<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Oxid_uhelnat%C3%BD</id>
	<title>Oxid uhelnatý - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Oxid_uhelnat%C3%BD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Oxid_uhelnat%C3%BD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-29T14:35:31Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Oxid_uhelnat%C3%BD&amp;diff=23904&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Oxid_uhelnat%C3%BD&amp;diff=23904&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:07:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:07&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l59&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přírodní zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přírodní zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Atmosférická chemie:&#039;&#039;&#039; Vzniká fotolýzou oxidu uhličitého působením [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]] ve vyšších vrstvách atmosféry nebo oxidací [[methan]]u a jiných uhlovodíků.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Atmosférická chemie:&#039;&#039;&#039; Vzniká fotolýzou oxidu uhličitého působením [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]] ve vyšších vrstvách atmosféry nebo oxidací [[methan]]u a jiných uhlovodíků.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Sopečná činnost:&#039;&#039;&#039; Je součástí sopečných plynů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Sopečná činnost:&#039;&#039;&#039; Je součástí sopečných plynů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Lesní požáry:&#039;&#039;&#039; Vzniká při nedokonalém spalování biomasy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Lesní požáry:&#039;&#039;&#039; Vzniká při nedokonalém spalování biomasy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Biologické procesy:&#039;&#039;&#039; V nepatrném množství vzniká i metabolickými procesy v živých organismech, včetně člověka.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Biologické procesy:&#039;&#039;&#039; V nepatrném množství vzniká i metabolickými procesy v živých organismech, včetně člověka.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antropogenní (lidské) zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antropogenní (lidské) zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Spalovací motory:&#039;&#039;&#039; [[Automobil]]y, zejména starší modely bez [[katalyzátor]]ů, jsou významným zdrojem CO v městských oblastech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Spalovací motory:&#039;&#039;&#039; [[Automobil]]y, zejména starší modely bez [[katalyzátor]]ů, jsou významným zdrojem CO v městských oblastech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Průmysl:&#039;&#039;&#039; Vzniká při spalování fosilních paliv v [[elektrárna|elektrárnách]], v hutnictví (např. vysoké pece), [[rafinerie|rafineriích]] a dalších průmyslových procesech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Průmysl:&#039;&#039;&#039; Vzniká při spalování fosilních paliv v [[elektrárna|elektrárnách]], v hutnictví (např. vysoké pece), [[rafinerie|rafineriích]] a dalších průmyslových procesech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Domácí topeniště:&#039;&#039;&#039; Nejčastější příčinou otrav jsou špatně udržované nebo nesprávně provozované kotle, karmy, kamna na dřevo či uhlí a krby. Riziko zvyšuje nedostatečný přívod vzduchu pro hoření nebo ucpaný [[komín]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Domácí topeniště:&#039;&#039;&#039; Nejčastější příčinou otrav jsou špatně udržované nebo nesprávně provozované kotle, karmy, kamna na dřevo či uhlí a krby. Riziko zvyšuje nedostatečný přívod vzduchu pro hoření nebo ucpaný [[komín]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Kouření:&#039;&#039;&#039; [[Cigareta|Cigaretový]] kouř obsahuje významné množství CO. U kuřáků je běžně 4–7 % hemoglobinu zablokováno oxidem uhelnatým.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Kouření:&#039;&#039;&#039; [[Cigareta|Cigaretový]] kouř obsahuje významné množství CO. U kuřáků je běžně 4–7 % hemoglobinu zablokováno oxidem uhelnatým.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncentrace CO v čistém venkovském vzduchu se pohybuje okolo 50–230 µg/m³, zatímco v místech s hustou dopravou může dosahovat desítek mg/m³.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncentrace CO v čistém venkovském vzduchu se pohybuje okolo 50–230 µg/m³, zatímco v místech s hustou dopravou může dosahovat desítek mg/m³.