<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Planckova_konstanta</id>
	<title>Planckova konstanta - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Planckova_konstanta"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Planckova_konstanta&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-25T11:53:02Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Planckova_konstanta&amp;diff=24300&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Planckova_konstanta&amp;diff=24300&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:12:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:12&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l59&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🔬 Historická měření ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🔬 Historická měření ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Před rokem 2019 se hodnota &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039; určovala pomocí různých experimentů, mezi které patřily:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Před rokem 2019 se hodnota &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039; určovala pomocí různých experimentů, mezi které patřily:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Kibbleovy váhy (wattové váhy):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Tento vysoce přesný přístroj porovnává mechanickou a elektrickou energii a umožňuje stanovit &#039;&#039;h&#039;&#039; s velkou přesností. Právě tato metoda byla klíčová pro redefinici kilogramu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Kibbleovy váhy (wattové váhy):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Tento vysoce přesný přístroj porovnává mechanickou a elektrickou energii a umožňuje stanovit &#039;&#039;h&#039;&#039; s velkou přesností. Právě tato metoda byla klíčová pro redefinici kilogramu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Analýza fotoelektrického jevu:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Měřením energie elektronů uvolněných z kovu po osvícení světlem o známé frekvenci.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Analýza fotoelektrického jevu:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Měřením energie elektronů uvolněných z kovu po osvícení světlem o známé frekvenci.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Rentgenová krystalová denzitometrie (XRCD):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Přesné určení počtu atomů v dokonale kulové křemíkové kouli, což umožnilo propojit makroskopickou hmotnost s atomovými vlastnostmi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Rentgenová krystalová denzitometrie (XRCD):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Přesné určení počtu atomů v dokonale kulové křemíkové kouli, což umožnilo propojit makroskopickou hmotnost s atomovými vlastnostmi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ℏ Redukovaná Planckova konstanta ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ℏ Redukovaná Planckova konstanta ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l78&quot;&gt;Řádek 78:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 78:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💡 Aplikace a význam ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💡 Aplikace a význam ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Planckova konstanta je naprosto zásadní pro moderní vědu a techniku. Bez jejího pochopení by neexistovaly:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Planckova konstanta je naprosto zásadní pro moderní vědu a techniku. Bez jejího pochopení by neexistovaly:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Laser]]y:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Princip stimulované emise, na kterém jsou lasery založeny, je čistě kvantový jev.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Laser]]y:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Princip stimulované emise, na kterém jsou lasery založeny, je čistě kvantový jev.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Polovodič]]e a [[tranzistor]]y:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Celá moderní elektronika je postavena na kvantové teorii pevných látek, která vysvětluje chování elektronů v materiálech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Polovodič]]e a [[tranzistor]]y:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Celá moderní elektronika je postavena na kvantové teorii pevných látek, která vysvětluje chování elektronů v materiálech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Magnetická rezonance]] (MRI):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Využívá kvantové vlastnosti [[atomové jádro|atomových jader]] (spin) k zobrazování vnitřních orgánů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Magnetická rezonance]] (MRI):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Využívá kvantové vlastnosti [[atomové jádro|atomových jader]] (spin) k zobrazování vnitřních orgánů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Jaderná energetika]] a [[jaderná fyzika]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Popisuje stabilitu a rozpady atomových jader.