<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Opera</id>
	<title>Opera - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Opera"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Opera&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-11T13:34:36Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Opera&amp;diff=10750&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Koncept | název = Opera | obrázek = Wiener Staatsoper - Zuschauerraum.jpg | popisek = Hlediště Vídeňské státní opery, jednoho z nejprestižnějších operních domů světa. | typ = Hudebně-dramatická umělecká forma | původ = Itálie, konec 16. století | klíčové_prvky = Zpěv, orchestrální hudba, libreto, scénografie, herectví | hlavní_žánry = Opera seria, Opera buffa, Singspiel, Gr…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Opera&amp;diff=10750&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-13T19:06:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Koncept | název = Opera | obrázek = Wiener Staatsoper - Zuschauerraum.jpg | popisek = Hlediště Vídeňské státní opery, jednoho z nejprestižnějších operních domů světa. | typ = Hudebně-dramatická umělecká forma | původ = Itálie, konec 16. století | klíčové_prvky = Zpěv, orchestrální hudba, libreto, scénografie, herectví | hlavní_žánry = &lt;a href=&quot;/index.php?title=Opera_seria&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Opera seria (stránka neexistuje)&quot;&gt;Opera seria&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php?title=Opera_buffa&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Opera buffa (stránka neexistuje)&quot;&gt;Opera buffa&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php?title=Singspiel&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Singspiel (stránka neexistuje)&quot;&gt;Singspiel&lt;/a&gt;, Gr…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Koncept&lt;br /&gt;
| název = Opera&lt;br /&gt;
| obrázek = Wiener Staatsoper - Zuschauerraum.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Hlediště Vídeňské státní opery, jednoho z nejprestižnějších operních domů světa.&lt;br /&gt;
| typ = Hudebně-dramatická umělecká forma&lt;br /&gt;
| původ = Itálie, konec 16. století&lt;br /&gt;
| klíčové_prvky = Zpěv, orchestrální hudba, libreto, scénografie, herectví&lt;br /&gt;
| hlavní_žánry = [[Opera seria]], [[Opera buffa]], [[Singspiel]], [[Grand opéra]], [[Verismus]]&lt;br /&gt;
| související = Klasická hudba, Divadlo, Balet, Zpěv&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Opera&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je umělecká forma, která syntetizuje [[hudba|hudbu]], [[divadlo|divadelní]] a [[literatura|literární]] umění do jednoho celku. [1] Jedná se o hudebně-dramatické dílo, ve kterém je děj ztvárněn primárně prostřednictvím [[zpěv]]u za doprovodu [[orchestr]]u. [2] Opera je považována za jeden z vrcholů a zároveň nejkomplexnějších žánrů [[klasická hudba|klasické hudby]]. Kombinuje vokální virtuozitu, orchestrální barevnost, herecké ztvárnění postav, [[scénografie|scénické]] a [[kostým (oblečení)|kostýmní]] výpravu a často i [[balet]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem opery je vyjádřit silné emoce a dramatické situace prostřednictvím hudby, která umocňuje a často i přesahuje možnosti mluveného slova.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Opera vznikla na konci 16. století v Itálii ve snaze skupiny florentských umělců a intelektuálů, známé jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Florentská camerata]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, oživit principy antického řeckého dramatu, o kterém se domnívali, že bylo zpíváno. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zrození v renesanční Itálii ===&lt;br /&gt;
První dílo, které je dnes považováno za operu, je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dafne&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Jacopo Peri|Jacopa Periho]] z roku 1598, jejíž hudba se však z velké části ztratila. Nejstarší kompletně dochovanou operou je Periho &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Euridice&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; z roku 1600. [4] Skutečným mezníkem a prvním mistrovským dílem žánru se stal &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Orfeo]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1607) od [[Claudio Monteverdi|Claudia Monteverdiho]]. [5] Monteverdi dramaticky rozšířil roli orchestru, prohloubil hudební charakterizaci postav a dokázal, že opera může být nejen recitací, ale i hlubokým a emotivním uměním.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Baroko a dominance opery seria ===&lt;br /&gt;
