<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Nasycen%C3%A9_mastn%C3%A9_kyseliny</id>
	<title>Nasycené mastné kyseliny - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Nasycen%C3%A9_mastn%C3%A9_kyseliny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Nasycen%C3%A9_mastn%C3%A9_kyseliny&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-31T07:13:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Nasycen%C3%A9_mastn%C3%A9_kyseliny&amp;diff=17413&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Nasycen%C3%A9_mastn%C3%A9_kyseliny&amp;diff=17413&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-22T09:42:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Chemická látka&lt;br /&gt;
| název = Nasycené mastné kyseliny&lt;br /&gt;
| obrázek = Saturated fatty acid general structure.png&lt;br /&gt;
| velikost obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek obrázku = Obecná chemická struktura nasycené mastné kyseliny&lt;br /&gt;
| systematický název = Kyselina alkanová&lt;br /&gt;
| triviální název = Nasycená mastná kyselina&lt;br /&gt;
| další názvy = SFA (z angl. Saturated Fatty Acid)&lt;br /&gt;
| sumární vzorec = CH&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;(CH&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;)&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt;COOH&lt;br /&gt;
| molární hmotnost = Variabilní&lt;br /&gt;
| vzhled = Bílé voskovité pevné látky nebo bezbarvé kapaliny (v závislosti na délce řetězce)&lt;br /&gt;
| hustota = Variabilní, typicky &amp;lt; 1 g/cm³&lt;br /&gt;
| teplota tání = Variabilní (roste s délkou řetězce)&lt;br /&gt;
| teplota varu = Variabilní (roste s délkou řetězce)&lt;br /&gt;
| rozpustnost ve vodě = Velmi nízká, klesá s délkou řetězce&lt;br /&gt;
| rozpustnost = Dobrá v [[organická rozpouštědla|organických rozpouštědlech]]&lt;br /&gt;
| CAS =&lt;br /&gt;
| PubChem =&lt;br /&gt;
| EINECS =&lt;br /&gt;
| RTECS =&lt;br /&gt;
| NFPA 704 =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nasycené mastné kyseliny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (zkratka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;SFA&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; z anglického &amp;#039;&amp;#039;Saturated Fatty Acids&amp;#039;&amp;#039;) jsou typem [[mastná kyselina|mastných kyselin]], jejichž [[uhlovodík|uhlovodíkový]] řetězec obsahuje pouze jednoduché vazby mezi atomy [[uhlík]]u. Protože jsou všechny vazby mezi uhlíky jednoduché, je každý atom uhlíku v řetězci (kromě karboxylové skupiny) navázán na maximální možný počet atomů [[vodík]]u – je tedy &amp;quot;nasycen&amp;quot; vodíkem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společně s [[nenasycené mastné kyseliny|nenasycenými mastnými kyselinami]] tvoří základní stavební kameny [[tuky|tuků]] ([[triglycerid]]ů) a [[lipid]]ů. Vyskytují se hojně v živočišných tucích, jako je [[sádlo]] a [[máslo]], ale také v některých rostlinných tucích, zejména v [[kokosový olej|kokosovém]] a [[palmový olej|palmovém oleji]]. Při pokojové teplotě jsou typicky v pevném skupenství. V kontextu [[výživa|výživy]] jsou dlouhodobě předmětem diskuzí kvůli jejich vlivu na hladinu [[cholesterol]]u v krvi a riziko [[kardiovaskulární onemocnění|kardiovaskulárních onemocnění]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Chemická struktura a názvosloví ==&lt;br /&gt;
Nasycené mastné kyseliny jsou [[karboxylové kyseliny]] s dlouhým alifatickým řetězcem. Jejich obecný vzorec je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;CH&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;(CH&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;)&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt;COOH&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, kde &amp;#039;&amp;#039;n&amp;#039;&amp;#039; představuje počet methylenových skupin v řetězci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčové vlastnosti struktury:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Karboxylová skupina (-COOH):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Polární část molekuly, která jí dodává kyselý charakter.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Alifatický řetězec:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dlouhý, nepolární &amp;quot;ocas&amp;quot; tvořený atomy uhlíku a vodíku. Všechny vazby mezi uhlíky jsou jednoduché (C-C).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nasycenost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Každý atom uhlíku v řetězci (kromě koncových) je vázán na dva další uhlíky a dva vodíky. Neobsahuje žádné dvojné ani trojné vazby.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lineární tvar:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky jednoduchým vazbám má molekula tendenci zaujímat přímý, lineární tvar, což umožňuje molekulám se snadno skládat na sebe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Názvosloví ===&lt;br /&gt;
