<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Parn%C3%AD_lokomotiva</id>
	<title>Parní lokomotiva - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Parn%C3%AD_lokomotiva"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Parn%C3%AD_lokomotiva&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-02T04:51:06Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Parn%C3%AD_lokomotiva&amp;diff=23994&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Parn%C3%AD_lokomotiva&amp;diff=23994&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:08:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:08&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l33&quot;&gt;Řádek 33:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 33:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;quot;Raketa&amp;quot; obsahovala několik klíčových inovací, které se staly standardem pro většinu následujících parních lokomotiv:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;quot;Raketa&amp;quot; obsahovala několik klíčových inovací, které se staly standardem pro většinu následujících parních lokomotiv:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Trubkový kotel:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Množství tenkých trubek procházejících vodním prostorem kotle dramaticky zvětšilo výhřevnou plochu a tím i schopnost rychle vyrábět páru.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Trubkový kotel:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Množství tenkých trubek procházejících vodním prostorem kotle dramaticky zvětšilo výhřevnou plochu a tím i schopnost rychle vyrábět páru.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Dýmnice s dyšnou:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Výfuková pára z válců byla vedena do komína, kde strhávala kouřové plyny a vytvářela umělý tah v topeništi, čímž se zintenzivnilo hoření.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Dýmnice s dyšnou:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Výfuková pára z válců byla vedena do komína, kde strhávala kouřové plyny a vytvářela umělý tah v topeništi, čímž se zintenzivnilo hoření.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Přímý pohon nápravy:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Válce byly umístěny šikmo a poháněly přímo hlavní hnací nápravu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Přímý pohon nápravy:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Válce byly umístěny šikmo a poháněly přímo hlavní hnací nápravu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Úspěch &amp;quot;Rakety&amp;quot; odstartoval &amp;quot;železniční horečku&amp;quot;. Během několika desetiletí byly [[železniční trať|železniční tratě]] postaveny po celé [[Velká Británie|Velké Británii]], [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]], což umožnilo rychlou a levnou přepravu zboží i osob a stalo se motorem dalšího průmyslového rozvoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Úspěch &amp;quot;Rakety&amp;quot; odstartoval &amp;quot;železniční horečku&amp;quot;. Během několika desetiletí byly [[železniční trať|železniční tratě]] postaveny po celé [[Velká Británie|Velké Británii]], [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]], což umožnilo rychlou a levnou přepravu zboží i osob a stalo se motorem dalšího průmyslového rozvoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Parn%C3%AD_lokomotiva&amp;diff=16800&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Parn%C3%AD_lokomotiva&amp;diff=16800&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-21T08:14:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Vynález&lt;br /&gt;
| název = Parní lokomotiva&lt;br /&gt;
| obrázek = LNER Class A4 4468 Mallard.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Lokomotiva [[LNER třída A4|třídy A4]] č. 4468 &amp;#039;&amp;#039;Mallard&amp;#039;&amp;#039;, držitelka světového rychlostního rekordu parních lokomotiv&lt;br /&gt;
| vynálezce = [[Richard Trevithick]] (první funkční kolejová)&lt;br /&gt;
| datum_vynálezu = [[21. únor]] [[1804]]&lt;br /&gt;
| místo_vynálezu = Pen-y-Darren, [[Wales]], [[Spojené království]]&lt;br /&gt;
| účel = Trakce (tah) vlaků na [[železnice|železnici]]&lt;br /&gt;
| předchůdce = [[Parní stroj]], stacionární parní stroje pro navíjení lan&lt;br /&gt;
