https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Vlastnost_%28filozofie%29Vlastnost (filozofie) - Historie editací2026-05-23T05:55:24ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Vlastnost_(filozofie)&diff=3615&oldid=prevFilmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Filozofický pojem | název = Vlastnost (filozofie) | obrázek = Abstract_concept.jpg | popisek = Abstraktní reprezentace myšlenky nebo konceptu | definice = Atribut nebo charakteristika, kterou může mít objekt, bytost nebo jev. | typy = Vnitřní/vnější, esenciální/akcidentální, univerzální/partikulární, primární/sekundární | související_pojmy = Substancia, univerzálie, relace, modalita, podstata,…“2025-06-10T00:54:17Z<p>založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Filozofický pojem | název = Vlastnost (filozofie) | obrázek = Abstract_concept.jpg | popisek = Abstraktní reprezentace myšlenky nebo konceptu | definice = Atribut nebo charakteristika, kterou může mít objekt, bytost nebo jev. | typy = Vnitřní/vnější, esenciální/akcidentální, univerzální/partikulární, primární/sekundární | související_pojmy = Substancia, univerzálie, relace, modalita, podstata,…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox Filozofický pojem<br />
| název = Vlastnost (filozofie)<br />
| obrázek = Abstract_concept.jpg<br />
| popisek = Abstraktní reprezentace myšlenky nebo konceptu<br />
| definice = Atribut nebo charakteristika, kterou může mít objekt, bytost nebo jev.<br />
| typy = Vnitřní/vnější, esenciální/akcidentální, univerzální/partikulární, primární/sekundární<br />
| související_pojmy = Substancia, univerzálie, relace, modalita, podstata, esence, akcident, predikát<br />
| hlavní_teoretici = Platón, Aristotelés, John Locke, David Hume, Immanuel Kant, Bertrand Russell, Saul Kripke<br />
| význam = Základ pro ontologii, metafyziku, logiku, epistemologii a filozofii jazyka<br />
}}<br />
<br />
'''Vlastnost''' ve [[filozofie|filozofii]] představuje [[atribut]] nebo [[charakteristika|charakteristiku]], kterou může mít [[objekt]], [[bytí|bytost]] nebo [[jev]]. Je to něco, co lze o něčem '''predikovat''' (tvrdit), například že jablko je '''červené''', že člověk je '''rozumný''' nebo že kámen je '''tvrdý'''. Vlastnosti jsou klíčovým tématem v mnoha odvětvích [[filozofie]], včetně [[metafyzika|metafyziky]] (nauka o bytí), [[ontologie|ontologie]] (nauka o jsoucnu), [[logika|logiky]] a [[filozofie jazyka|filozofie jazyka]].<br />
<br />
== Různé pohledy na vlastnosti ==<br />
Filozofové se liší v tom, jak přesně vlastnosti chápou a jakou mají [[ontologie|ontologickou]] (bytí) povahu.<br />
<br />
=== Realismus vs. Nominalismus ===<br />
* '''Realismus (o univerzáliích):''' Zastává názor, že vlastnosti existují nezávisle na konkrétních objektech, které je mají. Například „červenost“ existuje jako univerzálie sama o sobě, ať už existuje červené jablko, nebo ne. Platónské pojetí hovoří o tom, že vlastnosti jsou transcendentní [[idea (filozofie)|ideje]] nebo [[forma (filozofie)|formy]] (např. „Krása sama o sobě“). Umírněnější realismus (např. [[Aristotelés]]) tvrdí, že univerzálie existují v objektech (''in rebus''), nikoli odděleně.<br />
* '''Nominalismus:''' Popírá existenci vlastností jako nezávislých entit. Vlastnosti jsou pouze [[jméno|jména]] nebo [[kategorie|kategorie]], které používáme k popisu podobných objektů. Například když říkáme „všechna jablka jsou červená“, odkazujeme se pouze na soubor individuálních červených jablek, nikoli na nějakou „červenost“ jako takovou. Různé formy nominalismu zahrnují [[konceptualismus]] (vlastnosti existují jako pojmy v mysli) nebo [[predikabilita|predikabilismus]] (vlastnosti jsou jen predikáty v jazyce).<br />
<br />
=== Vnitřní vs. Vnější vlastnosti (Relace) ===<br />
* '''Vnitřní (intrinsické) vlastnosti:''' Jsou to vlastnosti, které objekt má sám o sobě, nezávisle na jeho vztahu k jiným objektům. Například '''barva''', '''tvar''', '''hmotnost''' jablka jsou jeho vnitřní vlastnosti.<br />
