Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Pokrok''' (také '''progres''') je pojem označující pohyb, vývoj nebo změnu směrem k lepšímu, dokonalejšímu, složitějšímu nebo žádoucnějšímu stavu. Jedná se o ústřední ideu západní civilizace, která předpokládá, že lidská společnost, vědění, technologie i morálka se v průběhu času neustále zdokonalují. Tato myšlenka, silně zpopularizovaná v období osvícenstvíhttps://www.br…“

2025-10-06T23:28:22Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Pokrok''' (také '''progres''') je pojem označující pohyb, vývoj nebo změnu směrem k lepšímu, dokonalejšímu, složitějšímu nebo žádoucnějšímu stavu. Jedná se o ústřední ideu západní civilizace, která předpokládá, že lidská společnost, vědění, technologie i morálka se v průběhu času neustále zdokonalují. Tato myšlenka, silně zpopularizovaná v období osvícenství<ref>https://www.br…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

'''Pokrok''' (také '''progres''') je pojem označující pohyb, vývoj nebo změnu směrem k lepšímu, dokonalejšímu, složitějšímu nebo žádoucnějšímu stavu. Jedná se o ústřední ideu západní civilizace, která předpokládá, že lidská společnost, vědění, technologie i morálka se v průběhu času neustále zdokonalují. Tato myšlenka, silně zpopularizovaná v období [[osvícenství]]<ref>https://www.britannica.com/topic/progress-philosophy</ref>, se stala jedním z hlavních motorů moderního světa, ačkoliv je také předmětem kritiky a pochybností. Definovat pokrok je obtížné, protože jeho vnímání závisí na hodnotovém systému jedince či společnosti.

{{Infobox Koncept
| název = Pokrok
| obrázek = The_Stages_of_Cruelty_Four_stages_by_William_Hogarth_1751.jpg
| popisek = William Hogarth – Čtyři stupně krutosti (1751). Víra v morální pokrok předpokládá, že se lidstvo od takovéto krutosti vzdaluje.
| klíčová myšlenka = Vývoj k lepšímu, dokonalejšímu nebo složitějšímu stavu v čase.
| klíčová éra = [[Osvícenství]]
| klíčoví myslitelé = [[John Locke]], [[Immanuel Kant]], [[Marquis de Condorcet]], [[Auguste Comte]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Karel Marx|Karl Marx]], [[Steven Pinker]]
| související koncepty = [[Vývoj]], [[Evoluce]], [[Modernizace]], [[Osvícenství]], [[Racionalismus]], [[Humanismus]]
| kritika = [[Postmodernismus]], [[Environmentální hnutí]], [[Konzervatismus]]
}}

== ⏳ Historie myšlenky pokroku ==
Představa, že se historie lineárně ubírá k lepšímu, není samozřejmá a v dějinách lidstva je poměrně nová.

=== Starověké a středověké vnímání ===
Ve starověkém Řecku a Římě převládala spíše cyklická představa dějin, tedy víra v neustálé opakování vzestupů a pádů civilizací<ref>https://www.newworldencyclopedia.org/entry/Philosophy_of_History</ref>. Mnozí myslitelé dokonce vnímali historii jako úpadek od minulého "zlatého věku". Středověké křesťanské myšlení vneslo do dějin směr a cíl (vykoupení), ale skutečný pozemský pokrok nebyl jeho hlavním tématem. Důraz byl kladen na posmrtný život, nikoliv na zlepšování světa<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Pokrok</ref>.

=== Zrod moderní myšlenky pokroku ===
Základy moderního pojetí pokroku byly položeny během [[renesance]] a [[vědecká revoluce|vědecké revoluce]]. Objevy [[Mikuláš Koperník|Koperníka]], [[Galileo Galilei|Galileiho]] a [[Isaac Newton|Newtona]] ukázaly, že lidský rozum dokáže odhalit zákony přírody a systematicky hromadit vědění. To vedlo k optimismu a víře ve schopnosti člověka ovládnout přírodu a zlepšit svůj osud.

Vrcholným obdobím pro myšlenku pokroku se stalo '''[[osvícenství]]''' v 18. století. Myslitelé jako Francouz [[Markýz de Condorcet|markýz de Condorcet]] nebo Němec [[Immanuel Kant]] tvrdili, že díky rozumu, vědě a vzdělání je pokrok lidstva neomezený a nevyhnutelný<ref>https://plato.stanford.edu/entries/progress/</ref>. Věřili, že lidstvo směřuje k odstranění pověr, tyranie a nevědomosti a k vytvoření spravedlivější, svobodnější a blahobytnější společnosti. Tato víra se stala hybnou silou Americké a Francouzské revoluce.

