<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ransomware</id>
	<title>Ransomware - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ransomware"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Ransomware&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T13:53:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Ransomware&amp;diff=24393&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Ransomware&amp;diff=24393&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:13:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:13&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l31&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Infekce (průnik do systému):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Útočníci získají přístup do zařízení nebo sítě. Nejčastějšími vektory jsou:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Infekce (průnik do systému):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Útočníci získají přístup do zařízení nebo sítě. Nejčastějšími vektory jsou:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Phishing]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Rozesílání podvodných [[e-mail]]ů s infikovanými přílohami (např. [[Microsoft Word|Word]] dokumenty, [[PDF]]) nebo odkazy na škodlivé weby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Phishing]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Rozesílání podvodných [[e-mail]]ů s infikovanými přílohami (např. [[Microsoft Word|Word]] dokumenty, [[PDF]]) nebo odkazy na škodlivé weby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Zneužití zranitelností:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Využití bezpečnostních chyb v neaktualizovaném [[operační systém|operačním systému]] nebo softwaru (např. v [[prohlížeč|prohlížečích]] nebo [[kancelářský balík|kancelářských balících]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Zneužití zranitelností:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Využití bezpečnostních chyb v neaktualizovaném [[operační systém|operačním systému]] nebo softwaru (např. v [[prohlížeč|prohlížečích]] nebo [[kancelářský balík|kancelářských balících]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Protokol vzdálené plochy (RDP):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Útoky na špatně zabezpečené přístupy pro vzdálenou správu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Protokol vzdálené plochy (RDP):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Útoky na špatně zabezpečené přístupy pro vzdálenou správu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Infikovaná externí zařízení:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Připojení nakaženého [[USB flash disk]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Infikovaná externí zařízení:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Připojení nakaženého [[USB flash disk]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šifrování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po úspěšném průniku malware začne systematicky šifrovat soubory na pevných discích a připojených síťových úložištích. Používá silné šifrovací algoritmy, které znemožňují přístup k datům bez dešifrovacího klíče.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šifrování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po úspěšném průniku malware začne systematicky šifrovat soubory na pevných discích a připojených síťových úložištích. Používá silné šifrovací algoritmy, které znemožňují přístup k datům bez dešifrovacího klíče.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Požadavek na výkupné:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po dokončení šifrování se na obrazovce oběti zobrazí zpráva (tzv. &amp;#039;&amp;#039;ransom note&amp;#039;&amp;#039;). Tato zpráva informuje o útoku, stanovuje výši výkupného (obvykle v [[Bitcoin]]u nebo [[Monero]]), platební instrukce a často i časový limit, po jehož uplynutí se výkupné zvýší nebo budou data trvale zničena.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Požadavek na výkupné:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po dokončení šifrování se na obrazovce oběti zobrazí zpráva (tzv. &amp;#039;&amp;#039;ransom note&amp;#039;&amp;#039;). Tato zpráva informuje o útoku, stanovuje výši výkupného (obvykle v [[Bitcoin]]u nebo [[Monero]]), platební instrukce a často i časový limit, po jehož uplynutí se výkupné zvýší nebo budou data trvale zničena.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Ransomware&amp;diff=12923&amp;oldid=prev</id>
		<title>TvůrčíBot: Bot: AI generace (Ransomware)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Ransomware&amp;diff=12923&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-05T14:43:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Ransomware)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - malware&lt;br /&gt;
| název = Ransomware&lt;br /&gt;
| typ = [[Škodlivý software|Malware]], [[Kryptovirus]]&lt;br /&gt;
