Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Válečná loď | název = USS Abraham Lincoln (CVN-72) | obrázek = | stát = {{Vlajka|USA}} | provozovatel = US Navy | třída = Třída Nimitz | typ = Letadlová loď s jaderným pohonem | domovský_přístav = Naval Base San Diego, Kalifornie | loděnice = Newport News Shipbuilding | motto = ''Shall Not Perish'' (Nezahy…“

2026-03-06T01:00:52Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Válečná loď | název = USS Abraham Lincoln (CVN-72) | obrázek = | stát = {{Vlajka|USA}} | provozovatel = US Navy | třída = Třída Nimitz | typ = Letadlová loď s jaderným pohonem | domovský_přístav = Naval Base San Diego, Kalifornie | loděnice = Newport News Shipbuilding | motto = ''Shall Not Perish'' (Nezahy…“

Nová stránka

{{Infobox Válečná loď
| název = USS Abraham Lincoln (CVN-72)
| obrázek =
| stát = {{Vlajka|USA}}
| provozovatel = [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]]
| třída = [[Třída Nimitz]]
| typ = [[Letadlová loď]] s [[Jaderný pohon|jaderným pohonem]]
| domovský_přístav = [[Námořní základna San Diego|Naval Base San Diego]], [[Kalifornie]]
| loděnice = [[Newport News Shipbuilding]]
| motto = ''Shall Not Perish'' (Nezahyne)
| objednána = [[27. prosinec|27. prosince]] [[1982]]
| založení_kýlu = [[3. listopad|3. listopadu]] [[1984]]
| spuštění_na_vodu = [[13. únor|13. února]] [[1988]]
| uvedení_do_služby = [[11. listopad|11. listopadu]] [[1989]]
| stav = V aktivní službě
| posádka = cca 3 200 námořníků (lodní posádka) cca 2 480 personálu (letecké křídlo)
| výtlak = 100 020 tun (plný výtlak)
| délka = 332,8 m
| šířka = 76,8 m (letová paluba)
| pohon = 2 × [[Jaderný reaktor|jaderný reaktor]] Westinghouse A4W 4 × parní turbína 4 × lodní šroub
| rychlost = více než 30 [[Uzel (jednotka)|uzlů]] (cca 56 km/h)
| dosah = Neomezený (životnost jaderného paliva cca 25 let)
| letadla = cca 90 bojových letounů a vrtulníků
| trofeje = 🏆 [[Battle Effectiveness Award|Battle "E" Award]] (vícenásobný vítěz) 🏅 [[Armed Forces Expeditionary Medal]] 🎖️ [[Global War on Terrorism Expeditionary Medal]] ⚓ [[Navy Unit Commendation]]
}}
'''USS Abraham Lincoln (CVN-72)''' je obrovská a technologicky nesmírně pokročilá [[Letadlová loď|letadlová loď]] s [[Jaderný pohon|jaderným pohonem]] sloužící v [[Námořnictvo Spojených států amerických|Námořnictvu Spojených států amerických]] (US Navy). Jedná se v celkovém pořadí o pátou postavenou jednotku vysoce úspěšné a proslulé [[Třída Nimitz|třídy Nimitz]], která po celá desetiletí tvoří absolutní páteř americké námořní projekce síly na všech světových oceánech. Loď byla hrdě a oficiálně pojmenována na počest [[Abraham Lincoln|Abrahama Lincolna]], v pořadí šestnáctého [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta Spojených států amerických]], který zemi úspěšně a vítězně provedl krvavou a zničující [[Americká občanská válka|americkou občanskou válkou]] a zasloužil se o definitivní zrušení [[Otrokářství|otrokářství]].

Od svého slavnostního zařazení do aktivní vojenské služby v roce [[1989]] se tato gigantická válečná loď zúčastnila prakticky všech významných a klíčových globálních vojenských operací i rozsáhlých humanitárních krizových misí, které Spojené státy v moderní historii vedly. Její mohutné palubní letecké křídlo (Carrier Air Wing) poskytovalo naprosto zásadní palebnou leteckou podporu během války v [[Perský záliv|Perském zálivu]], při operacích v rozvráceném [[Somálsko|Somálsku]], během masivní invaze do diktátorského státu [[Irák]] a v průběhu více než dvě desetiletí trvající [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|války v Afghánistánu]]. Z historického a mediálního hlediska se loď celosvětově a nezapomenutelně proslavila v květnu roku [[2003]], kdy na její sluncem zalité letové palubě přistál v bojovém letounu tehdejší americký prezident [[George W. Bush]] a pod obrovským transparentem s nápisem „[[Mission Accomplished]]“ (Mise splněna) pronesl svůj velmi kontroverzní projev o údajném konci hlavních bojových operací v Iráku.