V 17. a 18. století se opera rozšířila po celé Evropě a stala se dominantním hudebním žánrem. Vznikla první veřejná operní divadla (první v Benátkách v roce 1637), čímž se opera zpřístupnila širšímu publiku. [6] V období [[baroko|baroka]] dominoval žánr &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[opera seria]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vážná opera), který čerpal náměty z mytologie a historie a byl určen především pro šlechtické a královské dvory. [7] Hlavní důraz byl kladen na virtuózní zpěv a složité árie, které dávaly vyniknout hvězdným pěvcům, zejména [[kastrát|kastrátům]]. Nejvýznamnějšími skladateli této éry byli [[Georg Friedrich Händel]] a [[Alessandro Scarlatti]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klasicismus a reforma ===&lt;br /&gt;
V druhé polovině 18. století začala narůstat kritika strnulosti a povrchnosti opery seria. Skladatelé jako [[Christoph Willibald Gluck]] usilovali o reformu opery, jejímž cílem bylo vrátit do popředí drama, pravdivost a přirozenost. [8] Zároveň se rozvíjel komický žánr &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[opera buffa]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (komická opera), který čerpal z každodenního života a byl přístupnější širšímu publiku. Vrcholným tvůrcem klasicistní opery se stal [[Wolfgang Amadeus Mozart]], který geniálně propojil prvky seria i buffa ve svých mistrovských dílech jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Don Giovanni]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Figarova svatba]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kouzelná flétna]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 19. století: Romantismus a národní opery ===&lt;br /&gt;
19. století bylo zlatým věkem opery. [[Romantismus]] přinesl důraz na velké emoce, národní mýty a historická témata. V Itálii se rozvinul styl &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[bel canto]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (krásný zpěv), zaměřený na dokonalou pěveckou techniku a melodickou krásu, jehož mistry byli [[Gioacchino Rossini]], [[Gaetano Donizetti]] a [[Vincenzo Bellini]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Giuseppe Verdi]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Stal se symbolem italské opery a národního sjednocení. Jeho díla jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Nabucco]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Rigoletto]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[La traviata]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Aida]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jsou plná dramatických konfliktů, vášnivých melodií a hluboké psychologie postav. [9]&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Richard Wagner]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Německý skladatel, který reformoval operu a vytvořil koncept &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;hudebního dramatu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Gesamtkunstwerk – totální umělecké dílo). Ve svých monumentálních operách, jako je cyklus &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Prsten Nibelungův]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Tristan a Isolda]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, propojil hudbu, poezii a scénografii do jednoho nerozlučného celku, používal složitý systém [[příznačný motiv|příznačných motivů]] (leitmotivů) a kladl obrovské nároky na orchestr i pěvce. [10]&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Národní školy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V mnoha evropských zemích vznikaly národní opery, které čerpaly z místního folkloru a historie. V Čechách to byli [[Bedřich Smetana]] (&amp;#039;&amp;#039;[[Prodaná nevěsta]]&amp;#039;&amp;#039;) a [[Antonín Dvořák]] (&amp;#039;&amp;#039;[[Rusalka (opera)|Rusalka]]&amp;#039;&amp;#039;), v Rusku [[Modest Petrovič Musorgskij]] (&amp;#039;&amp;#039;[[Boris Godunov (opera)|Boris Godunov]]&amp;#039;&amp;#039;) a [[Petr Iljič Čajkovskij]] (&amp;#039;&amp;#039;[[Eugen Oněgin (opera)|Eugen Oněgin]]&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎵 Stavební prvky opery ==&lt;br /&gt;
