<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=S%C3%ADra</id>
	<title>Síra - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=S%C3%ADra"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=S%C3%ADra&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T05:14:19Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=S%C3%ADra&amp;diff=11062&amp;oldid=prev</id>
		<title>BotOpravář: Bot: AI generace (Síra)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=S%C3%ADra&amp;diff=11062&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-22T05:15:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Síra)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox chemický prvek&lt;br /&gt;
| název = Síra&lt;br /&gt;
| obrázek = Sulfur-sample.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Krystaly síry&lt;br /&gt;
| značka = S&lt;br /&gt;
| protonové číslo = 16&lt;br /&gt;
| skupina = 16&lt;br /&gt;
| perioda = 3&lt;br /&gt;
| blok = p&lt;br /&gt;
| elektronová konfigurace = [Ne] 3s² 3p⁴&lt;br /&gt;
| elektrony ve slupkách = 2, 8, 6&lt;br /&gt;
| atomová hmotnost = 32,065&lt;br /&gt;
| oxidační čísla = &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;-II&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, -I, 0, I, II, III, IV, V, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;VI&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| elektronegativita = 2,58&lt;br /&gt;
| ionizační energie = 999,6 kJ/mol&lt;br /&gt;
| atomový poloměr = 100 pm&lt;br /&gt;
| kovalentní poloměr = 105±3 pm&lt;br /&gt;
| van der Waalsův poloměr = 180 pm&lt;br /&gt;
| skupenství = pevné&lt;br /&gt;
| teplota tání = 115,21 °C (388,36 K)&lt;br /&gt;
| teplota varu = 444,6 °C (717,8 K)&lt;br /&gt;
| hustota = 2,070 g/cm³&lt;br /&gt;
| krystalová struktura = kosočtverečná&lt;br /&gt;
| magnetismus = diamagnetický&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Síra&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemická značka &amp;#039;&amp;#039;S&amp;#039;&amp;#039;, latinsky &amp;#039;&amp;#039;sulphur&amp;#039;&amp;#039;) je nekovový [[chemický prvek]] žluté barvy, který patří do skupiny [[chalkogen]]ů. Je poměrně hojně zastoupená v přírodě a známá již od starověku. Tvoří několik alotropických modifikací a velké množství [[sloučenina|sloučenin]], z nichž nejvýznamnější je [[kyselina sírová]]. Síra je nezbytná pro všechny živé organismy, protože je součástí některých [[aminokyselina|aminokyselin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etymologie a historie ==&lt;br /&gt;
Latinský název &amp;#039;&amp;#039;sulphur&amp;#039;&amp;#039; má pravděpodobně původ v sanskrtském slově &amp;#039;&amp;#039;sulvere&amp;#039;&amp;#039;. Síra je lidstvu známa již od starověku, přibližně 4000 let př. n. l. Zmínky o ní se nacházejí v [[Bible|Bibli]] (zničení Sodomy a Gomory) i v Homérově [[Odysseia|Odysseji]]. Staří Řekové a Římané ji používali při očistných rituálech, Egypťané již od 16. století př. n. l. k dezinfekci a bělení. Ve středověku ji [[alchymie|alchymisté]] považovali za jeden z klíčových prvků, symbolizující oheň. V roce 1245 se stala součástí střelného prachu, který objevil Roger Bacon. Za chemický prvek ji prohlásil [[Antoine Lavoisier]] v roce 1772, což definitivně potvrdili [[Joseph Louis Gay-Lussac]] a [[Louis Jacques Thénard]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výskyt v přírodě ==&lt;br /&gt;
Síra je 16. nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře, kde její průměrný obsah činí 0,035 %. Vyskytuje se jak v elementární (ryzí) formě, tak vázaná ve sloučeninách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elementární síra:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nachází se především v oblastech s aktivní i vyhaslou vulkanickou činností, kde vzniká kondenzací ze sopečných plynů. Ložiska se nacházejí také v sedimentárních horninách, jako jsou vápence a slíny, často ve formě tzv. solných dómů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sulfidy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Síra tvoří řadu minerálů, z nichž nejvýznamnější jsou [[pyrit]] (FeS₂), [[galenit]] (PbS), [[sfalerit]] (ZnS), [[chalkopyrit]] (CuFeS₂), [[chalkosin]] (Cu₂S) a [[rumělka]] (HgS). [[Sulfan]] (H₂S) se nachází v sopečných plynech, ropě a zemním plynu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sírany:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hojně rozšířené jsou také síranové minerály, například [[sádrovec]] (CaSO₄·2H₂O), [[anhydrit]] (CaSO₄) a [[baryt]] (BaSO₄).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Organické sloučeniny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Síra je [[biogenní prvek]], který je součástí esenciálních aminokyselin [[methionin]] a [[cystein]], a tedy i [[bílkovina|bílkovin]]. Je přítomna ve všech živých buňkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výroba ==&lt;br /&gt;
