InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-25T03:20:10Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Selim I.
| titul = 9. sultán Osmanské říše 1. chalífa z Osmanské dynastie
| obrázek = Selim I.jpg
| popisek = Portrét sultána Selima I. připisovaný Ferruccimu
| vláda = 25. dubna 1512 – 22. září 1520
| korunovace = 25. dubna 1512
| předchůdce = [[Bajezid II.]]
| nástupce = [[Sulejman I. Nádherný]]
| celé jméno = Selim Šáh bin Bajezid Chán
| narození = 10. října 1470
| místo narození = [[Amasya]], [[Osmanská říše]]
| úmrtí = 22. září 1520 (ve věku 49 let)
| místo úmrtí = [[Çorlu]], [[Osmanská říše]]
| místo pohřbení = [[Mešita sultána Selima I.]], [[Istanbul]], [[Turecko]]
| dynastie = [[Osmané]]
| otec = [[Bajezid II.]]
| matka = Gülbahar Hatun
| manželky = [[Ayşe Hafsa Sultan]] Ayşe Hatun
| děti = [[Sulejman I. Nádherný]] Hatice Sultan Fatma Sultan Beyhan Sultan Şah Sultan
| náboženství = [[Sunnitský islám]]
}}

'''Selim I.''' (osmanskou turečtinou: سليم الأول, moderní turečtinou: ''I. Selim''; * [[10. říjen|10. října]] [[1470]], [[Amasya]] – † [[22. září]] [[1520]], [[Çorlu]]), známý také jako '''Selim Hrozný''' nebo '''Selim Přísný''' (turecky ''Yavuz Sultan Selim''), byl devátý [[sultán]] [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Jeho vláda, ačkoliv trvala pouhých osm let (1512–1520), byla jedním z nejvýznamnějších období v dějinách říše. Během své krátké, ale nesmírně dynamické vlády více než zdvojnásobil území říše, především dobytím [[Mamlúcký sultanát|Mamlúckého sultanátu]] v [[Egypt]]ě, čímž pod osmanskou kontrolu dostal [[Levanta|Levantu]], [[Egypt]] a [[Hidžáz]] se svatými městy [[Mekka|Mekkou]] a [[Medína|Medínou]]. Tento triumf vedl k tomu, že se stal prvním osmanským sultánem, který přijal titul [[chalífa]], duchovního vůdce [[islám]]u. Jeho vojenské úspěchy a konsolidace moci na východě a jihu připravily půdu pro zlatý věk Osmanské říše za vlády jeho syna a nástupce, [[Sulejman I. Nádherný|Sulejmana I. Nádherného]].

== 📜 Život před nástupem na trůn ==
Selim se narodil v [[Amasya|Amasyi]] jako nejmladší syn sultána [[Bajezid II.|Bajezida II.]] a jeho manželky Gülbahar Hatun. Podle osmanské tradice byli princové (''şehzade'') posíláni spravovat provincie, aby získali zkušenosti. Selim byl v roce [[1481]] jmenován guvernérem [[Trabzon]]u na pobřeží [[Černé moře|Černého moře]]. Během svého působení zde si vybudoval pověst schopného vojenského velitele díky úspěšným střetům s gruzínskými knížectvími a [[Safíovci|safíovskými]] kmeny.

Na rozdíl od svého otce, který vedl spíše mírovou politiku, byl Selim ambiciózní a agresivní. S rostoucí mocí šíitských Safíovců v sousední [[Persie|Persii]] pod vedením šáha [[Ismá‘íl I.|Ismá‘íla I.]] viděl Selim vážnou hrozbu pro sunnitskou Osmanskou říši. Jeho otec Bajezid II. však váhal s rozhodnou akcí, což vedlo k napětí mezi ním a Selimem.

Na počátku 16. století se rozhořel boj o následnictví mezi Selimem a jeho bratry, Ahmedem a Korkutem. Ahmed byl otcem preferovaným nástupcem. Selim, podporován [[Janičáři|janičáři]] a nespokojenými vojenskými veliteli, kteří obdivovali jeho bojovnost, se rozhodl jednat. V roce [[1511]] se postavil otcově armádě, ale byl poražen a uprchl na [[Krym]]. O rok později, v roce [[1512]], s podporou janičářů donutil svého otce Bajezida II. abdikovat. Krátce po abdikaci Bajezid zemřel, pravděpodobně za nejasných okolností.

== 👑 Vláda a vojenská tažení ==
Po nástupu na trůn se Selim okamžitě a nemilosrdně vypořádal se svými rivaly. Nechal popravit své bratry Ahmeda a Korkuta i jejich syny, aby eliminoval jakoukoli hrozbu pro svou vládu. Tato krutost mu vynesla přízvisko ''Yavuz'' (Hrozný, Přísný).

