InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-12T17:34:19Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Budova
| název = Parthenón
| obrázek =
| popisek = Parthenón na athénské Akropoli
| místo = [[Akropolis (Athény)|Akropolis]], [[Athény]], {{Vlajka|Řecko}} [[Řecko]]
| architekt = [[Iktinos]], [[Kallikratés]]
| sochař = [[Feidiás]] (umělecký dohled)
| architektonický styl = [[Dórský řád]], [[Iónský řád]]
| typ = [[Chrám]]
| výstavba = 447–438 př. n. l. (chrám)<br>438–432 př. n. l. (výzdoba)
| materiál = [[Pentelský mramor]]
| délka = 69,5 m
| šířka = 30,9 m
| výška = 13,72 m (výška sloupů)
| památka UNESCO = Ano, od roku [[1987]] (jako součást Akropole)
}}

'''Parthenón''' (starořecky ''Παρθενών'') je nejvýznamnější a nejznámější [[chrám]] na [[Akropolis (Athény)|athénské Akropoli]] v [[Řecko|Řecku]]. Byl zasvěcen bohyni [[Athéna|Athéně]] Parthenos (Panenské), patronce města [[Athény]]. Jeho stavba probíhala v letech 447–438 př. n. l. pod vedením státníka [[Periklés|Perikla]] a je považován za vrcholný příklad [[klasická řecká architektura|klasické řecké architektury]] a [[dórský řád|dórského řádu]]. Parthenón je trvalým symbolem [[starověké Řecko|starověkého Řecka]], [[athénská demokracie|athénské demokracie]] a západní civilizace.

Chrám byl postaven jako náhrada za starší chrám Athény, tzv. Hekatompedon, který byl zničen [[Perská říše|Peršany]] v roce [[480 př. n. l.]]. Sloužil nejen jako náboženské centrum, ale také jako pokladnice [[Athénský námořní spolek|Athénského námořního spolku]]. Jeho bohatá sochařská výzdoba, na které se podílel slavný sochař [[Feidiás]], je považována za jeden z vrcholů řeckého umění.

Během své dlouhé historie byl Parthenón přeměněn na [[křesťanství|křesťanský]] [[kostel]], [[islám|islámskou]] [[mešita|mešitu]] a nakonec sloužil jako prachárna pro [[Osmanská říše|osmanskou]] armádu. V roce [[1687]], během obléhání Athén [[Benátská republika|Benátčany]], došlo k výbuchu uskladněného střelného prachu, který chrám těžce poškodil a způsobil jeho současný ruinový stav.

== 📜 Historie ==

=== 🏛️ Předchůdci a výstavba ===
První snahy o vybudování svatyně pro Athénu Parthenos na tomto místě začaly krátce po [[bitva u Marathónu|bitvě u Marathónu]] (cca [[490 př. n. l.]]) na masivním vápencovém základě. Tento tzv. "Starší Parthenón" byl ještě ve výstavbě, když Peršané v roce [[480 př. n. l.]] vyplenili Athény a stavbu zničili.

Po skončení [[řecko-perské války|řecko-perských válek]] zůstaly ruiny na Akropoli po více než 30 let jako připomínka barbarské perské invaze. Teprve v roce [[447 př. n. l.]], na vrcholu moci a vlivu Athén, inicioval státník [[Periklés]] ambiciózní stavební program, jehož klenotem se stal nový Parthenón. Stavba byla financována z pokladny [[Athénský námořní spolek|Athénského námořního spolku]], což vyvolalo kontroverze mezi athénskými spojenci.

Hlavními architekty byli [[Iktinos]] a [[Kallikratés]]. Celkový umělecký dohled nad projektem, včetně velkolepé sochařské výzdoby, měl na starosti [[Feidiás]], Periklův přítel a jeden z největších sochařů antiky. Samotná budova byla dokončena v rekordním čase v roce [[438 př. n. l.]], kdy byla do ní umístěna Feidiova monumentální socha Athény Parthenos. Práce na vnější sochařské výzdobě pokračovaly až do roku [[432 př. n. l.]].

=== ⛪ Přeměna na kostel ===
V 6. století n. l., po prosazení [[křesťanství]] jako státního náboženství v [[Byzantská říše|Byzantské říši]], byl Parthenón přeměněn na křesťanský kostel zasvěcený [[Panna Maria|Panně Marii]] (''Parthenos Maria''), známý jako ''Theotokos Atheniotissa''. Přeměna si vyžádala stavební úpravy: byl zazděn východní vchod a vytvořen nový vchod na západní straně. Vnitřní sloupy byly odstraněny a byla přidána [[apsida]]. Většina pohanské sochařské výzdoby byla buď odstraněna, nebo záměrně poškozena.