V moderní geopolitické éře, a to zejména ve vypjatých letech [[2024]] až [[2026]], hraje letadlová loď USS Abraham Lincoln naprosto kritickou, nezastupitelnou a ústřední roli v masivním odstrašování v regionu nepřátelského a nestabilního [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Loď byla americkým velením z domovského pacifického přístavu urgentně a plně vyzbrojená převelena do oblasti [[Arabské moře|Arabského moře]] a do blízkosti [[Rudé moře|Rudého moře]], aby svými letouny a doprovodnými křižníky chránila strategickou mezinárodní námořní civilní dopravu před neúnavnými a masivními raketovými a dronovými útoky radikálních jemenských povstalců známých jako [[Hútiové]], a aby představovala obrovskou, drtivou a hmatatelnou vojenskou hrozbu pro [[Írán|Íránskou islámskou republiku]] během probíhající a eskalující války mezi státem [[Izrael]] a militantním hnutím [[Hamás]] a [[Hizballáh]].

== Stavba, konstrukce a technické specifikace ==
Rozhodnutí o stavbě páté letadlové lodi revoluční třídy Nimitz padlo na počátku osmdesátých let během masivního a štědře financovaného zbrojního programu amerického prezidenta [[Ronald Reagan|Ronalda Reagana]], který prosazoval strategickou doktrínu takzvaného námořnictva o šesti stech lodích (600-ship Navy), jež mělo Spojeným státům zajistit absolutní námořní převahu nad [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] během probíhající [[Studená válka|studené války]]. Obrovitánská a nesmírně lukrativní stavební zakázka byla zadána dne [[27. prosinec|27. prosince]] [[1982]] prestižní a jediné americké certifikované loděnici schopné stavět jaderné letadlové lodě, společnosti [[Newport News Shipbuilding]], která sídlí ve stejnojmenném městě ve státě [[Virginie]].

Slavnostní položení kýlu obřího plavidla proběhlo dne [[3. listopad|3. listopadu]] [[1984]]. Po téměř čtyřech letech vyčerpávající inženýrské, svářečské a technické práce byla obrovská ocelová hrubá stavba slavnostně spuštěna na vodu dne [[13. únor|13. února]] [[1988]]. Roli hrdé sponzorky lodi a osoby, která tradičně o trup rozbila láhev šampaňského, se ujala JoAnn Webb, manželka tehdejšího ministra námořnictva Spojených států (Secretary of the Navy) [[James Webb|Jamese Webba]]. Následovalo více než rok a půl dlouhé složité a pečlivé vybavování lodi nejmodernější elektronikou, zbraňovými systémy a instalace citlivého jaderného pohonu. Loď byla nakonec s obrovskou vojenskou slávou oficiálně uvedena do aktivní a bojové služby (Commissioning) dne [[11. listopad|11. listopadu]] [[1989]].

Z technického hlediska je USS Abraham Lincoln kolosálním a nesmírně složitým plovoucím městem. Její obří ocelový trup dosahuje délky 332,8 metru a její masivní a speciálně vyztužená letová paluba (Flight deck) má v nejširším bodě 76,8 metru. Srdcem celého tohoto úžasného kolosu, které lodi dodává prakticky nevyčerpatelnou energii, jsou dva obrovské a vysoce výkonné [[Jaderný reaktor|jaderné reaktory]] typu Westinghouse A4W. Tyto pokročilé reaktory ohřívají vodu, čímž vzniká vysokotlaká pára, která následně roztáčí čtyři ohromné parní turbíny spojené se čtyřmi mohutnými lodními šrouby. Tento bezemisní jaderný systém umožňuje lodi s výtlakem přes sto tisíc tun plout nepřetržitě rychlostí přesahující třicet uzlů (více než 56 kilometrů za hodinu) a dodává lodi teoreticky zcela neomezený operační dosah, neboť jaderné palivo v reaktorech se musí měnit zhruba jen jednou za pětadvacet let dlouhé a náročné služby.

