<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Neon</id>
	<title>Neon - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Neon"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Neon&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-14T12:10:40Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Neon&amp;diff=16022&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Neon&amp;diff=16022&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-18T09:10:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemický prvek&lt;br /&gt;
| název = Neon&lt;br /&gt;
| obrázek = Neon glow.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Neon v plynové výbojce pod napětím&lt;br /&gt;
| značka = Ne&lt;br /&gt;
| protonové číslo = 10&lt;br /&gt;
| skupina = 18&lt;br /&gt;
| perioda = 2&lt;br /&gt;
| blok = p&lt;br /&gt;
| vzhled = bezbarvý plyn&lt;br /&gt;
| elektronová konfigurace = [He] 2s&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt; 2p&amp;lt;sup&amp;gt;6&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
| elektrony ve slupce = 2, 8&lt;br /&gt;
| atomová hmotnost = 20,1797&lt;br /&gt;
| oxidační čísla = 0&lt;br /&gt;
| elektronegativita = 4,0 (Paulingova stupnice - teoretická hodnota)&lt;br /&gt;
| ionizační energie = 2080,7 kJ/mol&lt;br /&gt;
| kovalentní poloměr = 69 pm&lt;br /&gt;
| van der Waalsův poloměr = 154 pm&lt;br /&gt;
| skupenství = plynné&lt;br /&gt;
| teplota tání = 24,56 K&lt;br /&gt;
| teplota varu = 27,07 K&lt;br /&gt;
| molární objem = 16,8 cm³/mol&lt;br /&gt;
| krystalová struktura = plošně centrovaná kubická (fcc)&lt;br /&gt;
| rychlost zvuku = 435 m/s (plyn, 0 °C)&lt;br /&gt;
| tepelná vodivost = 0,0493 W/(m·K)&lt;br /&gt;
| magnetismus = diamagnetický&lt;br /&gt;
| CAS = 7440-01-9&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Neon&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemická značka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ne&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, latinsky &amp;#039;&amp;#039;Neon&amp;#039;&amp;#039;) je chemický prvek s [[protonové číslo|protonovým číslem]] 10. Patří do 18. skupiny [[periodická tabulka|periodické tabulky]], mezi [[vzácné plyny]]. Je to bezbarvý, inertní plyn bez chuti a zápachu, který se v malém množství vyskytuje v zemské [[atmosféra|atmosféře]]. Jeho nejznámější vlastností je charakteristické, jasně červenooranžové světlo, které vydává v [[plynová výbojka|plynových výbojkách]], což vedlo k jeho masivnímu využití v reklamních nápisech a osvětlení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neon je po [[helium|heliu]] druhým nejlehčím vzácným plynem. V [[vesmír]]u je pátým nejhojnějším prvkem po [[vodík]]u, heliu, [[kyslík]]u a [[uhlík]]u, ale na [[Země|Zemi]] je poměrně vzácný. Získává se frakční destilací zkapalněného [[vzduch]]u. Kromě osvětlení se využívá také v [[kryogenika|kryogenice]] jako chladivo a v některých typech [[laser]]ů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Neon byl objeven v roce [[1898]] v [[Londýn]]ě britskými chemiky sirem [[William Ramsay|Williamem Ramsayem]] (1852–1916) a [[Morris Travers|Morrisem Traversem]] (1872–1961). Objevili ho krátce po objevu prvku [[krypton]], když zkoumali zkapalněný vzduch.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po odstranění [[dusík]]u, kyslíku a [[argon]]u ze vzorku zkapalněného vzduchu si všimli malého zbytku plynu, který po zahřátí a spektroskopické analýze vykazoval zcela nové, jasně červené spektrální čáry. Tento objev potvrdil existenci nového prvku. Ramsayův syn navrhl název &amp;#039;&amp;#039;neon&amp;#039;&amp;#039;, odvozený z řeckého slova &amp;#039;&amp;#039;νέον&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;neos&amp;#039;&amp;#039;), což znamená &amp;quot;nový&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristická červená záře