=== 19. a 20. století ===
V 19. století se myšlenka pokroku stala dominantní ideologií. [[Průmyslová revoluce]] přinesla hmatatelné důkazy v podobě železnic, parních strojů a telegrafu. Vznikly velké teorie pokroku, jako byl pozitivismus [[Auguste Comte|Augusta Comta]] nebo historický materialismus [[Karel Marx|Karla Marxe]], který viděl pokrok v nevyhnutelném směřování dějin ke komunismu. Traumatické události 20. století, zejména dvě světové války, holokaust a hrozba jaderného zničení, však touto optimistickou vírou hluboce otřásly<ref>https://www.britannica.com/topic/progress-philosophy/The-20th-century</ref>.

== ⚙️ Druhy pokroku ==
Pojem pokrok je možné rozdělit do několika vzájemně propojených, ale odlišných oblastí.

=== Technologický a vědecký pokrok ===
Toto je nejviditelnější a nejméně sporná forma pokroku. Jedná se o proces zdokonalování nástrojů, technologií a vědeckých poznatků, který vede k efektivnějšímu využívání zdrojů a řešení problémů. Projevuje se inovacemi, které zvyšují produktivitu práce a kvalitu života.
* '''Příklady:''' Rozvoj medicíny (vakcíny, antibiotika, transplantace), doprava (od parního stroje po letadla a kosmické lety), komunikace (od telegrafu po internet), energetika (využití elektřiny, jádra a obnovitelných zdrojů).

=== Sociální pokrok ===
Sociální pokrok označuje zdokonalování společenských struktur, institucí a norem. Je to proces, při kterém se společnost stává spravedlivější, svobodnější, tolerantnější a humánnější. Zahrnuje změny v oblasti lidských práv, politického uspořádání a mezilidských vztahů.
* '''Příklady:''' Zrušení otroctví a nevolnictví, zavedení všeobecného volebního práva (včetně žen), vznik demokratických států, kodifikace lidských práv, snížení násilí ve společnosti, destigmatizace menšin.

=== Ekonomický pokrok ===
Tento typ pokroku se týká růstu životní úrovně a materiálního blahobytu. Obvykle se měří pomocí ukazatelů jako hrubý domácí produkt (HDP), ale zahrnuje také faktory jako snížení chudoby, prodloužení střední délky života, zlepšení přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Kniha ''[[Pokrok a chudoba]]'' od Henryho George z roku 1879 se zabývala otázkou, proč chudoba doprovází ekonomický a technologický pokrok<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Pokrok_a_chudoba</ref>.

=== Morální pokrok ===
Morální pokrok je nejvíce diskutabilní a obtížně měřitelnou formou pokroku. Týká se vývoje etických norem a chování jednotlivců i společnosti. Zastánci této myšlenky tvrdí, že lidstvo se v průběhu dějin stává morálně lepším – méně krutým, tolerantnějším a soucitnějším. To se projevuje například v postupném rozšiřování "kruhu empatie" od vlastní rodiny a kmene na celé lidstvo a v poslední době i na zvířata.
* '''Příklady:''' Odklon od mučení a krutých trestů, mezinárodní humanitární právo, hnutí za práva zvířat, rostoucí odpor vůči válce jako legitimnímu nástroji politiky.

== 📊 Měření pokroku a jeho projevy ==
Zatímco myšlenka pokroku může být abstraktní, jeho projevy v některých oblastech lze měřit a doložit daty.

=== Problém měření: HDP a jeho alternativy ===
Tradičním a nejrozšířenějším měřítkem ekonomického pokroku je '''Hrubý domácí produkt (HDP)''' na obyvatele. Tento ukazatel měří celkovou tržní hodnotu zboží a služeb vyprodukovaných v zemi za určité období. Ačkoliv je užitečný pro srovnání ekonomické síly států, jako měřítko celkového pokroku a blahobytu čelí silné kritice<ref>https://www.investopedia.com/terms/g/gdp.asp</ref>:
* '''Nezohledňuje kvalitu života:''' HDP roste i při negativních jevech, jako jsou přírodní katastrofy (následné stavební práce), znečištění (náklady na jeho odstranění) nebo růst kriminality (výdaje na vězeňství).
* '''Ignoruje nerovnost:''' Vysoký průměrný HDP může skrývat obrovské příjmové rozdíly ve společnosti.
* '''Nezapočítává neplacenou práci:''' Práce v domácnosti, péče o děti nebo dobrovolnictví, které jsou pro společnost klíčové, do HDP nevstupují.
* '''Nehodnotí udržitelnost:''' Růst HDP může být dosažen na úkor drancování neobnovitelných zdrojů a ničení životního prostředí.

