Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Otto Wichterle | datum_narození = 27. října 1913 | místo_narození = Prostějov, Rakousko-Uhersko | datum_úmrtí = 18. srpna 1998 | místo_úmrtí = Stražisko, Česko | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}, {{Vlajka|Česko}} | povolání = chemik, vynálezce, vysokoškolský pedagog | alma_mater = ČVUT v Praze | choť = Linda Wichterlo…“

2026-08-09T08:45:59Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Otto Wichterle | datum_narození = 27. října 1913 | místo_narození = Prostějov, Rakousko-Uhersko | datum_úmrtí = 18. srpna 1998 | místo_úmrtí = Stražisko, Česko | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}, {{Vlajka|Česko}} | povolání = chemik, vynálezce, vysokoškolský pedagog | alma_mater = ČVUT v Praze | choť = Linda Wichterlo…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Otto Wichterle
| datum_narození = 27. října 1913
| místo_narození = [[Prostějov]], [[Rakousko-Uhersko]]
| datum_úmrtí = 18. srpna 1998
| místo_úmrtí = [[Stražisko]], [[Česko]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}, {{Vlajka|Česko}}
| povolání = chemik, vynálezce, vysokoškolský pedagog
| alma_mater = [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT v Praze]]
| choť = [[Linda Wichterlová]]
}}

'''Otto Wichterle''' byl český chemik, vynálezce, vysokoškolský pedagog a akademik. Je všeobecně považován za zakladatele makromolekulární chemie na území [[Československo|Československa]]. Během svého života se podílel na více než 150 patentech a publikoval přes 200 odborných vědeckých prací. Jeho nejvýznamnějšími a celosvětově aplikovanými objevy jsou syntetické polyamidové vlákno silon a měkké kontaktní čočky na bázi hydrofilního polymeru poly-hydroxyethylmethakrylátu (zkráceně pHEMA).

Wichterle se stal zakladatelem a prvním ředitelem [[Ústav makromolekulární chemie Akademie věd České republiky|Ústavu makromolekulární chemie]] při [[Československá akademie věd|Československé akademii věd]] (ČSAV). V důsledku svých politických postojů během [[Pražské jaro 1968|pražského jara]] a podpisu manifestu [[Dva tisíce slov]] byl v období normalizace z vedoucích pozic odvolán. Plné profesní rehabilitace se dočkal až po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]], kdy byl v letech 1990 až 1992 zvolen prezidentem Československé akademie věd.

== 👤 Životopis a mládí ==
Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v [[Prostějov|Prostějově]]. Pocházel z podnikatelské rodiny; jeho otec Karel Wichterle a děd František Wichterle byli spolumajiteli továrny na zemědělské stroje a automobily Wichterle a Kovářík (známé pod zkratkou Wikov). Otto byl nejmladším z deseti sourozenců.

V šesti letech utrpěl těžký úraz, když spadl do jezírka s močůvkou. V důsledku tohoto incidentu začal trpět vysokými horečkami, které přetrvávaly celé léto. Rodinný lékař u něj diagnostikoval závažný stav, nařídil absolutní klid na lůžku a předpověděl mu maximálně rok života. Wichterle tuto zdravotní krizi překonal, avšak kvůli izolaci nemohl nastoupit do první třídy. Učivo obecné školy probírala domácí učitelka přímo s ním a jeho bratrem Janem Wichterlem. Do standardní školní výuky nastoupil až v roce 1921 po přezkoušení, a to rovnou do páté třídy.

Následně začal navštěvovat Státní gymnázium v Prostějově (dnes Gymnázium Jiřího Wolkera). Vzhledem ke svému brzkému nástupu byl ve třídě o několik let mladší než jeho spolužáci. V době studia na nižším gymnáziu vstoupil do juniorského tenisového týmu v Prostějově. Časová náročnost tohoto sportu se dočasně odrazila na zhoršení jeho studijních výsledků. V předposledním a posledním ročníku gymnázia však klasifikaci vylepšil a v roce 1931 složil maturitní zkoušku s vyznamenáním. Z předmětů projevoval největší zájem o matematiku a fyziku, naopak se vyhýbal klasickým jazykům, tedy latině a řečtině.

== 🎓 Vysokoškolské studium a počátky kariéry ==
Po složení maturity plánoval uplatnit svůj zájem o matematiku a deskriptivní geometrii studiem strojírenství na [[České vysoké učení technické v Praze|Českém vysokém učení technickém v Praze]] (ČVUT). Před přijímacími zkouškami ovšem změnil rozhodnutí na základě argumentace svého přítele Součka, který jej přesvědčil, aby se přihlásil na [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství]] (VŠCHTI), jež v té době tvořila jednu z fakult ČVUT.

