<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Rozsivky</id>
	<title>Rozsivky - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Rozsivky"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Rozsivky&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T21:27:01Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Rozsivky&amp;diff=24905&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Rozsivky&amp;diff=24905&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:35:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:35&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l37&quot;&gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Centrické rozsivky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Coscinodiscophyceae): Mají radiální (paprsčitou) symetrii. Jsou obvykle kruhovité, trojúhelníkovité nebo válcovité. Nemají rafé a jsou nepohyblivé. Vyskytují se převážně v mořském [[plankton]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Centrické rozsivky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Coscinodiscophyceae): Mají radiální (paprsčitou) symetrii. Jsou obvykle kruhovité, trojúhelníkovité nebo válcovité. Nemají rafé a jsou nepohyblivé. Vyskytují se převážně v mořském [[plankton]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Penátní rozsivky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Bacillariophyceae): Mají bilaterální (dvoustrannou) symetrii. Jsou podlouhlé, loďkovitého nebo tyčinkovitého tvaru. Dále se dělí na:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Penátní rozsivky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Bacillariophyceae): Mají bilaterální (dvoustrannou) symetrii. Jsou podlouhlé, loďkovitého nebo tyčinkovitého tvaru. Dále se dělí na:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Arafidní&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Bez rafé, nepohyblivé.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Arafidní&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Bez rafé, nepohyblivé.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Rafidní&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: S rafé, schopné aktivního pohybu. Vyskytují se často v [[bentos]]u (na dně vodních těles) nebo přisedle na různých površích.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Rafidní&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: S rafé, schopné aktivního pohybu. Vyskytují se často v [[bentos]]u (na dně vodních těles) nebo přisedle na různých površích.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Moderní [[fylogenetika]] tuto klasifikaci dále zpřesňuje, ale základní dělení na centrické a penátní formy je stále široce používáno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Moderní [[fylogenetika]] tuto klasifikaci dále zpřesňuje, ale základní dělení na centrické a penátní formy je stále široce používáno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🌍 Ekologie a rozšíření ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🌍 Ekologie a rozšíření ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozsivky jsou kosmopolitní organismy, které obývají prakticky všechny vodní a vlhké biotopy na světě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozsivky jsou kosmopolitní organismy, které obývají prakticky všechny vodní a vlhké biotopy na světě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Mořské prostředí&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Tvoří základ mořského [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. Jsou dominantní složkou fytoplanktonu v polárních a mírných oblastech, kde způsobují jarní a podzimní &quot;květy&quot; (masivní namnožení).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Mořské prostředí&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Tvoří základ mořského [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. Jsou dominantní složkou fytoplanktonu v polárních a mírných oblastech, kde způsobují jarní a podzimní &quot;květy&quot; (masivní namnožení).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Sladkovodní prostředí&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Žijí v [[řeka|řekách]], [[jezero|jezerech]], [[rybník|rybnících]] i malých tůních. Jsou důležitými bioindikátory kvality vody, protože různé druhy mají specifické nároky na pH, obsah živin a znečištění.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Sladkovodní prostředí&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Žijí v [[řeka|řekách]], [[jezero|jezerech]], [[rybník|rybnících]] i malých tůních. Jsou důležitými bioindikátory kvality vody, protože různé druhy mají specifické nároky na pH, obsah živin a znečištění.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Půda a jiné habitaty&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Nacházejí se i ve vlhké půdě, na meších, skalách nebo jako [[epifyt]]y na jiných řasách a vodních rostlinách. Některé druhy žijí v extrémních podmínkách, jako jsou horké prameny nebo hyperslaná jezera.