<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pluto</id>
	<title>Pluto - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pluto"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Pluto&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-25T23:28:39Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Pluto&amp;diff=16804&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Pluto&amp;diff=16804&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-21T08:21:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Trpasličí planeta&lt;br /&gt;
| název = Pluto&lt;br /&gt;
| obrázek = Pluto in true color by New Horizons.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Snímek Pluta ve skutečných barvách, pořízený sondou [[New Horizons]] v červenci 2015. Jasně viditelná je světlá oblast ve tvaru srdce, neformálně nazývaná Tombaugh Regio.&lt;br /&gt;
| symbol = [[Soubor:Pluto symbol (IAU).svg|15px]]&lt;br /&gt;
| objevitel = [[Clyde Tombaugh]]&lt;br /&gt;
| datum_objevu = [[18. únor|18. února]] [[1930]]&lt;br /&gt;
| kategorie = [[Trpasličí planeta]], [[Plutoid]], [[Objekt Kuiperova pásu]]&lt;br /&gt;
| velká_poloosa = 5 906 380 000 km&lt;br /&gt;
| velká_poloosa_au = 39,482 AU&lt;br /&gt;
| perihélium = 4 436 820 000 km&lt;br /&gt;
| perihélium_au = 29,658 AU&lt;br /&gt;
| afélium = 7 375 930 000 km&lt;br /&gt;
| afélium_au = 49,305 AU&lt;br /&gt;
| excentricita = 0,248 8&lt;br /&gt;
| oběžná_doba = 90 560 dní (247,94 let)&lt;br /&gt;
| sklon_dráhy = 17,16°&lt;br /&gt;
| střední_průměr = 2 376,6 km&lt;br /&gt;
| hmotnost = 1,303 × 10&amp;lt;sup&amp;gt;22&amp;lt;/sup&amp;gt; kg&lt;br /&gt;
| hustota = 1,854 g/cm³&lt;br /&gt;
| doba_rotace = 6,387 pozemského dne (retrográdní)&lt;br /&gt;
| sklon_osy = 122,53°&lt;br /&gt;
| albedo = 0,49 – 0,66&lt;br /&gt;
| teplota_povrchu_min = 33 K (−240 °C)&lt;br /&gt;
| teplota_povrchu_střední = 44 K (−229 °C)&lt;br /&gt;
| atmosféra_složení = [[Dusík]] (N₂), [[Methan]] (CH₄), [[Oxid uhelnatý]] (CO)&lt;br /&gt;
| atmosféra_tlak = přibližně 1 Pa&lt;br /&gt;
| měsíce = 5 ([[Charon]], [[Styx]], [[Nix]], [[Kerberos]], [[Hydra]])&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pluto&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (symboly: [[Soubor:Pluto symbol (IAU).svg|15px]] a [[Soubor:Pluto symbol (NASA).svg|15px]]) je [[trpasličí planeta]] obíhající [[Slunce]] na vnějším okraji [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]], primárně v oblasti známé jako [[Kuiperův pás]]. Bylo objeveno v roce [[1930]] americkým astronomem [[Clyde Tombaugh|Clydem Tombaughem]] a po dobu 76 let bylo klasifikováno jako devátá [[planeta]]. V roce [[2006]] však [[Mezinárodní astronomická unie]] (IAU) nově definovala pojem &amp;quot;planeta&amp;quot;, v důsledku čehož byl Pluto přeřazen do nově vytvořené kategorie trpasličích planet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pluto je největším známým objektem v Kuiperově pásu podle průměru a druhým nejhmotnějším po trpasličí planetě [[Eris]]. Skládá se převážně z hornin a ledu. Jeho dráha je vysoce excentrická a skloněná vůči rovině ekliptiky, což způsobuje, že se periodicky dostává blíže ke Slunci než planeta [[Neptun]]. Pluto má pět známých měsíců, z nichž největší, [[Charon]], je tak masivní, že společné těžiště (barycentrum) soustavy Pluto-Charon leží mimo samotné Pluto. Díky tomu je tato soustava často považována za binární (dvojitou) trpasličí planetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V červenci [[2015]] proletěla kolem Pluta sonda [[NASA]] s názvem [[New Horizons]], která poskytla první a dosud jediné detailní snímky a data o tomto vzdáleném světě. Mise odhalila překvapivě komplexní a geologicky aktivní povrch s horami z vodního ledu, rozlehlými ledovými pláněmi a tenkou atmosférou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
=== 🔭 Hledání Planety X ===&lt;br /&gt;
Na konci 19. století vedly pozorované nesrovnalosti v oběžné dráze planety [[Uran]] k hypotéze, že za ní musí existovat další, dosud neobjevená planeta, která ji gravitačně ovlivňuje. Tyto výpočty vedly k objevu [[Neptun|Neptunu]] v roce [[1846]]. I po započtení vlivu Neptunu však přetrvávaly drobné odchylky v drahách Uranu i Neptunu, což vedlo k teorii o existenci dalšího velkého tělesa, tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Planety X&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejvýznamnějších zastánců této teorie byl [[Percival Lowell]], bohatý americký astronom, který založil [[Lowellova observatoř|Lowellovu observatoř]] ve Flagstaffu v [[Arizona|Arizoně]]. Lowell a jeho tým zahájili systematické fotografické pátrání po Planetě X v roce [[1906]], které však za jeho života nevedlo k úspěchu. Dnes víme, že tehdejší nesrovnalosti v drahách planet byly způsobeny nepřesným odhadem hmotnosti Neptunu a že žádná masivní Planeta X neexistuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌌 Objev ===&lt;br /&gt;
