Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Filozofie | Název = Poznání | Obrázek = Epistemology_concept.png | Popisek = Symbolické znázornění poznání. | Obor = Epistemologie, Filozofie mysli, Kognitivní věda, Psychologie | Podstata = Osvojené informace, znalosti, dovednosti a rozum získané skrze zkušenost, vzdělání nebo rozum | Související pojmy = Pravda, Víra (psychologie…“

2025-05-28T10:11:09Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Filozofie | Název = Poznání | Obrázek = Epistemology_concept.png | Popisek = Symbolické znázornění poznání. | Obor = Epistemologie, Filozofie mysli, Kognitivní věda, Psychologie | Podstata = Osvojené informace, znalosti, dovednosti a rozum získané skrze zkušenost, vzdělání nebo rozum | Související pojmy = Pravda, Víra (psychologie…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Filozofie
| Název = Poznání
| Obrázek = Epistemology_concept.png
| Popisek = Symbolické znázornění poznání.
| Obor = [[Epistemologie]], [[Filozofie mysli]], [[Kognitivní věda]], [[Psychologie]]
| Podstata = Osvojené [[informace]], [[znalosti]], [[dovednost|dovednosti]] a [[rozum]] získané skrze [[zkušenost|zkušenost]], [[vzdělání]] nebo [[rozum]]
| Související pojmy = [[Pravda]], [[Víra (psychologie)|Víra]], [[Ospravedlnění (epistemologie)|Ospravedlnění]], [[Skepticismus]], [[Vnímání]], [[Pochopení]], [[Znalost]]
| Osobnosti = [[Platón]], [[René Descartes]], [[John Locke]], [[David Hume]], [[Immanuel Kant]], [[Bertrand Russell]], [[Ludwig Wittgenstein]]
}}

'''Poznání''' je široký a komplexní pojem, který se v [[filozofie|filozofii]] a [[věda|vědě]] týká osvojení a porozumění [[informace|informacím]], [[znalosti|znalostem]], [[dovednost|dovednostem]] a [[rozum|rozumu]] získaným skrze [[zkušenost|zkušenost]], [[vzdělání]], [[rozum]] nebo [[introspekce|sebepozorování]]. V [[epistemologie|epistemologii]], což je odvětví [[filozofie]], které se poznáním zabývá, je poznání často definováno jako '''ospravedlněná pravdivá víra'''. To znamená, že abychom něco mohli považovat za poznání, musí být splněny tři podmínky:
1. Jedinec musí dané tvrzení '''věřit'''.
2. Dané tvrzení musí být '''pravdivé'''.
3. Jedinec musí mít pro svou víru '''ospravedlnění''' (dobré důvody, [[důkaz|důkazy]] nebo [[argumentace|argumenty]]).

---

== Typy poznání ==
Poznání lze rozdělit do několika kategorií:

* '''Propoziční poznání (vědění ''že'')''': Znalost faktů nebo výroků. Například „vím, že [[Země (planeta)|Země]] obíhá kolem [[Slunce]]“. Toto je nejčastěji studovaný typ poznání v [[epistemologie|epistemologii]].
* '''Procedurální poznání (vědění ''jak'')''': Znalost dovedností nebo schopností. Například „vím, jak [[jezdit na kole]]“ nebo „vím, jak [[hrát na klavír]]“. Nejde o deklarativní znalost, ale o praktickou dovednost.
* '''Seznámenostní poznání (vědění ''koho/co'')''': Znalost něčeho nebo někoho prostřednictvím přímé [[zkušenost|zkušenosti]] nebo [[seznámení]]. Například „znám [[Paříž]]“ (byl jsem tam) nebo „znám [[Jan Novák|Jana Nováka]]“.

---

== Zdroje poznání ==
Filozofie identifikuje několik hlavních zdrojů poznání:

* '''[[Empirismus]] (smyslová zkušenost)''': Poznání je získáváno prostřednictvím [[smysl|smyslů]] a [[pozorování]] [[svět|světa]]. Zastánci jako [[John Locke]] a [[David Hume]] tvrdili, že mysl je na počátku "tabula rasa" (nepopsaná deska) a veškeré poznání pochází ze [[zkušenost|zkušenosti]].
* '''[[Racionalismus]] (rozum)''': Poznání je primárně získáváno prostřednictvím [[rozum|rozumu]], [[logika|logického]] [[odvození (logika)|odvození]] a [[intuice]]. [[René Descartes]] je prominentním racionalistou, který se snažil poznání vybudovat na nezpochybnitelných [[axiom (filozofie)|axiomech]] rozumu.
* '''[[Svědectví]]''': Poznání získané od jiných lidí, ať už prostřednictvím [[komunikace]], [[vzdělání]], [[kniha|knih]] nebo [[média|médií]]. Většina našeho poznání je ve skutečnosti svědeckého charakteru.
* '''[[Introspekce]]''': Poznání o vlastních vnitřních [[mentální stav|mentálních stavech]], [[myšlenka|myšlenkách]], [[pocit|pocitech]] a [[emoce|emocích]].
* '''[[Paměť]]''': Udržování a [[uchovávání (informace)|uchovávání]] dříve získaného poznání.

