Pruské království - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-12T04:40:15Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2026, 06:40
Řádek 65:		Řádek 65:
	* '''Území z dělení Polska''': [[Západní Prusko]], [[Pomořansko]], [[Varšava]] a další oblasti (1772, 1793, 1795).		* '''Území z dělení Polska''': [[Západní Prusko]], [[Pomořansko]], [[Varšava]] a další oblasti (1772, 1793, 1795).
	* '''[[Porýní]] a [[Vestfálsko]]''': Získáno na Vídeňském kongresu (1815).		* '''[[Porýní]] a [[Vestfálsko]]''': Získáno na Vídeňském kongresu (1815).
	* '''[[Šlesvicko-Holštýnsko]]''', [[Hannoverské království]], [[Hesenské kurfiřtství]]''' a [[Nasavské vévodství]]''': Anektováno po prusko-rakouské válce (1866).		* '''[[Šlesvicko-Holštýnsko]]''', '''[[Hannoverské království]]''', [[Hesenské kurfiřtství]]''' a [[Nasavské vévodství]]''': Anektováno po prusko-rakouské válce (1866).

	V době svého největšího rozmachu v rámci Německého císařství sahalo Prusko od hranic s {{Vlajka\|Francie}} Francií a {{Vlajka\|Belgie}} Belgií na západě až po hranice s {{Vlajka\|Ruské impérium}} Ruskem na východě.		V době svého největšího rozmachu v rámci Německého císařství sahalo Prusko od hranic s {{Vlajka\|Francie}} Francií a {{Vlajka\|Belgie}} Belgií na západě až po hranice s {{Vlajka\|Ruské impérium}} Ruskem na východě.

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-07T18:32:33Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 7. 1. 2026, 20:32
Řádek 65:		Řádek 65:
	* '''Území z dělení Polska''': [[Západní Prusko]], [[Pomořansko]], [[Varšava]] a další oblasti (1772, 1793, 1795).		* '''Území z dělení Polska''': [[Západní Prusko]], [[Pomořansko]], [[Varšava]] a další oblasti (1772, 1793, 1795).
	* '''[[Porýní]] a [[Vestfálsko]]''': Získáno na Vídeňském kongresu (1815).		* '''[[Porýní]] a [[Vestfálsko]]''': Získáno na Vídeňském kongresu (1815).
	* '''[[Šlesvicko-Holštýnsko]], [[Hannoverské království]], [[Hesenské kurfiřtství]] a [[Nasavské vévodství]]''': Anektováno po prusko-rakouské válce (1866).		* '''[[Šlesvicko-Holštýnsko]]''', [[Hannoverské království]], [[Hesenské kurfiřtství]]''' a [[Nasavské vévodství]]''': Anektováno po prusko-rakouské válce (1866).

	V době svého největšího rozmachu v rámci Německého císařství sahalo Prusko od hranic s {{Vlajka\|Francie}} Francií a {{Vlajka\|Belgie}} Belgií na západě až po hranice s {{Vlajka\|Ruské impérium}} Ruskem na východě.		V době svého největšího rozmachu v rámci Německého císařství sahalo Prusko od hranic s {{Vlajka\|Francie}} Francií a {{Vlajka\|Belgie}} Belgií na západě až po hranice s {{Vlajka\|Ruské impérium}} Ruskem na východě.