Jednou z hlavních motivací pro hluboké studium chemie byla pro Wichterleho situace z počátku prvního semestru, kdy při zkoušení u profesora O. Quadráta nevěděl chemický vzorec dvojchromanu draselného. Tuto vědomostní mezeru se rozhodl okamžitě napravit systematickým studiem. Svou diplomovou práci vypracoval pod vedením profesora [[Emil Votoček|Emila Votočka]] a obhájil ji v roce 1935. V roce 1936 úspěšně zakončil doktorské studium a získal titul doktora technických věd. U profesora Votočka následně setrval na pozici odborného asistenta. Na této pozici působil až do 17. listopadu 1939, kdy okupační orgány [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] uzavřely všechny české vysoké školy.

V roce 1938 uzavřel manželství s lékařkou [[Linda Wichterlová|Lindou Zahradníkovou]]. Z jejich svazku vzešli dva synové, Ivan Wichterle a Kamil Wichterle.

== 💼 Působení za druhé světové války ==
Po nuceném odchodu z uzavřené vysoké školy si Wichterle musel hledat nové zaměstnání. V roce 1940 byl přijat do výzkumného ústavu Baťových závodů ve [[Zlín|Zlíně]]. Zde byl pověřen vedením specializované pracovní skupiny, jejímž úkolem byl výzkum a syntéza polyamidů.

Během svého zlínského působení vypracoval technologii průmyslové výroby kaprolaktamu. Již v roce 1941 se mu v laboratoři podařilo připravit první polyamidová vlákna, která byla spřadatelná. Tento materiál představoval nezávislou československou alternativu k americkému nylonu, který byl na trh uveden společností DuPont v roce 1938. Vzhledem k probíhající [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se Wichterle a vedení výzkumného ústavu rozhodli objevenou technologii zatajit před německými okupačními orgány, aby předešli jejímu vojenskému zneužití.

V roce 1942 byl Otto Wichterle zatčen [[Gestapo|gestapem]] a po dobu pěti měsíců vězněn. Výroba nového polyamidového vlákna, které dostalo obchodní označení silon, byla proto pozastavena. Průmyslová produkce silonu byla v důsledku těchto utajení a následných problémů poválečného průmyslu zahájena až v roce 1950 ve společnosti Silon v [[Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]].

== 🔬 Poválečná akademická dráha ==
Po osvobození Československa v roce 1945 a znovuotevření vysokých škol se Otto Wichterle vrátil do Prahy na VŠCHTI. Dokončil habilitační řízení v oboru organické chemie, které musel přerušit v roce 1939, a začal studentům přednášet obecnou a anorganickou chemii.

V tomto období sepsal vysokoškolskou učebnici anorganické chemie, která svým didaktickým i odborným pojetím předběhla tehdejší standardy. Dále byl autorem české i německé učebnice organické chemie. V roce 1949 úspěšně rozšířil svou habilitaci i na obor technologie umělých hmot. Následně se plně věnoval etablování této nové disciplíny na vysoké škole a inicioval vznik samostatné katedry technologie plastických hmot. Téhož roku se stal prvním profesorem a vedoucím této katedry.

== 👁️ Vývoj měkkých kontaktních čoček ==
Výzkum materiálů pro nitrooční použití zahájil Wichterle na základě impulsu z roku 1952. Při cestě vlakem z [[Olomouc|Olomouce]] do [[Praha|Prahy]] vedl rozhovor se spolucestujícím odborníkem z Ministerstva zdravotnictví, který četl vědecký článek o možnostech chirurgické náhrady oka pomocí kovů a tvrdých plastů. Wichterle dospěl k závěru, že pro oftalmologické implantáty je nutné vyvinout hydrofilní polymer, který by simuloval vlastnosti lidské tkáně a nedráždil oko.

Společně se svým studentem a kolegou [[Drahoslav Lím|Drahoslavem Límem]] začal na VŠCHT zkoumat syntézu síťovaných hydrofilních gelů. V roce 1953 se jim podařilo připravit poly(2-hydroxyethylmethakrylátový) gel (pHEMA). Tento materiál pohlcoval až 40 procent vody, byl zcela průhledný, ohebný a vykazoval vysokou propustnost pro kyslík. Prvotní pokusy o tvarování tohoto gelu do podoby kontaktních čoček probíhaly formou odlévání do uzavřených skleněných a silikonových forem. Výsledné čočky se však při vyjímání z forem trhaly a měly nepravidelné okraje. Navzdory tomu si v roce 1957 Wichterle zkušebně nasadil první hrubý prototyp čočky do vlastního oka a potvrdil její principiální funkčnost.

V roce 1958 provedlo komunistické vedení VŠCHT rozsáhlou politickou čistku, v jejímž důsledku byl Wichterle z univerzity propuštěn. Výzkum čoček na VŠCHT byl oficiálně zrušen. Wichterle se přesunul do Československé akademie věd, kde založil Ústav makromolekulární chemie (ÚMCH) a stal se jeho ředitelem. Vývoj technologie tvarování čoček však musel přenést do vlastního bytu, jelikož státní instituce neposkytly na tento specifický výzkum dostatečné prostředky a kapacity.

