<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Siouxov%C3%A9</id>
	<title>Siouxové - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Siouxov%C3%A9"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Siouxov%C3%A9&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-23T06:26:05Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Siouxov%C3%A9&amp;diff=18619&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Siouxov%C3%A9&amp;diff=18619&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-25T07:52:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Etnikum&lt;br /&gt;
| název = Siouxové (Očhéthi Šakówiŋ)&lt;br /&gt;
| obrázek = American horse.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Siouxský válečník na koni, kresba od [[George Catlin|George Catlina]] (cca 1834–1837)&lt;br /&gt;
| populace = cca 170 000 (registrovaných členů kmenů v USA)&lt;br /&gt;
| regiony = {{Vlajka|USA}} [[Severní Dakota]], [[Jižní Dakota]], [[Nebraska]], [[Minnesota]], [[Montana]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Kanada}} [[Manitoba]], jižní [[Saskatchewan]]&lt;br /&gt;
| jazyk = [[Siujské jazyky|Siuština]] (dialekty [[Lakotština|Lakota]], [[Dakotština|Dakota]], [[Nakotština|Nakota]]), [[Angličtina]], [[Francouzština]]&lt;br /&gt;
| náboženství = Tradiční spiritualita (Wakan Tanka), [[Křesťanství]] (zejména [[Římskokatolická církev|katolictví]] a [[Episkopální církev spojených států amerických|episkopální církev]])&lt;br /&gt;
| příbuzné etnické skupiny = [[Assiniboinové]], [[Stoneyové]], [[Iowové]], [[Omahové]], [[Ponkové]], [[Vraní indiáni|Vrány]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Siouxové&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vyslovováno [súové]), vlastním jménem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Očhéthi Šakówiŋ&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vyslovováno [oˈtʃʰeːtʰi ʃaˈkoːwĩ]), což znamená &amp;quot;Sedm táborových ohňů&amp;quot;, jsou etnická skupina a konfederace kmenů [[původní obyvatelé Ameriky|původních obyvatel Severní Ameriky]]. Patří mezi nejznámější a historicky nejvýznamnější národy [[Velké planiny|Velkých planin]]. Jejich jazyk patří do [[Siujské jazyky|siujské jazykové rodiny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konfederace Sedmi táborových ohňů se skládá ze tří hlavních etno-lingvistických skupin:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dakotové&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (též Santíové, &amp;#039;&amp;#039;Isáŋyathi&amp;#039;&amp;#039;) – východní skupina.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nakotové&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (též Yankton-Yanktonai, &amp;#039;&amp;#039;Iháŋktȟuŋwaŋ&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;Iháŋktȟuŋwaŋna&amp;#039;&amp;#039;) – střední skupina.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lakotové&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (též Tetoni, &amp;#039;&amp;#039;Thítȟuŋwaŋ&amp;#039;&amp;#039;) – západní skupina, nejpočetnější z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V populární kultuře jsou Siouxové často stereotypně zobrazováni jako archetypální &amp;quot;indiáni z plání&amp;quot; – nomádští lovci [[bizon americký|bizonů]] žijící v [[Týpí|týpí]] a vedoucí války na koních. Ačkoliv tento obraz odpovídá především životnímu stylu Lakotů v 19. století, historie a kultura Siouxů je mnohem komplexnější a rozmanitější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Historie Siouxů je příběhem postupné migrace, adaptace na nové prostředí a houževnatého odporu proti expanzi [[Spojené státy americké|Spojených států]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌳 Původ a migrace na západ ===&lt;br /&gt;
Původní domovinou národů hovořících siujskými jazyky byla pravděpodobně oblast dolního toku řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] nebo údolí řeky [[Ohio (řeka)|Ohio]]. Předkové Siouxů se postupně přesouvali na sever a na západ. V 16. a 17. století žili v oblasti dnešní [[Minnesota|Minnesoty]], [[Wisconsin]]u a [[Iowa|Iowy]], kde se živili zemědělstvím, lovem a sběrem. Zde přišli do kontaktu s francouzskými obchodníky a misionáři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tlak ze strany jejich tradičních nepřátel, zejména [[Odžibvejové|Odžibvejů]] (Anishinaabe), kteří byli dříve vyzbrojeni střelnými zbraněmi od Francouzů, donutil Dakoty a později i další skupiny k postupnému ústupu na západ do oblasti Velkých planin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🐎 Věk koně a bizona ===&lt;br /&gt;
