https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Watergate 2026-04-23T15:02:07Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Watergate&diff=107609&oldid=prev 2026-03-07T00:37:42Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Událost |název=Aféra Watergate |obrázek= |popisek= |datum=17. června 1972 – 9. srpna 1974 |místo=Washington, D.C., Spojené státy americké |příčina=Odhalení nelegálních aktivit administrativy prezidenta Nixona |důsledek=Rezignace prezidenta Richarda Nixona, odsouzení 48 osob |klíčové_osoby=Richard Nixon, Bob Woodward, Carl Bernstein, Mark Felt, Archibald Cox, Gerald Ford }} &#039;&#039;&#039;Aféra Watergate&#039;&#039;&#039; byl masivní politický…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Událost<br /> |název=Aféra Watergate<br /> |obrázek=<br /> |popisek=<br /> |datum=17. června 1972 – 9. srpna 1974<br /> |místo=Washington, D.C., Spojené státy americké<br /> |příčina=Odhalení nelegálních aktivit administrativy prezidenta Nixona<br /> |důsledek=Rezignace prezidenta Richarda Nixona, odsouzení 48 osob<br /> |klíčové_osoby=Richard Nixon, Bob Woodward, Carl Bernstein, Mark Felt, Archibald Cox, Gerald Ford<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Aféra Watergate&#039;&#039;&#039; byl masivní politický skandál ve Spojených státech amerických, který probíhal v letech 1972 až 1974. Svůj název nese podle kancelářského a hotelového komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C., kde sídlil Demokratický národní výbor (DNC). Skandál vyvrcholil 9. srpna 1974, kdy Richard Nixon jako první a dosud jediný prezident v historii USA rezignoval na svůj úřad.<br /> <br /> Krize započala 17. června 1972 zadržením pěti mužů, kteří se v noci vloupali do ústředí Demokratické strany s cílem umístit zde odposlouchávací zařízení a ofotografovat interní dokumenty. Následné vyšetřování, akcelerované americkým tiskem, prokázalo přímé napojení pachatelů na Výbor pro znovuzvolení prezidenta (CREEP) a odhalilo rozsáhlou snahu Nixonovy administrativy celou událost utajit a mařit federální vyšetřování.<br /> <br /> Odhalení skandálu vedlo k hluboké ústavní krizi, sérii soudních procesů a odsouzení téměř padesáti vysoce postavených státních úředníků. Aféra trvale proměnila vnímání prezidentského úřadu americkou veřejností, posílila vliv investigativní žurnalistiky a zavedla do politického lexikonu příponu &quot;-gate&quot; pro označování rozsáhlých politických a společenských skandálů.<br /> <br /> == Vloupání a počáteční fáze ==<br /> Dne 17. června 1972 v 2:30 ráno zadržela washingtonská policie pět mužů (Virgilio Gonzalez, Bernard Barker, James W. McCord Jr., Eugenio Martínez a Frank Sturgis) v kancelářích DNC v šestém patře komplexu Watergate. McCord byl v té době bezpečnostním koordinátorem Výboru pro znovuzvolení prezidenta (CREEP). U zadržených byly nalezeny štěnice, paklíče a hotovost v po sobě jdoucích bankovkách, které byly později vystopovány do fondů financujících Nixonovu prezidentskou kampaň.<br /> <br /> Přes zjevné napojení na Bílý dům administrativní aparát zpočátku incident bagatelizoval jako &quot;třetiřadou vloupačku&quot;. Taktika utajování v první fázi zafungovala. V prezidentských volbách v listopadu 1972 Richard Nixon drtivě porazil demokratického protikandidáta George McGoverna, když zvítězil ve 49 z 50 států, a obhájil svůj mandát.<br /> <br /> == Role tisku a vyšetřování ==<br /> Klíčovou roli v eskalaci a odhalení skutečného rozsahu aféry sehráli reportéři deníku The Washington Post, Carl Bernstein a Bob Woodward. Během více než roční investigativní práce publikovali sérii článků prokazujících napojení vloupání na nejvyšší patra americké politiky. Zásadní informace jim poskytoval tajný zdroj zevnitř FBI s krycím jménem &quot;Deep Throat&quot; (Hluboké hrdlo). Až v roce 2005 bylo s konečnou platností potvrzeno, že tímto zdrojem byl tehdejší zástupce ředitele FBI Mark Felt.