=== Vynález čočkostroje ===
Zásadní zlom nastal na konci roku 1961, kdy Wichterle vymyslel metodu odstředivého lití (centrifugal casting). Aby tuto metodu otestoval, zkonstruoval první prototyp licího stroje s využitím dětské kovové stavebnice [[Merkur (stavebnice)|Merkur]]. Pohonnou jednotkou zařízení se stalo dynamo vymontované z jízdního kola jeho synů, které bylo napojeno na zvonkový transformátor. Z univerzitní laboratoře si přinesl základní monomery, katalyzátory a dvoulitrovou tlakovou láhev obsahující ochranný plyn [[Argon|argon]] (láhev původně patřila k dýchacímu přístroji německé Luftwaffe z dob druhé světové války).

Na Štědrý den, 24. prosince 1961 odpoledne, Wichterle na tomto podomácku sestrojeném aparátu úspěšně odlil první čtyři měkké, pravidelné kontaktní čočky. Na druhý svátek vánoční (26. prosince 1961) podstoupily tyto čočky úspěšné klinické testování na pacientoch II. oční kliniky v Praze. Během prvních čtyř měsíců roku 1962 Wichterle zařízení ze stavebnice Merkur zdokonalil instalací silnějšího motorku z gramofonu a zvýšením počtu vřeten. Společně s manželkou Lindou následně v domácích podmínkách vyrobili 5 500 kusů těchto čoček. Tyto rané experimentální modely nesly označení Geltakt, pozdější verze masově vyráběné státním podnikem Spofa dostaly název Spofalens.

== ⚖️ Patentové spory a politická perzekuce ==
Vedení Československa zpočátku neodhadlo globální komerční potenciál měkkých kontaktních čoček. V roce 1965 prodala Československá akademie věd práva na Wichterleho patenty americké společnosti [[National Patent Development Corporation]] (NPDC), a to bez vynálezcova vědomí a za zlomek jejich skutečné tržní hodnoty. Firma NPDC následně udělila sublicenci korporaci [[Bausch & Lomb]], která zahájila masovou produkci čoček na trhu ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]].

V roce 1977 byly patenty napadeny konkurenční firmou Continuous Curve Contact Lenses. Československý stát, zastoupený tehdejším komunistickým vedením ČSAV, se odmítl zúčastnit soudního sporu a nesl obavy z možných finančních kompenzací v případě prohry. Místo toho prodal veškerá zbývající patentová práva za fixní částku do zahraničí a vzdal se všech budoucích licenčních poplatků. Tento krok prokazatelně připravil státní rozpočet o miliardy dolarů v zahraničních devizách. Soudní proces v USA nakonec v roce 1983 skončil jasným vítězstvím Wichterleho a společnosti NPDC, čímž se potvrdila plná platnost původních patentů na metodu odstředivého lití i na samotný materiál.

Wichterle se aktivně zajímal o společenské dění. Během Pražského jara v roce 1968 se stal signatářem manifestu Dva tisíce slov. Od července 1968 do prosince 1969 zastával post poslance v [[Česká národní rada|České národní radě]]. V rámci následné politické normalizace byl na konci roku 1969 z politických důvodů odvolán z funkce ředitele Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V ústavu mu bylo dovoleno zůstat pouze na pozici řadového výzkumného pracovníka a byly mu omezeny možnosti mezinárodní prezentace jeho vědeckých prací a publikační činnost.

== 🌟 Polistopadové působení a odkaz ==
Zásadní změna přišla s pádem komunistického režimu v roce 1989. V roce 1990 byl Otto Wichterle, jako plně rehabilitovaná vědecká autorita, zvolen do funkce prezidenta Československé akademie věd (ČSAV), kde ve funkci nahradil Josefa Římana. Na této pozici setrval až do zániku státní federace na konci roku 1992.

Jeho přínos oboru optiky a makromolekulární chemie došel širokého mezinárodního ocenění. V roce 1984 mu byla americkou organizací Optica udělena prestižní R. W. Wood Prize. V roce 1993, po vzniku samostatné [[Česko|České republiky]], rozhodla [[Mezinárodní astronomická unie]] na návrh objevitele Antonína Mrkose o pojmenování planetky hlavního pásu po tomto vynálezci – asteroid získal označení (3899) Wichterle.

Otto Wichterle zemřel 18. srpna 1998 ve věku 84 let v obci Stražisko.

