<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ruthenium</id>
	<title>Ruthenium - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ruthenium"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Ruthenium&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-18T11:50:44Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Ruthenium&amp;diff=10870&amp;oldid=prev</id>
		<title>TvůrčíBot: Automaticky vytvořený článek pomocí TvůrčíBot (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Ruthenium&amp;diff=10870&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-17T23:34:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Automaticky vytvořený článek pomocí TvůrčíBot (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Prvek&lt;br /&gt;
| název = Ruthenium&lt;br /&gt;
| obrázek = Ruthenium metal.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Krystalická struktura čistého ruthenia&lt;br /&gt;
| značka = Ru&lt;br /&gt;
| protonové číslo = 44&lt;br /&gt;
| relativní atomová hmotnost = 101,07&lt;br /&gt;
| skupina = 8&lt;br /&gt;
| perioda = 5&lt;br /&gt;
| blok = d&lt;br /&gt;
| vzhled = stříbřitě bílý kov&lt;br /&gt;
| elektronová konfigurace = [Kr] 4d&amp;lt;sup&amp;gt;7&amp;lt;/sup&amp;gt; 5s&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
| elektrony ve slupkách = 2, 8, 18, 15, 1&lt;br /&gt;
| skupenství = pevné&lt;br /&gt;
| hustota = 12,45 g/cm³&lt;br /&gt;
| hustota kapaliny = 10,65 g/cm³&lt;br /&gt;
| teplota tání = 2607 K (2334 °C)&lt;br /&gt;
| teplota varu = 4423 K (4150 °C)&lt;br /&gt;
| skupenské teplo tání = 38,59 kJ/mol&lt;br /&gt;
| výparné teplo = 591,6 kJ/mol&lt;br /&gt;
| molární tepelná kapacita = 24,06 J/(mol·K)&lt;br /&gt;
| oxidační čísla = -2, 0, +1, +2, +3, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;+4&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, +5, +6, +7, +8&lt;br /&gt;
| elektronegativita = 2,2 (Paulingova stupnice)&lt;br /&gt;
| ionizační energie = 1. 710,2 kJ/mol, 2. 1620 kJ/mol, 3. 2747 kJ/mol&lt;br /&gt;
| atomový poloměr = 134 pm&lt;br /&gt;
| kovalentní poloměr = 126 pm&lt;br /&gt;
| krystalová struktura = hexagonální&lt;br /&gt;
| rychlost zvuku = 5970 m/s&lt;br /&gt;
| tepelná vodivost = 117 W/(m·K)&lt;br /&gt;
| magnetismus = paramagnetický&lt;br /&gt;
| CAS registru = 7440-18-8&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ruthenium&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemická značka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ru&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je chemický prvek s [[protonové číslo|protonovým číslem]] 44. Nachází se v 8. skupině a 5. periodě [[periodická tabulka|periodické tabulky prvků]]. Jedná se o tvrdý, křehký a vzácný [[kov]], který má stříbřitě bílou barvu. Patří mezi [[platinové kovy|těžké platinové kovy]] a je chemicky vysoce odolný vůči většině [[kyselina|kyselin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ruthenium je jedním z nejvzácnějších prvků v [[zemská kůra|zemské kůře]], kde se jeho koncentrace odhaduje na 1 díl na miliardu (ppb). Většinou se vyskytuje společně s dalšími platinovými kovy v [[platina|platinových]] rudách, především v pohoří [[Ural]] v [[Rusko|Rusku]] a v Severní a Jižní Americe. Jeho hlavní využití je v [[elektronika|elektronice]] a [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]], kde slouží jako mimořádně účinný [[katalyzátor]] a jako součást vysoce odolných [[slitina|slitin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📝 Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ruthenium je velmi tvrdý, ale zároveň křehký kov s vysokou teplotou tání a varu. Jeho [[hustota]] je přibližně 12,45 g/cm³, což ho řadí mezi velmi těžké kovy. Krystalizuje v hexagonální nejtěsněji uspořádané struktuře. Je chemicky velmi inertní a odolává působení většiny kyselin, včetně lučavky královské, při pokojové teplotě. Reaguje pouze s halogeny za vyšších teplot a je napadáno taveninami [[hydroxid|hydroxidů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronová konfigurace ruthenia, [Kr] 4d&amp;lt;sup&amp;gt;7&amp;lt;/sup&amp;gt; 5s&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt;, je anomální, podobně jako u sousedních prvků [[niob]], [[molybden]] nebo [[rhodium]]. Tato konfigurace přispívá k jeho schopnosti existovat v široké škále oxidačních stavů, od -2 až po +8. Nejběžnější a nejstabilnější je oxidační stav +4. Ve vyšších oxidačních stavech, jako je +8 v [[oxid rutheničelý|oxidu rutheničelém]] (RuO&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;), je prvek silně