1424
Obsah boxu
| 1424 | |
|---|---|
| Rok | 1424 |
| Tisíciletí | 2. tisíciletí |
| Století | 15. století |
| Kalendář | Juliánský kalendář |
Rok 1424 (MCDXXIV) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou. V českých dějinách je tento letopočet zapsán černým písmem jako rok smrti legendárního vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, což vedlo k radikalizaci husitského hnutí a vzniku uskupení tzv. Sirotků. Na evropské scéně pokračovala stoletá válka jednou z nejkrvavějších bitev u Verneuil, která upevnila anglickou nadvládu nad severní Francií. V Asii skončila éra jednoho z nejvýznamnějších čínských císařů dynastie Ming, Jung-leho.
🌍 Celkový kontext roku
Rok 1424 se nesl ve znamení nestability a válečných konfliktů napříč Eurasii.
- **V Českých zemích:** Probíhala občanská válka v rámci husitských válek. Nešlo jen o boj proti křížovým výpravám, ale především o bratrovražedný boj mezi radikálními husity (Žižkovo menší Táborsko) a umírněnou Prahou spojenou s katolickou šlechtou.
- **V západní Evropě:** Anglie, těžící z odkazu Jindřicha V., drtila francouzský odpor. Francouzský dauphin Karel VII. byl v zoufalé situaci, kterou zhoršila katastrofa u Verneuil.
- **V Asii:** Čína pod vládou dynastie Ming byla na vrcholu moci, ale smrt císaře Jung-leho předznamenala postupný odklon od expanzivní námořní politiky a uzavírání se světu.
⚔️ Události v Českých zemích
Občanská válka a bitva u Malešova
Počátek roku 1424 byl v Čechách ve znamení eskalace konfliktu mezi Janem Žižkou (který se rozešel s Táborem a vybudoval si mocenskou základnu ve východních Čechách, tzv. Menší Tábor) a Pražany (umírněnými kališníky) spojenými s panskou jednotou.
- **Jarní manévry:** Žižka, ačkoliv již zcela slepý, vedl svá vojska ve složitých manévrech proti přesile koalice Pražanů a katolické šlechty. V květnu se mu podařilo uniknout z obklíčení u Kostelce nad Labem díky pomoci Hynka Bočka z Poděbrad.
- **7. června – Bitva u Malešova:** Toto střetnutí je považováno za jedno z nejgeniálnějších taktických vítězství Jana Žižky. Proti němu stála spojená vojska Pražanů a panské jednoty. Žižka zaujal výhodnou obrannou pozici na návrší u tvrze Malešov (poblíž Kutné Hory). Podle kronikářů nechal Žižka naložit vozy kamením a ve vhodný okamžik je svrhl ze svahu do řad postupující jízdy nepřátel, čímž rozbil jejich formaci. Následný protiútok pěchoty a dělostřelby do zmateného nepřítele vedl k drtivé porážce Pražanů. V bitvě padlo přes 1200 nepřátel.
Smír na Špitálském poli
Po vítězství u Malešova táhl Žižka na Prahu. Zdálo se, že dojde k dobytí a vyplenění hlavního města husitským radikálem. K rozhodujícímu střetu však nedošlo.
- **14. září:** Před branami Prahy (na Špitálském poli, dnešní Karlín) došlo k jednání. Zásluhou mladého teologa Jana Rokycany, který zapůsobil na Žižkovo svědomí a apeloval na jednotu proti společnému nepříteli (Zikmundovi), byl uzavřen smír. Žižka od útoku upustil a spojil se s Pražany pro plánované tažení na Moravu.
Smrt Jana Žižky
Spojená husitská vojska (Žižkovci, Táboři i Pražané) vytáhla v říjnu na Moravu bojovat proti vojskům vévody Albrechta Habsburského.
- **11. říjen 1424:** Při obléhání hradu Přibyslav (na Havlíčkobrodsku) Jan Žižka z Trocnova zemřel. Příčinou smrti nebyl boj, ale hlíza (pravděpodobně karbunkl nebo nežit, v moderní terminologii rozsáhlý zánět či sepse).
- **Vznik Sirotků:** Žižkova smrt byla pro jeho věrné vojáky takovou ránou, že si začali říkat "Sirotci" (latinsky Orphani). Tím vznikl nový, extrémně radikální svaz husitských vojsk, který v následujících letech pod vedením kněze Prokůpka a později Prokopa Holého (který převzal velení celého hnutí) děsil celou Evropu.
🌍 Události ve světě
Stoletá válka: "Druhé Azincourt"
Ve Francii pokračoval konflikt mezi Angličany a Francouzi.
- **17. srpna – Bitva u Verneuil:** Anglická armáda pod velením Jana z Lancasteru, vévody z Bedfordu (regenta za malého Jindřicha VI.), se střetla s francouzsko-skotskou armádou. Bitva skončila katastrofální porážkou Francouzů.
