<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Propen</id>
	<title>Propen - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Propen"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Propen&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-21T12:03:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Propen&amp;diff=16723&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Propen&amp;diff=16723&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-21T06:00:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemická sloučenina&lt;br /&gt;
| název = Propen&lt;br /&gt;
| obrázek = Propylene-2D-dimensions.svg&lt;br /&gt;
| velikost obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek obrázku = Strukturní vzorec propenu&lt;br /&gt;
| systematický název = Propen&lt;br /&gt;
| triviální název = Propylen&lt;br /&gt;
| ostatní názvy = Methylethen; Methylethylen&lt;br /&gt;
| sumární vzorec = C₃H₆&lt;br /&gt;
| molární hmotnost = 42,08 g/mol&lt;br /&gt;
| vzhled = Bezbarvý plyn&lt;br /&gt;
| hustota = 1,81 kg/m³ (plyn, 15 °C)&lt;br /&gt;
| hustota kapaliny = 613,9 kg/m³ (kapalina)&lt;br /&gt;
| teplota tání = −185,2 °C&lt;br /&gt;
| teplota varu = −47,6 °C&lt;br /&gt;
| rozpustnost ve vodě = 0,61 g/l&lt;br /&gt;
| bod vzplanutí = −108 °C&lt;br /&gt;
| teplota samovznícení = 455 °C&lt;br /&gt;
| meze výbušnosti = 2,0–11,1 %&lt;br /&gt;
| registrační číslo CAS = 115-07-1&lt;br /&gt;
| RTECS = UC6740000&lt;br /&gt;
| PubChem = 8252&lt;br /&gt;
| UN číslo = 1077&lt;br /&gt;
| NFPA 704 = 4-1-1&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Propen&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, systematickým názvem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;propen&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a triviálně také &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;propylen&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, je [[nenasycený uhlovodík]] ze skupiny [[alken]]ů. Jeho chemický vzorec je C₃H₆. V molekule obsahuje jednu dvojnou vazbu mezi atomy [[uhlík]]u, což mu dodává vyšší reaktivitu ve srovnání s [[propan]]em. Za normálních podmínek je to bezbarvý, extrémně hořlavý plyn se slabým zápachem podobným [[ropa|ropě]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Propen je druhou nejvýznamnější základní surovinou v [[petrochemický průmysl|petrochemickém průmyslu]], hned po [[ethen]]u. Slouží jako základní stavební blok (monomer) pro výrobu široké škály chemikálií a [[plast]]ů, z nichž nejvýznamnější je [[polypropylen]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Propen byl poprvé identifikován a izolován v 19. století v rámci raného výzkumu složení plynů vznikajících při tepelném rozkladu organických látek. Jeho průmyslový význam však začal narůstat až ve 20. století s rozvojem polymerní chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovým milníkem byl objev katalyzátorů umožňujících řízenou [[polymerizace|polymerizaci]] propenu, zejména práce [[Karl Ziegler|Karla Zieglera]] a [[Giulio Natta|Giulia Natty]] v 50. letech 20. století. Jejich objev [[Ziegler-Nattův katalyzátor|Ziegler-Nattových katalyzátorů]] umožnil výrobu izotaktického [[polypropylen]]u, polymeru s uspořádanou strukturou a vynikajícími mechanickými vlastnostmi. Tento objev, za který oba vědci obdrželi v roce [[1963]] [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]], odstartoval masovou výrobu polypropylenu a proměnil propen v globální komoditu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Vlastnosti a struktura ==&lt;br /&gt;
=== 🔬 Fyzikální vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Propen je za standardních podmínek bezbarvý plyn, který je hustší než [[vzduch]]. Jeho bod varu je −47,6 °C, což umožňuje jeho snadné skladování a přepravu v kapalném stavu pod mírným tlakem. Je velmi málo rozpustný ve [[voda|vodě]], ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech, jako je [[ethanol]] nebo [[aceton]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧬 Chemická struktura a reaktivita ===&lt;br /&gt;
Molekula propenu se skládá ze tří atomů uhlíku a šesti atomů [[vodík]]u. Dva z uhlíkových atomů jsou spojeny dvojnou vazbou (C=C), zatímco třetí uhlík je součástí methylové skupiny (-CH₃). Uhlíky v dvojné vazbě mají [[hybridizace (chemie)|hybridizaci]] sp², což vede k planární geometrii této části molekuly s vazebnými úhly přibližně 120°. Uhlík methylové skupiny má hybridizaci sp³.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přítomnost dvojné vazby je klíčová pro reaktivitu propenu. Tato vazba, skládající se z jedné silné vazby sigma a jedné slabší vazby pí, je bohatá na elektrony a snadno vstupuje do [[adiční reakce|adičních reakcí]]. Typické reakce propenu zahrnují:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Polymerizace]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Nejdůležitější reakce, při které se molekuly propenu (monomery) spojují do dlouhých řetězců za vzniku [[polypropylen]]u.