SportovníBot: Bot: AI generace (Wehrmacht)

2025-11-22T05:43:07Z

Bot: AI generace (Wehrmacht)

Nová stránka

{{Infobox - vojenská jednotka
| název = Wehrmacht
| obrázek = Wehrmachtsadler.svg
| popisek = Znak Wehrmachtu (''Wehrmachtsadler'')
| aktivní = 16. března 1935 – 20. srpna 1946
| stát = [[Třetí říše]]
| typ = Ozbrojené síly
| velikost = Celkem cca 18 milionů mužů (1935–1945)
| součást = [[Heer (Wehrmacht)|Heer]] (Armáda) [[Kriegsmarine]] (Námořnictvo) [[Luftwaffe]] (Letectvo)
| velitelství = Wünsdorf (OKH) Koralle (OKM) Potsdam (OKL)
| přezdívka =
| motto =
| barvy =
| války = [[Druhá světová válka]] ([[Španělská občanská válka]])
| velitelé = [[Adolf Hitler]] (Nejvyšší velitel) [[Werner von Blomberg]] [[Wilhelm Keitel]] (náčelník OKW)
}}

'''Wehrmacht''' (v překladu „branná moc“) byly sjednocené ozbrojené síly [[Třetí říše|nacistického Německa]] v letech 1935 až 1945. Skládal se z pozemní armády ([[Heer (Wehrmacht)|Heer]]), námořnictva ([[Kriegsmarine]]) a letectva ([[Luftwaffe]]). Označení Wehrmacht nahradilo dříve používaný termín [[Reichswehr]] a bylo projevem snahy nacistického režimu o znovuvyzbrojení Německa v rozporu s [[Versailleská smlouva|Versailleskou smlouvou]]. Během své existence se Wehrmacht stal klíčovým nástrojem německé politicko-vojenské moci a hrál ústřední roli v událostech [[Druhá světová válka|druhé světové války]].

== Vznik a formování ==
Po první světové válce omezila Versailleská smlouva německou armádu, známou jako [[Reichswehr]], na pouhých 100 000 dobrovolníků a zakázala jí vlastnit těžké zbraně, letectvo a ponorky. Po nástupu [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci v roce 1933 začalo tajné znovuvyzbrojování. Dne 16. března 1935 Hitler oficiálně oznámil znovuzavedení povinné vojenské služby a přejmenování Reichswehru na Wehrmacht. Cílem bylo vytvořit moderní, útočnou armádu schopnou naplnit nacistické cíle znovuzískání ztracených území a ovládnutí sousedních států. Armáda rychle expandovala a do roku 1935 dosáhla plánovaného cíle 36 divizí.

== Struktura a velení ==
Nejvyšším velitelem Wehrmachtu byl [[Adolf Hitler]], zejména po roce 1938, kdy převzal přímé velení. Pro koordinaci jednotlivých složek bylo vytvořeno Vrchní velitelství Wehrmachtu (''[[Oberkommando der Wehrmacht]]'', OKW) v čele s polním maršálem [[Wilhelm Keitel|Wilhelmem Keitelem]]. OKW mělo teoreticky sloužit jako generální štáb pro koordinaci operací armády, námořnictva a letectva. Každá složka však měla i své vlastní vrchní velitelství:
* '''[[Heer (Wehrmacht)|Heer]]''' (Armáda) - ''Oberkommando des Heeres'' (OKH)
* '''[[Kriegsmarine]]''' (Námořnictvo) - ''Oberkommando der Marine'' (OKM)
* '''[[Luftwaffe]]''' (Letectvo) - ''Oberkommando der Luftwaffe'' (OKL)

V praxi OKW nikdy plně nefungovalo jako skutečný spojený štáb a docházelo ke kompetenčním sporům, zejména mezi OKW a OKH, které si nárokovalo velení na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]]. Součástí ozbrojených sil byly také [[Waffen-SS]], které bojovaly po boku Wehrmachtu, ale formálně spadaly pod velení [[Heinrich Himmler|Heinricha Himmlera]].

== Hlavní operace a tažení ==
Wehrmacht byl v počátečních fázích druhé světové války mimořádně úspěšný díky využití taktiky kombinovaných zbraní, známé jako [[Blitzkrieg]] (blesková válka), která spojovala rychlé tankové údery s masivní leteckou podporou.