Letová paluba je vybavena čtyřmi výkonnými parními katapulty (typ C-13-1), které dokážou během pouhých dvou vteřin urychlit plně naložený a po zuby ozbrojený třicetitunový bojový letoun z naprostého klidu na rychlost potřebnou k okamžitému vzletu (přibližně 260 km/h). Pro bezpečné přistání letounů vracejících se z bojových misí je paluba vybavena složitým systémem záchytných lan a hydraulických brzdných zařízení. Obranu samotné letadlové lodi před nepřátelskými protilodními střelami, nízko letícími letouny a drony zajišťuje kombinace automatických rotačních kanónů [[Phalanx CIWS]], pokročilých raketových odpalovacích protiletadlových systémů [[RIM-7 Sea Sparrow]] a moderních systémů [[RIM-116 Rolling Airframe Missile]] (RAM). To vše je doplněno o rozsáhlý komplex elektronického boje a vrhačů klamných cílů.

== Palubní letecké křídlo a modernizace ==
Hlavní údernou a odstrašující silou jakékoliv letadlové lodi není samotné plavidlo, nýbrž letadla, která z jeho paluby operují. Na lodi USS Abraham Lincoln je standardně dislokováno jedno z Carrier Air Wings (Palubních leteckých křídel), které v sobě zahrnuje přibližně 70 až 90 nejrůznějších letounů a vrtulníků. Po dlouhá léta tvořily absolutní a údernou páteř křídla slavné nadzvukové stíhací a útočné letouny [[McDonnell Douglas F/A-18 Hornet]] a jejich modernější a těžší verze [[Boeing F/A-18E/F Super Hornet]].

Zcela historický a technologicky přelomový okamžik pro tuto konkrétní loď i pro celé americké námořnictvo nastal na počátku dvacátých let jednadvacátého století. Během dlouhé a mimořádně nákladné a složité celkové modernizace a nutné výměny jaderného paliva (takzvaný proces Refueling and Complex Overhaul - RCOH), kterou loď prošla v letech [[2013]] až [[2017]] v loděnicích v Newport News, byla paluba a logistické zázemí lodi mohutně a nákladně upraveno tak, aby plavidlo mohlo poprvé v historii plně integrovat a bojově využívat zcela novou, revoluční a neviditelnou stíhačku páté generace [[Lockheed Martin F-35 Lightning II|F-35C Lightning II]]. V srpnu roku [[2021]] se tak USS Abraham Lincoln stala vůbec první americkou letadlovou lodí, která ze svého domovského přístavu vyplula na plnohodnotné bojové nasazení s integrovanou letkou (squadronou) těchto nejmodernějších stealth letounů na své palubě, čímž námořnictvo Spojených států získalo bezprecedentní údernou schopnost proti nejmodernějším protivzdušným systémům protivníků.

Kromě stíhacích a útočných letounů Super Hornet a F-35C z paluby pravidelně a nepřetržitě operují také letouny elektronického boje [[Boeing EA-18G Growler]], které dokážou oslepit nepřátelské radary a komunikaci, letouny včasné výstrahy a řízení [[Grumman E-2 Hawkeye|E-2D Advanced Hawkeye]] s obrovským rotujícím radarem na hřbetě, dvoumotorové dopravní letouny [[Grumman C-2 Greyhound]] (nebo nejnověji konvertoplány [[Bell Boeing V-22 Osprey|CMV-22B Osprey]]) určené pro logistiku, dovoz pošty a náhradních dílů, a také nepostradatelné protiponorkové a záchranné vrtulníky [[Sikorsky SH-60 Seahawk|MH-60R/S Seahawk]].

== Historie operačního nasazení a bojové mise ==
=== Devadesátá léta: Bouře, sopka a Somálsko ===
Svou operační kariéru zahájila loď velmi dramaticky. V září roku [[1990]] opustila Východní pobřeží USA a zamířila do svého nového domovského pacifického přístavu v [[Alameda (Kalifornie)|Alamedě]] v [[Kalifornie|Kalifornii]]. Její úplně první plnohodnotné zámořské bojové nasazení se uskutečnilo na jaře roku [[1991]], těsně po skončení intenzivních fází války v [[Perský záliv|Perském zálivu]] (operace [[Pouštní bouře]]). Loď se připojila k mezinárodním koaličním silám a její letouny neúnavně zajišťovaly dohled a ozbrojené vzdušné hlídkování nad severním a jižním územím státu [[Irák]], čímž přímo vynucovaly dodržování takzvaných bezletových zón a aktivně a vojensky chránily kurdské a šíitské obyvatelstvo před krvavou odvetou a represemi ze strany přeživší armády [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]].