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T05:11:44Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-18T09:45:42Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - zaniklý stát
| název = Pruské království
| název_originál = ''Königreich Preußen''
| obrázek_vlajka = Flag of Prussia (1892-1918).svg
| obrázek_znak = Wappen Preußen - Reichsadler 1871.svg
| motto = ''Suum cuique''<br />(Každému, co jeho jest)
| hymna = ''Preußenlied''<br />''Heil dir im Siegerkranz'' (císařská)
| obrázek_mapa = German Empire - Prussia (1871).svg
| popisek_mapa = Pruské království (červeně) v rámci Německého císařství v roce 1871
| období = 1701–1918
| hlavní_město = [[Berlín]]<br />([[Königsberg]] jako korunovační město)
| jazyk = [[Němčina]] (oficiální), [[polština]], [[dolnoněmčina]], [[dánština]], [[litevština]] a další
| náboženství = [[Protestantství]] ([[luteránství]], [[kalvinismus]]), [[Římskokatolická církev|katolicismus]], [[judaismus]]
| státní_zřízení = [[Absolutní monarchie]] (do 1848)<br />[[Konstituční monarchie]] (od 1848)
| měna = [[Reichsthaler]], později [[Marka (měna)|Marka]]
| panovník1 = [[Fridrich I. Pruský]] (první)
| panovník_poslední = [[Vilém II. Pruský]] (poslední)
| vznik = [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] (korunovace Fridricha I.)
| zánik = [[9. listopad|9. listopadu]] [[1918]] (abdikace Viléma II.)
| formální_zrušení = [[25. únor|25. února]] [[1947]] (zrušení státu Prusko Spojeneckou kontrolní radou)
}}

'''Pruské království''' (německy ''Königreich Preußen'') byl německý stát, který existoval v letech 1701 až 1918. Vzniklo povýšením [[Braniborské kurfiřtství|Braniborského kurfiřtství]] a [[Pruské vévodství|Pruského vévodství]] na království a stalo se vůdčí silou při [[sjednocení Německa]] v roce [[1871]]. Po celou dobu své existence bylo ovládáno dynastií [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. Ačkoliv formálně zaniklo až po [[první světová válka|první světové válce]], jeho jméno a instituce byly definitivně zrušeny až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] v roce [[1947]]. Prusko je historicky spojováno s militarismem, efektivní byrokracií a významným vlivem na evropské dějiny 18. a 19. století.

== 📜 Historie ==

=== 👑 Vznik království (1701) ===
Základy budoucího království položili [[Hohenzollernové]] spojením [[Braniborské kurfiřtství|Braniborského kurfiřtství]] a [[Pruské vévodství|Pruského vévodství]] pod jednu personální unii v roce [[1618]], čímž vznikl stát známý jako [[Braniborsko-Prusko]]. Během vlády "velkého kurfiřta" [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridricha Viléma]] (1640–1688) stát posílil svou armádu a centralizoval správu.

Jeho syn, kurfiřt [[Fridrich III. Braniborský]], využil politické situace během [[Válka o španělské dědictví|válek o španělské dědictví]] a získal od císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Leopold I. Habsburský|Leopolda I.]] souhlas s povýšením na krále. Podmínkou bylo, že titul se bude vázat na jeho území mimo Svatou říši římskou, tedy na Prusko. Dne [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se v [[Königsberg]]u korunoval jako '''[[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]]''', "král v Prusku" (''König in Preußen'').

=== militaristický stát (1713–1740) ===
Nástupce Fridricha I., jeho syn [[Fridrich Vilém I. Pruský|Fridrich Vilém I.]] (vládl 1713–1740), známý jako "král voják", se zaměřil na budování armády a státní pokladny. Zavedl přísnou disciplínu, úsporná opatření a reformoval daňový systém. Za jeho vlády se pruská armáda stala jednou z největších a nejlépe vycvičených v [[Evropa|Evropě]], přestože ji sám téměř nepoužil v boji. Vytvořil tak silný základ pro expanzivní politiku svého syna.

=== 🌟 Éra Fridricha Velikého (1740–1786) ===
[[Fridrich II. Veliký|Fridrich II. Veliký]] (vládl 1740–1786) byl představitelem [[osvícenský absolutismus|osvícenského absolutismu]], ale zároveň i agresivním vojenským stratégem. Krátce po nástupu na trůn napadl [[Habsburská monarchie|habsburské]] [[Slezsko]] a rozpoutal tak [[Války o rakouské dědictví]]. Během [[Sedmiletá válka|Sedmileté války]] (1756–1763) čelilo Prusko koalici {{Vlajka|Rakousko}} [[Rakousko|Rakouska]], {{Vlajka|Francie}} [[Francie|Francie]] a {{Vlajka|Ruské impérium}} [[Rusko|Ruska]], ale díky své vojenské genialitě a britské podpoře dokázalo Slezsko udržet.