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l75&quot;&gt;Řádek 75:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 75:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Navzdory své toxicitě je oxid uhelnatý důležitou průmyslovou chemikálií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Navzdory své toxicitě je oxid uhelnatý důležitou průmyslovou chemikálií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chemická syntéza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je klíčovou surovinou pro výrobu řady chemikálií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chemická syntéza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je klíčovou surovinou pro výrobu řady chemikálií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;[[Metanol]]:&#039;&#039;&#039; Vyrábí se reakcí CO s vodíkem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;[[Metanol]]:&#039;&#039;&#039; Vyrábí se reakcí CO s vodíkem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;[[Kyselina octová]]:&#039;&#039;&#039; Moderní průmyslová výroba je založena na reakci metanolu s CO (Monsanto a Cativa procesy).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;[[Kyselina octová]]:&#039;&#039;&#039; Moderní průmyslová výroba je založena na reakci metanolu s CO (Monsanto a Cativa procesy).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Fosgen]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vysoce reaktivní sloučenina používaná pro výrobu [[polykarbonát]]ů a [[polyuretan]]ů se vyrábí reakcí CO s [[chlor]]em.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Fosgen]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vysoce reaktivní sloučenina používaná pro výrobu [[polykarbonát]]ů a [[polyuretan]]ů se vyrábí reakcí CO s [[chlor]]em.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hutnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky svým redukčním vlastnostem se používá k redukci rud při výrobě kovů, zejména železa ve vysokých pecích. Slouží také k rafinaci [[nikl]]u prostřednictvím Mondova procesu, kde s niklem tvoří těkavý tetrakarbonyl niklu, který se následně tepelně rozkládá na velmi čistý kov.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hutnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky svým redukčním vlastnostem se používá k redukci rud při výrobě kovů, zejména železa ve vysokých pecích. Slouží také k rafinaci [[nikl]]u prostřednictvím Mondova procesu, kde s niklem tvoří těkavý tetrakarbonyl niklu, který se následně tepelně rozkládá na velmi čistý kov.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Oxid_uhelnat%C3%BD&amp;diff=11126&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (Oxid uhelnatý)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Oxid_uhelnat%C3%BD&amp;diff=11126&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-22T22:03:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Oxid uhelnatý)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemická sloučenina&lt;br /&gt;
| název = Oxid uhelnatý&lt;br /&gt;
| obrázek = Carbon-monoxide-3D-vdW.png&lt;br /&gt;
| velikost obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek obrázku = Kalotový model molekuly oxidu uhelnatého&lt;br /&gt;
| systematický název = Oxid uhelnatý&lt;br /&gt;
| triviální název =&lt;br /&gt;
| další názvy = Kysličník uhelnatý (starší)&lt;br /&gt;
| sumární vzorec = CO&lt;br /&gt;
| registrace CAS = 630-08-0&lt;br /&gt;
| PubChem = 281&lt;br /&gt;
| EC-no = 211-128-3&lt;br /&gt;
| UN kód = 1016&lt;br /&gt;
| molární hmotnost = 28,01 g/mol&lt;br /&gt;
| vzhled = bezbarvý plyn bez zápachu&lt;br /&gt;
| hustota = 1,25 kg/m³ (plyn, 0 °C)&lt;br /&gt;
| teplota tání = −205 °C (68 K)&lt;br /&gt;
| teplota varu = −191,5 °C (81,6 K)&lt;br /&gt;
| rozpustnost ve vodě = 3,5 cm³/100 g (0 °C)&lt;br /&gt;
| rozpustnost = [[etanol]], [[benzen]], [[kyselina octová]], [[chloroform]], [[amoniak]]&lt;br /&gt;
| viskozita = 0,0166 cP (0 °C)&lt;br /&gt;
| dipólový moment = 0,112 D&lt;br /&gt;
| bod vzplanutí =&lt;br /&gt;
| teplota vznícení = 650 °C&lt;br /&gt;
| meze výbušnosti = 12,5–74 %&lt;br /&gt;
| R-věty = {{R-věty|12|23|48/23|61}}&lt;br /&gt;
| S-věty = {{S-věty|53|45}}&lt;br /&gt;
| NFPA 704 = 2 4 2&lt;br /&gt;
| GHS = GHS02 GHS06 GHS08&lt;br /&gt;
| H-věty = {{H-věty|220|331|360D|372}}&lt;br /&gt;
| P-věty = {{P-věty|210|260|304+340+315|308+313|403|405}}&lt;br /&gt;
| příbuzné látky = [[Oxid uhličitý]]&amp;lt;br&amp;gt;[[Suboxid uhlíku]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxid uhelnatý&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemický vzorec &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;CO&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je bezbarvý, jedovatý plyn bez chuti a zápachu, který je o něco lehčí než vzduch. Je hlavním produktem nedokonalého spalování materiálů obsahujících [[uhlík]], jako jsou fosilní paliva a [[biomasa]]. Vzhledem k jeho smysly nezjistitelným vlastnostem a vysoké toxicitě je často nazýván „tichý zabiják“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Molekula se skládá z jednoho atomu uhlíku a jednoho atomu kyslíku, spojených trojnou vazbou. Má silné redukční vlastnosti a je významnou průmyslovou surovinou. Jeho toxicita spočívá ve schopnosti vázat se na [[hemoglobin]] v krvi s 200–250krát vyšší afinitou než [[kyslík]], čímž blokuje přenos kyslíku do tkání a způsobuje tkáňovou [[hypoxie|hypoxii]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Neviditelný nepřítel v domácnosti ==&lt;br /&gt;