Z těchto důvodů vznikly alternativní indexy, které se snaží zachytit pokrok komplexněji. Nejznámější je '''[[Index lidského rozvoje]]''' (Human Development Index, HDI), který kromě HDP zohledňuje také '''očekávanou délku života''' a '''úroveň vzdělání'''<ref>https://hdr.undp.org/data-center/human-development-index#/indicies/HDI</ref>.

=== Projevy pokroku v datech ===
Navzdory debatám o definici pokroku, historická data z posledních dvou století ukazují v mnoha klíčových oblastech dramatické zlepšení lidského údělu.

==== ⚕️ Zdraví a dlouhověkost ====
* '''Střední délka života:''' Zatímco kolem roku 1900 byla celosvětová průměrná délka života při narození jen asi 31 let, do roku 2021 vzrostla na více než 71 let<ref>https://ourworldindata.org/life-expectancy</ref>. V nejvyspělejších zemích dnes přesahuje 80 let.
* '''Dětská úmrtnost:''' V roce 1800 umíralo celosvětově neuvěřitelných 43 % dětí před dosažením pátého roku života. Do roku 2020 klesl tento podíl na méně než 4 %<ref>https://ourworldindata.org/child-mortality</ref>. Tento pokrok je přičítán především vakcinaci, lepší hygieně, přístupu k čisté vodě a lékařské péči.

==== 💰 Blahobyt a chudoba ====
* '''Extrémní chudoba:''' Na počátku 19. století žilo téměř 90 % světové populace v extrémní chudobě (definované dnes jako život s méně než 2,15 USD na den). Do roku 2019 klesl tento podíl na přibližně 8,5 %<ref>https://ourworldindata.org/extreme-poverty</ref>. Ačkoliv stovky milionů lidí stále žijí v chudobě, jedná se o historicky bezprecedentní pokles.
* '''Růst příjmů:''' Průměrný reálný HDP na obyvatele (očištěný o inflaci) se od roku 1950 celosvětově zvýšil více než čtyřikrát<ref>https://ourworldindata.org/economic-growth</ref>, což znamená, že průměrný člověk má dnes k dispozici mnohem více zboží a služeb než v minulosti.

==== 🎓 Vzdělání a gramotnost ====
* '''Gramotnost:''' V roce 1820 umělo číst a psát jen asi 12 % světové populace. Dnes je to více než 86 %<ref>https://ourworldindata.org/literacy</ref>. Rozšíření základního vzdělání je jedním z největších úspěchů moderní doby.
* '''Přístup ke vzdělání:''' Počet dětí, které navštěvují základní školu, se dramaticky zvýšil, a to i v nejchudších zemích. Významně se také snížil rozdíl v přístupu ke vzdělání mezi chlapci a dívkami.

==== 🕊️ Mír a bezpečí ====
* '''Úmrtí ve válkách:''' Navzdory hrůzám světových válek ukazují data, že od roku 1945 počet úmrtí v mezistátních konfliktech dramaticky klesl. Éra po druhé světové válce je jednou z nejdelších period míru mezi velmocemi v zaznamenané historii<ref>https://ourworldindata.org/war-and-peace</ref>.
* '''Násilí:''' Míra vražd ve většině částí světa po staletí klesá. Dnes je mnohem méně pravděpodobné, že člověk zemře násilnou smrtí rukou jiného člověka, než kdykoliv v minulosti<ref>https://ourworldindata.org/homicides</ref>.
* '''Trest smrti:''' Zatímco v polovině 20. století byl trest smrti běžnou praxí, dnes jej drtivá většina zemí buď zrušila, nebo jej nevykonává<ref>https://www.amnesty.org/en/what-we-do/death-penalty/</ref>.

==== ⚖️ Svoboda a práva ====
* '''Demokracie:''' Na počátku 20. století bylo na světě jen několik málo demokratických států. Dnes žije více než polovina světové populace v nějaké formě demokracie<ref>https://ourworldindata.org/democracy</ref>.
* '''Lidská práva:''' Principy jako právo na život, svoboda projevu nebo rovnost před zákonem jsou, alespoň formálně, uznávány po celém světě. Významně se zlepšilo postavení žen a menšin, i když boj za plnou rovnost stále pokračuje. Příkladem je postupná dekriminalizace homosexuality – zatímco v roce 1960 byla trestná téměř ve všech zemích, dnes je legální ve většině států světa<ref>https://ourworldindata.org/lgbt-rights</ref>.

== ⚔️ Kritika a kontroverze ==
Navzdory hmatatelným úspěchům je myšlenka lineárního a nevyhnutelného pokroku předmětem silné kritiky z několika směrů.