<br /> <br /> Vyšetřování postupně převzal Senát Spojených států amerických prostřednictvím zvláštní komise (tzv. Ervinův výbor). Televizní přenosy ze slyšení, zahájené v květnu 1973, sledovaly miliony Američanů. Zásadní zlom přineslo svědectví bývalého poradce Bílého domu Alexandera Butterfielda z července 1973, který pod přísahou prozradil existenci tajného hlasy aktivovaného nahrávacího systému v Oválné pracovně.<br /> <br /> == Boj o nahrávky a rezignace ==<br /> Speciální prokurátor Archibald Cox si prezidentské pásky vyžádal. Nixon odmítl vyhovět a 20. října 1973 nařídil jeho propuštění, což vyvolalo sérii okamžitých demisí na ministerstvu spravedlnosti, historicky známou jako &quot;Masakr sobotní noci&quot;. Pod tlakem Kongresu a americké veřejnosti a zejména na základě jednomyslného rozhodnutí Nejvyššího soudu z července 1974 (případ United States v. Nixon) byl prezident donucen chybějící nahrávky vydat. <br /> <br /> Klíčovým důkazem se stala páska zaznamenaná 23. června 1972, mediálně označovaná jako &quot;Smoking Gun&quot; (Kouřící zbraň). Ta nezvratně dokazovala, že Nixon osobně a s plným vědomím nařídil řediteli CIA, aby zablokoval vyšetřování vloupání ze strany FBI pod falešnou záminkou &quot;národní bezpečnosti&quot;. Tento přímý důkaz o maření spravedlnosti připravil Nixona o zbývající politickou podporu napříč Kongresem, včetně jeho vlastní Republikánské strany.<br /> <br /> Tváří v tvář jistému impeachmentu (ústavní žalobě) ze strany Sněmovny reprezentantů a propočítanému odvolání v Senátu, Richard Nixon 8. srpna 1974 v televizním projevu oznámil svou rezignaci. Krok nabyl účinnosti následujícího dne, 9. srpna 1974 ve 12:00 místního času. Prezidentský úřad automaticky převzal dosavadní viceprezident Gerald Ford. Ten Nixonovi následně 8. září 1974 udělil plnou, svobodnou a bezpodmínečnou milost za jakékoliv zločiny spáchané vůči Spojeným státům během výkonu funkce.<br /> <br /> == Vysvětlení pro laiky ==<br /> Aféra Watergate byla v podstatě organizovaná snaha amerického prezidenta a jeho nejbližšího týmu podvádět před volbami a následně tento čin před národem utajit. Lidé pracující pro prezidenta Nixona se vloupali do sídla konkurenční politické strany (Demokratů) v budovách komplexu Watergate, aby tam nainstalovali odposlechy a získali tajné interní informace. Když policie tyto muže chytila přímo při činu, prezident Nixon zneužil své moci, aby vyšetřování zastavil a zničil důkazy. Novináři a nezávislé soudy ale nakonec pomocí tajných nahrávek z prezidentovy vlastní pracovny zjistili pravdu. Aby prezident nebyl potupně a oficiálně vyhozen ústavní žalobou, raději sám dobrovolně odstoupil. Byla to zásadní situace, která ukázala, že ani nejmocnější politik světa nestojí nad zákonem.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> *[https://fakescape.cz/project/afera-watergate/ Fakescape: Aféra Watergate]<br /> *[https://plus.rozhlas.cz/richard-nixon-prezident-kteremu-zlomila-vaz-afera-s-odposlechy-ve-watergate-6528926 Český rozhlas Plus: Richard Nixon – Prezident, kterému zlomila vaz aféra s odposlechy ve Watergate]<br /> *[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/afera-watergate-od-vloupani-po-nixonovu-rezignaci/r~c2450c8aebb911eca3c0ac1f6b220ee8/ Aktuálně.cz: Skandál, který změnil Spojené státy (od vloupání po Nixonovu rezignaci)]<br /> <br /> [[Kategorie:Politické skandály v USA]]<br /> [[Kategorie:Události roku 1972]]<br /> [[Kategorie:Události roku 1974]]<br /> [[Kategorie:Richard Nixon]]<br /> [[Kategorie:Dějiny Washingtonu, D.C.]]</div>

Filmedy