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Půda a jiné habitaty&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Nacházejí se i ve vlhké půdě, na meších, skalách nebo jako [[epifyt]]y na jiných řasách a vodních rostlinách. Některé druhy žijí v extrémních podmínkách, jako jsou horké prameny nebo hyperslaná jezera.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako klíčoví primární producenti hrají zásadní roli v globálním [[koloběh uhlíku|cyklu uhlíku]]. Po odumření jejich těžké křemičité schránky rychle klesají ke dnu, čímž efektivně transportují [[uhlík]] z atmosféry do hlubokomořských sedimentů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako klíčoví primární producenti hrají zásadní roli v globálním [[koloběh uhlíku|cyklu uhlíku]]. Po odumření jejich těžké křemičité schránky rychle klesají ke dnu, čímž efektivně transportují [[uhlík]] z atmosféry do hlubokomořských sedimentů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l54&quot;&gt;Řádek 54:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 54:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Křemelina má široké průmyslové využití díky své vysoké pórovitosti, nízké hustotě a abrazivním vlastnostem:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Křemelina má široké průmyslové využití díky své vysoké pórovitosti, nízké hustotě a abrazivním vlastnostem:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Filtrace&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Používá se k filtraci [[pivo|piva]], [[víno|vína]], cukrových sirupů, olejů a vody v bazénech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Filtrace&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Používá se k filtraci [[pivo|piva]], [[víno|vína]], cukrových sirupů, olejů a vody v bazénech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Abrazivum&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Je součástí jemných brusných past, leštidel na kovy a historicky i [[zubní pasta|zubních past]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Abrazivum&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Je součástí jemných brusných past, leštidel na kovy a historicky i [[zubní pasta|zubních past]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Absorbent&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Využívá se k pohlcování rozlitých kapalin, jako nosič pro [[pesticidy]] nebo v kočičích stelivech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Absorbent&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Využívá se k pohlcování rozlitých kapalin, jako nosič pro [[pesticidy]] nebo v kočičích stelivech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Izolace&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Pro své tepelně izolační vlastnosti se používá ve stavebnictví.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Izolace&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Pro své tepelně izolační vlastnosti se používá ve stavebnictví.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Dynamit&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: [[Alfred Nobel]] použil křemelinu jako stabilizátor pro [[nitroglycerin]] při vynálezu [[dynamit]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Dynamit&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: [[Alfred Nobel]] použil křemelinu jako stabilizátor pro [[nitroglycerin]] při vynálezu [[dynamit]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🔬 Vědecké využití ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🔬 Vědecké využití ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Paleoekologie&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Analýza druhů rozsivek v sedimentárních vrtech umožňuje rekonstruovat minulé klimatické podmínky, kvalitu vody, pH a salinitu jezer a oceánů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Paleoekologie&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Analýza druhů rozsivek v sedimentárních vrtech umožňuje rekonstruovat minulé klimatické podmínky, kvalitu vody, pH a salinitu jezer a oceánů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Forenzní věda&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Přítomnost specifických druhů rozsivek v plicích nebo kostní dřeni utonulého může pomoci určit místo a příčinu smrti (tzv. diatomový test).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Forenzní věda&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Přítomnost specifických druhů rozsivek v plicích nebo kostní dřeni utonulého může pomoci určit místo a příčinu smrti (tzv. diatomový test).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Nanotechnologie&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Složité a pravidelné struktury frustul inspirují výzkum v oblasti optiky a materiálového inženýrství.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Nanotechnologie&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Složité a pravidelné struktury frustul inspirují výzkum v oblasti optiky a materiálového inženýrství.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🔬 Pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🔬 Pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key infopedia_wiki:diff:1.41:old-15398:rev-24905:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Rozsivky&amp;diff=15398&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Rozsivky&amp;diff=15398&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-16T21:29:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox organismus&lt;br /&gt;
