<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Rumuni</id>
	<title>Rumuni - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Rumuni"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Rumuni&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-02T07:33:16Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Rumuni&amp;diff=24077&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Rumuni&amp;diff=24077&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:09:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:09&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===  diaspora ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===  diaspora ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po pádu komunistického režimu v roce [[1989]] a zejména po vstupu Rumunska do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce [[2007]] došlo k masivní emigraci. Největší rumunské komunity v zahraničí se nacházejí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po pádu komunistického režimu v roce [[1989]] a zejména po vstupu Rumunska do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce [[2007]] došlo k masivní emigraci. Největší rumunské komunity v zahraničí se nacházejí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Itálie]] a [[Španělsko]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Tyto dvě země hostí nejpočetnější rumunskou diasporu, dohromady čítající téměř 2 miliony lidí. Důvodem je jazyková a kulturní blízkost románských zemí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Itálie]] a [[Španělsko]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Tyto dvě země hostí nejpočetnější rumunskou diasporu, dohromady čítající téměř 2 miliony lidí. Důvodem je jazyková a kulturní blízkost románských zemí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Německo]] a [[Spojené království]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Staly se významnými cíli pro pracovní migraci, zejména po plném otevření pracovních trhů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Německo]] a [[Spojené království]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Staly se významnými cíli pro pracovní migraci, zejména po plném otevření pracovních trhů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Hostí starší diasporu, která vznikala ve vlnách již od konce 19. století, zejména z oblastí jako [[Transylvánie]] a [[Banát]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Hostí starší diasporu, která vznikala ve vlnách již od konce 19. století, zejména z oblastí jako [[Transylvánie]] a [[Banát]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Sousední země:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Autochtonní rumunské menšiny žijí v [[Ukrajina|Ukrajině]] (oblasti [[Severní Bukovina|Severní Bukoviny]] a [[Budžak|Budžaku]]), [[Srbsko|Srbsku]] (oblasti [[Vojvodina|Vojvodiny]] a údolí řeky [[Timok]]) a [[Maďarsko|Maďarsku]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Sousední země:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Autochtonní rumunské menšiny žijí v [[Ukrajina|Ukrajině]] (oblasti [[Severní Bukovina|Severní Bukoviny]] a [[Budžak|Budžaku]]), [[Srbsko|Srbsku]] (oblasti [[Vojvodina|Vojvodiny]] a údolí řeky [[Timok]]) a [[Maďarsko|Maďarsku]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📜 Historie a původ ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📜 Historie a původ ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l40&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 14. století vznikla dvě hlavní rumunská knížectví:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 14. století vznikla dvě hlavní rumunská knížectví:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Valašsko]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;(&#039;&#039;Țara Românească&#039;&#039;), založené kolem roku 1330 [[Basarab I.|Basarabem I.]], který porazil maďarského krále [[Karel I. Robert|Karla Roberta z Anjou]] v [[bitva u Posady]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Valašsko]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;(&#039;&#039;Țara Românească&#039;&#039;), založené kolem roku 1330 [[Basarab I.|Basarabem I.]], který porazil maďarského krále [[Karel I. Robert|Karla Roberta z Anjou]] v [[bitva u Posady]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Moldávie]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;(&#039;&#039;Moldova&#039;&#039;), založené kolem roku 1359 [[Bogdan I.