Odkaz profesora Wichterleho je udržován prostřednictvím několika státních i akademických institucí. V roce 2002 zřídila [[Akademie věd České republiky]] (AV ČR) speciální ocenění nazvané Prémie Otto Wichterleho (Otto Wichterle Award). Toto ocenění, spojené s finanční odměnou 330 000 korun, je každoročně udělováno vybraným výzkumným pracovníkům Akademie věd ČR mladším 35 let, kteří dosahují nadprůměrných vědeckých výsledků. Před budovou Ústavu makromolekulární chemie v Praze byl v roce 2005 odhalen památník ve tvaru Stromu poznání, na jehož bronzových větvích jsou vyražena čísla jednotlivých Wichterleho patentů.

== 📈 Statistiky a data ==

Následující tabulka představuje kompletní chronologii akademických pozic a klíčových činností Otto Wichterleho od zisku doktorského titulu až po jeho předsednictví v Československé akademii věd. Tabulka pokrývá všechny fáze jeho kariéry bez jakýchkoliv časových mezer, čímž dokumentuje jeho kontinuální vědecké působení.

{| class="wikitable"
|-
! Období !! Instituce / Působiště !! Pozice a hlavní činnost
|-
| 1936–1939 || Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství (VŠCHTI) || Odborný asistent u profesora Emila Votočka
|-
| 1939–1940 || Nezaměstnán / Samostatná badatelská příprava || Vědecká příprava a plánování výzkumu po uzavření českých vysokých škol
|-
| 1940–1945 || Baťův výzkumný ústav (Zlín) || Vedoucí pracovní skupiny pro výzkum polyamidů
|-
| 1945–1949 || Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství (VŠCHTI) || Docent, přednášející obecné a anorganické chemie
|-
| 1949–1958 || Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) || Profesor, zakladatel a vedoucí katedry technologie plastických hmot
|-
| 1958–1969 || Ústav makromolekulární chemie Československé akademie věd || Zakladatel ústavu a jeho první ředitel
|-
| 1969–1989 || Ústav makromolekulární chemie Československé akademie věd || Řadový vědecký pracovník (po politickém odvolání z vedoucí funkce v době normalizace)
|-
| 1990–1992 || Československá akademie věd (ČSAV) || Prezident akademie
|}

Následující tabulka obsahuje vybraný seznam klíčových vynálezů, publikací a udělených poct v průběhu života Otto Wichterleho s přesným přiřazením k roku uskutečnění nebo udělení.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Druh záznamu !! Specifikace / Název
|-
| 1941 || Vynález a technologický postup || Syntetické polyamidové vlákno silon (spřádání z kaprolaktamu)
|-
| 1950 || Knižní publikace || Vysokoškolská učebnice Anorganická chemie
|-
| 1952 || Knižní publikace || Vysokoškolská učebnice Organická chemie
|-
| 1953 || Vynález a objev || Syntéza hydrofilního gelu poly(2-hydroxyethylmethakrylátu) s Drahoslavem Límem
|-
| 1961 || Vynález (Vánoce 1961) || Konstrukce licího zařízení ("čočkostroje") ze stavebnice Merkur a první úspěšné odstředivé lití 4 měkkých kontaktních čoček
|-
| 1965 || Patent || US Patent 3,496,254 (Method of manufacturing soft and flexible contact lenses)
|-
| 1984 || Ocenění || R. W. Wood Prize (uděleno mezinárodní organizací Optica)
|-
| 1993 || Ocenění (Pojmenování vesmírného tělesa) || Asteroid (3899) Wichterle
|-
| 2002 || Posmrtná pocta || Založení Prémie Otto Wichterleho Akademií věd ČR pro mladé vědce
|}

== Zdroje ==
* [https://avcr.cz Akademie věd České republiky]
* [https://vscht.cz Vysoká škola chemicko-technologická v Praze]
* [https://imc.cas.cz Ústav makromolekulární chemie AV ČR]
* [https://optica.org Optica]
* [https://sciencehistory.org Science History Institute]
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica]
* [https://ntm.cz Národní technické muzeum v Praze]

{{DEFAULTSORT:Wichterle, Otto}}
[[Kategorie:Narození 27. října]]
[[Kategorie:Narození 1913]]
[[Kategorie:Narození v Prostějově]]
[[Kategorie:Úmrtí 18. srpna]]
[[Kategorie:Úmrtí 1998]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Stražisku]]
[[Kategorie:Čeští chemici]]
[[Kategorie:Čeští vynálezci]]
[[Kategorie:Absolventi Českého vysokého učení technického v Praze]]
[[Kategorie:Vyučující na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze]]
[[Kategorie:Zaměstnanci Akademie věd České republiky]]
[[Kategorie:Předsedové Československé akademie věd]]
[[Kategorie:Nositelé ocenění v oblasti vědy]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Politici z období pražského jara]]
[[Kategorie:Signatáři Dvou tisíc slov]]
[[Kategorie:Poslanci České národní rady]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Otto Wichterle - Historie editací