezpečné pasti. Znamená to, že nemůžeme odsoudit | Pokud přijmeme absolutní kulturní relativismus, dostáváme se do nebezpečné pasti. Znamená to, že nemůžeme odsoudit '''[[Holokaust]]'''? Nacisté přece jednali v souladu s normami a hodnotami své tehdejší kultury a ideologie. Znamená to, že nemůžeme kritizovat ženskou obřízku, kamenování za nevěru nebo dětskou práci, pokud je to v dané zemi "tradicí"? | ||
Většina moderních myslitelů a organizací (jako OSN) proto přijímá tzv. | Většina moderních myslitelů a organizací (jako OSN) proto přijímá tzv. '''slabý relativismus**. Uznávají, že zvyky (jídlo, oblékání, svátky, manželství) jsou relativní, ale existují určité **univerzální hodnoty''' (základní [[lidská práva]]), které by měly platit pro každého člověka bez ohledu na kulturu – právo na život, svobodu a ochranu před mučením. | ||
Boj mezi relativismem ("respektujte naši kulturu") a univerzalismem ("respektujte lidská práva") je jedním z hlavních konfliktů současné globální politiky. | Boj mezi relativismem ("respektujte naši kulturu") a univerzalismem ("respektujte lidská práva") je jedním z hlavních konfliktů současné globální politiky. | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
== 💡 Pro laiky: Pravidla sportu == | == 💡 Pro laiky: Pravidla sportu == | ||
Představte si kultury jako různé | Představte si kultury jako různé '''sportovní hry'''. | ||
* | * '''Naše kultura je Fotbal.''' Máme jasná pravidla: Míč se kope nohou, rukou se hrát nesmí (to je hřích/tabu). Cílem je dát gól. | ||
* | * '''Jiná kultura je Basketbal.''' Tam se míč nosí v rukou a kopání je zakázáno. | ||
'''Etnocentrismus** je fotbalista, který přijde na basketbalový zápas a začne křičet: "Fuj! Podívejte na ty barbary! Vždyť berou míč do ruky! To je ruka! Vyloučit! Neumějí hrát!" | |||
'''Kulturní relativismus** je divák, který řekne: "Uklidni se. Oni nehrají špatný fotbal. Oni hrají basketbal. V jejich hře je braní míče do ruky správné. Nemůžeš je pískat podle pravidel fotbalu." | |||
'''Etická past:''' Ale co když narazíme na kulturu, kde je součástí hry (pravidel) to, že prohrávající tým je po zápase popraven? | |||
Zde relativismus končí. I když je to "jen jejich hra", většina z nás řekne: "Tato pravidla jsou nepřijatelná, protože porušují vyšší princip (život)." | Zde relativismus končí. I když je to "jen jejich hra", většina z nás řekne: "Tato pravidla jsou nepřijatelná, protože porušují vyšší princip (život)." | ||
Aktuální verze z 16. 1. 2026, 05:48
Obsah boxu
| Kulturní relativismus | |
|---|---|
| Definice | Názor, že přesvědčení a aktivity jedince by měly být chápány v kontextu jeho vlastní kultury |
| Obor | Antropologie, Sociologie, Etika |
| Opak | Etnocentrismus, Univerzalismus |
Kulturní relativismus je metodologický a etický přístup, který tvrdí, že žádná kultura není nadřazená jiné a že chování, hodnoty a morálku lidí nelze posuzovat podle měřítek jiné kultury, ale pouze v kontextu kultury jejich vlastní. Zjednodušeně řečeno: to, co je považováno za "správné" nebo "normální", není univerzální pravdou, ale dohodou platnou v určitém čase a na určitém místě.
Zatímco etnocentrismus říká: "Oni jedí psy, to je nechutné a špatné (protože my psy neJíme)," kulturní relativismus říká: "Oni jedí psy, protože v jejich ekosystému je to dostupný zdroj bílkovin a jejich tradice to nezakazuje. Pro ně je to jídlo, pro nás domácí mazlíček. Ani jedno není absolutní pravda."
Tento koncept vznikl na počátku 20. století jako reakce na tehdejší západní aroganci (sociální darwinismus), která dělila národy na "civilizované" (my) a "primitivní" či "divošské" (oni). Otcem myšlenky je německo-americký antropolog Franz Boas. Boas a jeho studenti (jako Ruth Benedictová a Margaret Meadová) prokázali, že lidská povaha není pevně dána biologií, ale je tvárná a formovaná kulturou. Kulturní relativismus se stal základním nástrojem vědy – aby badatel mohl pochopit kmen v Amazonii, musí odložit své evropské brýle a předsudky.