Cestou na toto své první nasazení na Blízkém východě však musela loď náhle, nouzově a zcela nečekaně změnit kurz a zapojit se do obrovské a riskantní záchranné operace. Na ostrově [[Luzon]] na spřátelených [[Filipíny|Filipínách]] totiž právě tehdy katastrofálně, silně a zničujícím způsobem vybuchla obrovská sopka [[Pinatubo]]. Masivní a smrtící sopečná erupce zcela zničila okolní krajinu, zasypala region těžkým sopečným popelem a kriticky ohrozila tisíce amerických vojenských i civilních rodin žijících na nedalekých vojenských a námořních základnách [[Námořní základna Subic Bay|Subic Bay]] a [[Letecká základna Clark|Clark Air Base]]. USS Abraham Lincoln se okamžitě a bez váhání zapojila do operace s názvem [[Operace Fiery Vigil]]. Letadlová loď se stala centrem evakuace; její početné vrtulníky a masivní ubytovací kapacity paluby dokázaly úspěšně a bezpečně zachránit a evakuovat z pekelných a popelem zasypaných podmínek více než 4 300 amerických vojenských závislých osob a civilistů do bezpečí.

V roce [[1993]] byla loď vyslána ke břehům afrického kontinentu, konkrétně k rohům Afriky, aby mohutně a viditelně podpořila zoufalou humanitární a mezinárodní misi [[Organizace spojených národů]] (OSN) ve válkou a hladomorem zcela rozvráceném a chaotickém [[Somálsko|Somálsku]]. Její stíhací palubní letouny a vrtulníky po dlouhé týdny zajišťovaly bezpečný a klidný vzdušný prostor nad zničeným hlavním městem [[Mogadišo]] a poskytovaly tolik potřebnou ozbrojenou leteckou a logistickou podporu spojeneckým mezinárodním pozemním konvojům s humanitární potravinovou pomocí, které neustále a drsně napadaly krvežíznivé a po zuby ozbrojené somálské warlordské frakce.

=== Éra války proti terorismu a mise v Iráku ===
Naprosto klíčový, symbolický a historický význam pro loď nastal po ničivých a hrůzných teroristických [[Teroristické útoky 11. září 2001|útocích z 11. září 2001]]. Loď byla v roce [[2002]] odeslána na dlouhou a nesmírně vyčerpávající misi, během které její letecké křídlo (Carrier Air Wing 14) poprvé shodilo desítky přesně naváděných bomb na teroristické horské pozice hnutí [[Tálibán]] a sítě [[Al-Káida]] ve vzdáleném a neúprosném [[Afghánistán|Afghánistánu]] v rámci probíhající masivní vojenské [[Operace Trvalá svoboda]] (Enduring Freedom). Hned na jaře roku [[2003]] se USS Abraham Lincoln a její námořní úderná skupina staly jednou z vůbec nejdůležitějších a největších základen pro zahájení obří letecké palebné kampaně během masivní a sporné invaze do státu [[Irák]] (operace [[Operace Irácká svoboda|Irácká svoboda]]).

Dne [[1. květen|1. května]] [[2003]], když se loď po bezprecedentně dlouhém desetiměsíčním a extrémně vyčerpávajícím válečném nasazení blížila zpět k domovskému pobřeží Kalifornie, se odehrála jedna z nejznámějších a nejvíce ikonických, ačkoliv později tvrdě a politicky kritizovaných mediálních událostí v dějinách námořnictva. Na zbrzděnou a do protivětru plující letovou palubu úspěšně a s plnou slávou přistál vojenský námořní letoun [[Lockheed S-3 Viking]], na jehož sedadle kopilota seděl sám tehdejší americký prezident a vrchní velitel ozbrojených sil [[George W. Bush]], oblečený v plné zelené vojenské letecké kombinéze. Prezident Bush následně na velkém pódiu na letové palubě a pod gigantickým, pečlivě připraveným červenobílým plátěným transparentem s nápisem „[[Mission Accomplished]]“ (Mise splněna) pronesl svůj velmi sledovaný celonárodní projev k americkému lidu. V tomto projevu oficiálně a předčasně prohlásil hlavní a velké bojové vojenské operace v zemi Irák za úspěšně a trvale ukončené. Jak se však v následujících letech a měsících plných krve a povstání drsně ukázalo, válka i povstalecký odpor v Iráku teprve začínaly a samotný transparent se stal terčem obrovského celosvětového posměchu a ostré kritiky.