Nasycené mastné kyseliny mají jak systematické názvy odvozené od názvu odpovídajícího [[alkan]]u s koncovkou &amp;#039;&amp;#039;-ová kyselina&amp;#039;&amp;#039;, tak i tradiční (triviální) názvy, které často odkazují na jejich původní zdroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Systematický název:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Např. kyselina hexadekanová (odvozeno od hexadekanu s 16 uhlíky).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Triviální název:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Např. kyselina palmitová (protože se hojně vyskytuje v palmovém oleji).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Číselné označení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá se formát C:D, kde C je počet atomů uhlíku a D je počet dvojných vazeb. Pro nasycené kyseliny je D vždy 0. Například kyselina palmitová se označuje jako 16:0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přehled nejběžnějších nasycených mastných kyselin ===&lt;br /&gt;
Následující tabulka shrnuje nejdůležitější nasycené mastné kyseliny nacházející se v přírodě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|+ Přehled běžných nasycených mastných kyselin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Číselné označení !! Triviální název !! Systematický název !! Sumární vzorec !! Běžný výskyt&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4:0 || Kyselina máselná || Kyselina butanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;8&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || [[Mléčný tuk]] ([[máslo]])&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6:0 || Kyselina kapronová || Kyselina hexanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;6&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;12&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || Mléčný tuk, [[kokosový olej]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8:0 || Kyselina kaprylová || Kyselina oktanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;8&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;16&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || Kokosový olej, [[palmojádrový olej]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10:0 || Kyselina kaprinová || Kyselina dekanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;10&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;20&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || Kokosový olej, palmojádrový olej&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12:0 || Kyselina laurová || Kyselina dodekanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;12&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;24&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || Kokosový olej, palmojádrový olej&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14:0 || Kyselina myristová || Kyselina tetradekanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;14&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;28&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || Mléčný tuk, kokosový olej, [[muškátový oříšek]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16:0 || Kyselina palmitová || Kyselina hexadekanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;16&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;32&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || [[Palmový olej]], živočišné tuky, jedna z nejběžnějších mastných kyselin v přírodě&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18:0 || Kyselina stearová || Kyselina oktadekanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;18&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;36&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || Živočišné tuky ([[sádlo]], [[lůj]]), [[kakaové máslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20:0 || Kyselina arachidová || Kyselina ikosanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;20&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;40&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || [[Arašídový olej]], rybí tuk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22:0 || Kyselina behenová || Kyselina dokosanová || C&amp;lt;sub&amp;gt;22&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;44&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; || [[Řepkový olej]], arašídový olej&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Fyzikální a chemické vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Fyzikální vlastnosti nasycených mastných kyselin jsou přímo ovlivněny délkou jejich uhlíkového řetězce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Skupenství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kyseliny s krátkým řetězcem (do 8 uhlíků) jsou při pokojové teplotě kapalné a mají nepříjemný zápach. Kyseliny se středním a dlouhým řetězcem (10 a více uhlíků) jsou bílé, voskovité pevné látky bez zápachu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Teplota tání:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Teplota tání se zvyšuje s rostoucí délkou řetězce. Lineární struktura molekul umožňuje silné [[Van der Waalsova síla|Van der Waalsovy interakce]], které drží molekuly pohromadě v krystalové mřížce. K roztavení je potřeba dodat více energie. Například kyselina máselná (4:0) taje při -8 °C, zatímco kyselina stearová (18:0) taje při 70 °C.