Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Televizní žánr | název = Sitcom | obrázek = | jiné_názvy = Situační komedie | vznik = 20. léta 20. století (rozhlas), 40. léta (televize) | země_původu = {{Vlajka|USA}} | délka_epizody = 20 až 30 minut | charakteristické_znaky = stálé kulisy, uzavřený epizodický děj, status quo, smích publika | formát = Multi-camera, Single-camera, Animovaný | typičtí_představitelé = Přátelé, Simpsonovi, Teorie vel…“

2026-06-03T16:35:26Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Televizní žánr | název = Sitcom | obrázek = | jiné_názvy = Situační komedie | vznik = 20. léta 20. století (rozhlas), 40. léta (televize) | země_původu = {{Vlajka|USA}} | délka_epizody = 20 až 30 minut | charakteristické_znaky = stálé kulisy, uzavřený epizodický děj, status quo, smích publika | formát = Multi-camera, Single-camera, Animovaný | typičtí_představitelé = Přátelé, Simpsonovi, Teorie vel…“

Nová stránka

{{Infobox Televizní žánr
| název = Sitcom
| obrázek =
| jiné_názvy = Situační komedie
| vznik = 20. léta 20. století (rozhlas), 40. léta (televize)
| země_původu = {{Vlajka|USA}}
| délka_epizody = 20 až 30 minut
| charakteristické_znaky = stálé kulisy, uzavřený epizodický děj, status quo, smích publika
| formát = Multi-camera, Single-camera, Animovaný
| typičtí_představitelé = [[Přátelé]], [[Simpsonovi]], [[Teorie velkého třesku]], [[Kancl]]
}}

'''Sitcom''' (z [[Angličtina|anglického]] spojení ''situation comedy'', česky též označován jako '''situační komedie''') je vysoce specifický a celosvětově dominantní žánr televizní a rozhlasové [[Komedie|komedie]]. Jeho ústředním rysem je malý a neměnný počet stálých postav, které se opakovaně setkávají ve stejném, ostře ohraničeném a povědomém prostředí (nejčastěji se jedná o rodinný obývací pokoj, pracovní kancelář či oblíbenou kavárnu). Děj sitcomu je epizodický, což znamená, že zápletka každého dílu je zpravidla na konci vyřešena a postavy se vracejí do svého původního výchozího bodu, takzvaného status quo.

Tento žánr se historicky vyvinul ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] ve dvacátých letech dvacátého století nejprve pro potřeby [[Rozhlas|rozhlasového vysílání]], odkud po druhé světové válce plynule přešel do formujícího se [[Televize|televizního průmyslu]]. Standardní stopáž jedné epizody sitcomu činí přibližně 22 minut (což v americkém komerčním modelu s vloženými reklamními bloky tvoří ucelenou půlhodinu). Tradičním technickým znakem klasického sitcomu je natáčení před živým publikem a přítomnost reálného či předtočeného smíchu (tzv. laugh track), ačkoliv moderní podoby tohoto žánru od tohoto prvku v posledních dvou desetiletích často upouštějí.

== 🗓 Současnost a trendy (2025–2026) ==
V letech 2025 a 2026 prochází žánr situační komedie výraznou proměnou, která reaguje na zvyklosti diváků v éře streamovacích platforem jako [[Netflix]], [[Max (streamovací služba)|Max]] či [[Apple TV+]]. Klasický model sitkomu, natáčeného na tři kamery před živým publikem s pětadvaceti epizodami za sezónu, se stává poměrně vzácným úkazem, který je vytlačován takzvanými „single-camera“ (jednokamerovými) komediemi, jež se po vizuální stránce blíží spíše celovečernímu filmu.

V roce 2026 kritickým i diváckým žebříčkům dominují formáty, které hranice čistého sitcomu mírně překračují a prolínají se s dramatem (tzv. dramedy). Na udílení cen [[Cena Emmy|Emmy]] v roce 2025 a 2026 pravidelně bodovaly seriály jako například pátá série mezigenerační stand-up komedie Hacks, nebo mockumentary formát ze školního prostředí Abbott Elementary, který jako jeden z mála na poli klasických amerických televizních stanic dokázal udržet masivní diváckou sledovanost. Obrovským trendem pro rok 2026 je rovněž obroda žánru lékařských komedií (například očekávaný seriál The Pitt či ohlášený návrat kultovního sitcomu [[Scrubs: Doktůrci|Scrubs]]).