* '''Vnější (extrinsické) vlastnosti (relace):''' Jsou to vlastnosti, které objekt má ve vztahu k jiným objektům. Například „být větší než“, „být otcem“, „být napravo od“ jsou vnější vlastnosti nebo [[relace]]. Některé filozofické školy považují relace za samostatný typ entit, odlišný od vlastností.<br />
<br />
=== Esenciální vs. Akcidentální vlastnosti ===<br />
* '''Esenciální (podstatné) vlastnosti:''' Jsou to vlastnosti, bez kterých by objekt přestal být tím, čím je. Jsou součástí jeho [[esence]] nebo [[podstata (filozofie)|podstaty]]. Například [[rozumnost]] je často považována za esenciální vlastnost člověka – bez ní by to nebyl člověk v plném smyslu.<br />
* '''Akcidentální (náhodné) vlastnosti:''' Jsou to vlastnosti, které objekt má, ale mohl by je nemít, aniž by se změnil ve své podstatě. Například '''barva''' vlasů u člověka je akcidentální vlastnost – člověk s jinou barvou vlasů je stále člověk.<br />
<br />
=== Primární vs. Sekundární vlastnosti ===<br />
Tuto distinkci zavedli [[John Locke|John Locke]] a další [[empirismus|empirici]].<br />
* '''Primární vlastnosti:''' Vlastnosti, které jsou objektivní a nezávislé na pozorovateli. Existují v samotném objektu, ať už je vnímáme, nebo ne. Patří sem například '''rozměr''', '''tvar''', '''pohyb''', '''pevnost''' nebo '''hmotnost'''. Jsou měřitelné a vědecky popsatelné.<br />
* '''Sekundární vlastnosti:''' Vlastnosti, které jsou subjektivní a existují pouze v mysli pozorovatele, jako výsledek interakce primárních vlastností objektu s našimi smysly. Patří sem '''barva''', '''chuť''', '''vůně''' nebo '''zvuk'''. Jsou závislé na vnímajícím subjektu.<br />
<br />
== Vlastnosti a filozofie jazyka ==<br />
Ve [[filozofie jazyka]] a [[analytická filozofie|analytické filozofii]] jsou vlastnosti často chápány ve vztahu k [[predikát (logika)|predikátům]] v jazyce. Predikát je výraz, který se o něčem vypovídá (např. „je červený“, „je těžký“). Otázka, zda každý predikát odpovídá reálné vlastnosti, nebo zda jsou některé vlastnosti jen jazykovými konstrukty, je předmětem neustálých debat (viz [[univerzálie]]).<br />
<br />
== Vlastnosti a kauzalita ==<br />
V [[metafyzika|metafyzice]] se diskutuje o tom, zda jsou vlastnosti pasivní (pouze popisují objekt), nebo zda mají [[kauzalita|kauzální]] (příčinnou) sílu. To znamená, zda vlastnost „být těžký“ je jen popis, nebo zda právě tato vlastnost způsobuje, že objekt padá k zemi.<br />
<br />
== Pro laiky ==<br />
Představte si, že se díváte na [[jablko]]. Můžete o něm říct několik věcí:<br />
* Je '''červené'''.<br />
* Je '''kulaté'''.<br />
* Je '''sladké'''.<br />
* Leží '''na stole'''.<br />
<br />
Všechny tyhle věci, které o jablku říkáte, jsou jeho '''vlastnosti'''.<br />
* '''Červené''' je jeho '''barva'''.<br />
* '''Kulaté''' je jeho '''tvar'''.<br />
* '''Sladké''' je jeho '''chuť'''.<br />
* To, že leží '''na stole''', je jeho '''vztah''' k něčemu jinému (stolu).<br />
<br />
Ve filozofii se pak zamýšlíme nad tím, co tyhle vlastnosti vlastně jsou. Existuje někde "červenost" sama o sobě, nebo je to jen slovo, kterým popisujeme, že jablko má určitou barvu? A je to, že je jablko kulaté, důležitější vlastnost než to, že je červené? (Asi ano, kdyby nebylo kulaté, ale třeba kostka, už by to nebylo jablko, ale červená kostka. Ale kdyby bylo zelené, je to pořád jablko.)<br />
<br />
Takže, '''vlastnost''' je prostě nějaká [[charakteristika]] nebo [[atribut]], který něco má, a filozofové se snaží pochopit, jak tyto vlastnosti existují a jak ovlivňují to, co věci jsou a jak na ně reagujeme.<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
* [https://plato.stanford.edu/entries/properties/ Properties na Stanford Encyclopedia of Philosophy (anglicky)]<br />
* [https://iep.utm.edu/properti/ Properties na Internet Encyclopedia of Philosophy (anglicky)]<br />
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastnost_(filozofie) Vlastnost (filozofie) na Wikipedii]<br />
<br />
[[Kategorie:Metafyzika]]<br />
[[Kategorie:Ontologie]]<br />
[[Kategorie:Filozofie jazyka]]<br />
[[Kategorie:Analytická filozofie]]<br />
[[Kategorie:Logika]]<br />
[[Kategorie:Filozofické pojmy]]</div>Filmedy