Každé operní dílo se skládá z několika základních hudebních a textových složek, které společně vytvářejí dramatický celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Libreto]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je textový scénář opery, který obsahuje dialogy a scénické poznámky. [11] Libreto může být původní dílo nebo adaptace existujícího literárního či dramatického díla. Kvalita libreta je pro úspěch opery stejně důležitá jako hudba. Mezi slavné dvojice skladatel-libretista patří například Mozart a [[Lorenzo da Ponte]] nebo Verdi a [[Arrigo Boito]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Předehra (hudba)|Předehra]] (Uvertura):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je instrumentální skladba, kterou hraje orchestr před začátkem opery. Jejím úkolem je navodit atmosféru díla a často představuje hlavní hudební témata, která se v opeře později objeví. [12]&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Arie|Árie]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je sólová pěvecká skladba, ve které postava vyjadřuje své vnitřní pocity, myšlenky nebo touhy. Děj se během árie obvykle zastaví a hudba plně přebírá vládu. Árie je vrcholem pěvecké virtuozity a patří k nejoblíbenějším částem oper. [13]&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Recitativ]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je zpěv, který se rytmem a melodií blíží mluvené řeči. Jeho hlavní funkcí je posouvat děj dopředu, odehrávají se v něm dialogy a akce. [14] V barokní a klasicistní opeře byl recitativ často doprovázen jen cembalem (&amp;#039;&amp;#039;recitativo secco&amp;#039;&amp;#039;), zatímco v dramatických momentech byl doprovázen celým orchestrem (&amp;#039;&amp;#039;recitativo accompagnato&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sbor a ansámbly:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Duety, tercety, kvartety a další ansámbly umožňují více postavám zpívat současně a vyjádřit tak různé pohledy na danou situaci. [[Sbor (zpěv)|Sbor]] často představuje dav, lid nebo komentuje dění na scéně (podobně jako v antickém dramatu). Slavným příkladem je &amp;quot;Sbor Židů&amp;quot; z Verdiho opery &amp;#039;&amp;#039;Nabucco&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎤 Hlasové obory ==&lt;br /&gt;
Postavy v opeře jsou charakterizovány nejen hudbou, ale i specifickým typem hlasu. Hlasové obory se dělí podle výšky (tessitury), barvy a charakteru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ženské hlasy ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Soprán]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejvyšší ženský hlas. Často představuje hlavní hrdinku, ať už nevinnou dívku (lyrický soprán) nebo dramatickou postavu plnou vášně (dramatický soprán). Extrémně vysoký a virtuózní soprán se nazývá koloraturní. (Postavy: Violetta v &amp;#039;&amp;#039;La traviatě&amp;#039;&amp;#039;, Královna noci v &amp;#039;&amp;#039;Kouzelné flétně&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Mezzosoprán]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Střední ženský hlas, často představuje vedlejší postavy, rivalky, starší ženy nebo &amp;quot;kalhotkové role&amp;quot; (mužské postavy hrané ženami). (Postavy: Carmen v &amp;#039;&amp;#039;Carmen&amp;#039;&amp;#039;, Cherubín ve &amp;#039;&amp;#039;Figarově svatbě&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Alt]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejnižší ženský hlas, v opeře méně častý pro hlavní role.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mužské hlasy ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Tenor]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejvyšší mužský hlas. Typicky představuje hlavního mužského hrdinu, milovníka. (Postavy: Vévoda v &amp;#039;&amp;#039;Rigolettovi&amp;#039;&amp;#039;, Radames v &amp;#039;&amp;#039;Aidě&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Baryton]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Střední mužský hlas, velmi univerzální. Může představovat přítele hlavního hrdiny, ale i jeho rivala nebo otce. (Postavy: Figaro ve &amp;#039;&amp;#039;Figarově svatbě&amp;#039;&amp;#039;, Rigoletto v &amp;#039;&amp;#039;Rigolettovi&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Bas]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejnižší mužský hlas. Často ztvárňuje starší muže, krále, kněze nebo záporné postavy. (Postavy: Sarastro v &amp;#039;&amp;#039;Kouzelné flétně&amp;#039;&amp;#039;, Leporello v &amp;#039;&amp;#039;Donu Giovannim&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Vývoj ve 20. století a současnost ==&lt;br /&gt;
Na přelomu 19. a 20. století se v Itálii objevil &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[verismus]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (realismus), který přinesl na jeviště syrové příběhy ze života obyčejných lidí plné vášně a násilí. Hlavními představiteli byli [[Giacomo Puccini]] (&amp;#039;&amp;#039;[[Bohéma (opera)|Bohéma]]&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;[[Tosca]]&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;[[Madam Butterfly]]&amp;#039;&amp;#039;), [[Pietro Mascagni]] a [[Ruggero Leoncavallo]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