|Bogdanem I.]], který se vymanil z maďarské nadvlády.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Moldávie]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;(&#039;&#039;Moldova&#039;&#039;), založené kolem roku 1359 [[Bogdan I.|Bogdanem I.]], který se vymanil z maďarské nadvlády.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Třetí historická oblast, [[Transylvánie]] (Sedmihradsko), byla od 10. století součástí [[Uherské království|Uherského království]] a rumunské obyvatelstvo zde mělo po staletí podřízené postavení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Třetí historická oblast, [[Transylvánie]] (Sedmihradsko), byla od 10. století součástí [[Uherské království|Uherského království]] a rumunské obyvatelstvo zde mělo po staletí podřízené postavení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l56&quot;&gt;Řádek 56:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 56:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charakteristické rysy rumunštiny:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charakteristické rysy rumunštiny:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Latinský základ:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Slovní zásoba a gramatická struktura jsou převážně latinského původu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Latinský základ:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Slovní zásoba a gramatická struktura jsou převážně latinského původu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Slovanský vliv:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Přibližně 10–15 % slovní zásoby pochází ze [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]], což je důsledek staletého soužití.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Slovanský vliv:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Přibližně 10–15 % slovní zásoby pochází ze [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]], což je důsledek staletého soužití.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Balkánský jazykový svaz:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Sdílí některé gramatické rysy s dalšími balkánskými jazyky, jako je [[bulharština]], [[albánština]] a [[řečtina]] (např. postpozitivní určitý člen – &#039;&#039;lup&#039;&#039; (vlk) vs. &#039;&#039;lupul&#039;&#039; (ten vlk)).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Balkánský jazykový svaz:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Sdílí některé gramatické rysy s dalšími balkánskými jazyky, jako je [[bulharština]], [[albánština]] a [[řečtina]] (např. postpozitivní určitý člen – &#039;&#039;lup&#039;&#039; (vlk) vs. &#039;&#039;lupul&#039;&#039; (ten vlk)).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Zachování pádů:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Na rozdíl od většiny ostatních románských jazyků si rumunština zachovala zbytky latinského pádového systému (nominativ/akuzativ, genitiv/dativ a vokativ).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Zachování pádů:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Na rozdíl od většiny ostatních románských jazyků si rumunština zachovala zbytky latinského pádového systému (nominativ/akuzativ, genitiv/dativ a vokativ).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Do 19. století se k zápisu rumunštiny používala [[cyrilice]]. V 60. letech 19. století byla nahrazena upravenou [[latinka|latinskou abecedou]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Do 19. století se k zápisu rumunštiny používala [[cyrilice]]. V 60. letech 19. století byla nahrazena upravenou [[latinka|latinskou abecedou]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l77&quot;&gt;Řádek 77:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 77:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🍲 Kuchyně ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🍲 Kuchyně ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Rumunská kuchyně]] je ovlivněna balkánskou, osmanskou, rakousko-uherskou a ruskou kuchyní. Mezi typická jídla patří:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Rumunská kuchyně]] je ovlivněna balkánskou, osmanskou, rakousko-uherskou a ruskou kuchyní. Mezi typická jídla