Získání [[kůň|koně]], pravděpodobně na počátku 18. století, znamenalo pro Siouxy revoluci. Z polousedlých zemědělců a lovců se stali vysoce mobilní nomádští lovci. Kůň jim umožnil efektivně lovit obrovská stáda [[bizon americký|bizonů]], která se stala základem jejich ekonomiky, kultury a spirituality. Bizon poskytoval téměř vše potřebné k životu: maso jako potravu, kůže na oděvy a obydlí ([[Týpí|týpí]]), kosti a šlachy na nástroje a zbraně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během 18. a počátkem 19. století se Lakotové, nejzápadnější větev Siouxů, stali dominantní silou na severních pláních. Vytlačili jiné kmeny, jako byli [[Vraní indiáni|Vrány]], [[Šošoni]] nebo [[Pawneeové]], a ovládli rozsáhlé území od řeky [[Missouri (řeka)|Missouri]] až po [[Skalnaté hory|Skalnaté hory]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚔️ Konflikty se Spojenými státy ===&lt;br /&gt;
Expanze Spojených států na západ v 19. století nevyhnutelně vedla ke střetům se Siouxy, kteří bránili svá území a způsob života. Toto období je známé jako [[Indiánské války]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Smlouva z Fort Laramie (1851)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: První velká smlouva, která měla definovat území jednotlivých kmenů a zajistit bezpečný průchod osadníků po [[Oregonská stezka|Oregonské stezce]]. Hranice byly brzy porušeny.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Válka Rudého oblaka (1866–1868)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Úspěšná válka vedená lakotským náčelníkem [[Rudý oblak|Rudým oblakem]] (Makhpiya Luta) proti výstavbě pevností podél [[Bozemanova stezka|Bozemanovy stezky]]. Válka skončila podpisem druhé &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Smlouvy z Fort Laramie (1868)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, která zaručila Siouxům vlastnictví Velké siouxské rezervace, včetně posvátných [[Black Hills|Black Hills]] (Paha Sapa).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Velká siouxská válka (1876–1877)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Poté, co expedice [[George Armstrong Custer|George Armstronga Custera]] potvrdila v roce 1874 nález zlata v Black Hills, začali do oblasti proudit zlatokopové, čímž porušili smlouvu. Vláda USA se pokusila Siouxy donutit k prodeji území a k odchodu do menších rezervací. To vedlo k válce, jejímž nejslavnějším momentem byla [[Bitva u Little Bighornu]] (25. června 1876), kde spojené síly Lakotů, [[Šajeni|Šajenů]] a [[Arapahové|Arapahů]] pod vedením náčelníků jako [[Sedící býk|Sedící býk]] (Tȟatȟáŋka Íyotake) a [[Splašený kůň|Splašený kůň]] (Tȟašúŋke Witkó) drtivě porazily 7. kavalerii plukovníka Custera. Navzdory tomuto vítězství byli Siouxové nakonec vojenskou přesilou donuceni kapitulovat.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Masakr u Wounded Knee (1890)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Poslední velká tragédie indiánských válek. Po zavraždění Sedícího býka uprchla skupina Miniconjou Lakotů vedená náčelníkem [[Velká noha|Velkou nohou]] (Si Tanka). Byli zadrženi americkou armádou u potoka Wounded Knee v [[Jižní Dakota|Jižní Dakotě]]. Dne 29. prosince 1890 zde vojáci zmasakrovali téměř 300 mužů, žen a dětí. Tato událost je považována za symbolický konec ozbrojeného odporu původních obyvatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Život v rezervacích a 20. století ===&lt;br /&gt;
Po porážce byli Siouxové nuceni žít v rezervacích, kde jejich tradiční způsob života zanikl s vybitím bizonů. Byli závislí na vládních přídělech a čelili snahám o násilnou asimilaci, včetně zákazu jejich jazyka a náboženských obřadů a nucené docházky dětí do internátních škol.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20. století se začalo probouzet politické a kulturní hnutí za práva původních obyvatel. V roce 1973 došlo k [[Incident u Wounded Knee|okupaci Wounded Knee]] členy [[Hnutí amerických indiánů]] (American Indian Movement, AIM), kteří tak protestovali proti korupci v kmenové vládě a proti porušování smluv ze strany vlády USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Společenská a politická struktura ==&lt;br /&gt;