=== 🕌 Přeměna na mešitu ===
Po dobytí Athén [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] v polovině 15. století byl Parthenón přeměněn na [[mešita|mešitu]]. Tato změna byla relativně nenásilná. Křesťanský oltář a ikony byly odstraněny a na jihozápadním rohu budovy byl přistavěn [[minaret]]. Osmané obecně respektovali starověké památky a neprováděli systematickou destrukci, takže Parthenón zůstal z velké části architektonicky neporušený.

=== 💥 Zkáza v roce 1687 ===
Největší katastrofa v historii Parthenónu nastala během [[Velká turecká válka|Velké turecké války]]. V roce [[1687]] obléhala benátská armáda pod velením [[Francesco Morosini|Francesca Morosiniho]] osmanskou posádku v Athénách, která se opevnila na Akropoli. Turci využívali Parthenón jako skladiště střelného prachu v domnění, že křesťanští Benátčané nebudou střílet na budovu, která kdysi sloužila jako kostel.

Dne 26. září [[1687]] však dělostřelecká koule, vystřelená z pahorku Filopappos, prorazila střechu a zasáhla sklad munice. Následná exploze zničila centrální část budovy, vyvrátila 14 sloupů a způsobila rozsáhlé škody na sochařské výzdobě. Tato událost proměnila relativně zachovalý chrám v ruinu, jak ji známe dnes.

=== Elginovy mramory ===
Na počátku 19. století, kdy bylo [[Řecko]] stále pod osmanskou nadvládou, získal britský velvyslanec v [[Konstantinopol]]i, [[Thomas Bruce, 7. hrabě z Elginu|Lord Elgin]], povolení (''firman'') od sultána k odvezení "několika kusů kamene s nápisy nebo postavami" z Akropole. Elginův tým v letech 1801 až 1812 odstranil přibližně polovinu dochované sochařské výzdoby, včetně částí vlysu, metop a soch ze štítů. Tyto artefakty byly převezeny do [[Londýn]]a a v roce [[1816]] prodány britské vládě. Dnes jsou vystaveny v [[Britské muzeum|Britském muzeu]] a jsou známé jako [[Elginovy mramory]]. Řecká vláda od svého vzniku usiluje o jejich navrácení, což je předmětem dlouhodobého mezinárodního sporu.

=== 🏗️ Moderní rekonstrukce ===
Po vzniku nezávislého řeckého státu začaly první snahy o ochranu a restaurování památek na Akropoli. Systematický vědecký program obnovy Parthenónu byl zahájen v roce [[1975]]. Cílem je nejen stabilizovat ruiny, ale také napravit chyby předchozích, méně kvalifikovaných rekonstrukcí. Restaurátoři používají původní fragmenty, kde je to možné, a doplňují je novým pentelským mramorem z původního lomu. Jde o pečlivý a pomalý proces, který využívá nejmodernější technologie.

== 🏛️ Architektura ==
Parthenón je peripterální dórský chrám s osmi sloupy na kratších stranách a sedmnácti na delších stranách. Je postaven výhradně z pentelského mramoru, který je známý svou čistě bílou barvou a zlatavou patinou, kterou získává časem.

=== Dórský a iónský řád ===
Ačkoliv je Parthenón primárně dórský chrám, obsahuje několik prvků [[iónský řád|iónského řádu]]. Nejvýznamnějším je souvislý vlys, který obíhal vnitřní stěnu celly (''naos''), což je typický znak iónských chrámů. Dále čtyři iónské sloupy podpíraly střechu v zadní místnosti chrámu (''opisthodomos''), která sloužila jako pokladnice. Tato kombinace řádů symbolizovala vedoucí postavení Athén nad všemi [[Řekové|Řeky]], jak dórskými, tak iónskými.

=== Optické korekce ===
Architekti Parthenónu použili řadu důmyslných optických korekcí, aby dosáhli dojmu dokonalé geometrické přesnosti a vizuální harmonie. Tyto úpravy kompenzují optické iluze, které by jinak způsobily, že by se budova zdála pokřivená.
* '''Křivost stylobatu:''' Podlaha chrámu ([[stylobat]]) není dokonale rovná, ale mírně se zvedá směrem ke středu. Dlouhé vodorovné linie by se jinak lidskému oku jevily jako prohnuté dolů.
* '''Entasis sloupů:''' Sloupy nejsou rovné kužely, ale mají mírné vydutí ([[entasis]]) přibližně ve dvou pětinách výšky. To jim dodává dojem síly a pružnosti a zabraňuje iluzi, že se uprostřed zužují.
* '''Sklon sloupů:''' Vnější sloupy se mírně naklánějí dovnitř. Kdyby se jejich osy prodloužily vzhůru, setkaly by se ve výšce asi 1,5 km nad chrámem. To dodává budově pocit stability.
* '''Rohové sloupy:''' Rohové sloupy jsou o něco silnější než ostatní, protože jsou vidět proti obloze a opticky by vypadaly tenčí.

== 🎨 Sochařská výzdoba ==
Sochařská výzdoba Parthenónu, vytvořená pod Feidiovým dohledem, byla stejně důležitá jako samotná architektura a oslavovala velikost Athén a jejich patronky Athény.

