InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-23T10:43:43Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - historický stát
| název = Umajjovský chalífát
| originální název = {{Vjazyce|ar|الخلافة الأموية}}
| obrázek = Umayyad Caliphate 750.svg
| popisek = Maximální rozsah Umajjovského chalífátu kolem roku 750
| období = 661–750
| hlavní_město = [[Damašek]] (661–744)<br>[[Harrán]] (744–750)
| jazyky = [[Arabština]] (oficiální), [[Aramejština]], [[Řečtina]], [[Koptština]], [[Berberské jazyky]], [[Perština]], [[Latina]]
| náboženství = [[Sunnitský islám]] (státní)<br>Menšiny: [[Křesťanství]], [[Judaismus]], [[Zoroastrismus]], [[Samaritánství]]
| forma_vlády = [[Absolutní monarchie|Dědičná monarchie]] ([[Chalífát]])
| hlava_státu = [[Chalífa]]
| panovník1 = [[Mu'ávija I.]] (první)
| rok_panovník1 = 661–680
| panovník2 = [[Marván II.]] (poslední)
| rok_panovník2 = 744–750
| vznik = Uznání Mu'áviji I. chalífou
| rok_vzniku = 661
| zánik = [[Abbásovská revoluce]]
| rok_zániku = 750
| měna = [[Zlatý dinár]], [[Stříbrný dirham]]
| rozloha = 11 100 000 km² (cca 720)
| počet_obyvatel = cca 34 milionů (cca 720)
}}

'''Umajjovci''' (arabsky '''بنو أمية‎‎''', ''Banú Umajja'') byli druhou dynastií [[chalífát|chalífů]], která vládla [[Islámská expanze|islámské říši]] v letech 661 až 750. Jejich vláda následovala po období volených chalífů, tzv. [[Rášidský chalífát|Rášidúnu]], a představovala přechod k dědičné monarchii. Hlavním městem říše se stal [[Damašek]] v [[Sýrie|Sýrii]]. Za jejich vlády dosáhla islámská říše svého největšího územního rozmachu, sahajícího od [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] na západě až po řeku [[Indus]] na východě. Dynastie byla svržena [[Abbásovská revoluce|Abbásovskou revolucí]] v roce 750, avšak jedna z větví rodu přežila a založila mocný [[Córdobský emirát]] (později [[Córdobský chalífát]]) v [[Al-Andalus]] (dnešní [[Španělsko]] a [[Portugalsko]]).

Umajjovská éra je klíčová pro formování islámské civilizace. Během ní došlo k arabizaci administrativy, zavedení jednotné islámské měny a vzniku monumentální islámské architektury, jako je [[Skalní dóm]] v [[Jeruzalém]]ě nebo [[Umajjovská mešita]] v Damašku. Zároveň byla jejich vláda poznamenána vnitřními konflikty, zejména napětím mezi Araby a ne-arabskými muslimy (''mawali'') a pokračujícím sporem s příznivci [[Alí ibn Abí Tálib|Alího]] rodu, který položil základy trvalého rozdělení na [[Sunnité|sunnity]] a [[Ší'ité|ší'ity]].

== 📜 Historie ==
=== 🌱 Původ a vzestup rodu ===
Rod Umajjovců patřil k vlivnému kmenu [[Kurajšovci|Kurajšovců]] z [[Mekka|Mekky]]. Jejich předek, Umajja ibn Abd Šams, byl významným mekkánským vůdcem. V raných dobách islámu patřili Umajjovci k hlavním odpůrcům proroka [[Mohamed|Muhammada]]. Po dobytí Mekky muslimy v roce 630 však konvertovali k [[islám]]u a rychle se integrovali do nové elity.

Klíčovou postavou pro vzestup rodu byl [[Uthmán ibn Affán]], třetí z volených chalífů (vládl 644–656), který sám pocházel z rodu Umajjovců. Během své vlády jmenoval mnoho svých příbuzných do klíčových pozic v říši. Nejdůležitějším z nich byl jeho bratranec [[Mu'ávija I.|Mu'ávija ibn Abí Sufján]], kterého jmenoval guvernérem strategicky významné provincie [[Sýrie]]. Mu'ávija si zde během dvaceti let vybudoval velmi silnou mocenskou základnu, opírající se o loajální syrské arabské kmeny a efektivní administrativu převzatou od [[Byzantská říše|Byzantinců]].