Po Lowellově smrti bylo pátrání na deset let přerušeno. V roce [[1929]] observatoř pověřila mladého, tehdy 23letého astronoma [[Clyde Tombaugh|Clyda Tombaugha]], aby v hledání pokračoval. Tombaugh používal metodu systematického fotografování noční oblohy v několikadenním intervalu. Následně porovnával fotografické desky pomocí zařízení zvaného [[blink komparátor]], které rychle střídalo obrazy a umožňovalo odhalit objekty, jež změnily svou polohu vůči hvězdnému pozadí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po téměř roce usilovné práce, [[18. únor]]a [[1930]], Tombaugh na deskách pořízených v lednu téhož roku objevil slabý objekt, který se pohyboval přesně tak, jak se u planety za drahou Neptunu očekávalo. Objev byl oficiálně oznámen [[13. březen|13. března]] [[1930]], v den 75. výročí narození Percivala Lowella.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jméno &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pluto&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, podle římského boha podsvětí, navrhla jedenáctiletá [[Venetia Burney]] z [[Oxford|Oxfordu]] v [[Anglie|Anglii]]. Jméno bylo vybráno mimo jiné proto, že jeho první dvě písmena (PL) odpovídala iniciálám Percivala Lowella.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🪐 Status planety a jeho ztráta ===&lt;br /&gt;
Pluto bylo od svého objevu považováno za devátou planetu Sluneční soustavy. Již brzy se však ukázalo, že je mnohem menší a lehčí, než se předpokládalo, a jeho hmotnost nestačí k vysvětlení odchylek v dráze Uranu. Po celou druhou polovinu 20. století zůstávalo záhadným a vzdáleným světem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na počátku 21. století začali astronomové objevovat v [[Kuiperův pás|Kuiperově pásu]] další velká tělesa. Zlom nastal v roce [[2005]] objevem objektu [[Eris]], který se ukázal být ještě o něco hmotnější než Pluto. Tento objev vyvolal debatu o tom, co vlastně definuje planetu. Pokud by Pluto zůstalo planetou, musela by se jí stát i Eris a potenciálně desítky dalších nově objevených těles.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato situace vedla [[Mezinárodní astronomická unie]] (IAU) k tomu, že na svém valném shromáždění v [[Praha|Praze]] v srpnu [[2006]] přijala oficiální definici planety. Podle této definice musí těleso splňovat tři podmínky:&lt;br /&gt;
# Obíhá kolem [[Slunce]].&lt;br /&gt;
# Má dostatečnou hmotnost, aby jej jeho vlastní [[gravitace]] zformovala do přibližně kulového tvaru.&lt;br /&gt;
# Vyčistilo okolí své dráhy od jiných těles.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pluto splňuje první dvě podmínky, ale třetí nikoli – jeho dráhu kříží mnoho dalších objektů Kuiperova pásu. Proto bylo Pluto reklasifikováno a zařazeno do nové kategorie &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;trpasličích planet&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zároveň se stalo prototypem pro podkategorii transneptunických trpasličích planet, nazývaných [[plutoidy]]. Toto rozhodnutí vyvolalo značné kontroverze jak ve vědecké komunitě, tak u veřejnosti, a debata o statusu Pluta v určité míře pokračuje dodnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🪐 Dráha a rotace ==&lt;br /&gt;
Dráha Pluta je ve srovnání s osmi planetami Sluneční soustavy velmi neobvyklá. Je silně [[excentricita|excentrická]] (výstředná), což znamená, že její tvar se výrazně liší od kružnice. V [[perihélium|perihéliu]] (nejbližším bodě ke Slunci) se Pluto nachází ve vzdálenosti 29,7 [[astronomická jednotka|AU]] od Slunce, zatímco v [[afélium|aféliu]] (nejvzdálenějším bodě) je to až 49,3 AU. To znamená, že se Pluto na část své dráhy dostává blíže ke Slunci než Neptun. Naposledy se tak stalo v letech [[1979]] až [[1999]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zvláštností je velký [[sklon dráhy]] (inklinace), který činí přibližně 17° vůči rovině [[ekliptika|ekliptiky]], v níž obíhá většina planet. Přestože se dráhy Pluta a Neptunu kříží, srážka těchto dvou těles je vyloučena díky stabilní [[orbitální rezonance|orbitální