Z hlediska celosvětové sledovanosti paradoxně nevedou tabulky streamovacích platforem zcela nové projekty, nýbrž takzvané „comfort shows“ (pořady pro pohodové sledování) z devadesátých a nultých let. Tituly jako [[Přátelé]], [[Kancl]] (americká verze) nebo [[Teorie velkého třesku]] generují pro vysílatele nadále miliardové zisky, jelikož je diváci využívají jako zvukovou kulisu k běžným denním činnostem a sledují je opakovaně ve smyčkách.

== ⏳ Historie a vývoj žánru ==
Historie sitcomu je úzce spjata s technologickým vývojem masových médií a odráží sociologické proměny západní společnosti v průběhu celého minulého století.

=== Rozhlasové počátky (20. a 30. léta) ===
Koncept situační komedie vznikl v rozhlasových studiích ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Prvním široce uznávaným rozhlasovým sitcomem byl v roce 1926 pořad „Sam and Amos“ (později Amos 'n' Andy), který představil stálé postavy řešící každý týden úsměvné každodenní problémy. Tyto relace trvaly patnáct minut a byly sponzorovány velkými korporacemi, které do děje nenásilně vkládaly zmínky o svých produktech (prášky na praní, káva).

=== Televizní revoluce a I Love Lucy (50. léta) ===
S masovým nástupem televizních přijímačů po druhé světové válce se rozhlasoví herci plynule přesunuli na obrazovky. Zásadní a dodnes platnou revoluci způsobil v roce 1951 seriál I Love Lucy, v němž zazářila komička [[Lucille Ballová]] se svým manželem Desim Arnazem. Arnaz, frustrovaný špatnou kvalitou tehdejšího živého televizního přenosu, si prosadil, že se seriál bude natáčet na kvalitní 35mm filmový pás pomocí revolučního systému tří kamer (multi-camera setup) postavených před živým publikem. Tento vynález stanovil zlatý standard pro natáčení sitcomů na dalších sedmdesát let a umožnil opakované vysílání (reprízování) dílů ve vysoké kvalitě.

=== Rodinné hodnoty a společenská satira (60. a 70. léta) ===
Šedesátá léta se nesla ve znamení bezpečných a idylických rodinných příběhů (např. The Dick Van Dyke Show), které ukazovaly bezproblémové rodiny ze střední třídy. Zlom přinesl v sedmdesátých letech producent Norman Lear se seriálem All in the Family (1971). Hlavní postavou byl Archie Bunker, silně konzervativní a xenofobní dělník. Sitcom vůbec poprvé v historii zvedl témata jako [[Rasismus|rasismus]], feminismus, [[Homosexualita|homosexualita]] nebo válka ve Vietnamu, čímž dokázal, že žánr může sloužit i k ostré společenské diskuzi. Významným milníkem byl také seriál [[M*A*S*H]] (1972), který zavedl prvek černého humoru a stal se průkopníkem takzvané dramedy (přičemž si tvůrci vymohli, že během operací na sále nebude z etických důvodů znít smích publika).

=== Zlatá éra a globální dominance (80. a 90. léta) ===
V osmdesátých letech se žánr rozštěpil. Obrovskou popularitu zaznamenala Show Billa Cosbyho (The Cosby Show), která vrátila na obrazovky obraz harmonické (tentokrát afroamerické) rodiny. Na druhou stranu vznikl kultovní barový sitcom Na zdraví (Cheers), který definoval formát takzvaného pracovního a přátelského kolektivu (hangout sitcom).

Naprostý historický vrchol zažil žánr v devadesátých letech. Na stanici [[National Broadcasting Company|NBC]] se zrodil [[Show Jerryho Seinfelda|Seinfeld]] (1989–1998) – seriál, o kterém sami tvůrci tvrdili, že je „úplně o ničem“. Zavedl striktní pravidlo „žádné objímání, žádné poučení“, postavy zde byly sobecké, malicherné a nikdy neprošly morálním vývojem. Ve stejném období explodoval fenomén seriálu [[Přátelé]] (Friends, 1994–2004), jenž se stal globálním hitem, definoval módu, slang a upevnil pozici šesti dvacátníků sdílejících byty v [[New York|New Yorku]] jako nejdražších televizních herců světa.