| cíl = Vydírání, finanční zisk&lt;br /&gt;
| šíření = [[Phishing]], [[sociální inženýrství]], softwarové zranitelnosti, [[RDP]]&lt;br /&gt;
| první_výskyt = 1989 (AIDS Trojan)&lt;br /&gt;
| platformy = [[Microsoft Windows]], [[macOS]], [[Linux]], [[Android]], [[iOS]]&lt;br /&gt;
| platba = Typicky [[kryptoměna]] ([[Bitcoin]], [[Monero]])&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ransomware&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (složenina anglických slov &amp;#039;&amp;#039;ransom&amp;#039;&amp;#039;, česky &amp;#039;&amp;#039;výkupné&amp;#039;&amp;#039;, a &amp;#039;&amp;#039;[[software]]&amp;#039;&amp;#039;) je typ [[škodlivý software|škodlivého softwaru]] ([[malware]]), který oběti znemožňuje přístup k jejím souborům nebo celému systému. Útočníci za obnovení přístupu požadují výkupné, obvykle v [[kryptoměna|kryptoměnách]]. Tento typ útoku může způsobit významné finanční, provozní i reputační škody jak jednotlivcům, tak velkým organizacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv se ransomware stal masivní hrozbou až v 21. století, jeho kořeny sahají až do roku 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1989: AIDS Trojan (PC Cyborg)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
První zaznamenaný ransomware vytvořil harvardský evoluční biolog Dr. Joseph L. Popp. Rozeslal 20 000 [[disketa|disket]] účastníkům konference [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]] o [[AIDS]]. Software na disketách s názvem &amp;quot;AIDS Information - Introductory Diskettes&amp;quot; po 90 spuštěních počítače zašifroval názvy souborů na disku C: a zobrazil zprávu požadující zaplacení 189 dolarů na poštovní schránku v [[Panama|Panamě]]. Použitá symetrická kryptografie byla slabá a brzy byly k dispozici nástroje na odstranění malwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;2000–2010: Vzestup s internetem&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
S masovým rozšířením [[internet]]u se objevily sofistikovanější varianty. Malware jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;GPCode&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Archievus&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; na začátku tisíciletí začal využívat silnější asymetrické [[RSA (kryptografie)|RSA šifrování]], což výrazně zkomplikovalo obnovu dat bez zaplacení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Po roce 2010: Éra kryptoměn a RaaS&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Rozmach [[kryptoměna|kryptoměn]], zejména [[Bitcoin]]u, poskytl útočníkům způsob, jak anonymně přijímat platby. Vznikly nechvalně známé varianty jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[CryptoLocker]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (2013), který masivně popularizoval model šifrování souborů a požadování výkupného v bitcoinech. V roce 2017 globální epidemie &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[WannaCry]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;NotPetya&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ukázaly ničivý potenciál ransomwaru, když napadly statisíce počítačů po celém světě, včetně nemocnic, bank a vládních institucí. V této době se také zrodil model &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ransomware-as-a-Service (RaaS)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, kde vývojáři pronajímají svůj malware dalším kyberzločincům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Současnost (2024–2025)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Útoky jsou stále cílenější a sofistikovanější. Skupiny jako RansomHub, Fog a Lynx se v roce 2024 staly dominantními hráči. Útočníci se zaměřují na kritickou infrastrukturu, zdravotnictví a vzdělávací instituce. Globální počet ransomwarových útoků v roce 2024 vzrostl o 11 % a počet aktivních skupin se zvýšil o 40 %. Průměrná výše výkupného v první polovině roku 2024 přesáhla 5,2 milionu dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Jak funguje ==&lt;br /&gt;
Ransomwarový útok probíhá typicky v několika fázích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Infekce (průnik do systému):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Útočníci získají přístup do zařízení nebo sítě. Nejčastějšími vektory jsou:&lt;br /&gt;