| název = Rozsivky&lt;br /&gt;
| obrázek = Diatoms various.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Různé druhy rozsivek pod mikroskopem&lt;br /&gt;
| říše = [[Chromista]] (Chromista)&lt;br /&gt;
| podříše = [[Harosa]]&lt;br /&gt;
| kmen = [[Heterokontophyta]] (Stramenopila)&lt;br /&gt;
| třída = &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bacillariophyceae&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| autoritní data = Q182726&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rozsivky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bacillariophyceae&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) jsou velkou a ekologicky významnou skupinou jednobuněčných [[řasy|řas]], které patří mezi nejběžnější typy [[fytoplankton]]u. Jsou jedním z nejdůležitějších primárních producentů v [[oceán]]ech a sladkých vodách. Jejich nejvýraznějším znakem je unikátní buněčná stěna, nazývaná frustula, která je tvořena hydratovaným [[oxid křemičitý|oxidem křemičitým]] (opálem). Odhaduje se, že rozsivky produkují 20 až 50 % veškerého [[kyslík]]u na [[Země|Zemi]] a jsou zodpovědné za téměř polovinu organické hmoty vyprodukované v oceánech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Stavba buňky ==&lt;br /&gt;
Buňka rozsivky je chráněna pevnou křemičitou schránkou, frustulou. Tato schránka se skládá ze dvou částí, které do sebe zapadají jako dno a víko krabičky. Větší část se nazývá &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;epitéka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a menší, vnitřní část, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;hypotéka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Každá z těchto částí se dále skládá z ploché destičky (valva) a bočního spojovacího pásku (pleura).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povrch frustuly je pokryt složitým systémem pórů, kanálků a žeber, jejichž uspořádání je druhově specifické a slouží jako klíčový determinační znak. Tyto struktury umožňují buňce výměnu látek s okolním prostředím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uvnitř buňky se nachází [[cytoplazma]], [[jádro]] a jeden nebo více [[chloroplast]]ů. Chloroplasty mají zlatohnědou barvu, kterou způsobuje přítomnost pigmentu [[fukoxantin]]u, jenž maskuje zelený [[chlorofyl]] a a c. Jako zásobní látku si rozsivky ukládají [[olej]]e a [[chrysolaminaran]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏃 Pohyb ===&lt;br /&gt;
Některé skupiny rozsivek, zejména penátní (dvoustranně souměrné), jsou schopny klouzavého pohybu. Tento pohyb umožňuje specializovaná štěrbina v schránce zvaná &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;raphe&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (rafé). Skrze rafé je vylučován [[sliz]], který přilne k podkladu a posouvá buňku vpřed. Centrické (kruhovité) rozsivky rafé nemají a jsou pasivně unášeny vodou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔄 Životní cyklus a rozmnožování ==&lt;br /&gt;
Rozsivky se rozmnožují primárně nepohlavně, a to [[buněčné dělení|dělením]]. Během tohoto procesu se epitéka a hypotéka oddělí a každá dceřiná buňka si dotvoří novou, menší část (hypotéku).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📉 MacDonald-Pfitzerovo pravidlo ===&lt;br /&gt;
Tento způsob dělení vede k postupnému zmenšování průměrné velikosti buněk v populaci. Buňka, která zdědí původní hypotéku, si vytvoří novou, ještě menší hypotéku. Buňka, která zdědí původní epitéku, si vytvoří novou hypotéku stejné velikosti jako byla ta původní. Důsledkem je, že část populace se neustále zmenšuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⏫ Obnova velikosti ===&lt;br /&gt;
Když buňky dosáhnou kriticky malé velikosti, nastává [[pohlavní rozmnožování]]. Procesem [[meióza|meiózy]] vznikají [[gameta|gamety]], které splynou a vytvoří [[zygota|zygotu]]. Zygota se následně zvětší, odhodí starou schránku a vytvoří velkou, beztvarou buňku zvanou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;auxospora&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Uvnitř auxospory se pak vytvoří nová frustula v původní, maximální velikosti pro daný druh. Tím je obnoven životní cyklus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Systematika a klasifikace ==&lt;br /&gt;
Tradičně se rozsivky dělí do dvou hlavních skupin na základě symetrie jejich schránek:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Centrické rozsivky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Coscinodiscophyceae): Mají radiální (paprsčitou) symetrii. Jsou obvykle kruhovité, trojúhelníkovité nebo válcovité. Nemají rafé a jsou nepohyblivé. Vyskytují se převážně v mořském [[plankton]]u.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Penátní rozsivky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Bacillariophyceae): Mají bilaterální (dvoustrannou) symetrii. Jsou podlouhlé, loďkovitého nebo tyčinkovitého tvaru. Dále se dělí na:&lt;br /&gt;