=== Nové milénium a éra single-camera (2000+) ===
S nástupem nového tisíciletí začalo být tradiční prostředí ateliéru a předtočeného smíchu vnímáno jako vyčerpané a umělé. Reakcí byl nástup jednokamerových komedií a žánru takzvaného mockumentary (fiktivního dokumentu). Zásadním byl v tomto směru britský seriál [[Kancl]] (The Office, 2001) od tvůrce Rickyho Gervaise, jehož americký remake se stal legendou. Kamera zde sledovala postavy jako v reálném dokumentu, herci často mluvili přímo do objektivu a zcela zmizel umělý smích. K odkazu klasických „živých“ sitcomů se v této éře s obřím úspěchem vrátil pouze seriál [[Teorie velkého třesku]] (The Big Bang Theory) a částečně [[Jak jsem poznal vaši matku]] (How I Met Your Mother).

== 📝 Formální znaky a struktura ==
Ačkoliv se sitcom neustále vyvíjí, zachovává si přísná matematická a dramaturgická pravidla tvorby, která jej odlišují od běžné televizní dramatické tvorby.

=== Typologie natáčení ===
Sitcomy se po technologické stránce dělí do dvou striktně odlišných kategorií:
* '''Multi-camera (vícekamerový formát):''' Tradiční způsob. Kulisy jsou postaveny vedle sebe v obrovském ateliéru a chybí jim čtvrtá stěna (tam sedí živé publikum). Scéna je nasvícena rovnoměrně ze všech stran a akci zabírají tři až čtyři kamery současně. Herci hrají scénu v podstatě jako divadelní představení od začátku do konce.
* '''Single-camera (jednokamerový formát):''' Modernější postup. Natáčí se pomocí jedné nebo dvou kamer podobně jako celovečerní film. Režisér má plnou kontrolu nad obrazem, svícením i kamerovými úhly. Lze využívat reálné lokace mimo ateliér (ulice, reálné budovy).

=== Status Quo a výstavba příběhu ===
Základním zákonem tradičního sitcomu je pravidlo takzvaného ''status quo''. To znamená, že bez ohledu na to, jak bláznivá, zničující nebo absurdní situace se v průběhu oněch dvaadvaceti minut odehraje, na konci dílu se vše musí vrátit do přesně stejného výchozího bodu. Pokud postava přijde o peníze, na konci je zázračně získá zpět; pokud si najde novou úžasnou práci, na konci dílu o ni vlastní hloupostí přijde a vrací se do staré. Toto pravidlo bylo historicky nezbytné pro takzvanou syndikaci – televizní stanice totiž nakupovaly práva na starší seriály a potřebovaly vysílat reprízy v naprosto libovolném pořadí (např. 5. díl druhé série následovaný 10. dílem čtvrté série), aniž by to diváka zmátlo v chronologii.

Standardní díl amerického sitcomu se skládá ze tří dějových linek:
* '''A-story:''' Hlavní zápletka epizody, která nese nejvíce humoru a soustředí se na hlavní postavu.
* '''B-story:''' Vedlejší dějová linka s ostatními postavami, která se často s hlavní linkou na konci komicky propojí.
* '''C-story (Runner):''' Krátký, opakující se vizuální nebo textový vtip, který se objevuje na pozadí a nemá vliv na vyřešení problému.

=== Tvorba scénáře a Writers' Room ===
Zatímco evropské filmy a seriály často píše jeden člověk, americký sitcom vzniká ve vysoce organizované místnosti plné scenáristů (tzv. Writers' Room). Pod vedením hlavního producenta (showrunnera) zde denně sedí deset až patnáct komediálních autorů. Poté, co jeden scenárista donese základní návrh epizody, začne proces zvaný „punch-up“ (vylepšování vtipů). Celá místnost scénář nahlas čte a přepisuje každou jednotlivou repliku tak, aby obsahovala více a lepších point (punchlines). Mnoho sitcomových scenáristů má profesionální zkušenosti ze [[Stand-up comedy|stand-up komedie]].