20. století přineslo rozpad tradičních forem a hledání nových hudebních jazyků. Skladatelé jako [[Richard Strauss]] (&amp;#039;&amp;#039;[[Salome (opera)|Salome]]&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;[[Růžový kavalír]]&amp;#039;&amp;#039;), [[Leoš Janáček]] (&amp;#039;&amp;#039;[[Její pastorkyňa]]&amp;#039;&amp;#039;), [[Alban Berg]] (&amp;#039;&amp;#039;[[Vojcek]]&amp;#039;&amp;#039;) nebo [[Igor Fjodorovič Stravinskij]] experimentovali s harmonií, rytmem a orchestrací. Vznikaly opery ovlivněné [[impresionismus|impresionismem]], [[expresionismus|expresionismem]] i [[neoklasicismus|neoklasicismem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po druhé světové válce se opera dále vyvíjela pod vlivem avantgardních směrů. V současnosti je opera stále živým žánrem, i když čelí výzvám, jak oslovit nové publikum. Současní skladatelé jako [[Philip Glass]] nebo [[John Adams]] vytvářejí minimalistické opery, zatímco moderní režijní pojetí často přenáší klasická díla do současného kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si film, kde nikdo nemluví, ale všichni zpívají – a to naplno, za doprovodu obrovského orchestru. To je v podstatě opera. Je to divadelní příběh – může být o lásce, zradě, válce nebo magii – ale veškeré emoce a děj jsou vyjádřeny hudbou a zpěvem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč zpívají místo mluvení?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Protože hudba dokáže vyjádřit pocity mnohem silněji než slova. Když je postava zoufalá, rozzuřená nebo zamilovaná, hudba a zpěv to dokážou ukázat s neuvěřitelnou intenzitou.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Co je to árie?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; To je operní &amp;quot;hitovka&amp;quot;. V jednu chvíli se děj zastaví a jedna postava zpívá velkou sólovou píseň o tom, co právě prožívá. Jsou to ty momenty, na které diváci čekají a po kterých nejvíce tleskají.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Musím tomu rozumět?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nemusíte. Většina operních domů dnes používá titulky promítané nad jevištěm, takže můžete sledovat překlad a přesně víte, o čem se zpívá. Důležitější je nechat na sebe působit hudbu a emoce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opera je zkrátka velkolepá podívaná, která spojuje nádhernou hudbu, úžasné pěvecké výkony a velkolepou divadelní show. Je to zážitek, který útočí na všechny smysly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/art/opera-music Opera (music) - Britannica]&lt;br /&gt;
# [https://www.liveabout.com/what-is-opera-724422 What Is Opera? A Guide to the Art Form - LiveAbout]&lt;br /&gt;
# [https://www.metopera.org/discover/education/what-is-opera/a-brief-history-of-opera/ A Brief History of Opera - Metropolitan Opera]&lt;br /&gt;
# [https://www.classicfm.com/discover-music/periods-genres/opera/oldest-opera-euridice-jacopo-peri/ What was the first opera ever written? - Classic FM]&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/topic/Orfeo Orfeo (opera by Monteverdi) - Britannica]&lt;br /&gt;
# [https://www.naxos.com/education/brief_history_opera.asp A Brief History of Opera - Naxos]&lt;br /&gt;
# [https://courses.lumenlearning.com/musicappreciation_with_theory/chapter/opera-seria/ Opera Seria - Lumen Music Appreciation]&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/biography/Christoph-Willibald-Gluck/Operatic-reforms Christoph Willibald Gluck: Operatic reforms - Britannica]&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/biography/Giuseppe-Verdi Giuseppe Verdi - Britannica]&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/biography/Richard-Wagner/The-Gesamtkunstwerk Richard Wagner: The Gesamtkunstwerk - Britannica]&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/art/libretto libretto - Britannica]&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/art/overture-music overture (music) - Britannica]&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/art/aria aria - Britannica]&lt;br /&gt;
# [https://www.britannica.com/art/recitative recitative - Britannica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Opera}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Opera]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hudební žánry]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Divadelní žánry]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Klasická hudba]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>