V roce [[1772]] se Fridrich podílel na [[Dělení Polska|prvním dělení Polska]], čímž získal Západní Prusko a propojil tak své dosud oddělené braniborské a pruské državy. Tím se také jeho titul změnil z "krále v Prusku" na "krále pruského" (''König von Preußen'').

=== Napoleonské války a reformy (1797–1815) ===
Na konci 18. století se Prusko stalo jednou z hlavních evropských mocností. Během [[Francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a následných [[Napoleonské války|napoleonských válek]] však utrpělo drtivou porážku v [[Bitva u Jeny|bitvě u Jeny a Auerstedtu]] (1806) proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] armádě. [[Tylžský mír]] z roku [[1807]] znamenal pro Prusko ztrátu téměř poloviny území.

Tato katastrofa vedla k období hlubokých reforem (tzv. Pruské reformy), které iniciovali politici jako [[Karl vom Stein|baron vom Stein]] a [[Karl August von Hardenberg|von Hardenberg]] a vojenští velitelé [[Gerhard von Scharnhorst|Scharnhorst]] a [[August von Gneisenau|Gneisenau]]. Reformy modernizovaly armádu (zavedení branné povinnosti), státní správu, vzdělávání (založení [[Humboldtova univerzita|Berlínské univerzity]]) a zrušily nevolnictví. Posílené Prusko se následně významně podílelo na porážce Napoleona v [[Bitva u Lipska|bitvě u Lipska]] (1813) a [[Bitva u Waterloo|u Waterloo]] (1815).

=== 🇩🇪 Cesta ke sjednocení Německa (1815–1871) ===
Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce [[1815]] získalo Prusko významná území na západě, včetně [[Porýní]] a [[Vestfálsko|Vestfálska]], což z něj učinilo strážce proti Francii a posílilo jeho pozici v rámci [[Německý spolek|Německého spolku]].

V polovině 19. století sílil spor o dominanci v německy mluvících zemích mezi Pruskem a [[Rakouské císařství|Rakouským císařstvím]]. V roce [[1862]] se pruským ministerským předsedou stal [[Otto von Bismarck]], který se rozhodl sjednotit Německo "krví a železem". Pod jeho vedením Prusko zvítězilo ve třech klíčových válkách:
* **[[Dánsko-německá válka]]** (1864): Společně s Rakouskem proti {{Vlajka|Dánsko}} Dánsku o [[Šlesvicko-Holštýnsko]].
* **[[Prusko-rakouská válka]]** (1866): Drtivé vítězství v [[Bitva u Hradce Králové|bitvě u Hradce Králové]] znamenalo konec rakouského vlivu v Německu a vznik [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]] pod pruskou hegemonií.
* **[[Prusko-francouzská válka]]** (1870–1871): Vítězství nad {{Vlajka|Francie}} Francií vedlo k připojení jihoněmeckých států a [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] byl pruský král [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] ve [[Versailles (zámek)|Versailleském zrcadlovém sále]] prohlášen německým císařem.

=== 👑 Prusko v Německém císařství (1871–1918) ===
Po sjednocení se Pruské království stalo největším a nejvlivnějším státem nově vzniklého [[Německé císařství|Německého císařství]]. Pruský král byl zároveň německým císařem a pruský ministerský předseda obvykle i německým kancléřem. Prusko tvořilo zhruba dvě třetiny území i populace říše a jeho elity dominovaly v armádě i administrativě.

=== 📉 Zánik (1918–1947) ===
Porážka v [[první světová válka|první světové válce]] vedla k [[Listopadová revoluce|Listopadové revoluci]] v roce [[1918]], abdikaci císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] a konci monarchie. Prusko se stalo [[Svobodný stát Prusko|Svobodným státem Prusko]] v rámci [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. V roce [[1932]] byla jeho autonomie fakticky zrušena (tzv. ''Preußenschlag'') a po nástupu [[nacismus|nacistů]] k moci bylo plně začleněno do centralizovaného státu.