oxidační a nestabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fyzikální vlastnosti ruthenia, jako je vysoká tvrdost a odolnost proti opotřebení, ho předurčují pro specializované aplikace. Slitiny ruthenia s [[platina|platinou]] nebo [[palladium|palladiem]] výrazně zvyšují jejich tvrdost a odolnost. Například přídavek pouhých 0,1 % ruthenia do [[titan]]u stonásobně zvyšuje jeho odolnost proti [[koroze|korozi]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Objev ruthenia je spojen s výzkumem platinových rud z pohoří [[Ural]]. Ačkoliv polský chemik [[Jędrzej Śniadecki]] oznámil objev nového prvku, který nazval &amp;quot;vestium&amp;quot;, již v roce 1807, jeho výsledky nebyly potvrzeny. Podobně neuspěl ani švédský chemik [[Jöns Jacob Berzelius]] a německý chemik Gottfried Osann, kteří v roce 1827 zkoumali zbytky po rozpuštění uralské platiny v [[lučavka královská|lučavce královské]]. Osann tvrdil, že nalezl tři nové kovy, které pojmenoval pluranium, polinium a ruthenium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skutečný objev je připisován až ruskému chemikovi s německými kořeny, [[Karl Ernst Claus|Karlu Ernstu Clausovi]]. V roce 1844 na [[Kazaňská univerzita|Kazaňské univerzitě]] prokázal, že Osannův oxid ruthenia obsahoval nečistoty, ale podařilo se mu izolovat čistý nový prvek. Claus si ponechal jméno &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ruthenium&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; na počest své vlasti. Jméno je odvozeno z latinského slova &amp;#039;&amp;#039;Ruthenia&amp;#039;&amp;#039;, což je historický název pro Rus, tedy území obývané východními Slovany, zejména [[Rusko|Ruskem]]. Clausovi se podařilo izolovat 6 gramů čistého ruthenia ze zbytků platinové rudy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt a získávání ==&lt;br /&gt;
Ruthenium je extrémně vzácný prvek. Jeho průměrný obsah v [[zemská kůra|zemské kůře]] se odhaduje na přibližně 1 mikrogram na kilogram (1 ppb). Téměř vždy se nachází společně s dalšími kovy platinové skupiny (PGM) v minerálech jako je [[laurit]] (RuS&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;), [[ruarsit]] (RuAsS) nebo v ryzí formě jako součást přírodních slitin s [[osmium|osmiem]] a [[iridium|iridiem]], například v [[osmiridium|osmiridiu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší světová ložiska rud obsahujících ruthenium se nacházejí v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] v oblasti Bushveldského komplexu. Další významná naleziště jsou v [[Rusko|Rusku]] (pohoří [[Ural]]), [[Kanada|Kanadě]] (Sudbury Basin), [[Zimbabwe|Zimbabwe]] a ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] ([[Montana]]). Roční celosvětová produkce ruthenia se pohybuje kolem 30–35 tun, přičemž Jihoafrická republika je dominantním producentem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Získávání ruthenia je složitý a energeticky náročný proces, jelikož je součástí komplexních rud. Obvykle se získává jako vedlejší produkt při zpracování rud [[nikl]]u, [[měď]]i a platiny. Po oddělení hlavních kovů zůstává zbytek obsahující platinové kovy, který se dále chemicky zpracovává. Ruthenium se odděluje od ostatních PGM pomocí vícekrokové [[destilace]] těkavého [[oxid rutheničelý|oxidu rutheničelého]] (RuO&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;) nebo pomocí [[extrakce]] a [[iontová výměna|iontové výměny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Využití ==&lt;br /&gt;
Navzdory své vysoké ceně a vzácnosti má ruthenium klíčové uplatnění v moderních technologiích. Jeho využití je rozděleno do několika hlavních oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektronika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Největší podíl spotřeby ruthenia (přes 50 %) směřuje do výroby elektronických součástek. Používá se k výrobě tenkovrstvých [[rezistor|rezistorů]] a elektrických kontaktů s extrémní odolností proti opotřebení. V posledních letech je klíčové pro výrobu pevných disků ([[HDD]]), kde tenká vrstva ruthenia odděluje magnetické vrstvy a umožňuje výrazně zvýšit hustotu záznamu dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Katalýza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ruthenium a jeho sloučeniny jsou vynikajícími [[katalyzátor|katalyzátory]] pro mnoho chemických reakcí. Využívá se například v [[Haber-Boschův proces|Haber-Boschově syntéze]] [[amoniak|amoniaku]] nebo při výrobě [[kyselina octová|kyseliny octové]]. V roce 2001 byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] za výzkum