patří:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Mămăligă]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Kukuřičná kaše, obdoba italské polenty, často podávaná se sýrem a smetanou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Mămăligă]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Kukuřičná kaše, obdoba italské polenty, často podávaná se sýrem a smetanou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Sarmale]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Závitky z mletého masa v zelných nebo vinných listech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Sarmale]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Závitky z mletého masa v zelných nebo vinných listech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Mici]] (nebo Mititei):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Grilované válečky z mletého masa, podobné čevabčiči.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Mici]] (nebo Mititei):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Grilované válečky z mletého masa, podobné čevabčiči.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Ciorbă]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Tradiční kyselá polévka, připravovaná na mnoho způsobů (např. &#039;&#039;ciorbă de burtă&#039;&#039; – dršťková).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Ciorbă]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Tradiční kyselá polévka, připravovaná na mnoho způsobů (např. &#039;&#039;ciorbă de burtă&#039;&#039; – dršťková).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== ✍️ Literatura a umění ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== ✍️ Literatura a umění ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za národního básníka je považován [[Mihai Eminescu]] (1850–1889), klíčová postava rumunského romantismu. Ve 20. století se Rumunsko proslavilo řadou světových umělců, jako byli:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za národního básníka je považován [[Mihai Eminescu]] (1850–1889), klíčová postava rumunského romantismu. Ve 20. století se Rumunsko proslavilo řadou světových umělců, jako byli:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Constantin Brâncuși]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Sochař, průkopník moderního sochařství.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Constantin Brâncuși]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Sochař, průkopník moderního sochařství.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[George Enescu]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Skladatel a houslista, autor Rumunských rapsodií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[George Enescu]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Skladatel a houslista, autor Rumunských rapsodií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Eugen Ionescu]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Dramatik, jeden z hlavních představitelů absurdního divadla.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Eugen Ionescu]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Dramatik, jeden z hlavních představitelů absurdního divadla.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Emil Cioran]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Filozof a esejista.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Emil Cioran]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Filozof a esejista.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Tristan Tzara]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Spoluzakladatel [[dadaismus|dadaistického]] hnutí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Tristan Tzara]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Spoluzakladatel [[dadaismus|dadaistického]] hnutí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💡 Pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💡 Pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Románský ostrov:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Rumuni jsou unikátní tím, že mluví jazykem odvozeným z latiny (jako je francouzština nebo italština), ale jsou geograficky obklopeni národy mluvícími slovanskými jazyky (Bulhaři, Srbové, Ukrajinci) a maďarštinou. Je to jako by v srdci východní Evropy zůstal pozůstatek Římské říše.