Po druhé světové válce rozhodla [[Spojenci|Spojenecká kontrolní rada]] zákonem č. 46 z [[25. únor|25. února]] [[1947]] o definitivním zrušení státu Prusko, který byl považován za "nositel militarismu a reakce v Německu". Jeho území bylo rozděleno mezi okupační zóny a později mezi spolkové země [[Německo|Německa]] a další státy ([[Polsko]], [[Sovětský svaz]]).

== 🌍 Geografie a územní vývoj ==
Jádrem Pruska byly [[Braniborsko]] s hlavním městem [[Berlín]]em a [[Východní Prusko]] s hlavním městem [[Königsberg]] (dnešní [[Kaliningrad]]). Během své existence se království masivně rozrostlo. Mezi nejdůležitější územní zisky patřily:
* **[[Slezsko]]**: Získáno od Rakouska ve válkách o rakouské dědictví (1740–1748).
* **Území z dělení Polska**: [[Západní Prusko]], [[Pomořansko]], [[Varšava]] a další oblasti (1772, 1793, 1795).
* **[[Porýní]] a [[Vestfálsko]]**: Získáno na Vídeňském kongresu (1815).
* **[[Šlesvicko-Holštýnsko]]**, **[[Hannoverské království]]**, **[[Hesenské kurfiřtství]]** a **[[Nasavské vévodství]]**: Anektováno po prusko-rakouské válce (1866).

V době svého největšího rozmachu v rámci Německého císařství sahalo Prusko od hranic s {{Vlajka|Francie}} Francií a {{Vlajka|Belgie}} Belgií na západě až po hranice s {{Vlajka|Ruské impérium}} Ruskem na východě.

== 🏛️ Státní zřízení a politika ==
Prusko bylo zpočátku [[absolutní monarchie]], kde měl král neomezenou moc. Po [[Revoluce v roce 1848|revoluci v roce 1848]] byla přijata ústava a stát se formálně stal [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. Moc krále však zůstala velmi silná, zejména v oblasti armády a zahraniční politiky.

=== Administrativa ===
Pruská byrokracie byla proslulá svou efektivitou, disciplínou a hierarchií. Byla založena na principu služby státu a byla klíčovým nástrojem pro správu rozsáhlého a různorodého území.

=== Armáda ===
Armáda hrála v pruském státě ústřední roli. Důstojnický sbor byl tvořen převážně šlechtou (tzv. [[Junkers]]) a armáda měla obrovský vliv na politiku i společnost. Pruský generální štáb, systém velení a vojenská doktrína se staly vzorem pro mnoho armád po celém světě.

== 💡 Věda, kultura a společnost ==
Ačkoliv je Prusko spojováno především s vojenstvím, bylo také významným centrem vědy a kultury.
* **Vzdělání**: Pruský vzdělávací systém, zejména po reformách [[Wilhelm von Humboldt|Wilhelma von Humboldta]], byl jedním z nejlepších na světě. Univerzity v [[Berlín]]ě, [[Königsberg]]u či [[Halle (Saale)|Halle]] patřily ke světové špičce.
* **Filozofie**: V Königsbergu působil jeden z největších filozofů novověku, [[Immanuel Kant]]. Prusko bylo také kolébkou německého idealismu ([[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]], [[Johann Gottlieb Fichte|Fichte]]).
* **Pruské ctnosti**: Společnost kladla důraz na hodnoty jako disciplína, pracovitost, poslušnost, skromnost a smysl pro povinnost.

== legado a odkaz ==
Odkaz Pruského království je komplexní a kontroverzní. Na jedné straně je vnímáno jako stát, který sjednotil Německo, modernizoval jeho správu a armádu a přispěl k rozvoji vědy a vzdělání. Na druhé straně je jeho dědictví spojováno s agresivním militarismem a autoritářstvím, které podle některých historiků přispělo k tragédiím 20. století.