# **[[Phishing]]:** Rozesílání podvodných [[e-mail]]ů s infikovanými přílohami (např. [[Microsoft Word|Word]] dokumenty, [[PDF]]) nebo odkazy na škodlivé weby.&lt;br /&gt;
# **Zneužití zranitelností:** Využití bezpečnostních chyb v neaktualizovaném [[operační systém|operačním systému]] nebo softwaru (např. v [[prohlížeč|prohlížečích]] nebo [[kancelářský balík|kancelářských balících]]).&lt;br /&gt;
# **Protokol vzdálené plochy (RDP):** Útoky na špatně zabezpečené přístupy pro vzdálenou správu.&lt;br /&gt;
# **Infikovaná externí zařízení:** Připojení nakaženého [[USB flash disk]]u.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šifrování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po úspěšném průniku malware začne systematicky šifrovat soubory na pevných discích a připojených síťových úložištích. Používá silné šifrovací algoritmy, které znemožňují přístup k datům bez dešifrovacího klíče.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Požadavek na výkupné:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po dokončení šifrování se na obrazovce oběti zobrazí zpráva (tzv. &amp;#039;&amp;#039;ransom note&amp;#039;&amp;#039;). Tato zpráva informuje o útoku, stanovuje výši výkupného (obvykle v [[Bitcoin]]u nebo [[Monero]]), platební instrukce a často i časový limit, po jehož uplynutí se výkupné zvýší nebo budou data trvale zničena.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vydírání a platba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Útočníci mohou hrozit i zveřejněním ukradených citlivých dat, pokud výkupné nebude zaplaceno (tzv. dvojité vydírání, &amp;#039;&amp;#039;double extortion&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📋 Typy ransomwaru ==&lt;br /&gt;
Ransomware se dělí do několika hlavních kategorií podle způsobu, jakým napadá systém.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kryptografický ransomware (Crypto ransomware):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejběžnější a nejničivější typ. Šifruje soubory na disku, ale systém jako takový může zůstat funkční. Příklady jsou [[WannaCry]], [[CryptoLocker]], Ryuk, LockBit.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Blokující ransomware (Locker ransomware):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tento typ nešifruje soubory, ale zcela zablokuje přístup k zařízení (uzamkne obrazovku). Na obrazovce se zobrazí pouze zpráva s požadavkem na výkupné. Příkladem je WinLocker nebo Lockerpin na mobilních zařízeních.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Scareware:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Falešný software, který se tváří jako [[antivirový program]] nebo nástroj na čištění systému. Zobrazuje falešná varování o nalezených virech a požaduje platbu za jejich &amp;quot;odstranění&amp;quot;.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Doxware (Leakware):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hrozí zveřejněním citlivých dat (fotografií, dokumentů, e-mailů) ukradených z počítače oběti, pokud nebude zaplaceno výkupné.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ransomware pro mobilní zařízení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Cílí na chytré telefony a tablety, nejčastěji se systémem [[Android]]. Může zamykat obrazovku zařízení nebo šifrovat data na [[SD karta|SD kartě]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💣 Známé útoky ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;AIDS Trojan (1989):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; První známý ransomware šířený na disketách.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;CryptoLocker (2013):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zpopularizoval použití silné kryptografie a plateb v Bitcoinu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;WannaCry (2017):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Globální útok, který zneužil zranitelnosti EternalBlue v [[Microsoft Windows|systémech Windows]]. Zasáhl statisíce počítačů ve více než 150 zemích, včetně nemocnic britské [[NHS]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;NotPetya (2017):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Původně maskovaný jako ransomware, jeho hlavním cílem bylo spíše ničení dat (wiper) než vydírání. Způsobil obrovské škody, zejména na [[Ukrajina|Ukrajině]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Colonial Pipeline (2021):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Útok skupiny DarkSide na největšího provozovatele [[ropovod]]ů v [[USA]], který vedl k dočasnému zastavení dodávek paliva na východním pobřeží.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nemocnice Bohunice (2020):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kyberútok ochromil provoz Fakultní nemocnice v [[Brno|Brně]] uprostřed pandemie [[covid-19|covidu-19]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Útoky v roce 2025:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V roce 2025 pokračovaly útoky na kritické sektory. Mezi významné cíle patřily zdravotnická zařízení jako DaVita a nemocnice v [[Ohio|Ohiu]], které čelily narušení provozu a úniku dat pacientů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🛡️ Prevence a ochrana ==&lt;br /&gt;