=== ⚔️ První Fitna a založení chalífátu ===
Zavraždění chalífy Uthmána v roce 656 radikály z [[Egypt]]a a [[Irák]]u uvrhlo islámskou obec do první občanské války, známé jako [[První fitna]]. Novým chalífou byl zvolen Prorokův zeť a bratranec [[Alí ibn Abí Tálib]]. Mu'ávija, jakožto Uthmánův příbuzný, však požadoval potrestání vrahů a odmítl Alímu přísahat věrnost.

Konflikt vyvrcholil v [[Bitva u Siffínu|bitvě u Siffínu]] v roce 657. Když se bitva začala vyvíjet v Alího prospěch, Mu'ávijovi vojáci podle tradice nastrčili na svá kopí stránky z [[Korán]]u a vyzvali k arbitráži. Alí pod tlakem části své armády souhlasil. Arbitráž však skončila patem a oslabila Alího pozici, od kterého se oddělila skupina radikálů zvaných [[Cháridža|cháridžovci]]. V roce 661 byl Alí jedním z cháridžovců zavražděn. Jeho syn [[Hasan ibn Alí]] se sice stal na krátkou dobu chalífou, ale brzy se titulu vzdal ve prospěch Mu'áviji, aby zabránil dalšímu krveprolití. Tímto aktem v roce 661 byl Mu'ávija I. všeobecně uznán chalífou a založil tak Umajjovskou dynastii. Hlavní město přesunul z [[Kúfa|Kúfy]] do [[Damašek|Damašku]], centra své moci.

=== 👑 Sufyanidská větev (661–684) ===
Vláda Mu'áviji I. (661–680) byla obdobím konsolidace a stability. Ukončil občanskou válku, reorganizoval státní správu a pokračoval v expanzi. Založil silné islámské námořnictvo, které úspěšně operovalo ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]] a dokonce několikrát obléhalo [[Konstantinopol]].

Zásadní změnou, kterou zavedl, bylo ustanovení svého syna [[Jazíd I.|Jazída]] svým nástupcem. Tím porušil princip volby a zavedl dědičnost, čímž přeměnil chalífát v [[monarchie|monarchii]]. Tento krok vyvolal silný odpor, zejména ze strany [[Husajn ibn Alí|Husajna ibn Alí]], mladšího syna Alího, a Abdulláha ibn az-Zubajra.

Po Mu'ávijově smrti v roce 680 odmítl Husajn přísahat věrnost Jazídovi I. a vydal se s malou skupinou svých příznivců do irácké Kúfy. Jeho karavana však byla zastavena umajjovským vojskem a v [[Bitva u Karbalá|bitvě u Karbalá]] byl Husajn i téměř všichni jeho mužští příbuzní zabiti. Tato událost se stala ústředním traumatem a mýtem [[Ší'itský islám|ší'itského islámu]] a definitivně stvrdila rozkol mezi sunnity a ší'ity. Jazídova vláda byla krátká a po jeho smrti v roce 683 vypukla druhá občanská válka ([[Druhá fitna]]).

=== 🏛️ Marwánovská větev a zlatý věk (684–750) ===
Po krátké vládě Jazídova syna Mu'áviji II. se moci ujala jiná větev Umajjovců, Marwánovci, počínaje [[Marván I.|Marvánem I.]] (vládl 684–685). Skutečným obnovitelem umajjovské moci byl jeho syn [[Abd al-Malik]] (vládl 685–705). Podařilo se mu porazit všechny své rivaly, včetně Abdulláha ibn az-Zubajra v Mekce, a znovu sjednotit říši.

Abd al-Malik provedl zásadní reformy:
* '''Arabizace''': Zavedl [[arabština|arabštinu]] jako jediný úřední jazyk v celé říši, čímž nahradil řečtinu a perštinu.
* '''Měnová reforma''': Nechal razit první čistě islámské mince, [[zlatý dinár]] a [[stříbrný dirham]], bez obrazů panovníků, pouze s náboženskými nápisy.
* '''Stavební činnost''': Nechal postavit [[Skalní dóm]] v Jeruzalémě, jednu z nejstarších a nejvýznamnějších islámských staveb.