== 🤔 Pro laiky ==
Představte si Prusko jako velmi ambiciózního a disciplinovaného studenta ve třídě plné menších německých států. Zpočátku nebylo největší ani nejbohatší, ale díky obrovské píli, skvělé organizaci a velmi silné armádě (kterou neváhalo použít) postupně všechny ostatní předčilo. Jeho "ředitel", kancléř Bismarck, nakonec donutil všechny ostatní státy, aby se spojily pod jeho vedením do jedné velké školy – Německého císařství. Prusko tak bylo motorem, který vytvořil moderní Německo, ale jeho přísné a vojenské metody zanechaly v historii složitý a často kritizovaný odkaz.

{{DEFAULTSORT:Pruske kralovstvi}}
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}
[[Kategorie:Zaniklé státy v Evropě]]
[[Kategorie:Dějiny Německa]]
[[Kategorie:Německé císařství]]
[[Kategorie:Hohenzollernové]]
[[Kategorie:Království]]
[[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1918]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 07:11
Řádek 48:		Řádek 48:

	V polovině 19. století sílil spor o dominanci v německy mluvících zemích mezi Pruskem a [[Rakouské císařství\|Rakouským císařstvím]]. V roce [[1862]] se pruským ministerským předsedou stal [[Otto von Bismarck]], který se rozhodl sjednotit Německo "krví a železem". Pod jeho vedením Prusko zvítězilo ve třech klíčových válkách:		V polovině 19. století sílil spor o dominanci v německy mluvících zemích mezi Pruskem a [[Rakouské císařství\|Rakouským císařstvím]]. V roce [[1862]] se pruským ministerským předsedou stal [[Otto von Bismarck]], který se rozhodl sjednotit Německo "krví a železem". Pod jeho vedením Prusko zvítězilo ve třech klíčových válkách:
	* [[Dánsko-německá válka]] (1864): Společně s Rakouskem proti {{Vlajka\|Dánsko}} Dánsku o [[Šlesvicko-Holštýnsko]].		* '''[[Dánsko-německá válka]]''' (1864): Společně s Rakouskem proti {{Vlajka\|Dánsko}} Dánsku o [[Šlesvicko-Holštýnsko]].
	* [[Prusko-rakouská válka]] (1866): Drtivé vítězství v [[Bitva u Hradce Králové\|bitvě u Hradce Králové]] znamenalo konec rakouského vlivu v Německu a vznik [[Severoněmecký spolek\|Severoněmeckého spolku]] pod pruskou hegemonií.		* '''[[Prusko-rakouská válka]]''' (1866): Drtivé vítězství v [[Bitva u Hradce Králové\|bitvě u Hradce Králové]] znamenalo konec rakouského vlivu v Německu a vznik [[Severoněmecký spolek\|Severoněmeckého spolku]] pod pruskou hegemonií.
	* [[Prusko-francouzská válka]] (1870–1871): Vítězství nad {{Vlajka\|Francie}} Francií vedlo k připojení jihoněmeckých států a [[18. leden\|18. ledna]] [[1871]] byl pruský král [[Vilém I. Pruský\|Vilém I.]] ve [[Versailles (zámek)\|Versailleském zrcadlovém sále]] prohlášen německým císařem.		* '''[[Prusko-francouzská válka]]''' (1870–1871): Vítězství nad {{Vlajka\|Francie}} Francií vedlo k připojení jihoněmeckých států a [[18. leden\|18. ledna]] [[1871]] byl pruský král [[Vilém I. Pruský\|Vilém I.]] ve [[Versailles (zámek)\|Versailleském zrcadlovém sále]] prohlášen německým císařem.