- **Zkáza skotské armády:** Skotský expediční sbor, který přišel na pomoc Francii (tzv. Auld Alliance), byl v této bitvě téměř vyhlazen. Angličtí lučištníci opět prokázali svou dominanci. Tato bitva zajistila anglickou kontrolu nad Normandií a severní Francií na další léta a oddálila korunovaci Karla VII.
Asie: Konec éry Jung-le
V Číně došlo k významné změně na trůnu.
- **12. srpna:** Zemřel císař Jung-le (Yongle), třetí císař dynastie Ming. Byl to panovník, který přesunul hlavní město do Pekingu, nechal vybudovat Zakázané město a vyslal admirála Čeng Che na slavné zámořské plavby.
- Jeho smrtí začal postupný obrat v čínské politice. Jeho nástupce, císař Chung-si (Hongxi), zastavil drahé námořní expedice a začal se soustředit na vnitřní problémy říše, což z dlouhodobého hlediska vedlo k izolacionismu Číny.
Itálie a Svatá říše římská
- **4. ledna:** V Itálii zemřel slavný kondotiér Muzio Attendolo Sforza, zakladatel dynastie Sforzů, která později ovládla Milán. Utopil se v řece Pescara, když se snažil zachránit své páže.
- **Říšská politika:** Král Zikmund Lucemburský se snažil diplomaticky izolovat husity a zároveň řešit problémy s Turky na hranicích Uher.
👥 Narození
- **31. října** – Vladislav III. Varnský, polský a uherský král († 1444). Jeho narození zajistilo pokračování dynastie Jagellonců, ačkoliv jeho otec Vladislav II. byl již velmi stár.
- **25. prosince** – Markéta Skotská, dcera krále Jakuba I., pozdější manželka francouzského dauphina Ludvíka XI. († 1445).
- **?** – Abú Saíd, vládce Tímúrovské říše, který později ovládl rozsáhlá území ve střední Asii († 1469).
⚰️ Úmrtí
- **4. ledna** – Muzio Attendolo Sforza, italský kondotiér a zakladatel dynastie Sforza (* 1369).
- **7. června** – Padlí v bitvě u Malešova (mnoho významných českých a moravských šlechticů na straně panské jednoty).
- **10. června** – Arnošt Železný, rakouský vévoda z rodu Habsburků, otec císaře Fridricha III. (* 1377).
- **12. srpna** – Jung-le, čínský císař dynastie Ming (* 1360).
- **17. srpna** – Archibald Douglas, skotský šlechtic a vojevůdce, padl u Verneuil (* cca 1372).
- **11. října** – Jan Žižka, český husitský vojevůdce (* cca 1360).
🏺 Kultura, věda a náboženství
- **Architektura v Praze:** V roce 1424, navzdory válkám, stál Karlův most (tehdy Kamenný most) jako klíčová spojnice, o kterou se vedly boje. Většina stavební činnosti v Čechách však stagnovala nebo se soustředila na fortifikace.
- **Donatello:** V Itálii renesanční sochař Donatello v tomto období pracoval na výzdobě zvonice ve Florencii (sochy proroků).
- **Husitská ideologie:** Smrtí Žižky se husitská teologie dále štěpila. Zatímco Žižka dbal na přísný vojenský řád (Žižkův vojenský řád z roku 1423), po jeho smrti vzrostl vliv kněžích, jako byl Prokop Holý, kteří kladli důraz na ofenzivní šíření "Boží pravdy" do zahraničí (pozdější Spanilé jízdy).
💡 Pro laiky: Proč je rok 1424 důležitý?
Představte si rok 1424 jako moment, kdy husitům "zemřel otec", ale hnutí to nezabilo, nýbrž posílilo.Všichni nepřátelé husitů (král Zikmund, papež, německá knížata) slavili, když slyšeli, že "strašlivý slepec" Žižka je mrtvý. Doufali, že se husité bez svého geniálního velitele rozhádají a rozpadnou. Stal se ale pravý opak. Žižkovi vojáci si začali říkat **Sirotci** a jejich smutek se změnil v fanatické odhodlání. Místo rozpadu se pod vedením Prokopa Holého (který nastoupil brzy poté) husité sjednotili a přešli z obrany (bránění se křížovým výpravám) do útoku. Pokud by Žižka v roce 1424 nezemřel, husitství by možná zůstalo uzavřené v českých hranicích. Jeho smrt paradoxně odstartovala éru, kdy husité začali děsit celou střední Evropu svými výpady.
Druhým klíčovým momentem je **Bitva u Malešova**. Kdyby tam Žižka prohrál (a byl v těžkém obklíčení), husitské hnutí by pravděpodobně skončilo už v roce 1424 porážkou od vlastních lidí (Pražanů). Jeho vítězství zajistilo, že radikální směr přežil.
Zdroje
- Encyclopaedia Britannica - Jan Žižka
- Radio Prague International - Jan Žižka death details
- History of War - Battle of Verneuil 1424
- Palba.cz - Husitské války a vojenství
- Ming Dynasty History - Emperor Yongle
- ČORNEJ, Petr. Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka. Praha: Paseka, 2019. ISBN 978-80-7432-990-6.
- ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 1-4. Praha: Karolinum, 1993.