Většina světové produkce síry (v roce 2005 to bylo 64 milionů tun) pochází z odsiřování [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]]. Historicky se síra těžila z přírodních ložisek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Clausův proces:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je v současnosti nejpoužívanějším postupem a hlavním průmyslovým procesem výroby síry. Získává se při něm elementární síra ze sulfanu (sirovodíku), který je obsažen v ropě a zemním plynu. Proces probíhá ve dvou fázích: termické (spalování části sulfanu na oxid siřičitý) a katalytické (reakce oxidu siřičitého se zbylým sulfanem).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fraschova metoda:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dříve se používala k těžbě elementární síry z podzemních ložisek. Do ložiska se vháněla přehřátá vodní pára, která síru roztavila, a ta byla následně vytlačena na povrch stlačeným vzduchem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
=== Fyzikální vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Síra je žlutá, křehká, pevná látka nerozpustná ve [[voda|vodě]], ale rozpustná v nepolárních rozpouštědlech jako je [[sirouhlík]] (CS₂), [[benzen]] a [[petrolej]]. Je špatným vodičem tepla i elektřiny. Pevná síra se vyskytuje v několika alotropických modifikacích, z nichž nejběžnější jsou tvořeny cyklickými molekulami S₈.&lt;br /&gt;
Při zahřívání síra taje při teplotě 115,21 °C za vzniku žluté kapaliny. S rostoucí teplotou nad 160 °C kapalina hnědne a stává se velmi viskózní, protože cyklické molekuly S₈ se trhají a spojují do dlouhých polymerních řetězců. Při teplotě 444,6 °C síra vře a vytváří oranžové páry. Prudkým ochlazením par vzniká práškovitá forma zvaná &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;sirný květ&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, zatímco prudkým ochlazením taveniny vzniká amorfní &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;plastická síra&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Alotropické modifikace ====&lt;br /&gt;
Je známo více než 30 alotropických modifikací síry.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Síra kosočtverečná (α-S₈):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejstabilnější modifikace za normální teploty, na kterou postupně přecházejí ostatní formy. Tvoří žluté krystaly tvořené cyklickými molekulami S₈.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Síra jednoklonná (β-S₈):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniká z kosočtverečné síry při teplotě nad 95,3 °C. Je tvořena jehličkovitými krystaly, které jsou rovněž složeny z molekul S₈, ale mají odlišné krystalové uspořádání.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Další cyklické formy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Byly připraveny i formy obsahující cyklické molekuly S₆, S₇, S₉, S₁₀ a S₁₂.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Plastická síra (polymerní síra):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Amorfní forma vznikající prudkým ochlazením tavené síry. Je tvořena dlouhými řetězci atomů síry a je elastická. Postupem času přechází na stabilní kosočtverečnou modifikaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chemické vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Síra je poměrně reaktivní prvek, který se za vyšších teplot přímo slučuje s většinou prvků kromě vzácných plynů, dusíku, telluru, jodu, iridia, platiny a zlata.&lt;br /&gt;
*   Hoří na vzduchu modrým plamenem za vzniku [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] (SO₂) a malého množství [[oxid sírový|oxidu sírového]] (SO₃).&lt;br /&gt;
*   S [[kov]]y reaguje exotermicky za vzniku [[sulfid]]ů. S [[alkalický kov|alkalickými kovy]] reaguje již při teplotě okolo 100 °C.&lt;br /&gt;
*   S [[vodík]]em reaguje za vyšší teploty na [[sulfan]] (H₂S).&lt;br /&gt;
*   Reaguje s koncentrovanou [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]] za vzniku kyseliny sírové a s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku oxidu siřičitého.&lt;br /&gt;
*   Ve sloučeninách se vyskytuje v oxidačních stavech od -II (sulfidy) po +VI (sírany, oxid sírový).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Izotopy ==&lt;br /&gt;
Síra má 24 známých izotopů s nukleonovými čísly od 26 do 49. Čtyři z nich jsou stabilní: ³²S (94,99 %), ³³S (0,75 %), ³⁴S (4,25 %) a ³⁶S (0,01 %). Převaha izotopu ³²S je vysvětlena jeho vznikem v supernovách typu II. Radioizotopy síry mají obvykle krátké poločasy přeměny, s výjimkou ³⁵S (poločas přeměny cca 87,4 dne), který vzniká v atmosféře tříštěním argonu. Analýza poměrů stabilních izotopů síry se využívá v geologii k určování teploty vzniku minerálů a ke zjišťování zdrojů znečištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sloučeniny ==&lt;br /&gt;