Představte si, že vaše krev je jako flotila malých náklaďáčků (červených krvinek), které rozvážejí po celém těle životně důležitý náklad – kyslík. Každý náklaďáček má na korbě speciální úchyt (hemoglobin), na který se kyslík snadno přichytí v plicích a zase uvolní tam, kde je potřeba.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oxid uhelnatý je jako lstivý zloděj, který vypadá úplně stejně jako kyslík, ale je mnohem silnější a drzejší. Když se dostane do plic, okamžitě obsadí všechny úchyty na náklaďáčcích. A drží se jich tak pevně, že pro skutečný kyslík už nezbude místo. Náklaďáčky pak jezdí po těle prázdné a orgány, hlavně [[mozek]] a [[srdce]], začnou trpět nedostatkem paliva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší zrada je v tom, že tohoto zloděje nevidíte ani necítíte. Vzniká tiše, když například špatně hoří karma v koupelně, krb v obývacím pokoji nebo nastartované auto v garáži. Člověk se začne cítit unavený, bolí ho hlava, je mu špatně – podobně jako při chřipce. Protože si nebezpečí neuvědomí, zůstane v místnosti a jeho stav se rychle zhoršuje až do bezvědomí a smrti. Jedinou obranou je proto pravidelná kontrola spotřebičů a [[detektor oxidu uhelnatého]], který spustí hlasitý poplach dřív, než bude pozdě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv toxické účinky plynů vznikajících při hoření uhlí byly známy již od starověku, systematický výzkum oxidu uhelnatého začal až s rozvojem moderní chemie.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1776:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Francouzský chemik [[Joseph Marie François de Lassone]] připravil plyn, který nazval „plynný uhlík“, zahříváním oxidu zinečnatého s koksem. Mylně se však domníval, že se jedná o [[vodík]], protože při hoření dával modrý plamen.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1800:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Skotský chemik [[William Cruickshank]] prokázal, že tento plyn je sloučeninou uhlíku a kyslíku.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;cca 1846:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Francouzský lékař a fyziolog [[Claude Bernard]] jako první detailně popsal mechanismus toxicity oxidu uhelnatého. Ve svých experimentech prokázal, že CO vytěsňuje kyslík z vazby na hemoglobin a způsobuje zadušení na buněčné úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Fyzikální a chemické vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Oxid uhelnatý je za standardních podmínek bezbarvý plyn bez zápachu. Jeho hustota je 1,25 kg/m³, což je jen o málo méně než hustota vzduchu (cca 1,29 kg/m³), díky čemuž se v uzavřených prostorách snadno mísí s atmosférou a nehromadí se výhradně u země nebo u stropu. Je hořlavý a hoří charakteristickým modrým plamenem za vzniku [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (2 CO + O₂ → 2 CO₂). Teplota jeho plamene dosahuje přibližně 2095 °C.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Molekula CO je tvořena trojnou vazbou mezi atomem uhlíku a kyslíku, což ji činí velmi stabilní, ale zároveň reaktivní. Má silné redukční vlastnosti, čehož se využívá v průmyslu – při vysokých teplotách dokáže redukovat oxidy kovů na čisté kovy (např. ve [[vysoká pec|vysoké peci]] při výrobě [[železo|železa]]: Fe₂O₃ + 3 CO → 2 Fe + 3 CO₂).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt a zdroje ==&lt;br /&gt;
Oxid uhelnatý je přirozenou i člověkem způsobenou součástí atmosféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přírodní zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Atmosférická chemie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniká fotolýzou oxidu uhličitého působením [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]] ve vyšších vrstvách atmosféry nebo oxidací [[methan]]u a jiných uhlovodíků.&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sopečná činnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je součástí sopečných plynů.&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lesní požáry:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniká při nedokonalém spalování biomasy.&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biologické procesy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V nepatrném množství vzniká i metabolickými procesy v živých organismech, včetně člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antropogenní (lidské) zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Spalovací motory:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Automobil]]y, zejména starší modely bez [[katalyzátor]]ů, jsou významným zdrojem CO v městských oblastech.