Za vlády jeho syna [[Al-Valíd I.|al-Valída I.]] (705–715) dosáhl chalífát největšího územního rozmachu. Muslimská vojska pod vedením [[Tárik ibn Zijád|Tárika ibn Zijáda]] dobyla [[Vizigótská říše|Vizigótskou říši]] na Pyrenejském poloostrově, [[Kutajba ibn Muslim]] dobyl [[Transoxanie|Transoxanii]] ve [[Střední Asie|Střední Asii]] a [[Muhammad ibn Kásim]] ovládl [[Sindh]] v dnešním [[Pákistán]]u. V této době byla také postavena velkolepá [[Umajjovská mešita]] v Damašku.

Následující chalífové, jako zbožný [[Umar II.]] (který se snažil o spravedlivější zdanění ''mawali'') nebo [[Hišám ibn Abd al-Malik]], se snažili říši spravovat a konsolidovat, ale vnitřní napětí narůstalo.

=== 📉 Úpadek a Abbásovská revoluce ===
V polovině 8. století čelil chalífát řadě problémů:
* '''Kmenové spory''': Neustálá rivalita mezi severoarabskými (Qays) a jihoarabskými (Yaman) kmeny oslabovala armádu i administrativu.
* '''Nespokojenost ''mawali''''': Ne-arabští muslimové se cítili jako občané druhé kategorie, protože platili vyšší daně a měli menší podíl na moci.
* '''Náboženská opozice''': Ší'ité a cháridžovci nadále vedli povstání proti umajjovské "světské" vládě.
* '''Vzestup Abbásovců''': Rod [[Abbásovci|Abbásovců]], potomků Prorokova strýce Abbáse, začal v odlehlé provincii [[Chorásán]] organizovat tajnou a velmi efektivní propagandu, která slibovala návrat k "pravému" islámu a spravedlivější vládu pod vedením člena Prorokovy rodiny.

V roce 747 pod vedením [[Abú Muslim]]a vypukla v Chorásánu otevřená [[Abbásovská revoluce]]. Povstalci rychle ovládli východní provincie a v roce 750 se jejich vojska střetla s armádou posledního umajjovského chalífy [[Marván II.|Marvána II.]] v [[Bitva na Zabu|bitvě na řece Záb]]. Umajjovská armáda byla drtivě poražena. Marván II. uprchl do Egypta, kde byl dopaden a zabit. Abbásovci poté systematicky vyvraždili téměř celý umajjovský rod, aby zabránili jakýmkoli pokusům o restauraci.

== 🇪🇸 Umajjovci v al-Andalusu ==
Jediný významný člen rodu, kterému se podařilo uniknout masakru, byl mladý princ [[Abd ar-Rahmán I.]]. Po pětiletém útěku přes severní Afriku se v roce 756 vylodil v [[Al-Andalus]] (muslimské Španělsko). Zde dokázal využít místních sporů, získat podporu syrských jednotek a založit nezávislý [[Córdobský emirát]] s hlavním městem v [[Córdoba|Córdobě]].

Tato "španělská" větev Umajjovců vládla na Pyrenejském poloostrově téměř 300 let. Jejich stát se stal centrem vzdělanosti, kultury a umění, které výrazně předčilo tehdejší křesťanskou Evropu. V roce 929 se emír [[Abd ar-Rahmán III.]] prohlásil chalífou, čímž založil [[Córdobský chalífát]] a přímo vyzval na souboj [[Abbásovci|abbásovské]] a [[Fátimovci|fátimovské]] chalífy. Córdobský chalífát se rozpadl v roce 1031 na řadu menších knížectví (''[[Taifas|taifas]]'').

== 🏛️ Správa a vláda ==
Umajjovci vytvořili centralizovaný stát s byrokratickým aparátem, který do značné míry převzali od [[Byzantská říše|Byzantinců]] v Sýrii a [[Sásánovská říše|Sásánovců]] v Persii.
* '''Chalífa''': Stál v čele státu jako absolutní monarcha s politickou, vojenskou i náboženskou autoritou.
* '''Dívány''': Ústřední správu tvořily úřady (dívány), například Díván al-Džund (vojenský úřad) nebo Díván al-Charádž (daňový úřad).
* '''Provincie''': Říše byla rozdělena na provincie, v jejichž čele stáli guvernéři (emírové), jmenovaní přímo chalífou a jemu zodpovědní.
* '''Pošta''': Zavedli systém poštovních stanic (''baríd''), který sloužil nejen k doručování zpráv, ale i ke shromažďování informací pro centrální vládu.
* '''Daně''': Hlavními zdroji příjmů byly pozemková daň (''charádž''), daň z hlavy pro nemuslimy (''[[džizja]]'') a náboženská daň pro muslimy (''[[zakát]]'').

