<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Multikulturalismus</id>
	<title>Multikulturalismus - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Multikulturalismus"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Multikulturalismus&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-18T05:17:52Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Multikulturalismus&amp;diff=14090&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Multikulturalismus&amp;diff=14090&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-11T04:55:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox ideologie&lt;br /&gt;
| název = Multikulturalismus&lt;br /&gt;
| obrázek = Multiculturalism symbol.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Symbol reprezentující rozmanitost a jednotu kultur&lt;br /&gt;
| typ = Politická a sociální filozofie&lt;br /&gt;
| původ = 60. léta 20. století&lt;br /&gt;
| zakladatelé = [[Charles Taylor]], [[Will Kymlicka]], [[Bhikhu Parekh]] (jako teoretici)&lt;br /&gt;
| představitelé = [[Pierre Trudeau]] (jako politik)&lt;br /&gt;
| cíle = Uznání a podpora kulturní rozmanitosti, rovnost příležitostí, sociální soudržnost, ochrana práv menšin&lt;br /&gt;
| metody = Státní politika, vzdělávání, antidiskriminační zákony, podpora menšinových kultur&lt;br /&gt;
| kritika = Obavy z fragmentace společnosti, vytváření paralelních společností, ohrožení národní identity, relativizace hodnot&lt;br /&gt;
| související = [[Kulturní pluralismus]], [[Interkulturalismus]], [[Kosmopolitismus]], [[Politika identit]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Multikulturalismus&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je politický a filozofický koncept, který se zabývá způsobem soužití různých kultur v rámci jedné společnosti. V širším smyslu označuje samotnou existenci více kultur na jednom území (kulturní pluralita), v užším a častějším smyslu pak označuje specifickou politickou ideologii nebo soubor státních politik, které tuto rozmanitost aktivně uznávají, podporují a spravují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní myšlenkou multikulturalismu je, že příslušníci menšinových etnických, náboženských či kulturních skupin si mají nejen zachovat svou vlastní identitu a zvyky, ale že by jim v tom měla většinová společnost a stát aktivně pomáhat. Tím se liší od starších modelů [[asimilace]] (splynutí menšiny s většinou) nebo [[integrace]], která často klade větší důraz na přizpůsobení se menšiny. Multikulturalismus je často prezentován jako protiklad amerického modelu „tavícího kotle“ (&amp;#039;&amp;#039;melting pot&amp;#039;&amp;#039;) a je spíše přirovnáván ke „salátové míse“ (&amp;#039;&amp;#039;salad bowl&amp;#039;&amp;#039;) nebo „kulturní mozaice“, kde jednotlivé složky zůstávají rozpoznatelné, ale společně tvoří jeden celek.&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
== 📜 Koncept a definice ==&lt;br /&gt;
Pojem multikulturalismus je často používán ve dvou hlavních významech, které je důležité rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Deskriptivní (popisný) multikulturalismus:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jedná se o pouhé konstatování faktu, že v dané společnosti žijí lidé z různých kulturních, etnických, náboženských a jazykových prostředí. V tomto smyslu je většina moderních států, zejména v důsledku [[globalizace]] a [[migrace]], multikulturní. Tento význam je hodnotově neutrální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Normativní (předpisový) multikulturalismus:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tento význam označuje ideologii nebo politický program, který tvrdí, že kulturní rozmanitost je pro společnost přínosná a měla by být aktivně podporována. Normativní multikulturalismus prosazuje konkrétní politiky, jako jsou:&lt;br /&gt;
** Uznání skupinových práv pro menšiny.&lt;br /&gt;
** Státní podpora menšinových kulturních institucí, festivalů a médií.&lt;br /&gt;
** Zavedení vícejazyčného vzdělávání a úřadování.&lt;br /&gt;
** Antidiskriminační legislativa a programy pozitivní diskriminace.&lt;br /&gt;
** Revize školních osnov tak, aby odrážely přínos různých kultur k historii národa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teoretici jako [[Will Kymlicka]] rozlišují mezi právy „národnostních menšin“ (historicky usazené skupiny, např. [[Katalánci]] ve [[Španělsko|Španělsku]]) a právy „etnických skupin“ (vzniklých imigrací). Zatímco národnostní menšiny mohou usilovat o určitou formu samosprávy, etnické skupiny se podle něj snaží spíše o spravedlivou integraci do širší společnosti za podmínek, které jim umožní zachovat si kulturní specifika.&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie a vývoj ==&lt;br /&gt;
Kořeny moderního multikulturalismu lze hledat v 60. letech 20. století, kdy se v západním světě zvedla vlna hnutí za občanská práva. Tato hnutí (např. hnutí za práva [[Afroameričané|Afroameričanů]] v [[USA]], [[feminismus]] druhé vlny) zpochybnila dosavadní ideál homogenní národní kultury a začala klást důraz na uznání a zrovnoprávnění dosud marginalizovaných skupin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první země na světě přijala multikulturalismus jako oficiální státní politiku {{Vlajka|Kanada}} v roce 1971 pod vedením premiéra [[Pierre Trudeau|Pierra Trudeaua]]. Cílem bylo řešit napětí mezi anglofonní a frankofonní částí populace a zároveň uznat přínos ostatních imigrantských skupin a původních obyvatel (tzv. [[První národy]]). Kanadský model byl založen na myšlence „kulturní mozaiky“ a byl zakotven i v