Ochrana před ransomwarem je kombinací technologických opatření a obezřetnosti uživatelů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pravidelné zálohování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejdůležitější obrana. Zálohy by měly být prováděny pravidelně a alespoň jedna kopie by měla být uložena offline nebo na odděleném místě (pravidlo 3-2-1: tři kopie, na dvou různých médiích, jedna mimo pracoviště).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aktualizace softwaru:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Udržování operačního systému a všech aplikací v aktuálním stavu zabraňuje zneužití známých zranitelností.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kvalitní antivirový software:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používání renomovaného bezpečnostního softwaru s ochranou proti ransomwaru.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Obezřetnost u e-mailů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nikdy neotevírat přílohy a neklikat na odkazy v podezřelých nebo neočekávaných e-mailech.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vícefaktorové ověřování (MFA):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zvyšuje bezpečnost účtů a ztěžuje útočníkům přístup.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Segmentace sítě:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rozdělení sítě na menší části může zabránit šíření nákazy po celé organizaci.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Školení zaměstnanců:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pravidelné vzdělávání uživatelů o hrozbách [[sociální inženýrství|sociálního inženýrství]] a [[phishing]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě infekce se obecně nedoporučuje platit výkupné. Neexistuje žádná záruka, že útočníci dešifrovací klíč skutečně poskytnou, a platba financuje další kriminální aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si ransomware jako digitálního únosce. Zlý program se vkrade do vašeho [[počítač]]e, najde všechny vaše cenné věci – fotky z dovolené, důležité pracovní dokumenty, videa – a zamkne je do nerozbitného trezoru. Vy se k nim nemůžete dostat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na obrazovce se pak objeví vzkaz od únosce: &amp;quot;Pokud chceš své věci zpátky, musíš mi zaplatit výkupné.&amp;quot; Nechce ale [[peníze]] v hotovosti, chce digitální měnu, jako je [[Bitcoin]], protože je těžké ji vystopovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší ochranou je mít &amp;quot;kouzelnou kopii&amp;quot; všech vašich věcí schovanou na jiném místě (to je záloha). Když pak únosce zamkne vaše originály, vy jen mávnete rukou, počítač vyčistíte a ze své kouzelné kopie si vše nahrajete zpět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💰 Ekonomický dopad ==&lt;br /&gt;
Ekonomické škody způsobené ransomwarem jsou obrovské a neustále rostou. Nezahrnují pouze zaplacené výkupné, ale také náklady na obnovu systémů, ztrátu příjmů v důsledku přerušení provozu a poškození reputace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   V roce 2024 vzrostlo průměrné požadované výkupné pětinásobně oproti roku 2023.&lt;br /&gt;
*   Celkové škody způsobené ransomwarem by mohly do roku 2031 přesáhnout 265 miliard dolarů.&lt;br /&gt;
*   Téměř 90 % organizací bylo v roce 2024 cílem ransomwarového útoku.&lt;br /&gt;
*   Průměrné náklady na zotavení z útoku činily v sektoru finančních služeb v roce 2021 přibližně 2,1 milionu dolarů.&lt;br /&gt;
*   Průměrná doba odstávky po útoku je 24 dní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.o2.cz/spolecnost/cyber-news/slovnicek-pojmu/co-je-to-ransomware Co je to ransomware? - O2 CyberNews]&lt;br /&gt;
[https://www.eset.com/cz/digitalni-bezpecnost/kyber-slovnik/ransomware/ Co je ransomware a jak se mu bránit? - ESET]&lt;br /&gt;
[https://www.microsoft.com/cs-cz/security/business/security-101/what-is-ransomware Co je ransomware? - Microsoft Security]&lt;br /&gt;
[https://www.master.cz/blog/co-je-ransomware/ Ransomware: Jak funguje a co dělat, abyste mu předešli - MasterDC]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ransomware Ransomware - Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://www.avast.com/cs-cz/c-ransomware Vše, co potřebujete vědět o ransomwaru - Avast]&lt;br /&gt;
[https://kybez.cz/ransomware-jako-kyberneticka-hrozba-utoky-a-typy/ Ransomware jako kybernetická hrozba – útoky a typy - KYBEZ]&lt;br /&gt;
[https://www.ibm.com/topics/ransomware-as-a-service What Is Ransomware-as-a-Service (RaaS)? - IBM]&lt;br /&gt;
[https://www.knowbe4.com/aids-trojan AIDS Trojan | PC Cyborg | Original Ransomware - KnowBe4]&lt;br /&gt;
[https://www.nukib.cz/cs/infoservis/doporuceni/1969-jak-se-branit-utoku-ransomwarem/ Jak se bránit útoku ransomwarem - NÚKIB]&lt;br /&gt;
[https://www.lupa.cz/clanky/historie-a-vyvoj-ransomwaru-vsechno-to-zacalo-s-aids/ Historie a vývoj ransomwaru: všechno to začalo s AIDS - Lupa.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Ransomware}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Škodlivý software]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Počítačová kriminalita]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Šifrování]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TvůrčíBot</name></author>
	</entry>
</feed>