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Románský ostrov:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Rumuni jsou unikátní tím, že mluví jazykem odvozeným z latiny (jako je francouzština nebo italština), ale jsou geograficky obklopeni národy mluvícími slovanskými jazyky (Bulhaři, Srbové, Ukrajinci) a maďarštinou. Je to jako by v srdci východní Evropy zůstal pozůstatek Římské říše.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Původ z Dáků a Římanů:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Zjednodušeně řečeno, předci Rumunů byli starověcí Dákové, kteří se smísili s římskými kolonisty. I když římská armáda po čase odešla, jazyk a kultura zde zůstaly a vyvíjely se po staletí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Původ z Dáků a Římanů:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Zjednodušeně řečeno, předci Rumunů byli starověcí Dákové, kteří se smísili s římskými kolonisty. I když římská armáda po čase odešla, jazyk a kultura zde zůstaly a vyvíjely se po staletí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Nezaměňovat s Romy:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V mnoha jazycích zní slova &quot;Rumun&quot; (&#039;&#039;Romanian&#039;&#039;) a &quot;Rom&quot; (&#039;&#039;Romani&#039;&#039;) podobně, což vede k častým záměnám. Rumuni jsou etnická skupina spojená s Rumunskem, zatímco [[Romové]] jsou etnická skupina původem z indického subkontinentu, která žije v diaspoře po celém světě, včetně Rumunska. Jde o dvě zcela odlišné skupiny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Nezaměňovat s Romy:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V mnoha jazycích zní slova &quot;Rumun&quot; (&#039;&#039;Romanian&#039;&#039;) a &quot;Rom&quot; (&#039;&#039;Romani&#039;&#039;) podobně, což vede k častým záměnám. Rumuni jsou etnická skupina spojená s Rumunskem, zatímco [[Romové]] jsou etnická skupina původem z indického subkontinentu, která žije v diaspoře po celém světě, včetně Rumunska. Jde o dvě zcela odlišné skupiny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Rumuni}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Rumuni}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Rumuni&amp;diff=19726&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Rumuni&amp;diff=19726&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-29T13:11:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Etnikum&lt;br /&gt;
| název = Rumuni&lt;br /&gt;
| obrázek = Romanian peasants from the Gotha collection.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Rumunští rolníci v tradičních krojích (kolem roku 1850)&lt;br /&gt;
| celková populace = přibližně 23–24 milionů&lt;br /&gt;
| oblasti = {{Vlajka|Rumunsko}} [[Rumunsko]]: 16 792 868 (sčítání 2011)&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Moldavsko}} [[Moldavsko]]: 2 068 058 (sčítání 2014, deklarovaní Moldavané a Rumuni)&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Itálie}} [[Itálie]]: ~1 100 000&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Španělsko}} [[Španělsko]]: ~700 000&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Německo}} [[Německo]]: ~880 000&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Spojené království}} [[Spojené království]]: ~540 000&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Spojené státy americké}} [[Spojené státy americké]]: ~480 000&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Kanada}} [[Kanada]]: ~240 000&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Ukrajina}} [[Ukrajina]]: 150 989 (sčítání 2001)&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Srbsko}} [[Srbsko]]: 29 332 (sčítání 2011)&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Francie}} [[Francie]]: ~200 000&lt;br /&gt;
| jazyk = [[Rumunština]]&lt;br /&gt;
| náboženství = Převážně [[Rumunská pravoslavná církev|rumunské pravoslaví]], menšiny [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]], [[protestantství]]&lt;br /&gt;