| nástupce = [[Dieselová lokomotiva]], [[Elektrická lokomotiva]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Parní lokomotiva&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je typ [[kolejové vozidlo|kolejového vozidla]], které jako zdroj své [[trakce|trakční síly]] využívá [[parní stroj]]. Byla klíčovým vynálezem [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] a na více než jedno století dominantním prostředkem pozemní dopravy pro přepravu nákladů i osob. Princip jejího fungování spočívá ve spalování [[palivo|paliva]] (nejčastěji [[uhlí]], ale také [[dřevo]] nebo [[topný olej]]) v [[topeniště|topeništi]], čímž se v [[parní kotel|parním kotli]] ohřívá [[voda]] a mění se na vysokotlakou [[pára|páru]]. Tato pára je následně vedena do [[pístový parní stroj|pístového parního stroje]], kde její expanze vykonává mechanickou práci, která prostřednictvím [[ojnice|ojnic]] a [[klikový mechanismus|klikových mechanismů]] roztáčí [[kolo (stroj)|kola]] lokomotivy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Parní lokomotivy zásadně změnily [[obchod]], [[válka|válčení]] i společnost samotnou, umožnily rychlý rozvoj průmyslu a osidlování rozlehlých území. Jejich éra postupně skončila v polovině 20. století s nástupem efektivnějších a ekologičtějších [[dieselová lokomotiva|dieselových]] a [[elektrická lokomotiva|elektrických lokomotiv]]. Dnes jsou parní lokomotivy provozovány především pro nostalgické a turistické účely na historických a muzejních železnicích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Historie parní lokomotivy je neoddělitelně spjata s vývojem [[parní stroj|parního stroje]] a potřebou efektivní dopravy surovin, zejména uhlí, během průmyslové revoluce ve [[Spojené království|Spojeném království]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚙️ První pokusy a průkopníci ===&lt;br /&gt;
První myšlenky na využití parní síly k pohonu vozidel se objevily již v 17. století. [[Isaac Newton]] popsal teoretický princip reaktivního parního vozu. První funkční parní stroj, který mohl vykonávat práci, sestrojil [[Thomas Newcomen]] v roce [[1712]] pro čerpání vody z dolů. Zásadní vylepšení přinesl [[James Watt]] v 70. letech 18. století, když přidal oddělený [[kondenzátor (pára)|kondenzátor]], což dramaticky zvýšilo účinnost stroje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První skutečný samohybný parní vůz, známý jako &amp;#039;&amp;#039;fardier à vapeur&amp;#039;&amp;#039;, sestrojil francouzský vynálezce [[Nicolas-Joseph Cugnot]] v roce [[1769]]. Byl určen pro tažení děl, ale byl velmi těžký, pomalý a špatně ovladatelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🚂 Vznik železnice ===&lt;br /&gt;
Za skutečného otce parní lokomotivy je považován britský inženýr [[Richard Trevithick]]. V roce [[1801]] postavil silniční parovůz &amp;quot;Puffing Devil&amp;quot; a [[21. únor]]a [[1804]] předvedl první jízdu parní lokomotivy po kolejích v železárnách Pen-y-Darren ve [[Wales|Walesu]]. Jeho lokomotiva úspěšně utáhla vlak o hmotnosti 10 tun železa a 70 lidí na vzdálenost přibližně 16 km. Trevithickovy lokomotivy však byly příliš těžké pro tehdejší křehké litinové kolejnice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími významnými průkopníky byli [[Matthew Murray]] a [[John Blenkinsop]], kteří v roce [[1812]] postavili úspěšnou lokomotivu pro Middletonskou dráhu, jež využívala [[ozubnice|ozubené kolo]] pro lepší adhezi. [[William Hedley]] se svými lokomotivami &amp;quot;Puffing Billy&amp;quot; a &amp;quot;Wylam Dilly&amp;quot; (kolem roku [[1813]]) prokázal, že adheze mezi hladkými koly a hladkými kolejnicemi je pro běžný provoz dostatečná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇬🇧 &amp;quot;Raketa&amp;quot; a zlatý věk páry ===&lt;br /&gt;
Zlomovým okamžikem se staly [[Rainhillské zkoušky]] v říjnu [[1829]], soutěž vypsaná pro výběr lokomotivy pro nově budovanou trať [[Liverpool]]–[[Manchester]]. Vítězem se stala lokomotiva &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Rocket (lokomotiva)|Rocket]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Raketa), kterou zkonstruovali [[George Stephenson]] a jeho syn [[Robert Stephenson]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Raketa&amp;quot; obsahovala několik klíčových inovací, které se staly standardem pro většinu následujících parních lokomotiv:&lt;br /&gt;
*   **Trubkový kotel:** Množství tenkých trubek procházejících vodním prostorem kotle dramaticky zvětšilo výhřevnou plochu a tím i schopnost rychle vyrábět páru.&lt;br /&gt;
*   **Dýmnice s dyšnou:** Výfuková pára z válců byla vedena do komína, kde strhávala kouřové plyny a vytvářela umělý tah v topeništi, čímž se zintenzivnilo hoření.&lt;br /&gt;
*   **Přímý pohon nápravy:** Válce byly umístěny šikmo a poháněly přímo hlavní hnací nápravu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úspěch &amp;quot;Rakety&amp;quot; odstartoval &amp;quot;železniční horečku&amp;quot;. Během několika desetiletí byly [[železniční trať|železniční tratě]] postaveny po celé [[Velká Británie|Velké Británii]], [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]], což umožnilo rychlou a levnou přepravu zboží i osob a stalo se motorem dalšího průmyslového rozvoje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 巔️ Vrchol a úpadek ===&lt;br /&gt;