Síra tvoří velké množství anorganických i organických sloučenin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bezkyslíkaté sloučeniny ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sulfan]] (H₂S):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Bezbarvý, jedovatý plyn se charakteristickým zápachem po zkažených vejcích. Vzniká při rozkladu bílkovin a je přítomen v sopečných plynech. Jeho vodný roztok je slabá kyselina sirovodíková.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sulfid]]y:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Sloučeniny síry s kovy, často nerozpustné ve vodě a charakteristicky zbarvené (např. Ag₂S - černý, HgS - červený).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sirouhlík]] (CS₂):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Těkavá, jedovatá a zapáchající kapalina, používaná jako nepolární rozpouštědlo a při výrobě hedvábí a celofánu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyslíkaté sloučeniny ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Oxid siřičitý]] (SO₂):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Bezbarvý, jedovatý plyn štiplavého zápachu, který vzniká hořením síry. Je hlavním prekurzorem [[kyselé deště|kyselých dešťů]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Oxid sírový]] (SO₃):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pevná látka, která bouřlivě reaguje s vodou za vzniku kyseliny sírové.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kyselina siřičitá]] (H₂SO₃):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Slabá, nestálá kyselina vznikající rozpouštěním SO₂ ve vodě.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kyselina sírová]] (H₂SO₄):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Silná, dvojsytná kyselina, která je jednou z nejdůležitějších průmyslových chemikálií. Je to olejovitá kapalina se silnými oxidačními a dehydratačními účinky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sloučeniny ===&lt;br /&gt;
Síra tvoří řadu [[halogenid]]ů (např. SF₆, S₂Cl₂), [[nitrid]]ů (např. S₄N₄), a také sloučeniny s [[dusík]]em a [[kyslík]]em.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Síra je základní surovinou pro chemický průmysl.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přibližně 90 % veškeré vyrobené síry se spotřebuje na výrobu kyseliny sírové, která je klíčová pro výrobu hnojiv, chemikálií, plastů, léčiv a výbušnin.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Vulkanizace]] kaučuku:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Síra se používá ke zlepšení mechanických vlastností přírodního i syntetického kaučuku.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zemědělství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá se jako součást [[hnojivo|hnojiv]] a [[pesticid|pesticidů]] (fungicidy, insekticidy).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lékařství a kosmetika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Sirné masti a mýdla se používají k léčbě kožních onemocnění, jako je [[akné]], [[ekzém]] nebo [[lupénka]], díky svým keratolytickým a antibakteriálním účinkům.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ostatní:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Síra je součástí [[střelný prach|střelného prachu]], používá se při výrobě [[zápalka|zápalek]], [[barvivo|barviv]] a [[sirouhlík|sirouhlíku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Biologický význam ==&lt;br /&gt;
Síra je esenciální prvek pro všechny živé organismy. Je součástí dvou esenciálních [[aminokyselina|aminokyselin]], [[methionin]]u a [[cystein]]u, které jsou základními stavebními kameny [[bílkovina|bílkovin]].&lt;br /&gt;
*   Nachází se ve všech buňkách lidského těla, ve vyšších koncentracích pak v kůži, nehtech a vlasech, kde je součástí proteinu [[keratin]].&lt;br /&gt;
*   Je důležitá pro syntézu [[kolagen]]u, který zajišťuje pevnost a regeneraci tkání.&lt;br /&gt;
*   Hraje roli v produkci [[glutathion]]u, klíčového [[antioxidant]]u v těle.&lt;br /&gt;
*   Podílí se na detoxikačních procesech v [[játra|játrech]].&lt;br /&gt;
Do organismu se dostává především v potravě bohaté na bílkoviny, jako jsou [[vejce]], [[sýr]], [[maso]], [[ryba|ryby]] a [[luštěniny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečnost ==&lt;br /&gt;
Elementární síra v pevném stavu není jedovatá. Je však hořlavá a její prach může se vzduchem tvořit výbušné směsi. Při hoření síry vzniká toxický a dráždivý [[oxid siřičitý]] (SO₂).&lt;br /&gt;
Kapalná (roztavená) síra může způsobit vážné popáleniny a může uvolňovat jedovatý a hořlavý [[sulfan]] (H₂S). Při manipulaci s roztavenou sírou je nutné používat osobní ochranné prostředky a zajistit dostatečné větrání. Mnoho sloučenin síry, jako jsou sulfan, sirouhlík nebo oxid siřičitý, je vysoce toxických.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Chalkogen]]&lt;br /&gt;
* [[Kyselina sírová]]&lt;br /&gt;
* [[Sulfan]]&lt;br /&gt;
* [[Sulfid]]&lt;br /&gt;
* [[Oxid siřičitý]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.prvky.com/16.html Síra na prvky.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemické prvky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nekovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Síra]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BotOpravář</name></author>
	</entry>
</feed>