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hydrogenace]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Adicí vodíku na dvojnou vazbu za přítomnosti katalyzátoru (např. [[platina]], [[nikl]]) vzniká [[propan]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Halogenace]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Reakcí s [[halogen]]y, jako je [[chlor]] nebo [[brom]], dochází k adici na dvojnou vazbu za vzniku například 1,2-dichlorpropanu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hydrohalogenace]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Adice halogenovodíků (např. [[chlorovodík|HCl]] nebo [[bromovodík|HBr]]) probíhá podle [[Markovnikovovo pravidlo|Markovnikovova pravidla]], kdy se vodík váže na uhlík s více vodíky a halogen na uhlík s méně vodíky. Vzniká tak 2-chlorpropan.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hydratace]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Adice vody za kyselé katalýzy vede k tvorbě [[isopropanol]]u (propan-2-ol).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Oxidace]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V závislosti na podmínkách může vést k různým produktům, jako je [[propylenoxid]], [[akrolein]] nebo [[kyselina akrylová]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hydroformylace]] (Oxo proces)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Reakcí s [[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]] a vodíkem vznikají [[aldehyd]]y, především [[butyraldehyd]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Výroba ==&lt;br /&gt;
Propen se vyrábí výhradně z fosilních zdrojů, a to především dvěma hlavními cestami: parním krakováním a fluidním katalytickým krakováním. V posledních letech nabývá na významu i cílená výroba dehydrogenací propanu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔥 Parní krakování ===&lt;br /&gt;
Parní krakování je nejrozšířenější metodou výroby lehkých alkenů, jako je [[ethen]] a propen. Surovinou jsou [[uhlovodík]]y, jako je [[zemní plyn|kapalný zemní plyn]] (LPG), [[nafta]] nebo [[ethan]]. Surovina se smísí s vodní párou a na velmi krátkou dobu (zlomky sekundy) se zahřeje na vysokou teplotu (800–900 °C). Tím dojde k rozštěpení (krakování) velkých molekul uhlovodíků na menší, stabilnější molekuly, především alkeny. Propen je zde vedlejším produktem, přičemž hlavním produktem je obvykle ethen. Poměr produktů lze ovlivnit volbou suroviny a reakčních podmínek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🛢️ Fluidní katalytické krakování (FCC) ===&lt;br /&gt;
Tento proces je klíčovou součástí moderních [[ropná rafinerie|ropných rafinérií]]. Jeho primárním cílem je přeměna těžkých, méně hodnotných frakcí [[ropa|ropy]] (jako je plynový olej) na hodnotnější produkty, zejména [[benzín]]. Při tomto procesu, který probíhá za vysokých teplot a za přítomnosti katalyzátoru, vzniká jako významný vedlejší produkt také propen. Množství vyrobeného propenu z FCC jednotek celosvětově roste.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💨 Dehydrogenace propanu (PDH) ===&lt;br /&gt;
Na rozdíl od krakování, kde je propen vedlejším produktem, je dehydrogenace propanu (PDH) cílený proces (&amp;quot;on-purpose&amp;quot; technologie) zaměřený výhradně na výrobu propenu. Surovinou je [[propan]], který se za vysoké teploty a za přítomnosti katalyzátoru (obvykle na bázi [[platina|platiny]] nebo [[chrom]]u) zbavuje dvou atomů vodíku za vzniku propenu.&lt;br /&gt;
:C₃H₈ → C₃H₆ + H₂&lt;br /&gt;
Tato technologie zažívá rozmach zejména v oblastech s levným zdrojem propanu, například v [[Spojené státy americké|USA]] díky těžbě [[břidlicový plyn|břidlicového plynu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔄 Metateze olefinů ===&lt;br /&gt;
Technologie metateze umožňuje &amp;quot;přeskupování&amp;quot; dvojných vazeb mezi alkeny. Pro výrobu propenu se využívá reakce mezi [[ethen]]em a [[but-2-en]]em, při které vznikají dvě molekuly propenu. Tento proces slouží k flexibilnímu vyrovnávání poptávky a nabídky mezi různými alkeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Využití ==&lt;br /&gt;
Propen je základní stavební jednotkou pro obrovské množství produktů. Jeho globální spotřeba se pohybuje ve stovkách milionů tun ročně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  प्लास्टिक Polypropylen (PP) ===&lt;br /&gt;
Zdaleka největší část (přibližně dvě třetiny) celosvětové produkce propenu se spotřebuje na výrobu [[polypropylen]]u. Tento [[termoplast]] je díky své nízké hustotě, vysoké chemické odolnosti, dobrým mechanickým vlastnostem a snadné zpracovatelnosti jedním z nejpoužívanějších plastů na světě.&lt;br /&gt;