=== 🇮🇷 Válka se Safíovci ===
Selimovou první prioritou bylo čelit hrozbě ze strany [[Safíovská říše|Safíovské říše]]. Šáh [[Ismá‘íl I.]] nejenže ohrožoval osmanské východní hranice, ale také aktivně podporoval šíitská povstání (známá jako hnutí [[Qizilbaš]]) v [[Anatolie|Anatolii]]. Selim, jako oddaný [[Sunnité|sunnita]], považoval [[Ší'itský islám|šíitský islám]] za kacířství. Před samotným tažením údajně nechal zmasakrovat desítky tisíc anatolských šíitů, aby si zajistil týl.

V roce [[1514]] vytáhl s obrovskou armádou proti Ismá'ílovi. Obě vojska se střetla [[23. srpen|23. srpna]] [[1514]] v [[Bitva na Čaldiránské rovině|bitvě na Čaldiránské rovině]]. Osmané, vybaveni moderními [[dělo|děly]] a [[puška|puškami]], drtivě porazili safíovskou jízdu. Selim následně obsadil hlavní město Safíovců, [[Tabríz]]. Ačkoliv se mu nepodařilo zničit Safíovskou říši úplně, toto vítězství potvrdilo osmanskou nadvládu ve východní Anatolii a severním [[Irák]]u a na dlouhou dobu eliminovalo perskou hrozbu.

=== 🇪🇬 Dobytí Mamlúckého sultanátu ===
Po zajištění východní hranice obrátil Selim svou pozornost na jih, proti [[Mamlúcký sultanát|Mamlúckému sultanátu]] se sídlem v [[Káhira|Káhiře]], který ovládal [[Sýrie|Sýrii]], [[Palestina|Palestinu]], [[Egypt]] a svatá města v [[Hidžáz]]u. Mamlúci, kteří byli tradičními rivaly Osmanů, se spojili se Safíovci, což Selim považoval za casus belli.

Tažení proběhlo ve dvou fázích:
# '''Bitva u Mardž Dábiku (1516):''' [[24. srpen|24. srpna]] [[1516]] se osmanská armáda střetla s mamlúckými silami severně od [[Aleppo|Aleppa]]. Osmanská dělostřelecká převaha opět rozhodla bitvu. Mamlúcký sultán al-Ašraf Qánsúh al-Ghaurí padl a Osmané bez větších problémů obsadili celou Sýrii a Palestinu.
# '''Bitva u Ridaníje (1517):''' Nový mamlúcký sultán Tuman bay II. se pokusil zastavit osmanský postup u [[Káhira|Káhiry]]. [[22. leden|22. ledna]] [[1517]] v [[Bitva u Ridaníje|bitvě u Ridaníje]] byli mamlúci definitivně poraženi. Selim vstoupil do Káhiry a po několika týdnech odporu byl Tuman bay zajat a popraven. Tím Mamlúcký sultanát po více než 250 letech existence zanikl.

Dobytí Egypta bylo pro Osmanskou říši obrovským přínosem. Získala kontrolu nad nesmírně bohatou provincií, která byla obilnicí [[Středomoří]], a nad klíčovými obchodními cestami mezi [[Indický oceán|Indickým oceánem]] a Evropou.

=== 🕋 Ochránce svatých měst ===
S pádem Mamlúckého sultanátu přešla pod osmanskou svrchovanost i oblast [[Hidžáz]] se svatými městy [[islám]]u, [[Mekka|Mekkou]] a [[Medína|Medínou]]. Šarif Mekky okamžitě uznal Selimovu nadvládu. Selim přijal titul ''Chadim al-Haramajn aš-Šarifajn'' (خادم الحرمين الشريفين), což znamená "Služebník dvou svatých svatyní". Tento titul posílil jeho prestiž v celém islámském světě a legitimizoval nadvládu osmanských sultánů nad nejposvátnějšími místy islámu.

=== ☪️ Zisk titulu chalífy ===
Podle tradice Selim přivezl z Káhiry do [[Istanbul]]u posledního [[Abbásovci|abbásovského]] "stínového" chalífu, Al-Mutawakkila III., který mu formálně předal symboly chalífátu – meč a plášť proroka [[Mohamed]]a. Tímto aktem přešel titul [[chalífa]] na osmanskou dynastii. Selim I. se tak stal nejen světským vládcem obrovské říše, ale i duchovním vůdcem všech [[Sunnité|sunnitských]] [[Muslimové|muslimů]]. Tento titul si osmanští sultáni udrželi až do zrušení chalífátu v roce [[1924]].

== 🏛️ Správa a odkaz ==
Selimova vláda znamenala zásadní geopolitický posun. Těžiště Osmanské říše se přesunulo z [[Balkán]]u a [[Anatolie|Anatolie]] na [[Blízký východ]]. Říše se stala dominantní mocností v islámském světě. Příjmy z bohatého Egypta a kontrola obchodních cest naplnily státní pokladnu, což umožnilo financovat další expanzi za vlády jeho syna.

Ačkoliv byl znám jako nelítostný válečník, Selim byl také patronem umění a literatury. Sám byl uznávaným básníkem a psal [[poezie|poezii]] v [[perština|perštině]] pod pseudonymem ''Mahlas Selimi''. Po dobytí Tabrízu a Káhiry přivedl do Istanbulu mnoho umělců, řemeslníků a učenců, což přispělo ke kulturnímu rozkvětu hlavního města.