== 🎭 Podžánry sitcomu ==
Díky své popularitě se žánr rozčlenil do několika pevně definovaných subkategorií, které využívají specifické archetypy postav:

* '''Rodinný sitcom:''' Historicky nejstarší forma. Soustředí se na dynamiku v rodině, generační konflikty a výchovu dětí. Běžnými archetypy jsou hloupý, ale milující otec, sarkastická matka a problémové děti. ''Příklady: [[Ženatý se závazky]], Krok za krokem, Taková moderní rodinka.''
* '''Pracovištní sitcom (Workplace sitcom):''' Postavy nemají rodinné vazby, ale jsou donuceny trávit spolu čas kvůli zaměstnání. Těží z absurdní byrokracie, nekompetentních šéfů a ponorkové nemoci. ''Příklady: [[Kancl]], Ajťáci (The IT Crowd), Scrubs: Doktůrci, Brooklyn Nine-Nine.''
* '''Hangout sitcom (Přátelský sitcom):''' Zaměřuje se na skupinu nezadaných, často mladých dospělých, kteří tráví většinu času v jednom sdíleném prostoru (byt, kavárna, bar) a řeší primárně vztahy a hledání partnera. ''Příklady: [[Přátelé]], [[Jak jsem poznal vaši matku]], [[Teorie velkého třesku]].''
* '''Animovaný sitcom:''' Zcela specifická kategorie, která využívá neomezené možnosti animace k drsnější satiře, extrémnímu fyzickému humoru a společenské kritice bez rozpočtových omezení na lokace. ''Příklady: [[Simpsonovi]], [[Městečko South Park]], Griffinovi (Family Guy), Futurama.''
* '''Mockumentary:''' Seriál předstírá, že je seriózním dokumentem. Kamery se viditelně třesou, postavy jsou si vědomy přítomnosti filmového štábu a poskytují intimní rozhovory přímo do objektivu (tzv. talking heads), kde často říkají přesný opak toho, co před chvílí udělaly. ''Příklady: [[Kancl]], Parks and Recreation, Co děláme v temnotách.''

== 🇨🇿 Sitcom v českém prostředí ==
V kontextu československé a české televizní tvorby neměl klasický americký sitcom s předtočeným smíchem dlouhou dobu žádnou tradici. Tuzemská zábava se historicky opírala o žánr „televizní komedie“, „bakalářských příběhů“ nebo klasických dramatických seriálů s komediálními prvky (jako byl fenomén Chalupáři).

První nesmělé a často velmi kritizované pokusy o implementaci tohoto žánru přinesl vznik komerční [[Televize Nova|TV Nova]] v polovině devadesátých let. Prvním vyloženým pokusem o český sitcom byl seriál Nováci (1995), který se snažil napodobit strukturu rozehranou v USA, avšak trpěl značnou papírovostí dialogů a slabou režií. Podstatně lépe u diváků dopadl seriál Hospoda (1996), který sice nenesl čisté strukturální znaky sitcomu, ale bravurně využil principu jedné stálé kulisy (hospody) a fixní skupiny štamgastů, přičemž humor byl šitý na míru českým specifikům.

Absolutní zlom a první skutečný moderní sitcom na českém území vznikl až v roce 2008. Pod vedením kreativního producenta a scenáristy [[Tomáš Baldýnský|Tomáše Baldýnského]] odstartoval na [[Televize Nova|TV Nova]] seriál [[Comeback (český seriál)|Comeback]]. Baldýnský poprvé v české historii uplatnil striktní matematická pravidla pro americký timing (načasování) vtipů a sestavil velký tým scenáristů pracujících společně v jedné místnosti. Seriál o zkrachovalém popovém zpěvákovi Tomi Pacim a jeho metalovém bratrovi Ozzákovi zaznamenal u diváků gigantický úspěch a stal se kultem. Na podobném formátu později [[Televize Nova|TV Nova]] zkoušela prorazit se seriály Helena či PanMáma, ty však úspěch Comebacku nezopakovaly.

Veřejnoprávní [[Česká televize]] se žánru čistého multi-camera sitcomu s umělým smíchem spíše vyhýbá a investuje do vysoce kvalitních jednokamerových a autorských satirických komedií. Do této sekce se řadí například politická a společenská sci-fi satira [[Kosmo (seriál)|Kosmo]] (2016), divácky milovaný seriál [[Čtvrtá hvězda]] (2014) vytvořený kompletně na tělo pro herce z [[Dejvické divadlo|Dejvického divadla]], nebo chatařský seriál Osada a Zkáza Dejvického divadla. Tyto formáty představují vrchol české televizní komedie 21. století.