Vývoj parních lokomotiv pokračoval po celé 19. a v první polovině 20. století. Zvyšoval se jejich výkon, rychlost i účinnost. Mezi hlavní vylepšení patřilo zavedení [[přehřívač páry|přehřívačů páry]] (zvyšovaly teplotu páry a tím i účinnost stroje), používání dokonalejších [[ventilový rozvod|ventilových rozvodů]] (např. Walschaertsův/Heusingerův) a konstrukce [[sdružený parní stroj|sdružených (kompoundních) lokomotiv]], kde pára expandovala ve dvou nebo více stupních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zvládnutí těžkých nákladů a horských tratí byly vyvinuty [[článková lokomotiva|článkové lokomotivy]], jako například typy [[Malletova lokomotiva|Mallet]], [[Garrattova lokomotiva|Garratt]] nebo [[Fairlieho lokomotiva|Fairlie]], které měly více samostatných parních strojů a pojezdů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrcholu dosáhly parní lokomotivy ve 30. a 40. letech 20. století. Příkladem mohou být britské rychlíkové lokomotivy třídy [[LNER třída A4|A4]] (včetně rekordní &amp;#039;&amp;#039;Mallard&amp;#039;&amp;#039;), německé unifikované řady (např. [[DRG řada 01|01]]) nebo obří americké nákladní lokomotivy jako [[Union Pacific Big Boy|Union Pacific &amp;quot;Big Boy&amp;quot;]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] začal rychlý úpadek parní trakce. [[Dieselová lokomotiva|Dieselové]] a [[elektrická lokomotiva|elektrické lokomotivy]] nabízely vyšší účinnost, nižší provozní náklady, snazší obsluhu a menší dopad na [[životní prostředí]]. Pravidelný parní provoz byl ve většině vyspělých zemí ukončen v 60. a 70. letech 20. století. V některých zemích, jako je [[Čína]] nebo [[Indie]], se parní lokomotivy udržely v provozu déle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇨🇿 Parní provoz v českých zemích ===&lt;br /&gt;
První železnicí na území dnešního [[Česko|Česka]] byla [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince]], zprovozněná v roce [[1828]]. První parní lokomotiva dorazila na Moravu v roce [[1837]] na stavbu [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]]. Pravidelný provoz byl zahájen v roce [[1839]] na trati [[Vídeň]]–[[Břeclav]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnými výrobci parních lokomotiv v českých zemích byly firmy jako [[ČKD]] (dříve První českomoravská továrna na stroje) a [[Škoda Plzeň|Škodovy závody]] v [[Plzeň|Plzni]]. Tyto továrny vyrobily tisíce lokomotiv nejen pro [[Československé státní dráhy]], ale i na export. Mezi legendární československé konstrukce patří například rychlíkové lokomotivy řady [[Lokomotiva 498.0|498.0 &amp;quot;Albatros&amp;quot;]] a [[Lokomotiva 498.1|498.1 &amp;quot;Albatros jednička&amp;quot;]], nebo nákladní lokomotivy řady [[Lokomotiva 556.0|556.0 &amp;quot;Štokr&amp;quot;]]. Pravidelný parní provoz u ČSD byl oficiálně ukončen v roce [[1980]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🛠️ Konstrukce a princip fungování ==&lt;br /&gt;
Parní lokomotiva je komplexní stroj skládající se z několika hlavních částí, které spolupracují na přeměně tepelné energie paliva na mechanickou práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔥 Parní kotel ===&lt;br /&gt;
Srdcem lokomotivy je [[parní kotel]], v podstatě velká tlaková nádoba naplněná vodou. Skládá se z:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Topeniště (skříňový kotel):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Místo, kde se spaluje palivo. Je obklopeno vodním prostorem, aby se co nejvíce tepla předalo vodě.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ležatý kotel:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Válcová část spojující topeniště s dýmnicí. Prochází jím velké množství kouřových trubek (kouřovodů) a žárových trubek (žárovnic), kterými proudí horké spaliny z topeniště a dále ohřívají vodu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Parní dóm (dóm):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nástavba na vrcholu kotle, kde se shromažďuje pára. Odběr páry z nejvyššího místa snižuje riziko strhávání kapek vody do parního stroje.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dýmnice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přední část kotle, kde se shromažďují spaliny před odchodem do komína. Zde je také umístěna dyšna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💨 Parní stroj ===&lt;br /&gt;
Parní stroj je mechanismus, který přeměňuje tlakovou energii páry na pohyb.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Válce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Obvykle dva (nebo více) válce umístěné po stranách lokomotivy. Do nich je přiváděna pára z kotle.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Písty:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pohybují se ve válcích tam a zpět pod tlakem páry.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šoupátková komora a šoupátko:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Systém, který řídí vstup čerstvé páry do válce a odvod použité (výfukové) páry.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ventilový rozvod:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Složitý mechanismus pák a táhel (např. [[Heusingerův rozvod|Heusingerův]] nebo [[Stephensonův rozvod|Stephensonův]]), který ovládá pohyb šoupátka. Umožňuje nejen jízdu vpřed a vzad, ale také regulaci výkonu změnou &amp;quot;plnění&amp;quot; válce párou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚙️ Přenos síly a pojezd ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pístnice, křižák a ojnice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tyto součásti převádějí přímočarý pohyb pístu na rotační pohyb kol.