Jeho odkaz je komplexní. Na jedné straně byl vnímán jako tyranský a krutý vládce, který neváhal popravit ani vlastní rodinu. Na druhé straně byl brilantním stratégem a vizionářem, který za pouhých osm let proměnil Osmanskou říši v globální supervelmoc a zajistil jí vedoucí postavení v islámském světě.

== 👨‍👩‍👧‍👦 Rodina ==
* '''Manželky'''
** [[Ayşe Hafsa Sultan]] – pravděpodobně jeho hlavní konkubína a matka [[Sulejman I. Nádherný|Sulejmana I. Nádherného]]. Po Selimově smrti se stala jednou z nejvlivnějších žen v historii říše jako první nositelka titulu [[Valide sultan]].
** Ayşe Hatun – dcera krymského chána Mengliho I. Giraye.

* '''Synové'''
** [[Sulejman I. Nádherný]] – jediný syn, který přežil svého otce a stal se jeho nástupcem.

* '''Dcery'''
** Hatice Sultan – manželka velkovezíra [[Pargalı Ibrahim Paša|Pargalı Ibrahima Paši]].
** Fatma Sultan – provdána za několik vysokých státních úředníků.
** Beyhan Sultan – manželka velkovezíra Ferhata Paši.
** Şah Sultan – manželka velkovezíra Lütfiho Paši.

== ⚰️ Smrt a nástupnictví ==
V roce [[1520]], když připravoval vojenské tažení, pravděpodobně proti [[Rodos]]u nebo [[Uhersko|Uhrám]], Selim onemocněl. Trpěl kožní infekcí, zřejmě snětí slezinnou (anthraxem), kterou si mohl přivodit při svých dlouhých cestách na koni. Zemřel ve věku 49 let ve městě [[Çorlu]] ve [[Východní Thrákie|Východní Thrákii]].

Jeho smrt byla utajována, dokud do Istanbulu nedorazil jeho jediný syn Sulejman, aby převzal trůn. Nástupnictví proběhlo hladce, což bylo přímým důsledkem Selimovy bezohledné politiky eliminace všech ostatních mužských příbuzných. Selim I. je pohřben v [[Mešita sultána Selima I.|mešitě sultána Selima I.]] v Istanbulu, kterou nechal na jeho počest postavit jeho syn Sulejman.

== 🤔 Zajímavosti ==
* Podle legendy naplnil Selim I. státní pokladnu takovým množstvím zlata, že ji zapečetil svou vlastní pečetí a prohlásil: "Kdo naplní tuto pokladnu více než já, nechť ji pečetí svou pečetí." Pokladna zůstala zapečetěna Selimovou pečetí až do pádu říše.
* Most sultána Selima I. (''Yavuz Sultan Selim Köprüsü''), třetí most přes [[Bospor]] v Istanbulu otevřený v roce [[2016]], je pojmenován na jeho počest.
* Selim byl prvním osmanským sultánem, který vedl tažení do Afriky.
* Byl velmi zbožný a zajímal se o islámskou teologii a historii. Údajně spal jen několik hodin denně a zbytek času věnoval studiu a plánování.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Sultán:''' Titul pro monarchu, vládce [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Měl absolutní politickou a vojenskou moc. Byl to ekvivalent krále nebo císaře.
* '''Chalífa:''' Nejvyšší duchovní a politický vůdce všech [[Muslimové|muslimů]] na světě, považovaný za nástupce proroka [[Mohamed]]a. Ziskem tohoto titulu se Selim stal vůdcem celého sunnitského islámského světa.
* '''Mamlúci:''' Původně otroci-válečníci (většinou turkického nebo kavkazského původu), kteří se v [[Egypt]]ě a [[Sýrie|Sýrii]] dostali k moci a založili si vlastní sultanát. Byli proslulí svou jízdou, ale nedokázali se přizpůsobit modernímu válčení s palnými zbraněmi.
* '''Safíovci:''' Mocná dynastie, která vládla v [[Persie|Persii]] (dnešní [[Írán]]) a zavedla [[Ší'itský islám|šíitský islám]] jako státní náboženství. Byli hlavními rivaly sunnitských Osmanů.
* '''Janičáři:''' Elitní pěchotní jednotky osmanské armády. Původně byli rekrutováni z křesťanských chlapců z [[Balkán]]u (systém ''devširme''). Byli páteří osmanské armády a měli značný politický vliv.

{{DEFAULTSORT:Selim 01}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Osmanští sultáni]]
[[Kategorie:Chalífové]]
[[Kategorie:Narození 1470]]
[[Kategorie:Úmrtí 1520]]
[[Kategorie:Panovníci 16. století]]
[[Kategorie:Dějiny Turecka]]
[[Kategorie:Dějiny Egypta]]
[[Kategorie:Dějiny Sýrie]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Selim I. - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)