<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pol%C3%A1ci</id>
	<title>Poláci - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pol%C3%A1ci"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Pol%C3%A1ci&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T21:27:49Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Pol%C3%A1ci&amp;diff=13330&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (Poláci)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Pol%C3%A1ci&amp;diff=13330&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-09T03:31:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Poláci)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Národ&lt;br /&gt;
| název = Poláci&lt;br /&gt;
| populace = 37 967 732 (prosinec 2025)&lt;br /&gt;
| jazyk = [[Polština]]&lt;br /&gt;
| náboženství = Převážně [[Římskokatolická církev|římskokatolické křesťanství]] (více než 90 % obyvatel se hlásí ke katolické víře)&lt;br /&gt;
| etnické_skupiny = Poláci (cca 96,9 %), Slezané (cca 1,1 %), Kašubové (cca 0,2 %)&lt;br /&gt;
| sídelní_oblast = [[Polsko]], [[Německo]], [[Spojené království]], [[Spojené státy americké]], [[Francie]], [[Kanada]], [[Brazílie]], [[Austrálie]], [[Irsko]], [[Litva]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Česko]], [[Slovensko]]&lt;br /&gt;
| příbuzné_národy = [[Češi]], [[Slováci]], [[Lužičtí Srbové]], [[Kašubové]], [[Slezané]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Poláci&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (polsky &amp;#039;&amp;#039;Polacy&amp;#039;&amp;#039;) jsou západoslovanský národ, který tvoří většinu obyvatel [[Polsko|Polské republiky]]. Jsou charakterističtí svou [[polština|polštinou]], která patří do západoslovanské větve [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]], a převážně [[Římskokatolická církev|římskokatolickým]] vyznáním. Odhaduje se, že k prosinci 2025 žije v [[Polsko|Polsku]] přibližně 37,97 milionu [[obyvatel]]. Další miliony Poláků tvoří významnou [[polská diaspora|diasporu]] po celém světě, zejména v [[Spojené státy americké|USA]], [[Německo|Německu]] a [[Spojené království|Spojeném království]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Počátky [[historie Polska|polského státu]] sahají do 10. století, kdy se na území mezi řekami [[Odra (řeka)|Odrou]] a [[Visla|Vislou]] usadily [[Západní Slované|západní slovanské]] kmeny. Za faktického tvůrce polského státu je považován kníže [[Měšek I.|Měšek I.]] z [[Piastovci|dynastie Piastovců]], který v roce 966 přijal [[křesťanství]] a zemi christianizoval. Jeho syn [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslav I. Chrabrý]] získal v roce 1025 královskou korunu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Období vlády [[Jagellonci|Jagellonců]] ve 14. až 16. století přineslo blízké vztahy s [[Litevské velkoknížectví|Litevským velkoknížectvím]] a vyvrcholilo vznikem [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]] v roce 1569. Tento rozsáhlý stát zažil období prosperity a rozvoje [[renesance|renesanční kultury]], ale v polovině 17. století začal upadat v důsledku ničivých válek a vnitřních rozbrojů. V letech 1772, 1793 a 1795 si [[Ruské impérium|Rusko]], [[Pruské království|Prusko]] a [[Rakouské císařství|Rakousko]] rozdělily [[Polsko]] v rámci tzv. [[Dělení Polska|dělení Polska]], čímž stát zanikl z mapy [[Evropa|Evropy]] až do roku 1918.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po [[první světová válka|první světové válce]] a oslabení tří dělících mocností získalo [[Polsko]] v roce 1918 opět [[nezávislost]] jako [[Druhá Polská republika|Druhá Polská republika]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo [[Polsko]] okupováno [[nacistické Německo|Německem]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], což vedlo k obrovským lidským a materiálním ztrátám. Po válce se [[Polsko]] ocitlo v sovětské sféře vlivu a vznikla [[Polská lidová republika|Polská lidová republika]]. Pád [[komunismus|komunismu]] v roce 1989 zahájil novou éru demokratizace a hospodářského rozvoje, který vedl ke vstupu [[Polsko|Polska]] do [[NATO]] v roce 1999 a do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce 2004.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Geografie a demografie ==&lt;br /&gt;