neonu při elektrickém výboji okamžitě zaujala vědeckou komunitu. První neonovou trubici představil francouzský inženýr a vynálezce [[Georges Claude]] na pařížské výstavě v roce [[1910]]. V roce [[1912]] Claude začal prodávat první komerční neonové reklamní nápisy. První takový nápis byl prodán pařížskému holičství. Technologie se rychle rozšířila do [[Spojené státy americké|Spojených států]], kde se stala ikonickým symbolem moderních měst, jako je [[Las Vegas]] nebo [[New York City|New York]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧪 Fyzikální vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Neon je za normálních podmínek bezbarvý plyn bez zápachu. Je druhým nejlehčím vzácným plynem s hustotou přibližně dvoutřetinovou oproti vzduchu. Má velmi úzký rozsah teplot, ve kterém je v kapalném stavu – jeho [[teplota tání]] je 24,56 K (−248,59 °C) a [[teplota varu]] 27,07 K (−246,08 °C). To je nejmenší teplotní rozmezí kapalného stavu ze všech prvků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V kapalném stavu je neon významným [[kryogen]]ním chladivem. Jeho chladicí kapacita na jednotku objemu je více než 40krát vyšší než u kapalného helia a třikrát vyšší než u kapalného vodíku. Díky tomu je v některých aplikacích efektivnějším a levnějším chladivem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvýraznější vlastností neonu je jeho intenzivní červenooranžová záře, když je jím naplněná trubice pod nízkým tlakem připojena k vysokému [[elektrické napětí|napětí]]. Tato záře je způsobena excitací jeho atomů elektrickým proudem, které při návratu do základního stavu emitují [[foton]]y o specifické vlnové délce. Ze všech vzácných plynů má neon nejintenzivnější světelný výboj při normálním napětí a proudu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧬 Chemické vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Neon je členem skupiny vzácných plynů, což z něj činí extrémně nereaktivní (inertní) prvek. Má kompletně zaplněnou valenční elektronovou slupku (osm [[elektron]]ů), což mu dodává velkou stabilitu. Jeho [[elektronová konfigurace]] je [He] 2s² 2p⁶.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této stabilitě netvoří za normálních podmínek žádné stabilní chemické [[sloučenina|sloučeniny]]. Jeho [[elektronegativita]] je podle Paulingovy stupnice teoreticky nejvyšší ze všech prvků, ale protože netvoří sloučeniny, tato hodnota se v praxi neuplatňuje. V laboratorních podmínkách byly pomocí [[hmotnostní spektrometrie]] detekovány exotické [[ionty]] jako Ne⁺, (NeAr)⁺, (NeH)⁺ a (HeNe)⁺, ale neexistují žádné neutrální sloučeniny neonu. Je považován za nejméně reaktivní prvek vůbec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Izotopy ==&lt;br /&gt;
Neon se v přírodě vyskytuje jako směs tří stabilních [[izotop]]ů:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;sup&amp;gt;20&amp;lt;/sup&amp;gt;Ne&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (výskyt 90,48 %)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;sup&amp;gt;21&amp;lt;/sup&amp;gt;Ne&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (výskyt 0,27 %)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;sup&amp;gt;22&amp;lt;/sup&amp;gt;Ne&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (výskyt 9,25 %)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Izotopy &amp;lt;sup&amp;gt;21&amp;lt;/sup&amp;gt;Ne a &amp;lt;sup&amp;gt;22&amp;lt;/sup&amp;gt;Ne vznikají při jaderných reakcích v zemské kůře, například při interakci [[neutron]]ů s [[hořčík]]em. Naproti tomu &amp;lt;sup&amp;gt;20&amp;lt;/sup&amp;gt;Ne není považován za nukleogenní a jeho původ je primordiální, tedy pochází z doby formování [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]. Vysoká koncentrace &amp;lt;sup&amp;gt;20&amp;lt;/sup&amp;gt;Ne v [[slunce|Slunci]] a dalších [[hvězda|hvězdách]] je výsledkem [[nukleosyntéza|nukleosyntézy]], konkrétně procesu spalování uhlíku a kyslíku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě stabilních izotopů je známo několik nestabilních, radioaktivních izotopů, které se však v přírodě nevyskytují a připravují se uměle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt ==&lt;br /&gt;