Dva druhy relativismu: Nástroj vs. Filozofie
Je kriticky důležité rozlišovat mezi dvěma rovinami tohoto pojmu, protože jejich záměna vede k nedorozuměním.
1. Metodologický relativismus (Nástroj vědce)
Toto je "měkká" verze. Je to pracovní nástroj antropologa nebo sociologa. Badatel se při výzkumu zdrží morálních soudů. Když vidí, že kmen Aztéků obětuje lidi, neřekne "To jsou vrazi", ale ptá se: "Jaký smysl má tento rituál v jejich systému víry? Jak to udržuje jejich společnost pohromadě?" Cílem je pochopení, nikoliv ospravedlnění. Vědec se snaží vidět svět očima domorodce (emický přístup). Bez tohoto přístupu není objektivní věda možná.
2. Morální (Etický) relativismus (Filozofický postoj)
Toto je "tvrdá" verze. Tvrdí, že neexistuje žádná objektivní morálka. Dobro a zlo jsou jen sociální konstrukty. Podle této logiky nemáme právo kritizovat zvyky jiné kultury, ať jsou jakékoliv. Pokud kultura X praktikuje otroctví nebo upalování vdov, je to pro ně "morálně správné" a my do toho nemáme co mluvit. Právě zde naráží relativismus na své limity a stává se terčem ostré kritiky.
Past relativismu: Dilema lidských práv
Pokud přijmeme absolutní kulturní relativismus, dostáváme se do nebezpečné pasti. Znamená to, že nemůžeme odsoudit Holokaust? Nacisté přece jednali v souladu s normami a hodnotami své tehdejší kultury a ideologie. Znamená to, že nemůžeme kritizovat ženskou obřízku, kamenování za nevěru nebo dětskou práci, pokud je to v dané zemi "tradicí"?
Většina moderních myslitelů a organizací (jako OSN) proto přijímá tzv. slabý relativismus**. Uznávají, že zvyky (jídlo, oblékání, svátky, manželství) jsou relativní, ale existují určité **univerzální hodnoty (základní lidská práva), které by měly platit pro každého člověka bez ohledu na kulturu – právo na život, svobodu a ochranu před mučením. Boj mezi relativismem ("respektujte naši kulturu") a univerzalismem ("respektujte lidská práva") je jedním z hlavních konfliktů současné globální politiky.
Boasův odkaz: Konec "primitivů"
Přínos Franze Boase pro lidstvo je nezměrný. Před ním se muzea plnila ukradenými předměty "divochů", které byly vystavovány jako kuriozity ukazující, jak hluboko pod námi tito lidé jsou. Boas ukázal, že jazyk Inuitů není "primitivní huhlání", ale komplexní gramatický systém, který dokáže popsat sníh lépe než angličtina. Ukázal, že umění kmenů není "dětská čmáranice", ale složitá symbolika. Díky němu dnes víme, že neexistuje přímá linka vývoje od divocha k gentlemanovi v cylindru. Existuje jen strom s mnoha větvemi, kde každá kultura našla své vlastní, unikátní řešení problému zvaného "jak přežít a žít spolu".
💡 Pro laiky: Pravidla sportu
Představte si kultury jako různé sportovní hry.
- Naše kultura je Fotbal. Máme jasná pravidla: Míč se kope nohou, rukou se hrát nesmí (to je hřích/tabu). Cílem je dát gól.
- Jiná kultura je Basketbal. Tam se míč nosí v rukou a kopání je zakázáno.
Etnocentrismus** je fotbalista, který přijde na basketbalový zápas a začne křičet: "Fuj! Podívejte na ty barbary! Vždyť berou míč do ruky! To je ruka! Vyloučit! Neumějí hrát!" Kulturní relativismus** je divák, který řekne: "Uklidni se. Oni nehrají špatný fotbal. Oni hrají basketbal. V jejich hře je braní míče do ruky správné. Nemůžeš je pískat podle pravidel fotbalu."
Etická past: Ale co když narazíme na kulturu, kde je součástí hry (pravidel) to, že prohrávající tým je po zápase popraven? Zde relativismus končí. I když je to "jen jejich hra", většina z nás řekne: "Tato pravidla jsou nepřijatelná, protože porušují vyšší princip (život)."