== 💡 Pro laiky ==
Při sledování amerických sitcomů si diváci, kteří s tímto žánrem nejsou obeznámeni, velmi často kladou několik základních technických a logických otázek:

'''Proč je v pozadí slyšet umělý smích a proč se tam vkládá?'''
Mnoho lidí si myslí, že takzvaný „laugh track“ (umělý smích) tam tvůrci vkládají proto, aby divákovi řekli, kdy se má smát, protože vtip sám o sobě není vtipný. Historický důvod je ale psychologický. Ve dvacátých letech lidé poslouchali komedie v plných kinosálech nebo divadlech. Smích je vysoce nakažlivý; člověk se směje mnohem hlasitěji a radostněji ve skupině než sám. Když lidé začali sledovat televizi sami v tichém obýváku, komedie pro ně přestaly být tak zábavné, protože chyběl pocit „davové euforie“. Přidání smíchu publika mělo evokovat pocit, že sedíte v plném divadle a smějete se společně se stovkou dalších lidí. V moderní době od toho tvůrci upouštějí, protože styl humoru se stal více trapným a ironickým (jako v seriálu [[Kancl]]), kde ticho funguje jako mnohem lepší a drtivější vtip než potlesk.

'''Proč postavy v sitcomu dělají pořád ty samé chyby a nikdy se nepoučí?'''
V normálním filmu postava udělá chybu, uvědomí si to, zlepší se a na konci filmu je lepším člověkem. V sitcomu je to přesně naopak. Humor vychází z toho, že postava je uvězněna ve své vlastní špatné povaze. Pokud by například Homer z rodiny [[Simpsonovi|Simpsonových]] najednou pochopil, že alkohol škodí, začal být vzorným manželem a začal studovat nukleární fyziku, seriál by okamžitě přestal být vtipný a musel by skončit. Postavy v sitcomu nesmí nikdy vnitřně dospět. Divák sleduje sitcom jako takový uklidňující rituál – ví, že i po deseti letech, když si zapne televizi, najde své oblíbené postavy na stejném gauči, řešící úplně stejné nesmyslné malichernosti. Dává jim to v dnešním nejistém světě pocit dokonalého a neměnného bezpečí.

'''Proč všechny byty v sitcomech vypadají tak nepřirozeně?'''
Když se pozorně podíváte na byty v seriálu [[Přátelé]] nebo Ženatý se závazky, všimnete si, že veškerý nábytek (včetně gauče) směřuje jedním směrem a za gaučem nikdy není stěna s oknem. Je to z toho důvodu, že se natáčí v ateliéru, který reálně vypadá jako divadelní jeviště. Třem stěnám se říká kulisy a ta čtvrtá, chybějící stěna, tvoří prostor, kde stojí tři velké kamery vedle sebe a kde na tribuně sedí až 300 živých diváků. Herci tedy fyzicky hrají do otevřeného prostoru k publiku, nikoliv uzavřeni v reálném bytě.

== Zdroje ==
* [https://imdb.com Internet Movie Database (IMDb)]
* [https://csfd.cz Česko-Slovenská filmová databáze (ČSFD)]
* [https://emmys.com Oficiální stránky The Television Academy (Emmy Awards)]
* [https://rottentomatoes.com Filmový a televizní portál Rotten Tomatoes]
* [https://bbc.co.uk British Broadcasting Corporation (BBC - History of Television)]
* [https://timeout.com Time Out - Best TV Shows and Comedies]

[[Kategorie:Televizní žánry]]
[[Kategorie:Komedie]]
[[Kategorie:Sitcomy]]
[[Kategorie:Humor]]
[[Kategorie:Kultura Spojených států amerických]]
[[Kategorie:Dějiny televize]]
[[Kategorie:Televizní produkce]]
[[Kategorie:Zábavní průmysl]]
[[Kategorie:Dramatické žánry]]
[[Kategorie:Televizní terminologie]]
[[Kategorie:Americké televizní seriály]]
[[Kategorie:Filmové a televizní formáty]]
[[Kategorie:Anglická slova]]
[[Kategorie:Anglicismy]]
[[Kategorie:Masová média]]
[[Kategorie:Rozhlasové žánry]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Sitcom - Historie editací