    *   **Arafidní**: Bez rafé, nepohyblivé.&lt;br /&gt;
    *   **Rafidní**: S rafé, schopné aktivního pohybu. Vyskytují se často v [[bentos]]u (na dně vodních těles) nebo přisedle na různých površích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Moderní [[fylogenetika]] tuto klasifikaci dále zpřesňuje, ale základní dělení na centrické a penátní formy je stále široce používáno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Ekologie a rozšíření ==&lt;br /&gt;
Rozsivky jsou kosmopolitní organismy, které obývají prakticky všechny vodní a vlhké biotopy na světě.&lt;br /&gt;
*   **Mořské prostředí**: Tvoří základ mořského [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. Jsou dominantní složkou fytoplanktonu v polárních a mírných oblastech, kde způsobují jarní a podzimní &amp;quot;květy&amp;quot; (masivní namnožení).&lt;br /&gt;
*   **Sladkovodní prostředí**: Žijí v [[řeka|řekách]], [[jezero|jezerech]], [[rybník|rybnících]] i malých tůních. Jsou důležitými bioindikátory kvality vody, protože různé druhy mají specifické nároky na pH, obsah živin a znečištění.&lt;br /&gt;
*   **Půda a jiné habitaty**: Nacházejí se i ve vlhké půdě, na meších, skalách nebo jako [[epifyt]]y na jiných řasách a vodních rostlinách. Některé druhy žijí v extrémních podmínkách, jako jsou horké prameny nebo hyperslaná jezera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako klíčoví primární producenti hrají zásadní roli v globálním [[koloběh uhlíku|cyklu uhlíku]]. Po odumření jejich těžké křemičité schránky rychle klesají ke dnu, čímž efektivně transportují [[uhlík]] z atmosféry do hlubokomořských sedimentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⛏️ Využití člověkem a fosilní záznam ==&lt;br /&gt;
Díky svým odolným křemičitým schránkám mají rozsivky vynikající fosilní záznam sahající až do rané [[jura|jury]]. Po odumření se jejich frustuly hromadí na dně vodních těles a vytvářejí sedimentární horninu zvanou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[křemelina]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (diatomit).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Křemelina má široké průmyslové využití díky své vysoké pórovitosti, nízké hustotě a abrazivním vlastnostem:&lt;br /&gt;
*   **Filtrace**: Používá se k filtraci [[pivo|piva]], [[víno|vína]], cukrových sirupů, olejů a vody v bazénech.&lt;br /&gt;
*   **Abrazivum**: Je součástí jemných brusných past, leštidel na kovy a historicky i [[zubní pasta|zubních past]].&lt;br /&gt;
*   **Absorbent**: Využívá se k pohlcování rozlitých kapalin, jako nosič pro [[pesticidy]] nebo v kočičích stelivech.&lt;br /&gt;
*   **Izolace**: Pro své tepelně izolační vlastnosti se používá ve stavebnictví.&lt;br /&gt;
*   **Dynamit**: [[Alfred Nobel]] použil křemelinu jako stabilizátor pro [[nitroglycerin]] při vynálezu [[dynamit]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Vědecké využití ===&lt;br /&gt;
*   **Paleoekologie**: Analýza druhů rozsivek v sedimentárních vrtech umožňuje rekonstruovat minulé klimatické podmínky, kvalitu vody, pH a salinitu jezer a oceánů.&lt;br /&gt;
*   **Forenzní věda**: Přítomnost specifických druhů rozsivek v plicích nebo kostní dřeni utonulého může pomoci určit místo a příčinu smrti (tzv. diatomový test).&lt;br /&gt;
*   **Nanotechnologie**: Složité a pravidelné struktury frustul inspirují výzkum v oblasti optiky a materiálového inženýrství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Rozsivky si lze představit jako miniaturní jednobuněčné řasy, které žijí ve &amp;quot;skleněných domečcích&amp;quot;. Tyto domečky, odborně frustuly, jsou vyrobeny z křemíku (stejný prvek jako ve skle nebo písku) a mají neuvěřitelně složité a krásné vzory, které jsou jedinečné pro každý druh. Rozsivky se nacházejí téměř v každé kapce vody na Zemi, od oceánů po kaluže. Jsou nesmírně důležité, protože pomocí [[fotosyntéza|fotosyntézy]] vyrábějí obrovské množství kyslíku, který dýcháme, a tvoří základ potravy pro mnoho vodních živočichů. Když odumřou, jejich křemičité schránky klesnou na dno a za miliony let vytvoří horninu zvanou křemelina, kterou lidé těží a používají například k filtraci nápojů nebo jako jemný brusný prášek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Rozsivky}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=16.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Řasy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chromista]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fytoplankton]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Protista]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mikrobiologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Paleontologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>