ústavě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krátce nato, v roce 1973, následovala {{Vlajka|Austrálie}}, která opustila svou dřívější asimilační politiku známou jako „Politika bílé Austrálie“ (&amp;#039;&amp;#039;White Australia Policy&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V [[Evropa|Evropě]] se multikulturalismus začal prosazovat později, především jako reakce na přítomnost velkého počtu pracovních migrantů (tzv. &amp;#039;&amp;#039;gastarbeiterů&amp;#039;&amp;#039;) a jejich rodin, kteří se původně neměli v hostitelských zemích usadit natrvalo. Země jako {{Vlajka|Nizozemsko}}, {{Vlajka|Spojené království}} a {{Vlajka|Švédsko}} zavedly různé formy multikulturních politik. Naopak {{Vlajka|Francie}} si tradičně zakládá na republikánském modelu asimilace, kde je občan definován svou loajalitou k republice a jejím hodnotám, nikoliv etnickým či náboženským původem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od počátku 21. století, zejména po teroristických útocích z [[11. září 2001]], začal být multikulturalismus v Evropě stále více kritizován. Mnozí političtí lídři, včetně [[Angela Merkelová|Angely Merkelové]] v [[Německo|Německu]], [[David Cameron|Davida Camerona]] ve [[Spojené království|Spojeném království]] nebo [[Nicolas Sarkozy|Nicolase Sarkozyho]] ve [[Francie|Francii]], pronesli projevy, v nichž označili multikulturalismus za „selhání“ či „neúspěch“. To vedlo k posunu směrem k politikám kladoucím větší důraz na občanskou integraci, jazykové znalosti a sdílení společných hodnot.&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
== 🇨🇦 Příklady ve světě ==&lt;br /&gt;
Přístupy k multikulturalismu se ve světě výrazně liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;{{Vlajka|Kanada}}:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Považována za kolébku oficiálního multikulturalismu. Zákon o multikulturalismu z roku 1988 zaručuje všem občanům právo na zachování a sdílení jejich kulturního dědictví. Stát finančně podporuje etnické organizace a média. Důraz je kladen na to, že přistěhovalci se stávají plnohodnotnými Kanaďany, aniž by se museli vzdát své původní kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;{{Vlajka|Austrálie}}:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Podobně jako Kanada má oficiální multikulturní politiku. Po opuštění rasově exkluzivní imigrační politiky se Austrálie transformovala v jednu z etnicky nejrozmanitějších zemí světa. Politika se soustředí na sociální soudržnost, ekonomické přínosy diverzity a rovné příležitosti pro všechny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;{{Vlajka|Spojené království}}:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Britský přístup byl historicky spíše pragmatický a decentralizovaný, často označovaný jako „laissez-faire“ multikulturalismus. Stát dlouho aktivně nezasahoval a nechal komunity, aby si žily po svém. Po teroristických útocích v [[Londýn]]ě v roce 2005 se však politika posunula k většímu důrazu na „britské hodnoty“ a sociální kohezi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;{{Vlajka|Německo}}:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Německo dlouho vycházelo z představy, že pracovní migranti (především z [[Turecko|Turecka]]) se jednoho dne vrátí domů. Multikulturní politiky zde proto nebyly systematicky budovány. Kancléřka Merkelová v roce 2010 prohlásila, že koncept „multikulti“ naprosto selhal, což odstartovalo debatu o nutnosti lepší integrace přistěhovalců, zejména prostřednictvím jazykových kurzů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;{{Vlajka|Francie}}:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Francie představuje protipól multikulturalismu. Její republikánský model trvá na přísné laickosti (&amp;#039;&amp;#039;laïcité&amp;#039;&amp;#039;) a asimilaci. Ve veřejném prostoru je jakákoli manifestace náboženské či etnické příslušnosti potlačována ve prospěch univerzální identity francouzského občana. Tento model je však také předmětem kritiky, zejména v souvislosti se sociálním vyloučením na předměstích velkých měst.&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
== 👍 Argumenty pro multikulturalismus ==&lt;br /&gt;
Zastánci multikulturalismu uvádějí několik klíčových argumentů na jeho podporu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kulturní obohacení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Různorodost kultur, tradic, kuchyní a umění obohacuje celou společnost a činí ji dynamičtější a kreativnější.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podpora tolerance a respektu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Život v multikulturním prostředí učí lidi toleranci, respektu k odlišnostem a schopnosti nahlížet na svět z různých perspektiv.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sociální spravedlnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Multikulturalismus je vnímán jako nástroj k nápravě historických křivd a diskriminace menšin. Uznáním jejich kultury jim dává pocit důstojnosti a sounáležitosti.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ekonomické přínosy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Imigranti často přinášejí nové dovednosti, podnikatelského ducha a zaplňují mezery na trhu práce. Diverzita v pracovních týmech může vést k inovativnějším řešením.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Globální propojení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Společnost s vazbami na různé části světa má lepší předpoklady pro úspěch v globalizovaném světě, ať už v oblasti obchodu, diplomacie nebo vědy.&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