Základní společenskou jednotkou byla &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;tiyóšpaye&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – rozšířená rodina nebo klan. Několik tiyóšpaye tvořilo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;tȟuŋwáŋ&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (skupinu nebo tábor), které se volně sdružovaly do větších celků, jež tvořily sedm hlavních divizí konfederace Očhéthi Šakówiŋ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sedm táborových ohňů (Očhéthi Šakówiŋ)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; se dělilo takto:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dakotové (Santíové)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
    1.  Mdewakantonwan (Lidé od Posvátného jezera)&lt;br /&gt;
    2.  Wahpetonwan (Obyvatelé listí)&lt;br /&gt;
    3.  Wahpekute (Střelci v listí)&lt;br /&gt;
    4.  Sissetonwan (Lidé z bažin)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nakotové (Wičhíyena)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
    5.  Ihanktowan (Lidé z konce vesnice, Yankton)&lt;br /&gt;
    6.  Ihanktowana (Lidé z malé vesnice na konci, Yanktonai)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lakotové (Tetonové)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
    7.  Thítȟuŋwaŋ (Obyvatelé plání), kteří se dále dělili na sedm podskupin:&lt;br /&gt;
        *   Oglála (Ti, kdo se rozptýlili)&lt;br /&gt;
        *   Sičháŋǧu (Spálená stehna, Brulé)&lt;br /&gt;
        *   Minikȟówožu (Ti, kdo sází u vody, Miniconjou)&lt;br /&gt;
        *   Húŋkpapȟa (Ti, kdo táboří u vchodu, Hunkpapa)&lt;br /&gt;
        *   Itázipčho (Bez luků, Sans Arcs)&lt;br /&gt;
        *   Oóhenuŋpa (Dva kotlíky)&lt;br /&gt;
        *   Sihásapa (Černé nohy – nezaměňovat s kmenem [[Černonožci|Černonožců]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedení nebylo centralizované. Každá skupina měla své náčelníky (&amp;#039;&amp;#039;wičháša itȟáŋčhaŋ&amp;#039;&amp;#039;), kteří byli vybíráni na základě moudrosti, štědrosti a odvahy. Důležitou roli hrály také válečnické společnosti (&amp;#039;&amp;#039;akíčhita&amp;#039;&amp;#039;), které udržovaly pořádek v táboře a během lovu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎨 Kultura a tradice ==&lt;br /&gt;
=== 🌌 Spiritualita a náboženství ===&lt;br /&gt;
Duchovní život Siouxů se soustředil kolem konceptu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Wakan Tanka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Velké tajemství nebo Velký duch). Nejedná se o boha v monoteistickém smyslu, ale spíše o souhrn všech duchovních sil a esencí vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčové obřady a koncepty zahrnují:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tanec slunce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Wiwáŋyaŋg Wačhípi&amp;#039;&amp;#039;): Nejdůležitější a nejposvátnější obřad, konaný v létě. Jednalo se o rituál obnovy, modlitby a oběti pro blaho celého kmene.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hledání vize&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Haŋbléčheyapi&amp;#039;&amp;#039;): Individuální rituál, při kterém se jedinec (obvykle mladý muž) postil a modlil na odlehlém místě, aby získal duchovní vizi a vedení.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Posvátná dýmka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Čhaŋnúŋpa&amp;#039;&amp;#039;): Dýmka byla ústředním nástrojem modlitby a rituálů. Kouř symbolizoval modlitby stoupající k Wakan Tanka.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potní chýše&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Inípi&amp;#039;&amp;#039;): Rituál očištění těla i ducha v parní lázni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👨‍👩‍👧‍👦 Každodenní život ===&lt;br /&gt;
Život se řídil cyklem ročních období a migrací bizoních stád. Muži byli zodpovědní za lov a válku, zatímco ženy se staraly o domácnost, zpracovávaly kůže, vyráběly oděvy, stavěly a balily týpí a vychovávaly děti. Rodinné vazby a štědrost byly vysoce ceněnými hodnotami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🖼️ Umění ===&lt;br /&gt;