K prosinci 2025 se odhaduje, že v [[Polsko|Polsku]] žije přibližně 37,97 milionu [[obyvatel]]. Střední věk Poláků se pohybuje kolem 42,5 let. Země se potýká s demografickou krizí způsobenou nízkou [[porodnost|porodností]] (asi 1,5 dítěte na ženu) a stárnutím populace. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených dětí byl nejnižší od konce druhé světové války.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Polsko]] je v současnosti jedním z národnostně nejvíce homogenních států v [[Evropa|Evropě]], kde Poláci tvoří drtivou většinu populace (cca 96,9 %). Mezi menšiny patří Slezané (cca 1,1 %) a Kašubové (cca 0,2 %), kteří jsou často vnímáni jako etnické skupiny v rámci širšího polského národa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗣️ Jazyk ==&lt;br /&gt;
Úředním jazykem v [[Polsko|Polsku]] je [[polština]] (polsky &amp;#039;&amp;#039;język polski&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;polszczyzna&amp;#039;&amp;#039;), která je také jedním z oficiálních jazyků [[Evropská unie|Evropské unie]]. Odhaduje se, že je mateřským jazykem pro přibližně 44 milionů lidí po celém světě. Polština patří do [[Západoslovanské jazyky|západoslovanské]] skupiny [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]], stejně jako [[čeština]] a [[slovenština]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Polská [[abeceda]] vychází z [[latinka|latinky]], ale obsahuje devět specifických písmen s [[diakritika|diakritickými znaménky]] (ą, ć, ę, ł, ń, ó, ś, ź, ż) a několik spřežek (např. sz, rz, ch). Na rozdíl od [[čeština|češtiny]] nemá [[polština]] dlouhé samohlásky a vyznačuje se nosovými samohláskami (ą, ę), které v ostatních příbuzných jazycích vymizely. Pravidla [[skloňování]] jsou velmi podobná [[čeština|češtině]], což usnadňuje porozumění mezi oběma národy. Na pomezí [[polština|polštiny]] a [[čeština|češtiny]] se na severovýchodě [[Česko|Česka]] v [[Těšínské Slezsko|Těšínském Slezsku]] používá [[těšínské nářečí|těšínské nářečí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⛪ Náboženství ==&lt;br /&gt;
[[Polsko]] je silně [[katolictví|katolickou]] zemí, kde se k [[Římskokatolická církev|římskokatolické víře]] hlásí více než 90 % [[obyvatel]]. [[Náboženské svátky]] hrají v životě Poláků velmi důležitou roli a jsou slaveny s velkou úctou a tradičními [[zvyky]]. Významná je úcta k [[Panna Maria|Panně Marii]], přičemž [[Jasna Góra]] v [[Čenstochová|Čenstochové]] s ikonou [[Černá Madona|Černé Madony]] je jedním z nejvýznamnějších [[poutní místo|poutních míst]] v [[Evropa|Evropě]]. Poláci také chovají hlubokou úctu k [[papež Jan Pavel II.|papeži Janu Pavlovi II.]], který byl polským rodákem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎭 Kultura a tradice ==&lt;br /&gt;
[[Polská kultura|Polská kultura]] je bohatým fenoménem, který je výsledkem mísení vlivů ze [[Západní Evropa|západoevropské]] a [[Východní Evropa|východní kultury]], s výrazným vlastním typem [[zvyky|zvyků]] a [[tradice|tradic]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejdůležitější [[státní svátky]] a [[náboženské svátky|náboženské slavnosti]] v [[Polsko|Polsku]] patří:&lt;br /&gt;
*   1. leden: [[Nový rok]] (Nowy Rok)&lt;br /&gt;
*   6. leden: [[Tři králové]] (Trzech Króli)&lt;br /&gt;
*   [[Velikonoční neděle]] a [[Velikonoční pondělí]] (Wielkanoc) – pohyblivé svátky. Na [[Velikonoční pondělí]] je oblíbeným zvykem [[Śmigus-dyngus|polévání vodou]], symbolizující očistu a nový život.&lt;br /&gt;
*   1. květen: [[Svátek práce]] (Święto Pracy)&lt;br /&gt;
*   3. květen: [[Den ústavy]] (Święto Konstytucji 3 Maja), připomínající přijetí [[Ústava 3. května 1791|Ústavy 3. května 1791]].&lt;br /&gt;
*   [[Letnice]] (Zielone Świątki) – pohyblivý svátek, padesát dní po Velikonocích.&lt;br /&gt;
*   [[Boží tělo]] (Boże Ciało) – pohyblivý svátek, šedesát dní po Velikonocích.&lt;br /&gt;
*   15. srpen: [[Nanebevzetí Panny Marie]] a [[Den polské armády|Den polské armády]] (Wniebowzięcie NMP, Święto Wojska Polskiego).&lt;br /&gt;
*   1. listopad: [[Svátek Všech svatých]] (Wszystkich Świętych).&lt;br /&gt;
*   11. listopad: [[Den nezávislosti (Polsko)|Den nezávislosti]] (Narodowe Święto Niepodległości), připomínající obnovení [[nezávislost|nezávislosti]] [[Polska]] v roce 1918.&lt;br /&gt;