Neon je ve vesmíru velmi hojný, je pátým nejčastějším prvkem. Vzniká ve hvězdách s hmotností větší než osm [[hmotnost Slunce|hmotností Slunce]] během alfa procesu, kde se jádra helia slučují s jádry uhlíku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na Zemi je však neon poměrně vzácný. Tvoří přibližně 18,2 [[ppm]] (parts per million) zemské atmosféry, což odpovídá zhruba 1 dílu na 55 000 dílů vzduchu. Je to dáno jeho nízkou hmotností a chemickou inertností, díky čemuž snadno unikal z protoplanetárního disku během formování Země a dodnes uniká z horních vrstev atmosféry do vesmíru. V zemské kůře se nachází jen ve stopových množstvích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Výroba ==&lt;br /&gt;
Komerční výroba neonu probíhá výhradně frakční destilací zkapalněného vzduchu v zařízeních na dělení vzduchu. Vzduch se nejprve ochladí na velmi nízké teploty, dokud nezkapalní. Poté se postupně zahřívá a jednotlivé složky se oddělují na základě jejich rozdílných teplot varu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neon má nižší teplotu varu než [[dusík]] a [[kyslík]], ale vyšší než helium. Během destilace se neon spolu s heliem a dusíkem hromadí v horní části destilační kolony. Směs těchto plynů se dále čistí. Helium se odstraní kondenzací při ještě nižších teplotách a zbývající dusík se odstraní adsorpcí na aktivním uhlí nebo jinými metodami. Tento proces je energeticky náročný, což se odráží na ceně čistého neonu. Hlavními producenty jsou země s velkým ocelářským a chemickým průmyslem, jako je {{Vlajka|Čína}}, {{Vlajka|Rusko}} a {{Vlajka|Ukrajina}}.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Využití ==&lt;br /&gt;
Díky svým unikátním vlastnostem má neon řadu specifických využití, zejména v oblasti osvětlení a kryogeniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🚦 Neonové osvětlení ===&lt;br /&gt;
Nejznámější a vizuálně nejvýraznější aplikací je použití v osvětlovacích trubicích, známých jako &amp;quot;neony&amp;quot;. Když je nízkotlaký neonový plyn v uzavřené skleněné trubici vystaven vysokému napětí (obvykle několik tisíc [[volt]]ů), dochází k [[ionizace|ionizaci]] plynu a vzniku [[plazma|plazmatu]], které emituje charakteristické jasně červenooranžové světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoliv se termín &amp;quot;neonové světlo&amp;quot; vžil pro všechny podobné typy osvětlení, čistý neon produkuje pouze červenooranžovou barvu. Pro dosažení jiných barev se používají jiné vzácné plyny nebo jejich směsi:&lt;br /&gt;
* [[Argon]] (často s malou příměsí [[rtuť|rtuti]]) produkuje modré nebo fialové světlo.&lt;br /&gt;
* [[Krypton]] produkuje bílé až nažloutlé světlo.&lt;br /&gt;
* [[Xenon]] produkuje světle fialové světlo.&lt;br /&gt;
* [[Helium]] produkuje růžové světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různých barevných odstínů se dosahuje také použitím barevného skla nebo nanesením [[luminofor]]u na vnitřní stěnu trubice, který je excitován [[ultrafialové záření|ultrafialovým zářením]] z plynového výboje (zejména u argonu se rtutí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ❄️ Kryogenika ===&lt;br /&gt;
Kapalný neon se používá jako [[kryogen]]ní chladivo v aplikacích, kde nejsou nutné extrémně nízké teploty dosahované kapalným heliem. Je levnější než helium a má výrazně vyšší chladicí kapacitu na jednotku objemu. Používá se například pro chlazení infračervených senzorů, vědeckých přístrojů a v některých typech supravodivých magnetů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Lasery ===&lt;br /&gt;