| příbuzné etnické skupiny = [[Aromuni]], [[Meglenorumuni]], [[Istrorumuni]], ostatní [[Románské národy|románské národy]] ([[Italové]], [[Francouzi]], [[Španělé]], [[Portugalci]])&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rumuni&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (rumunsky &amp;#039;&amp;#039;Români&amp;#039;&amp;#039;) jsou [[románský národ]] pocházející z oblasti jihovýchodní [[Evropa|Evropy]], který primárně obývá [[Rumunsko]] a sousední [[Moldavsko]]. Jsou definováni především společným původem, kulturou a užíváním [[rumunština|rumunského jazyka]]. Rumuni představují jazykový ostrov v regionu, kde dominují [[Slované]] a [[Maďaři]]. Významné rumunské diaspory se nacházejí v [[Itálie|Itálii]], [[Španělsko|Španělsku]], [[Německo|Německu]], [[Spojené království|Spojeném království]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet Rumunů se odhaduje na 23 až 24 milionů. Většina z nich se hlásí k [[pravoslaví]], konkrétně k [[Rumunská pravoslavná církev|Rumunské pravoslavné církvi]], která hrála klíčovou roli v utváření národní identity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Geografické rozšíření a demografie ==&lt;br /&gt;
Největší koncentrace Rumunů je v Rumunsku, kde podle sčítání lidu z roku 2011 tvořili téměř 89 % populace, což představovalo přibližně 16,8 milionu obyvatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhou nejvýznamnější zemí je [[Moldavská republika]], kde je etnická a jazyková identita předmětem politických debat. Podle sčítání z roku 2014 se 7 % obyvatel přímo identifikovalo jako Rumuni a 73 % jako [[Moldavané]]. Většina lingvistů však považuje moldavštinu za dialekt rumunštiny a z etnického hlediska jsou obě skupiny prakticky totožné. Deklarace nezávislosti Moldavska z roku 1991 označila rumunštinu za státní jazyk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  diaspora ===&lt;br /&gt;
Po pádu komunistického režimu v roce [[1989]] a zejména po vstupu Rumunska do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce [[2007]] došlo k masivní emigraci. Největší rumunské komunity v zahraničí se nacházejí:&lt;br /&gt;
*   **[[Itálie]] a [[Španělsko]]:** Tyto dvě země hostí nejpočetnější rumunskou diasporu, dohromady čítající téměř 2 miliony lidí. Důvodem je jazyková a kulturní blízkost románských zemí.&lt;br /&gt;
*   **[[Německo]] a [[Spojené království]]:** Staly se významnými cíli pro pracovní migraci, zejména po plném otevření pracovních trhů.&lt;br /&gt;
*   **[[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada]]:** Hostí starší diasporu, která vznikala ve vlnách již od konce 19. století, zejména z oblastí jako [[Transylvánie]] a [[Banát]].&lt;br /&gt;
*   **Sousední země:** Autochtonní rumunské menšiny žijí v [[Ukrajina|Ukrajině]] (oblasti [[Severní Bukovina|Severní Bukoviny]] a [[Budžak|Budžaku]]), [[Srbsko|Srbsku]] (oblasti [[Vojvodina|Vojvodiny]] a údolí řeky [[Timok]]) a [[Maďarsko|Maďarsku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a původ ==&lt;br /&gt;
Původ Rumunů je úzce spjat s historií římské provincie [[Dácie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Etnogeneze a dáko-římská kontinuita ===&lt;br /&gt;
Teorie dáko-římské kontinuity je nejrozšířenějším výkladem původu rumunského národa. Podle ní jsou Rumuni potomky starověkých [[Dákové|Dáků]] a dalších thráckých kmenů, které byly po dobytí Dácie římským císařem [[Traianus|Traianem]] v letech 101–106 n. l. intenzivně [[romanizace|romanizovány]]. Během 165 let římské nadvlády se na území dnešního Rumunska rozšířila [[latina]] a římská kultura.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovým bodem teorie je tvrzení, že i po stažení římských legií a administrativy z Dácie v roce 271 n. l. na příkaz císaře [[Aurelianus|Aureliana]] zde zůstala významná část romanizovaného obyvatelstva. Toto obyvatelstvo si udrželo svůj románský jazyk a identitu i během staletí migrací a nadvlády [[Gótové|Gótů]], [[Hunové|Hunů]], [[Gepidé|Gepidů]], [[Avarové|Avarů]] a později [[Slované|Slovanů]]. Právě kontakt se Slovany v 6. až 10. století výrazně ovlivnil rumunštinu, která přijala mnoho slovanských slov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alternativní teorie, prosazovaná především některými maďarskými historiky, tvrdí, že rumunský národ vznikl jižně od [[Dunaj|Dunaje]] a na území dnešního Rumunska se přistěhoval až ve 12. a 13. století, tedy po příchodu Maďarů do [[Panonská pánev|Panonské pánve]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚔️ Středověk a formování států ===&lt;br /&gt;
