https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=ZlatoZlato - Historie editací2026-04-18T11:51:05ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Zlato&diff=3432&oldid=prevFilmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Chemický prvek | název = Zlato | značka = Au | protonové číslo = 79 | chemická skupina = Přechodné kovy | hustota = 19,3 g/cm³ | teplota tání = 1064,18 °C | teplota varu = 2856 °C | elektronegativita = 2,54 (Paulingova stupnice) | oxidační stavy = +1, +3 | krystalová struktura = Plošně centrovaná kubická | výskyt = ryzí, ve sloučeninách s teluridem, v křemeni, v usazeninách řek | objevitel = zn…“2025-06-07T00:07:15Z<p>založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Chemický prvek | název = Zlato | značka = Au | protonové číslo = 79 | chemická skupina = Přechodné kovy | hustota = 19,3 g/cm³ | teplota tání = 1064,18 °C | teplota varu = 2856 °C | elektronegativita = 2,54 (Paulingova stupnice) | oxidační stavy = +1, +3 | krystalová struktura = Plošně centrovaná kubická | výskyt = ryzí, ve sloučeninách s teluridem, v křemeni, v usazeninách řek | objevitel = zn…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox Chemický prvek<br />
| název = Zlato<br />
| značka = Au<br />
| protonové číslo = 79<br />
| chemická skupina = Přechodné kovy<br />
| hustota = 19,3 g/cm³<br />
| teplota tání = 1064,18 °C<br />
| teplota varu = 2856 °C<br />
| elektronegativita = 2,54 (Paulingova stupnice)<br />
| oxidační stavy = +1, +3<br />
| krystalová struktura = Plošně centrovaná kubická<br />
| výskyt = ryzí, ve sloučeninách s teluridem, v křemeni, v usazeninách řek<br />
| objevitel = známo od starověku<br />
| barva = kovově žlutá<br />
}}<br />
<br />
'''Zlato''' (latinsky aurum, značka '''Au''') je chemický prvek s protonovým číslem 79. Jedná se o velmi měkký, kujný a tažný kov, který se vyznačuje vysokou hustotou a vynikající elektrickou i tepelnou vodivostí. Díky své chemické stálosti a odolnosti vůči korozi je vysoce ceněno a používáno v široké škále aplikací, od šperkařství a numismatiky až po elektroniku a lékařství.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Historie a vznik ==<br />
<br />
Zlato je jedním z prvních kovů, které lidstvo objevilo a začalo využívat. Jeho historie sahá až do starověku, kdy bylo ceněno pro svou krásu a vzácnost. Archeologické nálezy dokazují, že zlato bylo zpracováváno již před tisíciletími v různých kulturách po celém světě, včetně starověkého Egypta, Mezopotámie a říše Inků. V [[starověký Egypt|Egyptě]] bylo zlato považováno za "krev bohů" a bylo používáno k výrobě rituálních předmětů a pohřebních masek. V [[Římská říše|římské říši]] bylo zlato základem měnového systému a bylo využíváno k financování vojenských tažení.<br />
<br />
Zlato vzniká v hlubokých vrstvách [[Země]] během geologických procesů, jako je [[vulkanismus|sopečná činnost]] a [[metamorfóza (geologie)|metamorfóza]]. Většina zlata se nachází v zemské kůře v ryzí podobě, často v křemenných žilách nebo v usazeninách [[řeka|řek]] (aluvia). Někdy se zlato vyskytuje i ve sloučeninách, nejčastěji s teluridem. Vznik zlata je komplexní proces, který zahrnuje transport zlatonosných roztoků podél puklin a prasklin v horninách, kde se zlato následně vysráží.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Současnost ==<br />
<br />
V současné době je zlato stále považováno za důležitou [[komodita|komoditu]] a bezpečné útočiště pro [[investice|investory]] v době ekonomické nejistoty. Jeho cena je ovlivňována řadou faktorů, včetně geopolitické situace, [[inflace]] a poptávky po špercích a průmyslových aplikacích. Kromě tradičního využití ve šperkařství a jako investiční nástroj hraje zlato klíčovou roli v moderních [[technologie|technologiích]].<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Největší producenti a vývozci ===<br />
<br />
Mezi největší producenty zlata na světě k červnu 2025 patří:<br />
<br />
* '''[[Čína]]'''<br />
* '''[[Austrálie]]'''<br />
* '''[[Rusko]]'''<br />
* '''[[Spojené státy americké]]'''<br />
* '''[[Kanada]]'''<br />
* '''[[Ghana]]'''<br />
* '''[[Peru]]'''<br />
* '''[[Uzbekistán]]'''<br />
* '''[[Mexiko]]'''<br />
* '''[[Indonésie]]'''<br />
<br />
Tyto země se podílejí na většině celosvětové produkce zlata, přičemž těžba probíhá jak v rozsáhlých dolech, tak v menších, často nelegálních provozech.<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Využití ===<br />
<br />
* '''Šperkařství:''' Největší spotřebitel zlata, kde je ceněno pro svůj lesk, kujnost a odolnost. Zlato se pro šperky často leguje s jinými kovy (např. [[měď]], [[stříbro]], [[paladium]]) pro zvýšení tvrdosti a změnu barvy (např. bílé zlato, růžové zlato). Ryzost zlata se vyjadřuje v [[karát (ryzost)|karátech]] (24 karátů je čisté zlato).<br />
* '''Investice:''' Zlato je považováno za uchovatele hodnoty a používá se ve formě [[zlatá mince|mincí]], [[zlatý slitek|slitků]] a zlatých cihel. [[Centrální banka|Centrální banky]] po celém světě drží značné zlaté rezervy jako součást svých měnových politik.<br />
