Přeskočit na obsah

1424

Z Infopedia
Verze z 5. 1. 2026, 04:54, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Rok | rok = 1424 | století = 15. století | tisíciletí = 2. tisíciletí | přestupný = ano | první den = sobota | kalendář = Juliánský kalendář | téma = Smrt Jana Žižky, Bitva u Verneuil | panovník české země = (bezvládí/interregnum), nárokovatel Zikmund Lucemburský | papež = Martin V. (v Římě), Klement VIII. (vzdoropapež) | říms…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

1424
Rok1424
Tisíciletí2. tisíciletí
Století15. století
KalendářJuliánský kalendář

Rok 1424 (MCDXXIV) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou. V českých dějinách je tento letopočet zapsán černým písmem jako rok smrti legendárního vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, což vedlo k radikalizaci husitského hnutí a vzniku uskupení tzv. Sirotků. Na evropské scéně pokračovala stoletá válka jednou z nejkrvavějších bitev u Verneuil, která upevnila anglickou nadvládu nad severní Francií. V Asii skončila éra jednoho z nejvýznamnějších čínských císařů dynastie Ming, Jung-leho.

🌍 Celkový kontext roku

Rok 1424 se nesl ve znamení nestability a válečných konfliktů napříč Eurasii.

  • **V Českých zemích:** Probíhala občanská válka v rámci husitských válek. Nešlo jen o boj proti křížovým výpravám, ale především o bratrovražedný boj mezi radikálními husity (Žižkovo menší Táborsko) a umírněnou Prahou spojenou s katolickou šlechtou.
  • **V západní Evropě:** Anglie, těžící z odkazu Jindřicha V., drtila francouzský odpor. Francouzský dauphin Karel VII. byl v zoufalé situaci, kterou zhoršila katastrofa u Verneuil.
  • **V Asii:** Čína pod vládou dynastie Ming byla na vrcholu moci, ale smrt císaře Jung-leho předznamenala postupný odklon od expanzivní námořní politiky a uzavírání se světu.

⚔️ Události v Českých zemích

Občanská válka a bitva u Malešova

Počátek roku 1424 byl v Čechách ve znamení eskalace konfliktu mezi Janem Žižkou (který se rozešel s Táborem a vybudoval si mocenskou základnu ve východních Čechách, tzv. Menší Tábor) a Pražany (umírněnými kališníky) spojenými s panskou jednotou.

  • **Jarní manévry:** Žižka, ačkoliv již zcela slepý, vedl svá vojska ve složitých manévrech proti přesile koalice Pražanů a katolické šlechty. V květnu se mu podařilo uniknout z obklíčení u Kostelce nad Labem díky pomoci Hynka Bočka z Poděbrad.
  • **7. června – Bitva u Malešova:** Toto střetnutí je považováno za jedno z nejgeniálnějších taktických vítězství Jana Žižky. Proti němu stála spojená vojska Pražanů a panské jednoty. Žižka zaujal výhodnou obrannou pozici na návrší u tvrze Malešov (poblíž Kutné Hory). Podle kronikářů nechal Žižka naložit vozy kamením a ve vhodný okamžik je svrhl ze svahu do řad postupující jízdy nepřátel, čímž rozbil jejich formaci. Následný protiútok pěchoty a dělostřelby do zmateného nepřítele vedl k drtivé porážce Pražanů. V bitvě padlo přes 1200 nepřátel.

Smír na Špitálském poli

Po vítězství u Malešova táhl Žižka na Prahu. Zdálo se, že dojde k dobytí a vyplenění hlavního města husitským radikálem. K rozhodujícímu střetu však nedošlo.

  • **14. září:** Před branami Prahy (na Špitálském poli, dnešní Karlín) došlo k jednání. Zásluhou mladého teologa Jana Rokycany, který zapůsobil na Žižkovo svědomí a apeloval na jednotu proti společnému nepříteli (Zikmundovi), byl uzavřen smír. Žižka od útoku upustil a spojil se s Pražany pro plánované tažení na Moravu.

Smrt Jana Žižky

Spojená husitská vojska (Žižkovci, Táboři i Pražané) vytáhla v říjnu na Moravu bojovat proti vojskům vévody Albrechta Habsburského.

  • **11. říjen 1424:** Při obléhání hradu Přibyslav (na Havlíčkobrodsku) Jan Žižka z Trocnova zemřel. Příčinou smrti nebyl boj, ale hlíza (pravděpodobně karbunkl nebo nežit, v moderní terminologii rozsáhlý zánět či sepse).
  • **Vznik Sirotků:** Žižkova smrt byla pro jeho věrné vojáky takovou ránou, že si začali říkat "Sirotci" (latinsky Orphani). Tím vznikl nový, extrémně radikální svaz husitských vojsk, který v následujících letech pod vedením kněze Prokůpka a později Prokopa Holého (který převzal velení celého hnutí) děsil celou Evropu.

🌍 Události ve světě

Stoletá válka: "Druhé Azincourt"

Ve Francii pokračoval konflikt mezi Angličany a Francouzi.