Použití polypropylenu zahrnuje:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Obaly:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pevné i flexibilní obaly na potraviny (kelímky, misky), uzávěry lahví, přepravky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Automobilový průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nárazníky, palubní desky, interiérové díly, bateriové boxy.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Textilní průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vlákna pro koberce, netkané textilie (např. pro jednorázové pleny nebo lékařské oděvy), lana.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Spotřební zboží:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Plastový nábytek, domácí spotřebiče, hračky, kufry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚗️ Ostatní chemikálie ===&lt;br /&gt;
Kromě polypropylenu slouží propen jako surovina pro výrobu řady dalších důležitých chemikálií:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Propylenoxid]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Druhé největší využití. Je meziproduktem pro výrobu [[propylenglykol]]u (používaného v nemrznoucích směsích a kosmetice) a [[polyuretan]]ů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Akrylonitril]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vyrábí se amoxidací propenu. Používá se k výrobě [[ABS]] a [[SAN]] plastů, akrylových vláken a [[nitrilový kaučuk|nitrilového kaučuku]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kumen]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vzniká alkylací [[benzen]]u propenem. Je téměř výhradně používán jako meziprodukt pro výrobu [[fenol]]u a [[aceton]]u.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Butyraldehyd]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vyrábí se hydroformylací propenu. Dále se zpracovává na [[butanol]]y a další [[plastifikátor]]y.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kyselina akrylová]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vyrábí se katalytickou oxidací propenu. Používá se pro výrobu superabsorpčních polymerů (v plenách), nátěrových hmot a lepidel.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Isopropanol]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (isopropylalkohol): Vyrábí se hydratací propenu. Je to běžné [[rozpouštědlo]] a dezinfekční prostředek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Bezpečnost a životní prostředí ==&lt;br /&gt;
=== 🔥 Bezpečnostní rizika ===&lt;br /&gt;
Propen je extrémně hořlavý plyn. Se vzduchem tvoří výbušné směsi v koncentračním rozmezí přibližně 2–11 %. Kapalný propen se rychle odpařuje a jeho páry jsou těžší než vzduch, mohou se tedy hromadit u země a šířit na velké vzdálenosti k zápalnému zdroji. Při manipulaci je nutné zabránit vzniku jisker a používat nejiskřící nářadí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při vysokých koncentracích působí propen jako jednoduché [[dusivý plyn|dusivé činidlo]] vytěsněním [[kyslík]]u ze vzduchu. Může mít také mírné narkotické účinky. Kontakt s kapalným propenem může způsobit vážné omrzliny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏞️ Dopady na životní prostředí ===&lt;br /&gt;
Propen je klasifikován jako [[těkavé organické látky|těkavá organická látka]] (VOC). V atmosféře reaguje s hydroxylovými radikály a podílí se na tvorbě přízemního [[ozon]]u (fotochemického [[smog]]u), zejména v městských a průmyslových oblastech. Jeho atmosférická životnost je však relativně krátká, obvykle méně než jeden den. Není považován za významný [[skleníkový plyn]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Vysvětlení pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si propen jako velmi specifickou a užitečnou kostičku [[LEGO]]. Sama o sobě je to jen neviditelný, hořlavý plyn, ale má jednu skvělou vlastnost: dá se snadno spojovat s dalšími stejnými kostičkami. Když jich chemici spojí tisíce dohromady v procesu zvaném [[polymerizace]], vytvoří dlouhý řetězec – a tím vznikne pevný a odolný materiál zvaný [[polypropylen]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto polypropylenu se pak vyrábí obrovské množství věcí, které denně používáte: kelímky od jogurtů, nárazníky aut, koberce, plastové zahradní židle, obaly na potraviny nebo vnitřky praček. Propen je tedy jedním z nejdůležitějších základních stavebních kamenů pro obrovskou část moderního světa plastů. Je to surovina, která se z [[ropa|ropy]] nebo [[zemní plyn|zemního plynu]] přeměňuje na výrobky každodenní potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Propen}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=21.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Alkeny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uhlovodíky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Plyny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Základní organické chemikálie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Monomery]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Petrochemické produkty]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>