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hnací a spřažená dvojkolí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hnací dvojkolí je přímo spojeno s ojnicí. Spřažená dvojkolí jsou s ním propojena [[spojnice (železnice)|spojnicemi]], aby se trakční síla rozložila na více náprav a zvýšila se [[adheze]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rám:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pevná nosná konstrukce, na které je usazen kotel, parní stroj a která nese nápravy prostřednictvím [[odpružení]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Běžná a vodicí dvojkolí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nehnaná kola umístěná na začátku nebo na konci lokomotivy, která pomáhají vést lokomotivu v obloucích a rozkládat její hmotnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💧 Tendr a pomocná zařízení ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tendr:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zvláštní vůz trvale spojený s lokomotivou, který veze zásoby paliva (uhlí) a vody. Lokomotivy bez tendru, které si zásoby vezou přímo na svém rámu, se nazývají [[tendrová lokomotiva|tendrové lokomotivy]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Napaječe (Injektory):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zařízení, která pomocí proudu páry dopravují vodu z tendru nebo nádrží do kotle proti jeho vnitřnímu tlaku.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Brzdy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Starší lokomotivy měly parní brzdu, později se standardem stala [[samočinná tlaková brzda|průběžná tlaková (vzduchová) brzda]] pro celý vlak.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pískovací zařízení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Sype písek před hnací kola pro zvýšení adheze při rozjezdu nebo za nepříznivých podmínek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗂️ Typologie a dělení ==&lt;br /&gt;
Parní lokomotivy lze dělit podle několika kritérií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle účelu ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rychlíkové (osobní):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Konstruované pro vysokou rychlost, mají velká hnací kola.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nákladní:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Konstruované pro velkou tažnou sílu, mají menší hnací kola a více spřažených náprav.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Univerzální (pro smíšený provoz):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kompromis mezi rychlostí a tažnou silou.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Posunovací (staniční):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Menší lokomotivy pro posun s vozy ve stanicích a na seřadištích, konstruované pro dobrou viditelnost a obratnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle uspořádání pojezdu ===&lt;br /&gt;
Pro klasifikaci se používá několik systémů. Nejznámější je [[Whyteovo značení]], používané hlavně v anglosaských zemích, které udává počet kol: (počet běžných kol vpředu) - (počet spřažených hnacích kol) - (počet běžných kol vzadu).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;0-6-0 &amp;quot;Bourbon&amp;quot;:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Typická nákladní lokomotiva.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;4-4-0 &amp;quot;American&amp;quot;:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Klasická lokomotiva amerického západu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;4-6-2 &amp;quot;Pacific&amp;quot;:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Běžné uspořádání pro rychlíkové lokomotivy.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;2-8-2 &amp;quot;Mikado&amp;quot;:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Časté uspořádání pro nákladní lokomotivy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V [[Evropa|Evropě]] je běžnější [[Značení lokomotiv UIC]], které udává počet náprav (písmena pro hnací nápravy, číslice pro běžné). Například &amp;quot;Pacific&amp;quot; 4-6-2 je podle UIC značen jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;2&amp;#039;C1&amp;#039; &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle konstrukce ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tendrové lokomotivy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mají zásoby vody a paliva na vlastním rámu. Jsou obvykle menší a určené pro kratší vzdálenosti.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lokomotivy s tendrem:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Větší lokomotivy pro dálkovou dopravu, které táhnou za sebou speciální vůz (tendr) se zásobami.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Článkové (kloubové) lokomotivy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mají dva nebo více samostatných pojezdů pro lepší průjezdnost oblouky (např. Mallet, Garratt).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Význam a dopad ==&lt;br /&gt;