  • **17. srpna – Bitva u Verneuil:** Anglická armáda pod velením Jana z Lancasteru, vévody z Bedfordu (regenta za malého Jindřicha VI.), se střetla s francouzsko-skotskou armádou. Bitva skončila katastrofální porážkou Francouzů.
  • **Zkáza skotské armády:** Skotský expediční sbor, který přišel na pomoc Francii (tzv. Auld Alliance), byl v této bitvě téměř vyhlazen. Angličtí lučištníci opět prokázali svou dominanci. Tato bitva zajistila anglickou kontrolu nad Normandií a severní Francií na další léta a oddálila korunovaci Karla VII.

Asie: Konec éry Jung-le

V Číně došlo k významné změně na trůnu.

  • **12. srpna:** Zemřel císař Jung-le (Yongle), třetí císař dynastie Ming. Byl to panovník, který přesunul hlavní město do Pekingu, nechal vybudovat Zakázané město a vyslal admirála Čeng Che na slavné zámořské plavby.
  • Jeho smrtí začal postupný obrat v čínské politice. Jeho nástupce, císař Chung-si (Hongxi), zastavil drahé námořní expedice a začal se soustředit na vnitřní problémy říše, což z dlouhodobého hlediska vedlo k izolacionismu Číny.

Itálie a Svatá říše římská

  • **4. ledna:** V Itálii zemřel slavný kondotiér Muzio Attendolo Sforza, zakladatel dynastie Sforzů, která později ovládla Milán. Utopil se v řece Pescara, když se snažil zachránit své páže.
  • **Říšská politika:** Král Zikmund Lucemburský se snažil diplomaticky izolovat husity a zároveň řešit problémy s Turky na hranicích Uher.

👥 Narození

  • **31. října** – Vladislav III. Varnský, polský a uherský král († 1444). Jeho narození zajistilo pokračování dynastie Jagellonců, ačkoliv jeho otec Vladislav II. byl již velmi stár.
  • **25. prosince** – Markéta Skotská, dcera krále Jakuba I., pozdější manželka francouzského dauphina Ludvíka XI. († 1445).
  • **?** – Abú Saíd, vládce Tímúrovské říše, který později ovládl rozsáhlá území ve střední Asii († 1469).

⚰️ Úmrtí

  • **4. ledna** – Muzio Attendolo Sforza, italský kondotiér a zakladatel dynastie Sforza (* 1369).
  • **7. června** – Padlí v bitvě u Malešova (mnoho významných českých a moravských šlechticů na straně panské jednoty).
  • **10. června** – Arnošt Železný, rakouský vévoda z rodu Habsburků, otec císaře Fridricha III. (* 1377).
  • **12. srpna** – Jung-le, čínský císař dynastie Ming (* 1360).
  • **17. srpna** – Archibald Douglas, skotský šlechtic a vojevůdce, padl u Verneuil (* cca 1372).
  • **11. října** – Jan Žižka, český husitský vojevůdce (* cca 1360).

🏺 Kultura, věda a náboženství

  • **Architektura v Praze:** V roce 1424, navzdory válkám, stál Karlův most (tehdy Kamenný most) jako klíčová spojnice, o kterou se vedly boje. Většina stavební činnosti v Čechách však stagnovala nebo se soustředila na fortifikace.
  • **Donatello:** V Itálii renesanční sochař Donatello v tomto období pracoval na výzdobě zvonice ve Florencii (sochy proroků).
  • **Husitská ideologie:** Smrtí Žižky se husitská teologie dále štěpila. Zatímco Žižka dbal na přísný vojenský řád (Žižkův vojenský řád z roku 1423), po jeho smrti vzrostl vliv kněžích, jako byl Prokop Holý, kteří kladli důraz na ofenzivní šíření "Boží pravdy" do zahraničí (pozdější Spanilé jízdy).

💡 Pro laiky: Proč je rok 1424 důležitý?

Představte si rok 1424 jako moment, kdy **husitům "zemřel otec", ale hnutí to nezabilo, nýbrž posílilo.** Všichni nepřátelé husitů (král Zikmund, papež, německá knížata) slavili, když slyšeli, že "strašlivý slepec" Žižka je mrtvý. Doufali, že se husité bez svého geniálního velitele rozhádají a rozpadnou. Stal se ale pravý opak. Žižkovi vojáci si začali říkat **Sirotci** a jejich smutek se změnil v fanatické odhodlání. Místo rozpadu se pod vedením Prokopa Holého (který nastoupil brzy poté) husité sjednotili a přešli z obrany (bránění se křížovým výpravám) do útoku. Pokud by Žižka v roce 1424 nezemřel, husitství by možná zůstalo uzavřené v českých hranicích. Jeho smrt paradoxně odstartovala éru, kdy husité začali děsit celou střední Evropu svými výpady.

Druhým klíčovým momentem je **Bitva u Malešova**. Kdyby tam Žižka prohrál (a byl v těžkém obklíčení), husitské hnutí by pravděpodobně skončilo už v roce 1424 porážkou od vlastních lidí (Pražanů). Jeho vítězství zajistilo, že radikální směr přežil.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=1424&oldid=23659“