Na konci roku [[2004]] letadlová loď znovu, stejně jako v případě filipínské sopky, ukázala svou ohromnou a neocenitelnou hodnotu při mírových a záchranných humanitárních krizích. Když jihovýchodní Asii nečekaně a s drtivou silou zasáhlo gigantické podmořské [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|zemětřesení]] a následně smrtící vlna [[Tsunami]], která zabila stovky tisíc lidí, byla úderná skupina lodi okamžitě přesměrována k těžce postiženému pobřeží rozvrácené [[Indonésie|Indonésie]] (oblast provincie [[Ačeh]]). V rámci masivní humanitární vojenské operace [[Operace Unified Assistance]] využívala loď své masivní zařízení na odsolování a výrobu pitné vody z moře a její vrtulníky neustále, dnem i nocí a po mnoho týdnů létaly k zaplaveným pobřežním vesnicím, kam distribuovaly čistou balenou vodu, nouzové léky, rýži a dopravovaly zraněné civilisty do plně vybavené velké lodní nemocnice k urgentnímu a život zachraňujícímu ošetření.

=== Historický průlom ve velení: První žena kapitánkou ===
Námořní historie na palubě této slavné lodi byla přepsána nejen technologicky díky letounům F-35, ale také personálně a společensky. V srpnu roku [[2021]] převzala s obrovskou úctou velení nad celým kolosem USS Abraham Lincoln kapitánka (Captain) [[Amy Bauernschmidt|Amy Bauernschmidtová]]. Stala se tak vůbec první ženou v celé dlouhé a bohaté historii amerického vojenského námořnictva a světových flotil, které byla svěřena absolutní vojenská a velitelská odpovědnost a velení nad funkční jadernou letadlovou lodí. Její úspěšné převzetí velení bylo celosvětově vnímáno jako obrovský milník, nezpochybnitelný symbol rovnosti a důkaz obrovských kariérních možností a schopností žen v bojových technických sférách moderních ozbrojených sil. Bauernschmidtová následně pod svým odhodlaným velením provedla loď nesmírně náročným a úspěšným měsícům dlouhým nasazením v Indo-Pacifiku v roce [[2022]].

== Geopolitická krize a blízkovýchodní nasazení (2023–2026) ==
S rychlým ústupem pandemických krizí a nárůstem drsných geopolitických a vojenských velmocenských konfliktů se význam letadlových lodí, a konkrétně lodi USS Abraham Lincoln, v nejnovější době absolutně zdůraznil. V reakci na extrémně vyhrocenou, nebezpečnou a zničující bezpečnostní a válečnou krizi, která naplno a drtivě propukla na [[Blízký východ|Blízkém východě]] po velkém a smrtícím teroristickém útoku palestinského hnutí [[Hamás]] na stát [[Izrael]] a následné kruté izraelské ofenzivě do [[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]], obdržela celá úderná skupina lodi USS Abraham Lincoln (Carrier Strike Group 3) na podzim roku [[2024]] urgentní a okamžitý vojenský rozkaz z [[Pentagon|Pentagonu]]. Loď byla neprodleně stažena ze svého pravidelného mírového plánovaného hlídkování v rozlehlém Pacifiku a odvelena plnou rychlostí na západ do vysoce napjaté oblasti pod přímé velení amerického centrálního velitelství ([[United States Central Command|CENTCOM]]). Její hlavní misí bylo spěšně ulevit, nahradit a vystřídat vyčerpané posádky z letadlových lodí [[USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69)]] a posléze i [[USS Theodore Roosevelt (CVN-71)]], které již měsíce neúnavně pálily rakety a odrážely rány nepřátel.

Úkolem lodi a jejího křídla bylo připojit se k mohutné, drahé a nezbytné mezinárodní mezinárodní spojenecké ochranné námořní operaci známé jako [[Operace Prosperity Guardian]]. Z přilehlých bezpečných hlubokých vod Arabského moře a vstupních částí [[Rudé moře|Rudého moře]] vzlétaly z paluby Abrahama Lincolna dnem i nocí stíhačky Super Hornet a letouny elektronického boje, jejichž výhradním úkolem bylo lokalizovat, zaměřovat a přesnými a ničivými bombami bezprostředně bombardovat mobilní skryté jemenské radarové a odpalovací pozice radikálních ozbrojených teroristických povstalců ze skupiny [[Hútiové]]. Tito povstalci v té době za vydatné podpory zbrojního a finančního arzenálu dodávaného sousední [[Írán|Íránskou islámskou republikou]] prakticky každý den a vysoce nebezpečně ostřelovali těžkými balistickými a křižujícími raketami s dlouhým doletem poklidné proplouvající komerční civilní kontejnerové lodě a ohrožovali dodavatelské řetězce a průplavy na planetě.