Parní lokomotiva byla jedním z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmyslová revoluce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Umožnila masovou, rychlou a levnou přepravu surovin (uhlí, železná ruda) do továren a hotových výrobků na trhy. Bez železnice by průmyslová revoluce v 19. století nebyla možná v takovém rozsahu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Osidlování a globalizace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Železnice otevřely vnitrozemí kontinentů, jako byl [[Divoký západ|americký Západ]], [[Sibiř]] nebo [[Austrálie]], pro osídlení a hospodářské využití. Spojily vzdálené regiony a vytvořily základy globální ekonomiky.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Společenské změny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zásadně zrychlily cestování a přepravu informací (pošta). Umožnily lidem cestovat na větší vzdálenosti za prací, což přispělo k [[urbanizace|urbanizaci]]. Standardizovaly [[časové pásmo|čas]] (železniční čas) a změnily vnímání vzdálenosti.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Válečnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Železnice se stala klíčovým strategickým prvkem, umožňujícím rychlé přesuny vojsk a zásob, což se projevilo například v [[americká občanská válka|americké občanské válce]] nebo v obou světových válkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✨ Zajímavosti a rekordy ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rychlostní rekord:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Oficiální světový rychlostní rekord pro parní lokomotivu drží britská lokomotiva [[LNER třída A4|třídy A4]] č. 4468 &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mallard&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, která [[3. červenec|3. července]] [[1938]] dosáhla rychlosti &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;202,8 km/h&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Největší lokomotiva:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Za největší a nejtěžší parní lokomotivy světa jsou považovány americké lokomotivy třídy [[Union Pacific Big Boy|4000 &amp;quot;Big Boy&amp;quot;]] společnosti [[Union Pacific Railroad]]. Vážily i s tendrem přes 540 tun a byly dlouhé přes 40 metrů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Beztopenišťové lokomotivy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Existovaly také tzv. [[akumulační lokomotiva|akumulační (bezohňové) lokomotivy]], které neměly vlastní topeniště. Jejich kotel se plnil párou a horkou vodou z externího zdroje a využívaly se v prostředích s nebezpečím výbuchu (např. v chemičkách).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Turbínové lokomotivy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Byly provedeny i experimenty s lokomotivami poháněnými [[parní turbína|parní turbínou]] místo pístového stroje, ale příliš se nerozšířily.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Parní kotel:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Představte si ho jako obrovský &amp;quot;tlakový hrnec na kolech&amp;quot;. Spalováním uhlí se v něm vaří voda, čímž vzniká pára pod velkým tlakem, která je hlavní hybnou silou.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Parní stroj:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to &amp;quot;srdce a svaly&amp;quot; lokomotivy. Tlak páry z kotle v něm tlačí na písty (podobně jako nohy šlapou na pedály u kola) a tím roztáčí kola.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ventilový rozvod:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dá se přirovnat k &amp;quot;mozku&amp;quot; parního stroje. Je to složitý systém pák, který přesně řídí, kdy a kolik páry se pustí do válců, aby se kola točila správným směrem a požadovanou rychlostí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tendr:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to v podstatě &amp;quot;batoh&amp;quot; lokomotivy. Velký vůz připojený za lokomotivou, ve kterém si veze zásoby paliva (uhlí) a vody na dlouhou cestu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Uspořádání pojezdu (např. 4-6-2):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to něco jako &amp;quot;rodné číslo&amp;quot; lokomotivy, které popisuje počet a typ jejích kol. Čísla znamenají: 4 malá vodicí kola vpředu, 6 velkých hnacích kol uprostřed a 2 malá podpůrná kola vzadu pod kabinou strojvedoucího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Parni lokomotiva}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=21.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Parní lokomotivy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kolejová vozidla]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vynálezy 19. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Britské vynálezy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Průmyslová revoluce]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Parní pohon]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>