Během raného středověku žili předci Rumunů, známí jako [[Valaši]], v malých, autonomních venkovských komunitách (&amp;#039;&amp;#039;obști&amp;#039;&amp;#039;). Postupně se začali organizovat do větších politických útvarů zvaných &amp;#039;&amp;#039;voievodate&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;cnezate&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 14. století vznikla dvě hlavní rumunská knížectví:&lt;br /&gt;
*   **[[Valašsko]]** (&amp;#039;&amp;#039;Țara Românească&amp;#039;&amp;#039;), založené kolem roku 1330 [[Basarab I.|Basarabem I.]], který porazil maďarského krále [[Karel I. Robert|Karla Roberta z Anjou]] v [[bitva u Posady]].&lt;br /&gt;
*   **[[Moldávie]]** (&amp;#039;&amp;#039;Moldova&amp;#039;&amp;#039;), založené kolem roku 1359 [[Bogdan I.|Bogdanem I.]], který se vymanil z maďarské nadvlády.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí historická oblast, [[Transylvánie]] (Sedmihradsko), byla od 10. století součástí [[Uherské království|Uherského království]] a rumunské obyvatelstvo zde mělo po staletí podřízené postavení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě knížectví si po staletí udržovala autonomii, i když se stala vazalskými státy [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. V této době se proslavili vládci jako [[Mircea I.]], [[Štěpán III. Veliký]] a [[Vlad III. Dracula]], kteří vedli odpor proti osmanské expanzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇷🇴 Moderní dějiny a sjednocení ===&lt;br /&gt;
Myšlenka sjednocení všech Rumunů do jednoho státu zesílila v 19. století. V roce [[1859]] došlo k personální unii Valašska a Moldávie zvolením [[Alexandr Ioan Cuza|Alexandra Ioana Cuzy]] společným knížetem. Tím byl položen základ moderního rumunského státu. V roce [[1866]] byl Cuza nahrazen německým princem [[Karel I. Rumunský|Karlem z Hohenzollern-Sigmaringen]], který se stal prvním rumunským králem. Plná nezávislost na Osmanské říši byla vyhlášena v roce [[1877]] a mezinárodně uznána o rok později na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po [[první světová válka|první světové válce]], ve které Rumunsko bojovalo na straně [[Trojdohoda|Dohody]], došlo v roce [[1918]] k vytvoření tzv. Velkého Rumunska (&amp;#039;&amp;#039;România Mare&amp;#039;&amp;#039;) připojením Transylvánie, [[Besarábie]] a [[Bukovina|Bukoviny]]. Toto období však netrvalo dlouho. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] Rumunsko ztratilo část těchto území. Po válce se země dostala do sféry vlivu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a nastalo období komunistické diktatury v čele s [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghem Gheorghiu-Dejem]] a později [[Nicolae Ceaușescu|Nicolaem Ceaușescem]]. Komunistický režim padl během [[Rumunská revoluce v roce 1989|krvavé revoluce v prosinci 1989]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗣️ Jazyk ==&lt;br /&gt;
[[Rumunština]] (&amp;#039;&amp;#039;limba română&amp;#039;&amp;#039;) je [[románské jazyky|románský jazyk]], který patří do východorománské podskupiny. Je jediným románským jazykem, který se historicky vyvíjel v geografické izolaci od ostatních románských jazyků, obklopen slovanskými a ugrofinskými jazyky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické rysy rumunštiny:&lt;br /&gt;
*   **Latinský základ:** Slovní zásoba a gramatická struktura jsou převážně latinského původu.&lt;br /&gt;
*   **Slovanský vliv:** Přibližně 10–15 % slovní zásoby pochází ze [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]], což je důsledek staletého soužití.&lt;br /&gt;
*   **Balkánský jazykový svaz:** Sdílí některé gramatické rysy s dalšími balkánskými jazyky, jako je [[bulharština]], [[albánština]] a [[řečtina]] (např. postpozitivní určitý člen – &amp;#039;&amp;#039;lup&amp;#039;&amp;#039; (vlk) vs. &amp;#039;&amp;#039;lupul&amp;#039;&amp;#039; (ten vlk)).&lt;br /&gt;
*   **Zachování pádů:** Na rozdíl od většiny ostatních románských jazyků si rumunština zachovala zbytky latinského pádového systému (nominativ/akuzativ, genitiv/dativ a vokativ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do 19. století se k zápisu rumunštiny používala [[cyrilice]]. V 60. letech 19. století byla nahrazena upravenou [[latinka|latinskou abecedou]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✝️ Náboženství ==&lt;br /&gt;