Siouxské umění je známé především pro své propracované zdobení. Ženy byly mistryněmi v práci s [[dikobraz|dikobrazími]] ostny (quillwork) a později se skleněnými korálky (beadwork), kterými zdobily oděvy, mokasíny a různé schránky. Muži malovali piktografické záznamy svých hrdinských činů a kmenové historie na bizoní kůže, tzv. &amp;quot;zimní záznamy&amp;quot; (&amp;#039;&amp;#039;waníyetu wówapi&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗣️ Jazyk ==&lt;br /&gt;
Jazyk Siouxů, známý jako siuština, se dělí na tři hlavní dialekty, které jsou si do značné míry vzájemně srozumitelné:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dakota&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (D-dialekt)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nakota&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (N-dialekt)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lakota&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (L-dialekt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Název každého dialektu je odvozen od toho, jak se v něm vyslovuje slovo znamenající &amp;quot;přítel&amp;quot; nebo &amp;quot;spojenec&amp;quot; (dakȟóta, nakȟóta, lakȟóta). Dnes je jazyk ohrožený, ale existují snahy o jeho revitalizaci a výuku v kmenových školách a na univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Současnost ==&lt;br /&gt;
Dnes žije většina Siouxů v rezervacích v [[Severní Dakota|Severní]] a [[Jižní Dakota|Jižní Dakotě]], [[Nebraska|Nebrasce]], [[Montana|Montaně]] a také v [[Kanada|Kanadě]]. Mezi největší rezervace patří [[Pine Ridge Indian Reservation|Pine Ridge]], [[Standing Rock Indian Reservation|Standing Rock]] a [[Cheyenne River Indian Reservation|Cheyenne River]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současné komunity čelí vážným socioekonomickým problémům, jako je vysoká míra nezaměstnanosti, chudoba, problémy se zdravotní péčí a alkoholismem. Navzdory těmto obtížím probíhá silné kulturní oživení. Pořádají se [[Pow-wow|pow-wow]], vyučuje se jazyk a udržují se tradiční obřady.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších politických a právních bojů je snaha o navrácení pohoří [[Black Hills]], které Siouxové považují za posvátné a které jim bylo zabaveno v rozporu se smlouvou z roku 1868. V roce 1980 Nejvyšší soud USA přiznal Siouxům finanční kompenzaci za zabrané území, kmeny však peníze odmítly a nadále požadují navrácení samotné půdy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sioux není jeden kmen:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to název pro velkou skupinu spřízněných kmenů (konfederaci), které mluví podobnými jazyky. Dělí se na tři hlavní skupiny: Lakota, Dakota a Nakota.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Týpí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nebyl to jen stan, ale důmyslně navržené mobilní obydlí, ideální pro kočovný život na pláních. V létě se dala spodní část zvednout pro lepší ventilaci, v zimě se dala izolovat. Stavění a bourání týpí byla práce žen.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Wakan Tanka (Velký duch):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nechápejte to jako jednoho boha podobného tomu v křesťanství. Je to spíše souhrn veškeré duchovní energie a síly, která je přítomná ve všem – v lidech, zvířatech, kamenech i větru.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rezervace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Není to přírodní park, ale území vyhrazené pro život původních obyvatel, které spravuje kmenová vláda ve spolupráci s vládou USA. Život v nich má svá specifická pravidla a často se potýká s velkými ekonomickými a sociálními problémy.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bitva u Little Bighornu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ačkoliv to bylo drtivé vítězství Siouxů a jejich spojenců, z dlouhodobého hlediska uspíšilo jejich porážku. Šokovaná americká veřejnost požadovala odplatu a vláda USA vyslala na pláně tisíce dalších vojáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Siouxove}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Původní obyvatelé Severní Ameriky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Indiánské kmeny Velkých planin]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Spojených států amerických]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jižní Dakota]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Severní Dakota]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Siujské jazyky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>