asymetrické hydrogenace s využitím rutheniových katalyzátorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Slitiny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přidáním malého množství ruthenia k platině nebo palladiu se výrazně zvyšuje jejich tvrdost, odolnost proti otěru a korozi. Tyto slitiny se používají na výrobu luxusních hodinek, šperků nebo hrotů plnicích per. Slitina titanu s 0,1 % ruthenia je až 100krát odolnější vůči korozi a má potenciální využití v [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]] nebo pro [[implantát|lékařské implantáty]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ostatní aplikace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Sloučeniny ruthenia se zkoumají pro využití v [[fotovoltaika|solárních článcích]] (tzv. Grätzelovy články) a pro potenciální protirakovinné léky, které by mohly nahradit léky na bázi platiny, jako je [[cisplatina]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Ekonomika a trh ==&lt;br /&gt;
Ruthenium je drahý kov, jehož cena je ovlivněna nízkou produkcí a vysokou poptávkou v technologickém sektoru. Cena ruthenia je velmi volatilní a může se dramaticky měnit v závislosti na globální poptávce, zejména ze strany výrobců pevných disků a chemického průmyslu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech cena výrazně rostla. Zatímco na začátku roku 2017 se cena pohybovala kolem 40 [[americký dolar|USD]] za [[troyská unce|troyskou unci]], v letech 2021-2023 zažila prudký nárůst a dosahovala hodnot i přes 800 USD za unci. K listopadu 2025 se cena stabilizovala na úrovni kolem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;450–500 USD za troyskou unci&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (přibližně 14,5–16 USD za gram), což je stále výrazně více než v předchozím desetiletí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními světovými producenty jsou společnosti jako Anglo American Platinum, Impala Platinum a Norilsk Nickel. Celosvětová roční produkce se odhaduje na přibližně 35 tun. Vzhledem k jeho strategickému významu pro elektroniku je ruthenium považováno za kritickou surovinu a jeho dodavatelský řetězec je pečlivě sledován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Sloučeniny ==&lt;br /&gt;
Ruthenium tvoří sloučeniny v širokém rozmezí oxidačních čísel, od -2 do +8.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxid rutheničelý (RuO&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jedna z nejznámějších sloučenin. Je to žlutá, vysoce těkavá pevná látka s teplotou tání 25,4 °C. Je extrémně silným oxidačním činidlem, toxická a explozivní. Používá se v organické syntéze a při oddělování ruthenia od ostatních kovů.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxid rutheničitý (RuO&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Modročerná pevná látka, která je na rozdíl od RuO&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; stabilní a nerozpustná ve vodě. Používá se jako hlavní složka v tenkovrstvých rezistorech a jako katalyzátor, například v [[Chlor-alkalický proces|chlor-alkalickém procesu]] pro výrobu [[chlor]]u.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chlorid ruthenitý (RuCl&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Běžná výchozí sloučenina pro syntézu dalších rutheniových komplexů. Existuje v několika formách a je rozpustný ve vodě za vzniku komplexních iontů.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Komplexní sloučeniny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ruthenium tvoří obrovské množství koordinačních sloučenin, které mají význam v katalýze. Příkladem je Grubbsův katalyzátor, používaný v metatezi olefinů, za jehož objev byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] v roce 2005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Izotopy ==&lt;br /&gt;
Přírodní ruthenium se skládá ze sedmi stabilních [[izotop|izotopů]]: &amp;lt;sup&amp;gt;96&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru (5,54 %), &amp;lt;sup&amp;gt;98&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru (1,87 %), &amp;lt;sup&amp;gt;99&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru (12,76 %), &amp;lt;sup&amp;gt;100&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru (12,60 %), &amp;lt;sup&amp;gt;101&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru (17,06 %), &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;sup&amp;gt;102&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (31,55 %) a &amp;lt;sup&amp;gt;104&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru (18,62 %). Nejhojnějším izotopem je &amp;lt;sup&amp;gt;102&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě stabilních izotopů je známo více než 30 radioaktivních izotopů. Většina z nich má velmi krátký poločas přeměny. Nejstabilnějším radioizotopem je &amp;lt;sup&amp;gt;106&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru s poločasem přeměny 373,59 dne. Tento izotop je produktem [[štěpení uranu]] a nachází se v [[jaderný odpad|jaderném odpadu]]. Využívá se v [[radioterapie|radioterapii]] pro léčbu očních nádorů. Dalším relativně stabilním radioizotopem je &amp;lt;sup&amp;gt;103&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru s poločasem přeměny 39,26 dne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ☣️ Bezpečnost a toxicita ==&lt;br /&gt;
Elementární ruthenium je považováno za netoxické a biologicky inertní, podobně jako ostatní platinové kovy. V kovové formě nepředstavuje významné zdravotní riziko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé sloučeniny ruthenia jsou však vysoce toxické a karcinogenní. Zvláště nebezpečný je [[oxid rutheničelý]] (RuO&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;), který je silně oxidační a jeho páry mohou vážně poškodit dýchací cesty a oči. Sloučeniny ruthenia mohou také zbarvovat pokožku a sliznice. Při manipulaci s těkavými nebo reaktivními sloučeninami ruthenia je nutné dodržovat přísná bezpečnostní opatření, včetně použití digestoře a osobních ochranných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si ruthenium jako superhrdinu mezi kovy. Je neuvěřitelně vzácné – mnohem vzácnější než [[zlato]]. Kdybyste shromáždili veškeré ruthenium vytěžené za rok na celém světě, vešlo by se do jedné větší krabice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho hlavní superschopností je extrémní odolnost. Je tak tvrdé a odolné proti poškrábání a chemikáliím, že se přidává do jiných drahých kovů, jako je platina, aby z nich udělalo &amp;quot;brnění&amp;quot;. Například luxusní hodinky s příměsí ruthenia se jen tak nepoškrábou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhou superschopností je role &amp;quot;urychlovače&amp;quot;. V chemii funguje jako [[katalyzátor]], což znamená, že dokáže neuvěřitelně zrychlit chemické reakce, aniž by se samo spotřebovalo. Díky tomu pomáhá efektivně vyrábět důležité látky, třeba [[hnojivo|hnojiva]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A kde ho najdete v běžném životě? Pravděpodobně ve vašem počítači. Malinká vrstva ruthenia v [[pevný disk|pevném disku]] umožňuje uložit obrovské množství dat na malý prostor. Takže i když ho nikdy neuvidíte, ruthenium je tichým hrdinou moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✨ Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Hroty prémiových plnicích per značek jako [[Parker Pen Company|Parker]] nebo [[Montblanc (firma)|Montblanc]] jsou často vyrobeny ze slitin obsahujících ruthenium pro jejich extrémní tvrdost a odolnost proti opotřebení.&lt;br /&gt;
* V roce 2017 byla v atmosféře nad Evropou detekována mírně zvýšená koncentrace radioaktivního izotopu &amp;lt;sup&amp;gt;106&amp;lt;/sup&amp;gt;Ru. Původ úniku nebyl nikdy s jistotou potvrzen, ale předpokládá se, že pocházel z jaderného zařízení v jižním [[Ural]]u.&lt;br /&gt;
* Název &amp;quot;Ruthenia&amp;quot; byl v minulosti používán nejen pro Rusko, ale také pro regiony jako je [[Ukrajina]], což občas vede k diskusím o kulturním původu názvu prvku.&lt;br /&gt;
* Ruthenium je jedním z mála prvků, které mohou existovat v oxidačním stavu +8, nejvyšším známém pro jakýkoli prvek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.rsc.org/periodic-table/element/44/ruthenium Royal Society of Chemistry - Ruthenium]&lt;br /&gt;
* [https://education.jlab.org/itselemental/ele044.html Jefferson Lab - It&amp;#039;s Elemental: Ruthenium]&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/science/ruthenium Encyclopaedia Britannica - Ruthenium]&lt;br /&gt;
* [https://www.dailymetalprice.com/metalprices/ru/ruthenium-price-per-gram Daily Metal Price - Ruthenium Price]&lt;br /&gt;
* [https://pubs.acs.org/doi/10.1021/cr60242a004 &amp;quot;The Discovery of the Elements. XVI. The Platinum Metals&amp;quot; - Journal of Chemical Education]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Ruthenium}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemické prvky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Platinové kovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TvůrčíBot</name></author>
	</entry>
</feed>