&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniká při spalování fosilních paliv v [[elektrárna|elektrárnách]], v hutnictví (např. vysoké pece), [[rafinerie|rafineriích]] a dalších průmyslových procesech.&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Domácí topeniště:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejčastější příčinou otrav jsou špatně udržované nebo nesprávně provozované kotle, karmy, kamna na dřevo či uhlí a krby. Riziko zvyšuje nedostatečný přívod vzduchu pro hoření nebo ucpaný [[komín]].&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kouření:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Cigareta|Cigaretový]] kouř obsahuje významné množství CO. U kuřáků je běžně 4–7 % hemoglobinu zablokováno oxidem uhelnatým.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncentrace CO v čistém venkovském vzduchu se pohybuje okolo 50–230 µg/m³, zatímco v místech s hustou dopravou může dosahovat desítek mg/m³.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Průmyslové využití ==&lt;br /&gt;
Navzdory své toxicitě je oxid uhelnatý důležitou průmyslovou chemikálií.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chemická syntéza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je klíčovou surovinou pro výrobu řady chemikálií.&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Metanol]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vyrábí se reakcí CO s vodíkem.&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kyselina octová]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Moderní průmyslová výroba je založena na reakci metanolu s CO (Monsanto a Cativa procesy).&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Fosgen]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vysoce reaktivní sloučenina používaná pro výrobu [[polykarbonát]]ů a [[polyuretan]]ů se vyrábí reakcí CO s [[chlor]]em.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hutnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky svým redukčním vlastnostem se používá k redukci rud při výrobě kovů, zejména železa ve vysokých pecích. Slouží také k rafinaci [[nikl]]u prostřednictvím Mondova procesu, kde s niklem tvoří těkavý tetrakarbonyl niklu, který se následně tepelně rozkládá na velmi čistý kov.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potravinářství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V některých zemích (např. v [[USA]]) se používá v nízkých koncentracích v ochranné atmosféře pro balení čerstvého masa a ryb. Váže se na [[myoglobin]] a dodává masu stabilní červenou barvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ☠️ Toxicita a účinky na zdraví ==&lt;br /&gt;
Oxid uhelnatý je jedovatý, protože narušuje přenos kyslíku krví. Po vdechnutí se v plicích dostává do krevního oběhu, kde se váže na atom [[železo|železa]] v hemoglobinu (krevním barvivu v červených krvinkách). Afinita (síla vazby) hemoglobinu k CO je asi 210–250krát vyšší než ke kyslíku. Vzniká tak stabilní komplex zvaný &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[karboxyhemoglobin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (COHb), který není schopen přenášet kyslík.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To vede k postupnému snižování kyslíkové kapacity krve a nedostatku kyslíku ve tkáních (hypoxii). Nejcitlivějšími orgány na nedostatek kyslíku jsou mozek a srdce, proto se příznaky otravy projevují nejdříve na nervovém a kardiovaskulárním systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příznaky otravy ===&lt;br /&gt;
Závažnost příznaků závisí na koncentraci CO ve vdechovaném vzduchu a délce expozice.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lehká otrava (koncentrace COHb 10–20 %):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Bolesti hlavy (typicky pulzující), únava, závratě, nevolnost, pocit podobný chřipce.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Středně těžká otrava (COHb 20–40 %):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zmatenost, poruchy vidění a koordinace, zvracení, zrychlený tep a dech, paradoxní euforie a snížená soudnost.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Těžká otrava (COHb 40–60 %):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Křeče, ztráta vědomí, šokový stav, zástava dechu a oběhu. Kůže a sliznice mohou získat typické třešňově červené zbarvení, ale tento příznak se nemusí vždy objevit.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Smrtelná otrava (COHb &amp;gt; 60 %):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Smrt nastává v důsledku zadušení a selhání srdce a centrálního nervového systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I po přežití těžké otravy mohou zůstat trvalé neurologické následky, jako jsou poruchy paměti, změny osobnosti, chronické bolesti hlavy nebo poruchy hybnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== První pomoc ===&lt;br /&gt;