rezonanci]] 2:3. To znamená, že za dobu, kdy Neptun vykoná tři oběhy kolem Slunce, Pluto jich stihne přesně dva. Tato rezonance zajišťuje, že když se Pluto přiblíží k dráze Neptunu, Neptun je vždy na jiném místě své dráhy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rotace Pluta je také neobvyklá. Otočí se kolem své osy jednou za 6,39 pozemského dne a jeho rotace je [[retrográdní rotace|retrográdní]] (otáčí se opačným směrem než většina planet). Sklon jeho rotační osy je asi 122,5°, což znamená, že Pluto v podstatě &amp;quot;leží na boku&amp;quot;, podobně jako [[Uran]]. Tento extrémní sklon osy způsobuje na Plutu extrémní roční období; v určitých částech jeho oběhu je jeden z pólů trvale osvětlen, zatímco druhý je ponořen do desítky let trvající tmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Fyzikální vlastnosti ==&lt;br /&gt;
=== 🌍 Povrch ===&lt;br /&gt;
Díky misi [[New Horizons]] víme, že povrch Pluta je geologicky velmi rozmanitý a překvapivě mladý, což naznačuje probíhající geologickou aktivitu. Dominantním útvarem je obrovská světlá pláň ve tvaru srdce, neformálně pojmenovaná &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tombaugh Regio&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Její západní část, nazvaná &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sputnik Planitia&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, je rozlehlá pánev vyplněná převážně zmrzlým [[dusík]]em, [[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]] a [[methan]]em. Povrch této pláně je rozdělen do polygonálních buněk, což svědčí o pomalé konvekci (převalování) ledu, podobně jako v lávové lampě. Absence impaktních kráterů v této oblasti naznačuje, že její povrch je mladší než 100 milionů let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě ledových plání se na Plutu nacházejí i vysoké hory, z nichž některé dosahují výšky až 3 500 metrů (např. Tenzing Montes). Tyto hory jsou tvořeny pevným vodním ledem, který je při extrémně nízkých teplotách na Plutu tvrdý jako skála a je schopen unést takto masivní struktury. Naopak tmavé oblasti, jako je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Cthulhu Macula&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, jsou pravděpodobně pokryty komplexními organickými molekulami zvanými [[tholin]]y, které vznikají působením slunečního ultrafialového záření na methan v atmosféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧊 Vnitřní stavba ===&lt;br /&gt;
Předpokládá se, že Pluto má diferencovanou vnitřní stavbu. Pod ledovou kůrou by se měl nacházet:&lt;br /&gt;
*   Velké kamenné jádro o průměru přibližně 1 700 km (asi 70 % průměru Pluta).&lt;br /&gt;
*   Plášť tvořený převážně vodním ledem.&lt;br /&gt;
Některé modely naznačují, že mezi jádrem a ledovým pláštěm by se mohl nacházet oceán kapalné vody, udržovaný v tekutém stavu díky teplu z rozpadu radioaktivních prvků v jádře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💨 Atmosféra ===&lt;br /&gt;
Pluto má velmi tenkou a řídkou atmosféru, která se skládá hlavně z [[dusík]]u (N₂), s malým množstvím [[methan]]u (CH₄) a [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] (CO). Tyto plyny vznikají [[sublimace|sublimací]] ledů na povrchu Pluta, když je blíže ke Slunci. Tlak na povrchu je asi 100 000krát menší než na [[Země|Zemi]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Atmosféra Pluta je dynamická a mění se v závislosti na jeho vzdálenosti od Slunce. Když se Pluto vzdaluje od Slunce, předpokládá se, že většina jeho atmosféry zamrzá a dopadá zpět na povrch v podobě sněhu. Sonda New Horizons také objevila, že atmosféra je rozsáhlejší, než se čekalo, a skládá se z několika vrstev modravého oparu, tvořeného pravděpodobně [[tholin]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🛰️ Měsíce ==&lt;br /&gt;