Především však v celém dlouhém průběhu roku [[2025]] a do ohromně kritického března roku [[2026]] sloužila samotná masivní a majestátní přítomnost lodi USS Abraham Lincoln a jejích těžce vyzbrojených doprovodných raketových torpédoborců třídy [[Třída Arleigh Burke|Arleigh Burke]] v tomto neklidném a bouřlivém blízkovýchodním vodním perimetru jako absolutní, klíčový, fyzický a drtivý a viditelný vojenský politický odstrašující symbol a pěst americké ozbrojené moci, namířený rovnou a hrozivě proti útočným ambicím obávaného Íránu a jeho zastřešujícím zástupným regionálním militantním milicím.

== Vysvětlení pro laiky ==
Představte si letadlovou loď USS Abraham Lincoln jako naprosto kompletní, plně soběstačné, ocelové a neuvěřitelně silně ozbrojené pohyblivé plovoucí stotisícové a drahé umělé město a zároveň nejmodernější obří letiště na vodě, které si s sebou americká vláda a stát mohou kdykoliv a rychle podle uvážení po volném mezinárodním oceánu zkrátka dovézt, přesunout a v tichosti legálně zaparkovat bezprostředně a výhružně hned u břehů jakéhokoliv nepřítele či problémového státu, aniž by se musela koalice kohokoliv doprošovat o velmi složitá politická drahá povolení a víza k budování a pronajímání pevninských mezinárodních a drahých místních cizích betonových základen u sousedních států.

Tato ohromná loď nepotřebuje po celou dobu dlouhých desítek let doplňovat žádný benzin nebo naftu pro svůj chod do motoru, protože je poháněná dvěma tajnými, supervýkonnými a složitými silnými bezemisními zabudovanými obřími jadernými a nebezpečnými reaktory uvařenými hluboko v ocelovém těžkém plovoucím bezpečném trupu, díky kterým dokáže zcela bez problémů bleskově a úžasně rychle plout s více než pěti tisíci ubytovanými, pracujícími, dýchajícími a stravujícími se námořníky a s obrovským letadlovým vojenským těžkým hangárem napěchovaným stovkou těch absolutně nejnebezpečnějších a nejmodernějších radarově neviditelných drahých zabijáckých bombardovacích úderných letadel přes zrádné světové oceány kamkoliv tam, kde se právě něco nebezpečného a tragického, jako je velká světová a zničující katastrofa či obrovská globální hrozící vypuklá světová válka nebo ohrožující krvavý lokální střet v písku na jihu u moře, stane a musí se ihned silově i nátlakově či diplomaticky bleskově vyřešit letadly se zbraněmi shora z oblak.

== Odkazy ==
* [https://www.navy.mil/ Oficiální webové stránky Námořnictva Spojených států (US Navy)]
* [https://www.surfpac.navy.mil/cvn72/ Oficiální stránky lodi USS Abraham Lincoln u velitelství tichomořské flotily]

{{DEFAULTSORT:Abraham Lincoln (CVN-72)}}
[[Kategorie:Letadlové lodě]]
[[Kategorie:Třída Nimitz]]
[[Kategorie:Námořnictvo Spojených států amerických]]
[[Kategorie:Lodě s jaderným pohonem]]
[[Kategorie:Lodě zařazené do služby v roce 1989]]
[[Kategorie:Americké letadlové lodě]]
[[Kategorie:Abraham Lincoln]]
[[Kategorie:Vojenská plavidla]]
[[Kategorie:Válka v Perském zálivu]]
[[Kategorie:Válka v Iráku]]
[[Kategorie:Válka v Afghánistánu (2001–2021)]]
[[Kategorie:Humanitární operace]]
[[Kategorie:Loďařství ve Spojených státech]]
[[Kategorie:Studená válka]]
[[Kategorie:Zbraně a vybavení z války proti terorismu]]
[[Kategorie:Vojenská přítomnost USA]]
[[Kategorie:Blízký východ]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.1]]
[[Kategorie:Články s více než 12000 znaky]]

USS Abraham Lincoln - Historie editací