*   25.–26. prosinec: [[Vánoce]] (Boże Narodzenie). [[Štědrý večer]] (Wigilia) je klíčovým momentem, kdy se rodiny scházejí u slavnostní večeře o dvanácti postních chodech a lámou [[oplatek]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti [[hudba|hudby]] jsou známé tradiční tance jako [[mazurka]] a [[polonéza]]. [[Polská literatura|Polská literatura]] dala světu takové velikány jako [[Adam Mickiewicz]], [[Henryk Sienkiewicz]] (nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny]]) a v moderní době [[Andrzej Sapkowski]]. Ve [[film|filmu]] se proslavili režiséři [[Andrzej Wajda]] a [[Roman Polanski]]. Mezi další významné osobnosti patří vědkyně [[Maria Skłodowska-Curie]] a hudební skladatel [[Fryderyk Chopin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🍽️ Kuchyně ==&lt;br /&gt;
[[Polská kuchyně|Polská kuchyně]] je vydatná a rozmanitá, ovlivněná [[kuchyně|kuchyněmi]] sousedních zemí i [[židovská kultura|židovskými]] a [[francouzská kultura|francouzskými]] vlivy. Základními surovinami jsou [[maso]], [[zelenina]], [[brambory]] a [[smetana]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi národní a nejznámější polská jídla patří:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Bigos]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – dušená směs různých druhů masa, [[kysané zelí|kysaného]] a čerstvého zelí, [[houby|hub]] a [[koření]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Żurek]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – kyselá polévka z žitného kvásku, často podávaná v chlebové misce s [[klobása|klobásou]] a [[vejce|vejcem]] natvrdo.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Pierogi]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – plněné taštičky z těsta s různými náplněmi, jako je [[kysané zelí|kysané zelí]], [[houby|houby]], [[tvaroh]] nebo [[maso]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další oblíbené pokrmy zahrnují [[Barszcz]] (červená řepná polévka), [[Flaki]] (dršťková polévka), [[Krupnik]] (ječmenná polévka) a [[Rosół]] (kuřecí vývar). Z příloh jsou populární [[Placki ziemniaczane]] (bramboráky). Mezi sladkosti patří [[Krówki]] (karamelové bonbóny), [[Sernik]] (tvarohový koláč) a [[Faworki]] (boží milosti). Z nápojů je v [[Polsko|Polsku]] tradiční [[vodka]] (např. [[Żubrówka]]) a [[pivo]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🤝‍🧑 Polská diaspora ==&lt;br /&gt;
V důsledku mnoha vystěhovaleckých vln od konce 19. století, ale i poválečných událostí, existuje významná [[polská diaspora]] po celém světě. Odhaduje se, že mimo [[Polsko|Polsko]] žije 5 až 10 milionů Poláků. Největší polské komunity se nacházejí v [[Spojené státy americké|USA]], [[Německo|Německu]], [[Spojené království|Spojeném království]], [[Litvě]], [[Bělorusku]], [[Ukrajině]], [[Kanadě]], [[Brazílii]], [[Austrálii]] a [[Izraeli]]. V [[Česko|Česku]] žije významná polská menšina, zejména v oblasti [[Těšínské Slezsko|Těšínského Slezska]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si Poláky jako naše severní sousedy, kteří jsou nám v mnohém podobní, ale mají i své jedinečné rysy. Jsou to [[Slované]], stejně jako [[Češi]] nebo [[Slováci]], a jejich jazyk, [[polština]], zní sice pro [[čeština|Čechy]] trochu legračně, ale je nám docela srozumitelný. Mají speciální písmenka s ocásky a čárkami a nemají dlouhé samohlásky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poláci jsou velmi věřící a většina z nich jsou [[katolíci]]. Proto jsou pro ně [[Vánoce]] a [[Velikonoce]] obrovské [[svátky]], plné starých [[tradice|tradic]], jako je dvanáctichodová [[štědrovečerní večeře]] nebo polévání vodou na [[Velikonoční pondělí]]. Mají rádi vydatná [[jídla]] – například [[Bigos]] (zelí s masem), [[Żurek]] (kyselá polévka) a [[Pierogi]] (plněné taštičky) jsou jejich národní speciality. Jsou to lidé s bohatou [[historie|historií]], která byla plná vzestupů a pádů, a která je formovala do dnešního silného a hrdého národa. Mnoho Poláků žije i v zahraničí, ale vždy si udržují silné pouto ke své domovině a [[kultura|kultuře]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*   [[https://www.polsko.travel/|Oficiální turistický portál Polska]]&lt;br /&gt;
*   [[https://www.gov.pl/web/poland-in-cz/|Polské velvyslanectví v České republice]]&lt;br /&gt;
*   [[https://europa.eu/european-union/about-eu/countries/member-countries/poland_cs|Polsko – profil země EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Polaci}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Národy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Slované]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Etnické skupiny v Evropě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Polsko]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>