* '''Elektronika:''' Díky své vynikající vodivosti, odolnosti vůči korozi a spolehlivosti se zlato používá v kritických součástech [[elektronika|elektronických zařízení]], jako jsou konektory, spínače, plošné spoje a mikročipy v počítačích, mobilních telefonech a dalších přístrojích.<br />
* '''Lékařství a zubní lékařství:''' Využívá se pro [[zubní korunka|zubní výplně]], korunky a [[můstek (zubní lékařství)|můstky]] díky své biokompatibilitě a odolnosti. V některých lékařských zařízeních a procedurách se zkoumá jeho využití v nanomedicíně.<br />
* '''Numismatika:''' Zlato se používá pro ražbu pamětních a investičních mincí, které mají často uměleckou i historickou hodnotu.<br />
* '''Kosmonautika:''' Zlato se používá jako ochranná vrstva proti [[záření]] a pro regulaci teploty na [[kosmická loď|kosmických lodích]] a [[satelit|satelitech]] díky své schopnosti odrážet infračervené záření.<br />
* '''Dekorace potravin:''' V kuchyni a gastronomii se používá jedlé zlato ve formě lístků nebo prachu k dekoraci luxusních pokrmů a nápojů, ačkoli nemá žádnou nutriční hodnotu.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Fyzikální a chemické vlastnosti ==<br />
<br />
Zlato je měkký, lesklý [[kov]], který je nejvíce [[kujnost|kujný]] a [[tažnost|tažný]] ze všech známých kovů. Z jednoho gramu zlata lze vytáhnout drát dlouhý až 3 kilometry nebo ho vylisovat do fólie tenké pouhých 0,0001 mm. Má velmi vysokou hustotu 19,3 g/cm³, což je více než dvojnásobná hustota oceli. Je vynikajícím [[elektrická vodivost|vodičem elektrického proudu]] a [[teplo|tepla]].<br />
<br />
Chemicky je zlato velmi [[chemická inertnost|inertní]] a odolné vůči většině [[kyseliny|kyselin]], [[zásada|alkálií]] a atmosférických vlivů. Nerozpouští se v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] ani v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] samostatně, ale rozpouští se pouze v [[lužavka královská|lučavce královské]] (směs koncentrované kyseliny dusičné a chlorovodíkové v poměru 1:3), která tvoří komplexní sloučeniny zlata. Reaguje také s [[halogen|halogen]]y, zejména s [[chlor]]. Na vzduchu ani ve vodě nekoroduje.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Pro laiky ==<br />
<br />
Představte si zlato jako takový superhrdinský kov. Je to superhrdina, protože je neuvěřitelně vzácný a krásný. Když ho najdete, je to jako byste našli poklad. Lidé ho milují, protože se krásně leskne, dá se z něj vyrobit cokoliv od prstenů po sošky, a hlavně – nikdy nezreziví! I kdyby leželo tisíce let ve vodě, bude pořád vypadat stejně. To je proto, že je "chemicky stabilní", což znamená, že nereaguje s většinou věcí kolem sebe.<br />
<br />
Je tak měkké, že ho můžete vyklepat na tenoučký plátek, tenčí než lidský vlas, a přitom je pořád zlato. Je to jako plastelína, ale mnohem cennější! Díky tomu se dá skvěle zpracovávat a vyrábět z něj krásné věci. A protože je tak vzácné a odolné, lidé ho odjakživa používali jako platidlo a způsob, jak si uchovat bohatství. Když je svět nejistý, lidé si raději koupí zlato, protože věří, že jeho hodnota neklesne tak snadno jako [[peníze]]. Je to prostě taková "zlatá rezerva" pro jistotu.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Rekordy a zajímavosti ==<br />
* '''Největší nalezený zlatý nuget''', nazvaný "Welcome Stranger", byl nalezen v Austrálii v roce 1869 a vážil neuvěřitelných 72 kg.<br />
* '''Největší zásobárna zlata na světě''' se nachází v trezoru Federální rezervní banky v [[New York]], kde je uloženo přes 6 000 tun zlata.<br />
* Zlato je '''jedlý kov''' a používá se k dekoraci potravin a nápojů, ačkoli nemá žádnou nutriční hodnotu.<br />
* Jeden gram zlata může být roztažen do drátu o délce '''3 kilometry'''.<br />
* Zlato odráží [[infračervené záření]], a proto se používá na ochranné štíty kosmických lodí a helem astronautů k ochraně před slunečním zářením.<br />
* '''Rybaření zlata:''' V některých oblastech světa (např. v [[Indie|Indii]]) existuje tradice "rybaření" zlata, kde lidé prohledávají říční písek za účelem nalezení drobných zlatých částeček.<br />
<br />
---<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
* [https://www.gold.org/ World Gold Council] – Oficiální webová stránka globální organizace pro zlato.<br />
* [https://geology.com/minerals/gold.shtml Geology.com - Gold] – Informace o geologii, těžbě a výskytu zlata.<br />
* [https://www.britannica.com/science/gold-chemical-element Britannica - Gold] – Encyklopedický článek o zlatu.<br />
* [https://www.coinworld.com/ Coin World] – Novinky a informace o mincích, včetně zlatých.<br />
<br />
[[Kategorie:Chemické prvky]]<br />
[[Kategorie:Kovy]]<br />
[[Kategorie:Drahé kovy]]<br />
[[Kategorie:Prvky 11. skupiny]]<br />
[[Kategorie:Přechodné kovy]]<br />
[[Kategorie:Geologie]]<br />
[[Kategorie:Těžba]]<br />
[[Kategorie:Investice]]<br />
[[Kategorie:Šperkařství]]<br />
[[Kategorie:Materiály]]<br />
[[Kategorie:Numismatika]]</div>Filmedy