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rozpustnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rozpustnost ve [[voda|vodě]] je velmi nízká a s délkou řetězce dále klesá. Zatímco kyselina máselná je mírně rozpustná, kyseliny s dlouhým řetězcem jsou prakticky nerozpustné. Jsou však dobře rozpustné v nepolárních organických rozpouštědlech, jako je [[hexan]] nebo [[chloroform]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z chemického hlediska se účastní reakcí typických pro karboxylové kyseliny:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Esterifikace]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Reagují s [[alkohol]]y za vzniku [[ester]]ů a vody. V živých organismech je nejdůležitější esterifikace s [[glycerol]]em, při které vznikají [[triglycerid]]y (tuky).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Neutralizace]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jako kyseliny reagují se [[zásada|zásadami]] za vzniku solí. Soli mastných kyselin se nazývají [[mýdlo|mýdla]]. Tento proces se nazývá [[zmýdelnění]] (saponifikace).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🍎 Zdroje v potravě ==&lt;br /&gt;
Nasycené mastné kyseliny jsou přítomny v mnoha potravinách, a to jak živočišného, tak rostlinného původu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Živočišné zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** {{Vlajka|Svět}} Tučné maso (hovězí, vepřové, jehněčí) a masné výrobky ([[salám]], [[klobása]], [[paštika]])&lt;br /&gt;
** {{Vlajka|Svět}} Plnotučné mléčné výrobky ([[máslo]], [[smetana]], [[sýr]], plnotučné [[mléko]])&lt;br /&gt;
** {{Vlajka|Svět}} [[Sádlo]] a [[lůj]]&lt;br /&gt;
** {{Vlajka|Svět}} Vaječný [[žloutek]]&lt;br /&gt;
** {{Vlajka|Svět}} Kůže z drůbeže&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rostlinné zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** {{Vlajka|Indonésie}} [[Palmový olej]] a [[palmojádrový olej]] (hojně využívané v průmyslově zpracovaných potravinách)&lt;br /&gt;
** {{Vlajka|Filipíny}} [[Kokosový olej]] a kokosové mléko&lt;br /&gt;
** {{Vlajka|Pobřeží slonoviny}} [[Kakaové máslo]] (obsažené v [[čokoláda|čokoládě]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je důležité si uvědomit, že většina potravin obsahujících tuky je směsí různých typů mastných kyselin – nasycených, mononenasycených i polynenasycených.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Biologický význam a metabolismus ==&lt;br /&gt;
V lidském těle plní nasycené mastné kyseliny několik klíčových rolí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zdroj a zásobárna energie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou vysoce energeticky bohaté. Při jejich [[oxidace (biologie)|oxidaci]] (spalování) se uvolňuje velké množství [[adenosintrifosfát|ATP]]. Tělo si je ukládá ve formě triglyceridů v [[tuková tkáň|tukové tkáni]] jako dlouhodobou energetickou rezervu.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Strukturální složka buněk:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou součástí [[fosfolipid]]ů, které tvoří základ [[buňka (biologie)|buněčných membrán]]. Ovlivňují jejich tekutost a stabilitu. Membrány s vyšším podílem nasycených mastných kyselin jsou tužší a méně prostupné.&lt;br /&gt;
3.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nosiče signálů a prekurzory:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Některé proteiny jsou modifikovány připojením mastných kyselin (např. palmitoylace), což ovlivňuje jejich funkci a umístění v buňce. Mohou také sloužit jako prekurzory pro syntézu dalších [[lipid]]ů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tělo si dokáže nasycené mastné kyseliny (zejména kyselinu palmitovou) syntetizovat samo z přebytečných [[sacharid]]ů v procesu zvaném &amp;#039;&amp;#039;de novo&amp;#039;&amp;#039; lipogeneze, který probíhá hlavně v [[játra|játrech]]. Proto nejsou považovány za [[esenciální živina|esenciální]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ❤️ Vliv na zdraví ==&lt;br /&gt;
Vztah mezi příjmem nasycených mastných kyselin a zdravím, zejména rizikem kardiovaskulárních onemocnění, je jedním z nejvíce studovaných a diskutovaných témat ve výživě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tradiční pohled ===&lt;br /&gt;
Po desetiletí platila hypotéza, že vysoký příjem nasycených tuků zvyšuje hladinu &amp;quot;špatného&amp;quot; [[LDL]] cholesterolu v krvi. Zvýšený LDL cholesterol je považován za hlavní rizikový faktor pro vznik [[ateroskleróza|aterosklerózy]] (&amp;quot;kornatění tepen&amp;quot;), která může vést k [[infarkt myokardu|infarktu myokardu]] nebo [[mozková mrtvice|mozkové mrtvici]]. Na základě toho byla vydávána doporučení omezit příjem nasycených tuků na méně než 10 % celkového energetického příjmu a nahradit je nenasycenými tuky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moderní a komplexnější pohled ===&lt;br /&gt;