Pluto má pět známých přirozených satelitů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Charon]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Objeven v roce [[1978]], je zdaleka největším měsícem Pluta. Jeho průměr je 1 212 km, což je více než polovina průměru Pluta. Charon je v [[vázaná rotace|vázané rotaci]] s Plutem, což znamená, že k němu natáčí stále stejnou stranu, a navíc je i Pluto vázáno k Charonu. Výsledkem je, že obě tělesa k sobě navzájem ukazují stále stejnou polokouli. Jejich společné těžiště leží mimo Pluto, proto se o nich často mluví jako o dvojité trpasličí planetě.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Nix]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hydra]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Dva menší měsíce objevené v roce [[2005]] pomocí [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]]. Mají nepravidelný tvar a jejich rotace je chaotická, pravděpodobně kvůli proměnlivému gravitačnímu poli soustavy Pluto-Charon.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kerberos]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Objeven v roce [[2011]]. Je to malý a tmavý měsíc.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Styx]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Objeven v roce [[2012]], je nejmenším a nejvnitřnějším známým měsícem Pluta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpokládá se, že celý systém měsíců vznikl v důsledku masivní srážky Pluta s jiným velkým tělesem v rané historii Sluneční soustavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🚀 Průzkum ==&lt;br /&gt;
Po desetiletí bylo Pluto zkoumáno pouze pomocí pozemských a orbitálních teleskopů, jako je [[Hubbleův vesmírný dalekohled]], které dokázaly odhalit jen základní rysy jeho povrchu a objevit menší měsíce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinou kosmickou sondou, která Pluto navštívila, je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[New Horizons]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; agentury [[NASA]]. Sonda odstartovala ze [[Země]] v lednu [[2006]], tedy ještě v době, kdy bylo Pluto považováno za planetu. Po devíti a půl letech cesty, během níž urazila téměř 5 miliard kilometrů, proletěla kolem Pluta a jeho měsíců [[14. červenec|14. července]] [[2015]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během krátkého průletu sonda shromáždila obrovské množství dat a pořídila detailní snímky s vysokým rozlišením. Odhalila geologickou aktivitu, komplexní atmosféru, rozmanitost povrchových útvarů a poskytla přesná měření velikosti a hustoty Pluta i Charonu. Data z mise New Horizons zcela změnila naše chápání tohoto vzdáleného světa a ukázala, že trpasličí planety mohou být stejně fascinující a komplexní jako velké planety.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Co je to trpasličí planeta?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Představte si pravidla pro to, co je &amp;quot;planeta&amp;quot;, jako klub s přísnými podmínkami. Pluto splnilo dvě ze tří: obíhá kolem Slunce a je kulaté. Ale nesplnilo třetí pravidlo: &amp;quot;uklidit&amp;quot; si svou dráhu od ostatních vesmírných těles. Na jeho dráze je spousta dalších ledových objektů. Proto bylo přeřazeno do &amp;quot;nižší ligy&amp;quot; zvané trpasličí planety. Je to stále velký a důležitý svět, jen nesplňuje všechna kritéria pro plnohodnotnou planetu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč je na Plutu taková zima?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pluto je extrémně daleko od Slunce, které je naším hlavním zdrojem tepla. Je asi 40krát dál od Slunce než Země. Sluneční světlo tam proto hřeje jen velmi slabě, asi jako svit Měsíce v úplňku na Zemi. Teploty na povrchu klesají až k -240 °C.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Co je to Kuiperův pás?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to obrovský prstenec ledových těles, který se nachází za drahou planety Neptun. Je to něco jako druhý pás asteroidů, ale mnohem větší a tvořený hlavně zmrzlými látkami jako voda, methan a amoniak. Pluto je nejznámějším obyvatelem tohoto pásu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jak vypadá povrch Pluta?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky sondě New Horizons víme, že je nečekaně pestrý. Najdeme tam obrovské pláně ze zmrzlého dusíku (vypadají jako srdce), vysoké hory z vodního ledu (který je tam tvrdý jako kámen) a tmavé oblasti pokryté načervenalou organickou hmotou. Některé části povrchu jsou velmi mladé, což znamená, že Pluto je stále geologicky aktivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Pluto}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=21.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Trpasličí planety]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Objekty Kuiperova pásu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Plutoidy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vesmírné objekty objevené v roce 1930]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sluneční soustava]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>