---

== Teorie poznání (Epistemologie) ==
[[Epistemologie]] je základní odvětví [[filozofie]], které se zabývá:
* '''Povahou poznání''': Co to znamená něco poznat?
* '''Rozsahem poznání''': Co všechno můžeme poznat a co je za hranicemi našeho poznání?
* '''Omezení poznání''': Jaké jsou limity lidského poznání?
* '''Ospravedlněním poznání''': Jakými způsoby můžeme [[ospravedlnit (epistemologie)|ospravedlnit]] naše [[víra (psychologie)|víry]] jako pravdivé? (Např. [[fundacionalismus]], [[koherentismus]], [[reliabilismus]]).
* '''[[Skepticismus]]''': Filozofický směr, který zpochybňuje možnost jistého poznání. Zastánci skepticismu tvrdí, že nemůžeme mít jistotu o ničem, nebo že veškeré naše poznání je iluzorní.

---

== Poznání a pravda ==
Pravda je klíčovým prvkem definice poznání. Abyste něco poznali, musí to být pravda. Nicméně, co je [[pravda]], je samo o sobě komplexní filozofickou otázkou:
* '''[[Korespondenční teorie pravdy]]''': Pravda je shoda mezi výrokem a [[realita|realitou]].
* '''[[Koherenční teorie pravdy]]''': Pravda je konzistence výroku s ostatními [[pravda|pravdivými]] výroky v daném systému.
* '''[[Pragmatická teorie pravdy]]''': Pravda je to, co je užitečné nebo funguje v praxi.

---

== Poznání v kognitivní vědě a psychologii ==
V [[kognitivní věda|kognitivní vědě]] a [[psychologie|psychologii]] se poznání studuje z [[empirická věda|empirické]] a experimentální perspektivy. Zkoumá se, jak [[lidský mozek|mozek]] získává, zpracovává, ukládá a využívá [[informace]]. Zde se pozornost soustředí na [[učení]], [[paměť]], [[řešení problémů|řešení problémů]], [[jazyk]] a [[rozhodování|rozhodování]].

---

== Pro laiky ==
Představte si '''poznání''' jako něco, co víte a čemu věříte, že je to pravda, a navíc máte dobrý důvod tomu věřit. Není to jen "hádat" nebo "myslet si", ale mít to podložené.

Příklad:
* Když řeknete: "Vím, že [[sníh]] je bílý." – Toto je poznání, protože to vidíte (zkušenost), věříte tomu, že je to pravda, a můžete to ospravedlnit pozorováním.
* Když řeknete: "Vím, že [[Praha]] je hlavní město [[Česká republika|Česka]]." – Věříte tomu, je to pravda, a máte to ospravedlněné tím, že jste se to naučili ve [[škola|škole]] nebo jste si to ověřili.

Filozofové se ptají na takové otázky, jako:
* Jak vůbec něco poznáme? (Zkušeností? Rozumem? Od druhých?)
* Můžeme si být jistí, že to, co si myslíme, že víme, je opravdu pravda?
* Co když se pleteme?

Zkrátka, poznání je víc než jen víra; je to víra, která je správná a má pevné základy. Je to to, co nám pomáhá orientovat se ve [[svět|světě]] a činit [[rozhodnutí|rozhodnutí]].

---

== Odkazy ==
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozn%C3%A1n%C3%AD Wikipedia: Poznání]
* [https://plato.stanford.edu/entries/knowledge-justified-true-belief/ Stanford Encyclopedia of Philosophy: The Analysis of Knowledge (anglicky)]
* [https://www.britannica.com/topic/epistemology Britannica: epistemology (anglicky)]

---

== Kategorie ==
[[Kategorie:Epistemologie]]
[[Kategorie:Poznání]]
[[Kategorie:Filozofické koncepty]]
[[Kategorie:Kognitivní věda]]
[[Kategorie:Psychologie]]

Poznání - Historie editací