== 👎 Kritika a kontroverze ==&lt;br /&gt;
Multikulturalismus čelí silné kritice z různých ideologických pozic:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konzervativní kritika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fragmentace společnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Podle kritiků multikulturalismus nevede ke sjednocené společnosti, ale k jejímu rozpadu na uzavřené, navzájem si nedůvěřující komunity („paralelní společnosti“).&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ohrožení národní identity:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Důraz na dílčí identity oslabuje společnou národní identitu, kulturu a hodnoty, které jsou tmelem společnosti.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bezpečnostní rizika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vytváření uzavřených komunit může vést k šíření extremistických ideologií a ztěžovat práci bezpečnostních složek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Liberální a levicová kritika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Problém kulturního relativismu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přílišná tolerance k jiným kulturám může vést k přehlížení neliberálních a utlačovatelských praktik uvnitř menšinových komunit (např. porušování práv žen, nucené sňatky, potlačování práv [[LGBT]] osob).&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zanedbávání socioekonomických problémů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Soustředění na kulturní rozdíly může odvádět pozornost od skutečných příčin nerovnosti, kterými jsou chudoba, nezaměstnanost a nedostatečné vzdělání.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Utvrzování stereotypů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tím, že multikulturalismus přiřazuje lidi k určitým skupinám, může paradoxně posilovat stereotypy a bránit individuální svobodě volby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Asimilacionistická kritika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** Zastánci asimilace tvrdí, že pro dlouhodobou stabilitu a prosperitu společnosti je nezbytné, aby se všichni její členové hlásili ke společnému jádru hodnot a kulturních norem. Multikulturalismus podle nich tento proces aktivně podkopává.&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
== 🆚 Multikulturalismus vs. jiné koncepty ==&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Asimilace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jednosměrný proces, kdy se očekává, že menšinová skupina opustí svou původní kulturu a plně přijme kulturu dominantní většiny. Cílem je kulturní homogenita.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Integrace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Obousměrný proces, kde si menšiny zachovávají část své kultury, ale zároveň přijímají základní hodnoty, jazyk a zákony hostitelské společnosti. I většinová společnost se však musí částečně přizpůsobit a otevřít novým vlivům.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Interkulturalismus:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Novější koncept, který je často prezentován jako vylepšení multikulturalismu. Zatímco multikulturalismus se podle kritiků soustředí na oddělené soužití kultur (jejich koexistenci), interkulturalismus klade důraz na dialog, interakci, vzájemné ovlivňování a vytváření společných prostorů a identit. Cílem není jen tolerance, ale aktivní spolupráce a míšení.&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Vysvětlení na příkladu ==&lt;br /&gt;
Představte si společnost jako velkou hostinu. Různé přístupy k soužití kultur můžeme přirovnat k různým pokrmům:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Asimilace je jako tavicí kotlík (melting pot):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Všechny ingredience (kultury) se vhodí do jednoho hrnce a vaří se tak dlouho, dokud se neslijí v jednu homogenní omáčku. Jednotlivé původní chutě (kulturní zvyky) se ztratí a vznikne jedna nová, společná chuť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Multikulturalismus je jako salátová mísa (salad bowl):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Všechny ingredience (rajčata, okurky, papriky) jsou v jedné míse, ale každá si zachovává svou vlastní chuť, barvu a texturu. Jsou spolu, tvoří jeden celek (salát), ale nemísí se. Můžete jasně rozpoznat, co je co. Stát v tomto případě dbá na to, aby každá ingredience měla v míse své místo a nebyla přebita ostatními.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Interkulturalismus je jako dobře promíchaný salát s dresinkem:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ingredience si stále zachovávají část své identity, ale jsou aktivně promíchány a propojeny společným dresinkem (společné hodnoty, dialog, interakce). Vzájemně se ovlivňují – chuť rajčete se trochu vpije do okurky a naopak. Vzniká tak harmonický celek, který je více než jen součet jeho částí.&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
```&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Multikulturalismus}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=11.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Politické ideologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kultura]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální politika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kanada]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;br /&gt;
```&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>