Neon je klíčovou součástí jednoho z nejběžnějších typů plynových laserů – &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;He-Ne laseru&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (helium-neonový laser). V tomto laseru není aktivním médiem neon, ale helium. Atomy helia jsou excitovány elektrickým výbojem a následně předávají svou energii atomům neonu prostřednictvím srážek. Atomy neonu pak emitují koherentní světlo o vlnové délce 632,8 nm, což odpovídá červené barvě. He-Ne lasery jsou cenově dostupné, stabilní a používají se v laboratořích, pro čtení [[čárový kód|čárových kódů]], v holografii a pro zaměřování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚡ Další využití ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Indikátory vysokého napětí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Malé neonové doutnavky se používají jako indikátory v elektrických zařízeních a ve zkoušečkách napětí (fázovkách).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Televizní a plazmové obrazovky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V minulosti se neon používal v plazmových displejích, kde malé buňky naplněné směsí neonu a xenonu vytvářely obraz.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potápěčské dýchací směsi:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V experimentálních dýchacích směsích pro hlubinné potápění (např. Neox – směs neonu a kyslíku) může neon nahradit helium. Oproti heliu méně zkresluje hlas a má nižší tepelnou vodivost, což snižuje tepelné ztráty potápěče. Je však dražší a má vyšší narkotický potenciál než helium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si neon jako velmi &amp;quot;samotářský&amp;quot; a &amp;quot;líný&amp;quot; chemický prvek. Patří do skupiny vzácných plynů, kterým se někdy říká &amp;quot;šlechtické plyny&amp;quot;, protože se nechtějí &amp;quot;špinit&amp;quot; reakcemi s jinými prvky. Mají totiž přesně tolik elektronů, kolik potřebují, aby byly dokonale stabilní, takže nemají důvod se s kýmkoli slučovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejznámější je neon díky svému &amp;quot;světelnému představení&amp;quot;. Když neonový plyn zavřete do skleněné trubice a pustíte do něj elektrický proud, atomy neonu se &amp;quot;nabudí&amp;quot; energií. Tuto energii ale nemohou držet věčně, a tak ji rychle zase vyzáří ve formě světla. A protože neon je &amp;quot;naladěn&amp;quot; na specifickou frekvenci, toto světlo má vždy krásnou a výraznou červenooranžovou barvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je důležité vědět, že když vidíte reklamu, která svítí modře nebo zeleně a říká se jí &amp;quot;neon&amp;quot;, ve skutečnosti v ní pravděpodobně není čistý neon. Pro jiné barvy se používají jiné vzácné plyny nebo různé triky s barevným sklem. Čistý, pravý neon svítí vždy jen a pouze červenooranžově.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⭐ Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Světlo z neonové trubice je viditelné i za denního světla a v mlze, proto se často používá pro výstražná a reklamní značení.&lt;br /&gt;
* Celkové množství neonu v zemské atmosféře se odhaduje na 6,5 × 10¹³ tun.&lt;br /&gt;
* Ačkoliv je na Zemi vzácný, ve vesmíru je ho obrovské množství. Každá nově vznikající hvězda obsahuje neon.&lt;br /&gt;
* První neonová reklama v [[USA]] byla instalována v roce [[1923]] v [[Los Angeles]] pro prodejce automobilů značky Packard. Stála tehdy 24 000 dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Neon}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vzácné plyny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemické prvky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Plynné nekovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>