=== 🌍 Environmentální náklady ===
Nejčastější a nejnaléhavější kritika se týká faktu, že technologický a ekonomický pokrok, zejména od průmyslové revoluce, byl dosažen na úkor životního prostředí<ref>https://www.un.org/en/academic-impact/sustainability-and-economic-progress-go-hand-hand</ref>.
* '''[[Změna klimatu]]''': Spalování fosilních paliv, které pohánělo průmyslový růst, vedlo k masivnímu uvolňování skleníkových plynů a globálnímu oteplování.
* '''Ztráta biodiverzity:''' Rozšiřování zemědělství, průmyslu a měst vedlo k ničení přirozených ekosystémů a masovému vymírání druhů.
* '''Vyčerpání zdrojů:''' Moderní společnost je závislá na neobnovitelných zdrojích, jejichž zásoby jsou konečné.
Kritici tvrdí, že model neustálého růstu je na planetě s omezenými zdroji neudržitelný a že pokrok, který ničí životní prostředí, je ve skutečnosti cestou ke katastrofě.

=== ☢️ Nová rizika a existenční hrozby ===
Vědecký pokrok nepřinesl jen benefity, ale také nové, dříve nepředstavitelné hrozby, které mohou ohrozit samotnou existenci lidstva.
* '''Jaderné zbraně:''' Schopnost zničit lidskou civilizaci během několika hodin je přímým produktem fyzikálního pokroku 20. století.
* '''Biotechnologie:''' Možnost vytvářet umělé viry nebo geneticky modifikovat organismy s sebou nese riziko zneužití nebo nechtěného úniku nebezpečných patogenů.
* '''[[Umělá inteligence]] (AI):''' Někteří vědci a filozofové varují před rizikem, že nekontrolovaná superinteligence by se mohla obrátit proti svým stvořitelům<ref>https://futureoflife.org/ai/introduction-to-ai-safety/</ref>.

=== 🤔 Zpochybnění morálního a sociálního pokroku ===
Zatímco data ukazují pokles násilí, události 20. a 21. století zpochybňují myšlenku nevyhnutelného morálního zlepšování. Holokaust, genocidy ve Rwandě či Kambodži nebo moderní terorismus ukazují, že vědecký pokrok nezabránil lidstvu v páchání extrémních krutostí.

Kritici také poukazují na negativní sociální dopady moderního života, jako je sociální atomizace (rozpad komunit), stres, úzkost a další psychické problémy, které mohou být odvrácenou stranou individualismu a materiálního blahobytu.

=== 📖 Postmoderní kritika ===
Postmoderní filozofové (např. [[Jean-François Lyotard]]) zpochybňují samotnou existenci "velkých příběhů" (metanarativů), mezi které patří i příběh o pokroku<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmoderna</ref>. Tvrdí, že pokrok není objektivní a univerzální zákon dějin, ale pouze příběh, který si západní civilizace vytvořila, aby ospravedlnila svou dominanci. Z jejich pohledu to, co Západ nazývá "pokrokem", může být pro jiné kultury formou útlaku, ničení tradic a vnucování cizích hodnot (např. kolonialismus prezentovaný jako civilizační mise).

== 💡 Pro laiky ==
=== Pokrok jako auto ===
Představte si pokrok jako jízdu autem.

* '''Výhody (cesta vpřed):''' Před vynálezem auta museli lidé chodit pěšky (žili v chudobě, nemoci, nevědomosti). Bylo to pomalé a namáhavé. Auto (technologický a sociální pokrok) nám umožnilo cestovat neuvěřitelně rychle a pohodlně. Díky němu se dostaneme na místa, o kterých se našim předkům ani nesnilo – do světa bez hladu, s moderní medicínou, vzděláním a právy. Z tohoto pohledu je auto jednoznačně úžasný vynález, který nás posunul vpřed.

* '''Nevýhody (vedlejší účinky):''' Provoz auta má ale i své stinné stránky.
* Z výfuku jdou zplodiny, které znečišťují vzduch ('''environmentální náklady''').
* Auto může havarovat a všechny zabít ('''existenční rizika''' jako jaderné zbraně).
* Potřebuje benzín, který jednou dojde ('''vyčerpání zdrojů''').
* A i když jedeme v pohodlném autě, můžeme uvíznout v dopravní zácpě, být ve stresu a cítit se osaměle ('''psychologické a sociální náklady''').

Myšlenka pokroku je tedy jako pohled na toto auto. Zastánci vidí hlavně tu úžasnou rychlost a pohodlí, které nás dostalo z bodu A do mnohem lepšího bodu B. Kritici naopak upozorňují na znečištěný vzduch, riziko havárie a ptají se, zda nám ta rychlá jízda skutečně přinesla štěstí a zda je vůbec udržitelná.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Pokrok}}
[[Kategorie:Filozofické koncepty]]
[[Kategorie:Sociologie]]
[[Kategorie:Dějiny idejí]]
[[Kategorie:Osvícenství]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Pokrok - Historie editací