	=== 👑 Prusko v Německém císařství (1871–1918) ===		=== 👑 Prusko v Německém císařství (1871–1918) ===
Řádek 62:		Řádek 62:
	== 🌍 Geografie a územní vývoj ==		== 🌍 Geografie a územní vývoj ==
	Jádrem Pruska byly [[Braniborsko]] s hlavním městem [[Berlín]]em a [[Východní Prusko]] s hlavním městem [[Königsberg]] (dnešní [[Kaliningrad]]). Během své existence se království masivně rozrostlo. Mezi nejdůležitější územní zisky patřily:		Jádrem Pruska byly [[Braniborsko]] s hlavním městem [[Berlín]]em a [[Východní Prusko]] s hlavním městem [[Königsberg]] (dnešní [[Kaliningrad]]). Během své existence se království masivně rozrostlo. Mezi nejdůležitější územní zisky patřily:
	* [[Slezsko]]: Získáno od Rakouska ve válkách o rakouské dědictví (1740–1748).		* '''[[Slezsko]]''': Získáno od Rakouska ve válkách o rakouské dědictví (1740–1748).
	* Území z dělení Polska: [[Západní Prusko]], [[Pomořansko]], [[Varšava]] a další oblasti (1772, 1793, 1795).		* '''Území z dělení Polska''': [[Západní Prusko]], [[Pomořansko]], [[Varšava]] a další oblasti (1772, 1793, 1795).
	* [[Porýní]] a [[Vestfálsko]]: Získáno na Vídeňském kongresu (1815).		* '''[[Porýní]] a [[Vestfálsko]]''': Získáno na Vídeňském kongresu (1815).
	* [[Šlesvicko-Holštýnsko]], [[Hannoverské království]], [[Hesenské kurfiřtství]] a [[Nasavské vévodství]]: Anektováno po prusko-rakouské válce (1866).		* '''[[Šlesvicko-Holštýnsko]], [[Hannoverské království]], [[Hesenské kurfiřtství]] a [[Nasavské vévodství]]''': Anektováno po prusko-rakouské válce (1866).

	V době svého největšího rozmachu v rámci Německého císařství sahalo Prusko od hranic s {{Vlajka\|Francie}} Francií a {{Vlajka\|Belgie}} Belgií na západě až po hranice s {{Vlajka\|Ruské impérium}} Ruskem na východě.		V době svého největšího rozmachu v rámci Německého císařství sahalo Prusko od hranic s {{Vlajka\|Francie}} Francií a {{Vlajka\|Belgie}} Belgií na západě až po hranice s {{Vlajka\|Ruské impérium}} Ruskem na východě.
Řádek 80:		Řádek 80:
	== 💡 Věda, kultura a společnost ==		== 💡 Věda, kultura a společnost ==
	Ačkoliv je Prusko spojováno především s vojenstvím, bylo také významným centrem vědy a kultury.		Ačkoliv je Prusko spojováno především s vojenstvím, bylo také významným centrem vědy a kultury.
	* Vzdělání: Pruský vzdělávací systém, zejména po reformách [[Wilhelm von Humboldt\|Wilhelma von Humboldta]], byl jedním z nejlepších na světě. Univerzity v [[Berlín]]ě, [[Königsberg]]u či [[Halle (Saale)\|Halle]] patřily ke světové špičce.		* '''Vzdělání''': Pruský vzdělávací systém, zejména po reformách [[Wilhelm von Humboldt\|Wilhelma von Humboldta]], byl jedním z nejlepších na světě. Univerzity v [[Berlín]]ě, [[Königsberg]]u či [[Halle (Saale)\|Halle]] patřily ke světové špičce.
	* Filozofie: V Königsbergu působil jeden z největších filozofů novověku, [[Immanuel Kant]]. Prusko bylo také kolébkou německého idealismu ([[Georg Wilhelm Friedrich Hegel\|Hegel]], [[Johann Gottlieb Fichte\|Fichte]]).		* '''Filozofie''': V Königsbergu působil jeden z největších filozofů novověku, [[Immanuel Kant]]. Prusko bylo také kolébkou německého idealismu ([[Georg Wilhelm Friedrich Hegel\|Hegel]], [[Johann Gottlieb Fichte\|Fichte]]).
	* Pruské ctnosti: Společnost kladla důraz na hodnoty jako disciplína, pracovitost, poslušnost, skromnost a smysl pro povinnost.		* '''Pruské ctnosti''': Společnost kladla důraz na hodnoty jako disciplína, pracovitost, poslušnost, skromnost a smysl pro povinnost.

	== legado a odkaz ==		== legado a odkaz ==

Pruské království - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“