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Jaderná energetika]] a [[jaderná fyzika]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Popisuje stabilitu a rozpady atomových jader.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Astrofyzika]] a [[kosmologie]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Pomáhá vysvětlit procesy probíhající uvnitř [[hvězda|hvězd]], vlastnosti [[neutronová hvězda|neutronových hvězd]] nebo jevy v raném vesmíru (např. [[Planckova délka]] a [[Planckův čas]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Astrofyzika]] a [[kosmologie]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Pomáhá vysvětlit procesy probíhající uvnitř [[hvězda|hvězd]], vlastnosti [[neutronová hvězda|neutronových hvězd]] nebo jevy v raném vesmíru (např. [[Planckova délka]] a [[Planckův čas]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Kvantová chemie]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Umožňuje pochopit a vypočítat strukturu [[molekula|molekul]] a povahu chemických vazeb.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Kvantová chemie]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Umožňuje pochopit a vypočítat strukturu [[molekula|molekul]] a povahu chemických vazeb.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🤔 Planckova konstanta pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🤔 Planckova konstanta pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Planckova_konstanta&amp;diff=15032&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Planckova_konstanta&amp;diff=15032&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-15T05:17:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Fyzikální konstanta&lt;br /&gt;
| název = Planckova konstanta&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| popisek = &lt;br /&gt;
| značka = &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| hodnota = 6,626 070 15 × 10⁻³⁴&lt;br /&gt;
| jednotka = [[Joule|J]]·[[sekunda|s]]&lt;br /&gt;
| další_jednotky = 4,135 667 696... × 10⁻¹⁵ [[elektronvolt|eV]]·s&lt;br /&gt;
| objevitel = [[Max Planck]]&lt;br /&gt;
| rok_objevu = 1900&lt;br /&gt;
| související = [[Redukovaná Planckova konstanta]] (ħ)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Planckova konstanta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (značka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je základní [[fyzikální konstanta]], která hraje ústřední roli v [[kvantová mechanika|kvantové mechanice]]. Popisuje, že [[energie]] je na mikroskopické úrovni vyzařována a pohlcována v diskrétních balíčcích, takzvaných [[kvantum|kvantech]]. Konstanta propojuje energii přenášenou jedním [[foton]]em s jeho [[elektromagnetické záření|elektromagnetickou]] [[frekvence|frekvencí]]. Je pojmenována po německém fyzikovi [[Max Planck|Maxi Planckovi]], který ji zavedl v roce [[1900]] ve své práci o [[záření absolutně černého tělesa]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od [[20. květen|20. května]] [[2019]] je hodnota Planckovy konstanty v [[Mezinárodní soustava jednotek|soustavě SI]] pevně definována a používá se k definici [[kilogram]]u. Její přesná hodnota je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;h = 6,626\ 070\ 15 \times 10^{-34}\ \mathrm{J \cdot s}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a objev ==&lt;br /&gt;
Na konci 19. století se [[fyzika|fyzikové]] potýkali s problémem vysvětlení spektra záření emitovaného ideálním tělesem, tzv. [[záření absolutně černého tělesa|absolutně černým tělesem]]. Klasické teorie, jako [[Rayleigh-Jeansův zákon]], předpovídaly, že by takové těleso mělo na krátkých vlnových délkách (v ultrafialové oblasti) vyzařovat nekonečné množství energie. Tento nesoulad mezi teorií a experimentem se stal známým jako [[ultrafialová katastrofa]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Max Planck]] se tímto problémem zabýval a v roce [[1900]] přišel s revoluční myšlenkou. Navrhl, že energie není vyzařována spojitě, ale v malých, nespojitých &amp;quot;balíčcích&amp;quot; neboli kvantech. Energii jednoho takového kvanta (&amp;#039;&amp;#039;E&amp;#039;&amp;#039;) spojil s frekvencí záření (&amp;#039;&amp;#039;ν&amp;#039;&amp;#039;, řecké písmeno ný) pomocí jednoduchého vztahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;E = h \nu&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kde &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039; byla nová konstanta, později pojmenovaná na jeho počest. Zavedením této kvantové hypotézy se Planckovi podařilo odvodit vzorec, který dokonale odpovídal experimentálním datům a vyřešil problém ultrafialové katastrofy. Tento okamžik je považován za zrod [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Planckova myšlenka byla zpočátku považována spíše za matematický trik než za popis skutečné fyzikální reality. To se změnilo v roce [[1905]], kdy [[Albert Einstein]] použil stejný koncept k vysvětlení [[fotoelektrický jev|fotoelektrického jevu]], za což později obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu]]. Einstein postuloval, že světlo samotné se skládá z částic (fotonů), jejichž energie je dána Planckovým vztahem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Fyzikální význam a definice ==&lt;br /&gt;
Planckova konstanta je fundamentálním kamenem našeho chápání světa na nejmenších škálách. Její existence odhaluje, že vesmír je v jádru &amp;quot;zrnitý&amp;quot; a ne spojitý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚛️ Kvantování energie ===&lt;br /&gt;
Hlavním důsledkem existence Planckovy konstanty je, že mnoho fyzikálních veličin je kvantováno – mohou nabývat pouze určitých diskrétních hodnot, nikoli jakýchkoli. Nejznámějším příkladem je energie [[elektron]]ů v [[atom]]u. Elektrony mohou existovat pouze na specifických energetických hladinách, a když přecházejí z jedné hladiny na druhou, vyzáří nebo pohltí [[foton]] s energií přesně odpovídající rozdílu těchto hladin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌊 Dualita částice a vlny ===&lt;br /&gt;
V roce [[1924]] přišel [[Louis de Broglie]] s hypotézou, že nejen světlo, ale všechny částice hmoty (jako elektrony) mají duální charakter – chovají se zároveň jako [[částice]] i jako [[vlnění]]. Vlnovou délku (&amp;#039;&amp;#039;λ&amp;#039;&amp;#039;) spojenou s částicí o [[hybnost]]i (&amp;#039;&amp;#039;p&amp;#039;&amp;#039;) vyjádřil pomocí Planckovy konstanty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\lambda = \frac{h}{p}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato myšlenka, známá jako [[dualita částice a vlny]], byla experimentálně potvrzena a stala se jedním z pilířů kvantové teorie. Ukazuje, že &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039; je univerzální konstanta propojující vlnové a částicové vlastnosti hmoty a energie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📏 Princip neurčitosti ===&lt;br /&gt;
[[Werner Heisenberg]] v roce [[1927]] formuloval svůj slavný [[princip neurčitosti]], který stanovuje základní omezení pro přesnost, s jakou můžeme současně znát určité páry fyzikálních veličin. Například pro polohu (&amp;#039;&amp;#039;Δx&amp;#039;&amp;#039;) a hybnost (&amp;#039;&amp;#039;Δp&amp;#039;&amp;#039;) částice platí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\Delta x \cdot \Delta p \ge \frac{\hbar}{2}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kde &amp;#039;&amp;#039;ħ&amp;#039;&amp;#039; je [[redukovaná Planckova konstanta]]. Tento princip není důsledkem nedokonalosti měřicích přístrojů, ale je to fundamentální vlastnost přírody, přímo vyplývající z kvantové povahy světa, kterou &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039; popisuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📐 Jednotka akce ===&lt;br /&gt;
Jednotkou Planckovy konstanty je [[Joule]]-sekunda (J·s), což je jednotka fyzikální veličiny zvané [[akce (fyzika)|akce]]. V tomto kontextu představuje &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039; nejmenší možné kvantum akce v přírodě. Jakýkoli fyzikální proces musí mít akci, která je celočíselným násobkem této fundamentální jednotky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔢 Hodnota a měření ==&lt;br /&gt;
=== 🌍 Redefinice SI v roce 2019 ===&lt;br /&gt;
Po desetiletích stále přesnějších experimentálních měření bylo rozhodnuto změnit definici základních jednotek soustavy SI. Od [[20. květen|20. května]] [[2019]] již není hodnota Planckovy konstanty experimentálně měřena, ale je definována jako přesná, neměnná hodnota. Tato definice byla následně použita k redefinici [[kilogram]]u. Dříve byl kilogram definován mezinárodním prototypem (válcem ze slitiny platiny a iridia uloženým ve [[Francie|Francii]]). Nová definice kilogramu je založena na pevné hodnotě Planckovy konstanty, což zajišťuje jeho dlouhodobou stabilitu a univerzální dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Historická měření ===&lt;br /&gt;
Před rokem 2019 se hodnota &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039; určovala pomocí různých experimentů, mezi které patřily:&lt;br /&gt;