== 🕌 Společnost a kultura ==
Umajjovská společnost byla silně hierarchizovaná.
1. '''Arabští muslimové''': Tvořili vládnoucí elitu, která držela nejvyšší vojenské a správní posty.
2. '''Ne-arabští muslimové (Mawali)''': Konvertité k islámu perského, koptského, berberského a jiného původu. Ačkoliv byli teoreticky rovni Arabům, v praxi často čelili diskriminaci, což bylo významným zdrojem napětí.
3. '''Dhimmí''': "Lidé Knihy" ([[Křesťané]], [[Židé]], [[Zoroastristé]]). Měli status chráněných osob, mohli si ponechat své náboženství a samosprávu výměnou za placení daně ''džizja'' a uznání muslimské nadvlády.
4. '''Otroci''': Stáli na nejnižším stupni společnosti.

V oblasti umění a architektury Umajjovci syntetizovali prvky byzantské, perské a arabské tradice. Jejich stavby se vyznačují mozaikovou výzdobou (např. Umajjovská mešita) a inovativním využitím prostoru. Kromě náboženských staveb budovali také pouštní paláce a lovecké zámečky (např. [[Qasr Amra]] v [[Jordánsko|Jordánsku]]).

== ✨ Odkaz a význam ==
Přestože byla jejich vláda často kritizována pozdějšími abbásovskými historiky jako příliš světská a tyranská, odkaz Umajjovců je nesmírně významný:
* '''Územní expanze''': Vytvořili jednu z největších říší v dějinách lidstva.
* '''Arabizace a islamizace''': Jejich politika vedla k rozšíření arabského jazyka a islámu na obrovském území od [[Atlantik]]u po [[Střední Asie|Střední Asii]].
* '''Administrativní základy''': Položili základy státní správy, které převzali a dále rozvinuli Abbásovci.
* '''Kulturní dědictví''': Jejich architektonické skvosty, jako Skalní dóm nebo Velká mešita v Damašku, dodnes patří k nejvýznamnějším památkám islámského světa.
* '''Sunnitsko-ší'itský rozkol''': Události za jejich vlády, zejména bitva u Karbalá, zafixovaly politický a náboženský rozkol v islámu.
* '''Přežití v al-Andalusu''': Jejich odkaz pokračoval v Córdobském emirátu a chalífátu, který se stal jedním z nejzářivějších center středověké civilizace.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
* '''Chalífát''': Je to islámská forma vlády, kde vládne chalífa – nástupce proroka Mohameda. Umajjovci změnili tento systém z voleného na dědičný, podobně jako když se z [[Římská republika|republiky]] stalo [[Římská říše|císařství]].
* '''Fitna''': Arabské slovo pro "zkoušku" nebo "svár". V historii islámu označuje velké občanské války. První Fitna vedla k nástupu Umajjovců k moci.
* '''Sunnité vs. Ší'ité''': Hlavní rozkol v islámu. Zjednodušeně řečeno, sunnité věří, že vůdce muslimů (chalífa) má být nejlepší z nich, zatímco ší'ité věří, že vůdce musí být potomek proroka Mohameda z linie jeho zetě Alího. Umajjovci byli sunnité a jejich konflikt s Alího rodinou (např. zabití jeho syna Husajna) tento rozkol prohloubil.
* '''Mawali''': Byli to lidé, kteří nebyli původem Arabové, ale přestoupili na islám (např. Peršané, Egypťané, Berbeři). I když byli muslimové, Umajjovci s nimi často zacházeli jako s občany druhé kategorie, což vedlo k velké nespokojenosti a pomohlo Abbásovcům je svrhnout.

{{DEFAULTSORT:Umajjovci}}
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}
[[Kategorie:Umajjovci]]
[[Kategorie:Chalífáty]]
[[Kategorie:Historické státy Asie]]
[[Kategorie:Historické státy Afriky]]
[[Kategorie:Historické státy Evropy]]
[[Kategorie:Dějiny islámu]]
[[Kategorie:Středověk]]
[[Kategorie:Sýrie ve středověku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Umajjovci - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)