* '''[[Invaze do Polska (1939)|Invaze do Polska]] (1939):''' První demonstrace bleskové války, která vedla k rychlé porážce Polska.
* '''[[Bitva o Francii|Válka na Západě]] (1940):''' Wehrmacht rychle porazil spojenecké síly a obsadil [[Francie|Francii]], [[Belgie|Belgii]], [[Nizozemsko]] a [[Lucembursko]].
* '''[[Balkánské tažení|Balkánské tažení]] (1941):''' Obsazení [[Jugoslávie]] a [[Řecko|Řecka]].
* '''[[Operace Barbarossa|Operace Barbarossa]] (1941):''' Rozsáhlá invaze do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], která otevřela největší a nejkrvavější frontu války. Wehrmacht zpočátku dosáhl obrovských úspěchů, ale byl zastaven před [[Moskva|Moskvou]].
* '''Válka v severní Africe:''' Boje vedené jednotkami [[Afrikakorps]] pod velením [[Erwin Rommel|Erwina Rommela]].
* '''[[Bitva u Stalingradu|Bitva u Stalingradu]] (1942–1943):''' Zničení německé 6. armády znamenalo klíčový obrat ve válce na východní frontě.
* '''[[Vylodění v Normandii|Vylodění v Normandii]] (1944):''' Otevření západní fronty Spojenci.
* '''[[Bitva o Berlín|Bitva o Berlín]] (1945):''' Závěrečná bitva v Evropě, která vedla k bezpodmínečné kapitulaci Německa 8. května 1945.

== Válečné zločiny a holocaust ==
Navzdory poválečnému mýtu o "čistém Wehrmachtu", který svaloval vinu za zvěrstva pouze na [[SS]], se pravidelná armáda dopustila mnoha válečných zločinů a byla nedílnou součástí nacistického vyhlazovacího aparátu.

* '''Spolupráce s Einsatzgruppen:''' Wehrmacht úzce spolupracoval s mobilními vražednými jednotkami [[Einsatzgruppen]] při masovém vraždění Židů a dalších civilistů, zejména na východní frontě.
* '''Zločiny proti válečným zajatcům:''' Wehrmacht byl zodpovědný za smrt přibližně tří milionů sovětských válečných zajatců, kteří zemřeli v důsledku hladovění, nemocí a masových poprav.
* '''Kriminální rozkazy:''' Vrchní velení vydalo zločinné rozkazy, jako byl "Komisařský rozkaz", který nařizoval okamžitou popravu všech zajatých politických komisařů [[Rudá armáda|Rudé armády]], nebo "Barbarossův dekret", který fakticky zrušil vojenskou jurisdikci pro zločiny spáchané na sovětských civilistech.
* '''Účast na holocaustu:''' Vojáci Wehrmachtu se přímo podíleli na masakrech, jako byl masakr v [[Babí Jar|Babím Jaru]], a pomáhali při organizaci a provádění genocidy. Historici se shodují, že bez logistické a aktivní podpory Wehrmachtu by [[Holocaust]] v takovém rozsahu nebyl možný.
* '''Zločiny v Polsku a dalších zemích:''' Již během invaze do Polska v roce 1939 se jednotky Wehrmachtu dopouštěly masových poprav civilistů a válečných zajatců.

== Rozpuštění a odkaz ==
Po bezpodmínečné kapitulaci Německa v květnu 1945 byl Wehrmacht postupně odzbrojen a jeho členové byli internováni v zajateckých táborech. Spojenecká kontrolní rada formálně rozpustila Wehrmacht a jeho vrchní velitelství zákonem z 20. srpna 1946.

V rámci [[Norimberský proces|Norimberských procesů]] byli souzeni nejvyšší představitelé Wehrmachtu, jako [[Wilhelm Keitel]] a [[Alfred Jodl]], a odsouzeni k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Samotné vrchní velitelství a generální štáb však nebyly prohlášeny za zločinecké organizace jako celek, což přispělo k vytvoření mýtu o "čistém Wehrmachtu". Tento mýtus, který tvrdil, že armáda byla apolitická a bojovala čestně, zatímco zločiny páchaly pouze jednotky SS, byl po válce široce propagován bývalými generály a přetrvával v německé společnosti po desetiletí. Teprve od 90. let 20. století, zejména díky výstavě "Vyhlazovací válka. Zločiny Wehrmachtu 1941 až 1944", začala širší veřejná debata a přehodnocení role Wehrmachtu v nacistických zločinech.

== Zdroje ==
<references />

== Související články ==
* [[Druhá světová válka]]
* [[Třetí říše]]
* [[Holocaust]]
* [[Heer (Wehrmacht)]]
* [[Kriegsmarine]]
* [[Luftwaffe]]
* [[Waffen-SS]]
* [[Norimberský proces]]
* [[Blitzkrieg]]
* [[Operace Barbarossa]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Wehrmacht}}

[[Kategorie:Německé ozbrojené síly]]
[[Kategorie:Druhá světová válka]]
[[Kategorie:Vzniklo 1935]]
[[Kategorie:Zaniklo 1946]]
[[Kategorie:Válečné zločiny druhé světové války]]

Wehrmacht - Historie editací

SportovníBot: Bot: AI generace (Wehrmacht)