*   **Kibbleovy váhy (wattové váhy):** Tento vysoce přesný přístroj porovnává mechanickou a elektrickou energii a umožňuje stanovit &amp;#039;&amp;#039;h&amp;#039;&amp;#039; s velkou přesností. Právě tato metoda byla klíčová pro redefinici kilogramu.&lt;br /&gt;
*   **Analýza fotoelektrického jevu:** Měřením energie elektronů uvolněných z kovu po osvícení světlem o známé frekvenci.&lt;br /&gt;
*   **Rentgenová krystalová denzitometrie (XRCD):** Přesné určení počtu atomů v dokonale kulové křemíkové kouli, což umožnilo propojit makroskopickou hmotnost s atomovými vlastnostmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ℏ Redukovaná Planckova konstanta ==&lt;br /&gt;
Ve fyzikálních rovnicích, zejména těch, které popisují rotační pohyb nebo vlnové jevy, se často vyskytuje Planckova konstanta dělená faktorem 2π. Pro zjednodušení zápisu byla zavedena &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;redukovaná Planckova konstanta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (nebo také &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Diracova konstanta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;), značená jako &amp;#039;&amp;#039;ħ&amp;#039;&amp;#039; (čte se &amp;quot;h s pruhem&amp;quot; nebo &amp;quot;h-bar&amp;quot;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je definována vztahem:&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\hbar = \frac{h}{2\pi}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Její hodnota je přibližně:&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\hbar \approx 1,054\ 571\ 817 \times 10^{-34}\ \mathrm{J \cdot s}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použití &amp;#039;&amp;#039;ħ&amp;#039;&amp;#039; zjednodušuje mnoho klíčových rovnic kvantové mechaniky, například [[Schrödingerova rovnice|Schrödingerovu rovnici]] nebo komutační relace. Vztah mezi energií a [[úhlová frekvence|úhlovou frekvencí]] (&amp;#039;&amp;#039;ω&amp;#039;&amp;#039; = 2π&amp;#039;&amp;#039;ν&amp;#039;&amp;#039;) pak má elegantní tvar:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;E = \hbar \omega&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Aplikace a význam ==&lt;br /&gt;
Planckova konstanta je naprosto zásadní pro moderní vědu a techniku. Bez jejího pochopení by neexistovaly:&lt;br /&gt;
*   **[[Laser]]y:** Princip stimulované emise, na kterém jsou lasery založeny, je čistě kvantový jev.&lt;br /&gt;
*   **[[Polovodič]]e a [[tranzistor]]y:** Celá moderní elektronika je postavena na kvantové teorii pevných látek, která vysvětluje chování elektronů v materiálech.&lt;br /&gt;
*   **[[Magnetická rezonance]] (MRI):** Využívá kvantové vlastnosti [[atomové jádro|atomových jader]] (spin) k zobrazování vnitřních orgánů.&lt;br /&gt;
*   **[[Jaderná energetika]] a [[jaderná fyzika]]:** Popisuje stabilitu a rozpady atomových jader.&lt;br /&gt;
*   **[[Astrofyzika]] a [[kosmologie]]:** Pomáhá vysvětlit procesy probíhající uvnitř [[hvězda|hvězd]], vlastnosti [[neutronová hvězda|neutronových hvězd]] nebo jevy v raném vesmíru (např. [[Planckova délka]] a [[Planckův čas]]).&lt;br /&gt;
*   **[[Kvantová chemie]]:** Umožňuje pochopit a vypočítat strukturu [[molekula|molekul]] a povahu chemických vazeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Planckova konstanta pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si, že peníze existují pouze v mincích, přičemž nejmenší možná mince má hodnotu 1 koruna. Nemůžete zaplatit ani dostat nazpět půl koruny nebo čtvrt koruny. Každá částka musí být celočíselným násobkem jedné koruny. V tomto světě je &amp;quot;1 koruna&amp;quot; kvantem peněz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Planckova konstanta funguje podobně, ale pro energii a další veličiny v mikrosvětě. Říká nám, že energie nemůže být přidávána nebo odebírána v libovolně malém množství, jako když plynule lijete vodu do sklenice. Místo toho je energie předávána v malých, přesně definovaných &amp;quot;balíčcích&amp;quot; – kvantech. Planckova konstanta určuje &amp;quot;velikost&amp;quot; těchto nejmenších možných energetických balíčků. Její hodnota je extrémně malá, a proto si v našem každodenním makroskopickém světě této &amp;quot;zrnitosti&amp;quot; energie vůbec nevšimneme a vše se nám zdá spojité. Na úrovni atomů a částic je však tento princip naprosto zásadní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Planckova konstanta}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzikální konstanty]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kvantová mechanika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Základní konstanty SI]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>