Novější výzkumy a meta-analýzy ukazují, že situace je složitější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ne všechny SFA jsou stejné:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Různé nasycené mastné kyseliny mají odlišný vliv na hladinu cholesterolu. Například kyselina laurová, myristová a palmitová zvyšují LDL cholesterol nejvíce, zatímco kyselina stearová (hojná v čokoládě a hovězím mase) má na LDL cholesterol neutrální vliv, protože se v těle rychle přeměňuje na mononenasycenou kyselinu olejovou.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kontext stravy je klíčový:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Záleží, čím jsou nasycené tuky ve stravě nahrazeny.&lt;br /&gt;
    *   Nahrazení SFA &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;polynenasycenými tuky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (např. z ryb, ořechů, rostlinných olejů) prokazatelně snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.&lt;br /&gt;
    *   Nahrazení SFA &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;mononenasycenými tuky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (např. z olivového oleje) je také prospěšné.&lt;br /&gt;
    *   Nahrazení SFA &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;rafinovanými sacharidy&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (např. bílé pečivo, cukr) riziko nesnižuje, a naopak ho může i zvyšovat, protože to vede ke zvýšení triglyceridů a snížení &amp;quot;hodného&amp;quot; [[HDL]] cholesterolu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potravinová matrice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Účinek nasycených tuků se liší podle toho, v jaké potravině se nacházejí. Nasycené tuky z plnotučného [[jogurt]]u nebo sýra mohou mít jiný (neutrální či dokonce pozitivní) vliv na zdraví než stejné množství nasycených tuků z průmyslově zpracovaného pečiva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný konsenzus se kloní k tomu, že není nutné nasycené tuky démonizovat, ale je rozumné jejich příjem držet v umírněných mezích a zaměřit se na celkovou kvalitu stravy. Důraz je kladen na konzumaci celistvých, minimálně zpracovaných potravin a upřednostňování nenasycených tuků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Průmyslové využití ==&lt;br /&gt;
Nasycené mastné kyseliny a tuky, které je obsahují, mají široké uplatnění v průmyslu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potravinářský průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používají se pro svou texturu, stabilitu a odolnost vůči [[oxidace|oxidaci]] (žluknutí). Dodávají výrobkům jako sušenky, polevy a pečivo pevnou strukturu a prodlužují jejich trvanlivost.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba mýdel a detergentů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zmýdelněním (reakcí s hydroxidem) tuků bohatých na nasycené mastné kyseliny (např. kokosový nebo palmový olej) se vyrábějí pevná mýdla.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kosmetický průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používají se jako změkčovadla (emolienty), zahušťovadla a stabilizátory v krémech, pleťových mlécích a další kosmetice.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba svíček:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Historicky se k výrobě svíček používal lůj, dnes se často využívá kyselina stearová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si mastnou kyselinu jako dlouhý řetěz z korálků (atomů uhlíku). Každý korálek má dvě &amp;quot;ruce&amp;quot;, kterými se může držet sousedních korálků, a další dvě &amp;quot;ruce&amp;quot;, kterými drží atomy vodíku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nasycená mastná kyselina:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to &amp;quot;poctivý&amp;quot; řetěz. Každý vnitřní korálek (uhlík) drží maximální možný počet vodíků. Řetěz je rovný jako pravítko. Protože jsou tyto řetězy rovné, mohou se snadno skládat na sebe, podobně jako cihly. To je důvod, proč jsou tuky bohaté na nasycené kyseliny (jako máslo nebo sádlo) při pokojové teplotě pevné.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nenasycená mastná kyselina:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V řetězu je alespoň jedno místo, kde si dva sousední korálky (uhlíky) podají ruku navíc (vytvoří dvojnou vazbu). Tím pádem musí pustit jeden vodík. Řetěz se v tomto místě &amp;quot;zlomí&amp;quot; nebo &amp;quot;ohne&amp;quot;. Protože jsou tyto řetězy ohnuté, nemohou se na sebe tak dobře skládat. Proto jsou tuky bohaté na nenasycené kyseliny (jako olivový olej) při pokojové teplotě tekuté.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče zdraví, dříve se říkalo, že všechny &amp;quot;rovné cihly&amp;quot; (nasycené tuky) jsou špatné, protože ucpávají cévy. Dnes víme, že to není tak jednoduché. Záleží na tom, jaký typ &amp;quot;cihly&amp;quot; to je a co jíme místo nich. Stále platí, že je dobré to s nimi nepřehánět a dávat přednost &amp;quot;ohnutým&amp;quot; tukům z rostlinných olejů, ořechů a ryb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Nasycene mastne kyseliny}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mastné kyseliny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Lipidy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Organické kyseliny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Biochemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Výživa]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>