=== Metopy ===
Na vnější straně chrámu, nad sloupy, bylo 92 [[metopa|metop]] (čtvercových desek) s reliéfy znázorňujícími mytologické bitvy. Každá strana chrámu měla jiné téma, symbolizující vítězství řádu a civilizace (vedené Athénami) nad chaosem a barbarstvím.
* '''Východ:''' [[Gigantomachie]] (boj bohů s Giganty)
* '''Západ:''' [[Amazonomachie]] (boj Řeků s Amazonkami)
* '''Jih:''' [[Kentauromachie]] (boj Lapithů s Kentaury)
* '''Sever:''' [[Trójská válka]]

=== Vlys ===
Vnitřní (iónský) [[vlys]] byl 160 metrů dlouhý a zobrazoval Panathénajskou slavnost, největší athénský festival konaný každé čtyři roky na počest bohyně Athény. Procesí znázorňuje jezdce, vozataje, hudebníky, obětní zvířata a athénské občany, jak směřují k Akropoli, aby předali bohyni nový [[peplos]] (roucho). Zobrazení běžných smrtelníků na chrámovém vlysu bylo v řeckém umění revoluční inovací.

=== Pedimenty (štítové sochy) ===
Sochy v trojúhelníkových štítech ([[pediment]]) na obou koncích chrámu zobrazovaly klíčové momenty z mýtů o Athéně.
* '''Východní pediment:''' Zrození Athény. Zobrazoval okamžik, kdy Athéna v plné zbroji vyskočila z hlavy svého otce [[Zeus|Dia]].
* '''Západní pediment:''' Spor Athény a [[Poseidón]]a o patronát nad [[Attika|Attikou]]. Athéna zvítězila, když darovala městu olivovník, zatímco Poseidón udeřil trojzubcem do skály a vytvořil pramen slané vody.

=== Socha Athény Parthenos ===
Uvnitř hlavní místnosti chrámu (''naos'') stála monumentální, přibližně 12 metrů vysoká socha Athény Parthenos, dílo samotného [[Feidiás|Feidia]]. Byla to [[chryselefantinová socha]], což znamená, že její jádro bylo dřevěné a povrch byl pokryt pláty ze [[zlato|zlata]] (oděv a zbroj) a [[slonovina|slonoviny]] (odhalené části těla). Socha se nedochovala a je známa pouze z popisů a římských kopií.

== 🏛️ Pro laiky ==
* '''Co je Parthenón?''' Je to starověký řecký chrám v [[Athény|Athénách]], postavený pro bohyni Athénu. Byl to nejen náboženský symbol, ale také pokladnice a ukázka moci a bohatství starověkých Athén. Dnes je to jedna z nejznámějších památek světa.
* '''Proč je v troskách?''' Není to jen stářím. Největší škodu utrpěl v roce [[1687]], kdy ho turecká armáda používala jako skladiště střelného prachu. Během bitvy byl zasažen dělovou koulí, která způsobila obrovský výbuch a zničila jeho střední část.
* '''Co jsou "optické korekce"?''' Jsou to chytré architektonické triky. Například podlaha a sloupy nejsou dokonale rovné, ale mírně zakřivené. Díky tomu se lidskému oku zdá celá stavba naprosto rovná a harmonická. Bez těchto úprav by vypadala prohnutě.
* '''Co jsou "Elginovy mramory"?''' Jsou to originální sochy a reliéfy, které na začátku 19. století odvezl z Parthenónu britský diplomat Lord Elgin. Dnes jsou v [[Britské muzeum|Britském muzeu]] v [[Londýn]]ě. [[Řecko]] je chce zpět, ale muzeum to odmítá, což je předmětem velkého sporu.

== 🌍 Význam a odkaz ==
Parthenón je považován za vrcholný úspěch klasické řecké civilizace. Jeho architektonická dokonalost, harmonické proporce a propracovaná sochařská výzdoba ovlivnily západní umění a architekturu na celá staletí. Stal se vzorem pro mnoho budov v období [[neoklasicismus|neoklasicismu]], včetně slavných vládních budov a muzeí po celém světě.

Jako symbol zrodu [[demokracie]], filozofie a západního myšlení je Parthenón jednou z nejvýznamnějších kulturních památek lidstva. V roce [[1987]] byl spolu s dalšími památkami na athénské Akropoli zapsán na Seznam světového dědictví [[UNESCO]].

{{DEFAULTSORT:Parthenon}}
{{Aktualizováno|datum=12.12.2025}}
[[Kategorie:Starověké řecké chrámy]]
[[Kategorie:Stavby v Athénách]]
[[Kategorie:Dórský řád]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Řecko)]]
[[Kategorie:Akropolis (Athény)]]
[[Kategorie:Stavby 5. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Zničené mešity]]
[[Kategorie:Zničené kostely]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Parthenón - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)