Dominantním náboženstvím mezi Rumuny je [[křesťanství]], konkrétně [[pravoslaví]]. Přibližně 87 % obyvatel Rumunska se hlásí k [[Rumunská pravoslavná církev|Rumunské pravoslavné církvi]], která je autokefální (nezávislá) a patří k druhé největší pravoslavné církvi na světě podle počtu věřících. Křesťanství má na tomto území dlouhou historii, sahající až do doby římské nadvlády.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Menší náboženské skupiny zahrnují [[římskokatolická církev|římské katolíky]] (asi 5 %), [[Řeckokatolická církev|řeckokatolíky]] (jejichž církev byla za komunismu zakázána a po roce 1989 obnovena) a různé [[protestantství|protestantské]] denominace, zejména [[baptisté]] a [[Letniční hnutí|letniční]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎭 Kultura a tradice ==&lt;br /&gt;
Rumunská kultura je syntézou římského dědictví, vlivů sousedních národů a silné pravoslavné tradice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🎶 Folklór a mytologie ===&lt;br /&gt;
Rumunský folklór je mimořádně bohatý. Mezi nejznámější tradice patří &amp;#039;&amp;#039;Mărțișor&amp;#039;&amp;#039;, svátek příchodu jara slavený 1. března, kdy si lidé dávají červenobílé pletené šňůrky pro zdraví a štěstí. Lidová hudba je velmi rozmanitá, s regionálními styly a nástroji jako je &amp;#039;&amp;#039;nai&amp;#039;&amp;#039; (panova flétna) nebo &amp;#039;&amp;#039;cimbal&amp;#039;&amp;#039;. Tradiční tanec &amp;#039;&amp;#039;hora&amp;#039;&amp;#039; je společenský kruhový tanec.&lt;br /&gt;
V mytologii se objevují postavy jako &amp;#039;&amp;#039;strigoi&amp;#039;&amp;#039; (nemrtvé bytosti podobné upírům) a &amp;#039;&amp;#039;iele&amp;#039;&amp;#039; (mytologické ženské bytosti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🍲 Kuchyně ===&lt;br /&gt;
[[Rumunská kuchyně]] je ovlivněna balkánskou, osmanskou, rakousko-uherskou a ruskou kuchyní. Mezi typická jídla patří:&lt;br /&gt;
*   **[[Mămăligă]]:** Kukuřičná kaše, obdoba italské polenty, často podávaná se sýrem a smetanou.&lt;br /&gt;
*   **[[Sarmale]]:** Závitky z mletého masa v zelných nebo vinných listech.&lt;br /&gt;
*   **[[Mici]] (nebo Mititei):** Grilované válečky z mletého masa, podobné čevabčiči.&lt;br /&gt;
*   **[[Ciorbă]]:** Tradiční kyselá polévka, připravovaná na mnoho způsobů (např. &amp;#039;&amp;#039;ciorbă de burtă&amp;#039;&amp;#039; – dršťková).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✍️ Literatura a umění ===&lt;br /&gt;
Za národního básníka je považován [[Mihai Eminescu]] (1850–1889), klíčová postava rumunského romantismu. Ve 20. století se Rumunsko proslavilo řadou světových umělců, jako byli:&lt;br /&gt;
*   **[[Constantin Brâncuși]]:** Sochař, průkopník moderního sochařství.&lt;br /&gt;
*   **[[George Enescu]]:** Skladatel a houslista, autor Rumunských rapsodií.&lt;br /&gt;
*   **[[Eugen Ionescu]]:** Dramatik, jeden z hlavních představitelů absurdního divadla.&lt;br /&gt;
*   **[[Emil Cioran]]:** Filozof a esejista.&lt;br /&gt;
*   **[[Tristan Tzara]]:** Spoluzakladatel [[dadaismus|dadaistického]] hnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   **Románský ostrov:** Rumuni jsou unikátní tím, že mluví jazykem odvozeným z latiny (jako je francouzština nebo italština), ale jsou geograficky obklopeni národy mluvícími slovanskými jazyky (Bulhaři, Srbové, Ukrajinci) a maďarštinou. Je to jako by v srdci východní Evropy zůstal pozůstatek Římské říše.&lt;br /&gt;
*   **Původ z Dáků a Římanů:** Zjednodušeně řečeno, předci Rumunů byli starověcí Dákové, kteří se smísili s římskými kolonisty. I když římská armáda po čase odešla, jazyk a kultura zde zůstaly a vyvíjely se po staletí.&lt;br /&gt;
*   **Nezaměňovat s Romy:** V mnoha jazycích zní slova &amp;quot;Rumun&amp;quot; (&amp;#039;&amp;#039;Romanian&amp;#039;&amp;#039;) a &amp;quot;Rom&amp;quot; (&amp;#039;&amp;#039;Romani&amp;#039;&amp;#039;) podobně, což vede k častým záměnám. Rumuni jsou etnická skupina spojená s Rumunskem, zatímco [[Romové]] jsou etnická skupina původem z indického subkontinentu, která žije v diaspoře po celém světě, včetně Rumunska. Jde o dvě zcela odlišné skupiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Rumuni}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Rumuni]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Románské národy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Etnické skupiny v Evropě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Rumunsko]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Moldavsko]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>