Klíčová je rychlost a zajištění vlastní bezpečnosti.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zajistit vlastní bezpečnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Před vstupem do zamořeného prostoru si uvědomit riziko. Pokud je to možné, nedýchat, otevřít okna a dveře pro intenzivní vyvětrání. Zachránce je sám ve velkém nebezpečí.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vynést postiženého na čerstvý vzduch:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Co nejrychleji přerušit expozici CO.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zavolat záchrannou službu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vždy volat linku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;155&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kontrola životních funkcí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zjistit, zda je postižený při vědomí a zda dýchá.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podle stavu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
#* Pokud je při vědomí, uložit ho do klidové polohy (nejlépe vleže), uklidňovat ho, zabránit prochladnutí.&lt;br /&gt;
#* Pokud je v bezvědomí a dýchá, uložit ho do [[stabilizovaná poloha|stabilizované polohy]].&lt;br /&gt;
#* Pokud nedýchá nebo nedýchá normálně, okamžitě zahájit [[kardiopulmonální resuscitace|kardiopulmonální resuscitaci]] (stlačování hrudníku a umělé dýchání).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Léčba v nemocnici spočívá v podávání 100% kyslíku, který urychluje uvolňování CO z hemoglobinu. V závažných případech se využívá [[hyperbarická oxygenoterapie|léčba v hyperbarické komoře]], kde pacient dýchá kyslík za zvýšeného tlaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🛡️ Prevence a detekce ==&lt;br /&gt;
Prevence otravy oxidem uhelnatým je založena na třech hlavních pilířích:&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pravidelná údržba a revize spotřebičů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Všechny spotřebiče spalující plyn, dřevo, uhlí nebo jiná paliva (kotle, karmy, kamna, krby) musí být pravidelně kontrolovány a seřizovány odborníkem.&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zajištění dostatečného větrání:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je nutné zajistit stálý přívod čerstvého vzduchu do místností se spalovacími spotřebiči a nikdy neucpávat větrací otvory. Pravidelně se musí kontrolovat a čistit spalinové cesty (komíny).&lt;br /&gt;
#&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Instalace detektorů CO:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Protože oxid uhelnatý nelze smysly rozpoznat, jedinou spolehlivou ochranou je instalace elektronických detektorů (hlásičů) CO. Tato zařízení monitorují koncentraci CO ve vzduchu a při překročení bezpečné úrovně spustí hlasitý akustický alarm, který varuje obyvatele i ve spánku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.irz.cz/znecistujici-latky/kartoteka-latek/oxid-uhelnaty-(co) Integrovaný registr znečišťování]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhelnat%C3%BD Wikipedie: Oxid uhelnatý]&lt;br /&gt;
[https://www.bezpecnostprace.info/oxid-uhelnaty-jak-predejit-otrave-prvni-pomoc-detektory/ BOZP.info]&lt;br /&gt;
[https://www.mzcr.cz/intoxikaci-oxidem-uhelnatym-je-dobre-nepodcenovat/ Ministerstvo zdravotnictví ČR]&lt;br /&gt;
[https://www.hzscr.cz/clanek/otravy-oxidem-uhelnatym-jsou-caste-a-zakerne.aspx Hasičský záchranný sbor ČR]&lt;br /&gt;
[https://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/oxid-uhelnaty-co Státní zdravotní ústav]&lt;br /&gt;
[https://www.ct24.cz/regiony/2733979-oxid-uhelnaty-zabiji-desitky-lidi-rocne-pomoci-muze-detektor Česká televize]&lt;br /&gt;
[https://www.lekarnickekapky.cz/nemoci-onemocneni/otrava-oxidem-uhelnatym.html Lékárnické kapky]&lt;br /&gt;
[https://www.ardon.cz/blog/tichy-zabijak-co-delat-pri-podezreni-na-otravu-oxidem-uhelnatym/ Ardon.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.mnof.cz/wp-content/uploads/2016/06/otrava_oxidem_uhelnatym_doporuceny_postup.pdf Městská nemocnice Ostrava]&lt;br /&gt;
[https://arnika.org/toxicke-latky/latky-znecistujici-ovzdusi/oxid-uhelnaty Arnika.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Oxid uhelnatý}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Oxidy uhlíku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jedovaté plyny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Průmyslové plyny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>