InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-22T09:19:49Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox metro
| název = Pražské metro
| obrázek = Prague Metro train 81-71M.jpg
| popisek = Modernizovaná souprava 81-71M ve stanici Střížkov
| město = [[Praha]]
| stát = {{Vlajka|Česko}}
| provozovatel = [[Dopravní podnik hlavního města Prahy]], a.s.
| zahájení provozu = [[9. květen|9. května]] [[1974]]
| počet linek = 3 (A, B, C) <br> 1 (D) ve výstavbě
| počet stanic = 61
| celková délka = 65,2 km
| rozchod kolejí = 1435 mm
| napájení = 750 V DC, přívodní kolejnice
| vozový park = Siemens M1, Škoda 2Mt/3Mt/4Mt (81-71M)
| denní počet cestujících = cca 1,2 milionu (2023)
| web = [https://www.dpp.cz/ www.dpp.cz]
}}
'''Pražské metro''' je jediná síť podzemní dráhy v [[Česko|Česku]] a tvoří páteř městské hromadné dopravy v hlavním městě [[Praha|Praze]]. Provozovatelem je [[Dopravní podnik hlavního města Prahy]] (DPP). První úsek byl zprovozněn [[9. květen|9. května]] [[1974]]. Síť se skládá ze tří linek označených písmeny A, B a C, které se kříží v centru města ve třech přestupních stanicích. K roku 2025 má síť 61 stanic a celkovou délku 65,2 km. Ve výstavbě je čtvrtá linka D. Pražské metro je známé svou čistotou, efektivitou a unikátní architekturou některých stanic.

== 📜 Historie ==
Myšlenka na výstavbu podzemní dráhy v Praze je stará více než sto let, ale její realizace byla mnohokrát odložena kvůli politickým i ekonomickým překážkám.

=== 🕰️ První plány a vize ===
První návrh na podzemní dráhu v Praze předložil již v roce [[1898]] pražský obchodník [[Ladislav Rott]]. Navrhoval propojit [[Karlín]] s [[Malá Strana|Malou Stranou]] tunelem pod [[Vltava|Vltavou]]. V období [[První republika|První republiky]] vzniklo několik ambiciózních projektů, například od inženýrů [[Vladimír List|Vladimíra Lista]] a Bohumila Belady, které počítaly s rozsáhlou sítí. Žádný z těchto plánů však nebyl kvůli nedostatku financí a blížící se [[druhá světová válka|druhé světové válce]] realizován.

=== 🚇 Podpovrchová tramvaj ===
Po druhé světové válce byla myšlenka obnovena. V 60. letech 20. století padlo rozhodnutí vybudovat v centru města systém podpovrchové tramvaje. Mělo jít o tramvajové linky vedené v tunelech pod nejvytíženějšími částmi města. Výstavba prvního úseku pod [[Václavské náměstí|Václavským náměstím]] začala v roce [[1966]]. Během výstavby však vláda [[Československá socialistická republika|ČSSR]] v roce [[1967]] rozhodla, pod vlivem sovětských poradců, o změně koncepce na plnohodnotný systém metra sovětského typu.

=== 🛠️ Výstavba a otevření prvního úseku ===
První úsek linky C mezi stanicemi [[Sokolovská (stanice metra)|Sokolovská]] (dnes [[Florenc (stanice metra)|Florenc]]) a [[Kačerov (stanice metra)|Kačerov]] byl slavnostně otevřen [[9. květen|9. května]] [[1974]], v předvečer výročí osvobození Československa [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Tento úsek měřil 6,6 km a měl 9 stanic. Provoz zajišťovaly soupravy typu [[Ečs]] ze sovětského [[Mytiščinský strojírenský závod|Mytiščinského strojírenského závodu]].

=== 📈 Rozšiřování sítě (1978–1989) ===
* '''[[1978]]''': Byl otevřen první úsek linky A mezi stanicemi [[Leninova (stanice metra)|Leninova]] (dnes [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]]) a [[Náměstí Míru (stanice metra)|Náměstí Míru]].
* '''[[1980]]''': Linka C byla prodloužena na jih na [[Jižní Město]] do stanice [[Kosmonautů (stanice metra)|Kosmonautů]] (dnes [[Háje (stanice metra)|Háje]]). Linka A byla prodloužena na východ do stanice [[Želivského (stanice metra)|Želivského]].
* '''[[1985]]''': Byl zprovozněn první úsek linky B mezi stanicemi [[Sokolovská (stanice metra)|Sokolovská]] (dnes Florenc) a [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]]. Tím byla dokončena základní síť s třemi přestupními body.
* '''[[1988]]''': Linka B byla prodloužena na jihozápad do stanice [[Dukelská (stanice metra)|Dukelská]] (dnes [[Nové Butovice (stanice metra)|Nové Butovice]]).

=== 🌐 Éra po roce 1989 ===
Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce [[1989]] došlo k přejmenování 13 stanic, které nesly ideologické názvy (např. Leninova na Dejvická, Gottwaldova na Vyšehrad). V 90. letech pokračovalo masivní rozšiřování sítě, především na lince B, která byla prodloužena na oba konce – na [[Černý Most]] a na [[Zličín]]. V novém tisíciletí byla prodloužena linka C na sever do [[Letňany|Letňan]] ([[2008]]) a linka A na západ do [[Nemocnice Motol]] ([[2015]]).

=== 🌊 Povodně v roce 2002 ===
V srpnu [[2002]] zasáhly Prahu katastrofální [[Povodeň v Česku (2002)|povodně]], které zaplavily 19 stanic metra na všech třech linkách. Voda způsobila obrovské škody na technologiích, eskalátorech i samotných stavbách. Celá síť byla na několik dní zcela mimo provoz. Opravy trvaly několik měsíců a stály přibližně 7 miliard [[koruna česká|Kč]]. Poslední stanice byly znovu otevřeny až v březnu [[2003]]. Tato událost vedla k instalaci rozsáhlého systému protipovodňových opatření.

=== 🏗️ Současnost a budoucnost (Linka D) ===
V dubnu [[2022]] byla zahájena výstavba první části nové, čtvrté linky D. Tato linka bude mít modrou barvu a v první fázi povede z [[Pankrác (stanice metra)|Pankráce]] (kde vznikne nový přestupní bod s linkou C) do stanice [[Olbrachtova (stanice metra)|Olbrachtova]]. V dalších fázích má pokračovat do [[Depo Písnice|Depa Písnice]] a na sever na [[Náměstí Míru]]. Linka D bude jako první v Praze plně automatizovaná, tedy bez strojvedoucích.

== 🚇 Linky a stanice ==
Síť pražského metra je tvořena třemi provozními linkami, které jsou barevně a písmenně odlišeny.

{| class="wikitable"
|+ Přehled linek pražského metra
! Linka
! Barva
! Trasa
! Uvedení do provozu
! Délka
! Počet stanic
|-
| [[Linka A (metro v Praze)|Linka A]]
| style="background: #00954d; color: white;" | Zelená
| [[Nemocnice Motol (stanice metra)|Nemocnice Motol]] – [[Depo Hostivař (stanice metra)|Depo Hostivař]]
| 1978
| 17,1 km
| 17
|-
| [[Linka B (metro v Praze)|Linka B]]
| style="background: #ffcd00;" | Žlutá
| [[Zličín (stanice metra)|Zličín]] – [[Černý Most (stanice metra)|Černý Most]]
| 1985
| 25,6 km
| 24
|-
| [[Linka C (metro v Praze)|Linka C]]
| style="background: #e22218; color: white;" | Červená
| [[Letňany (stanice metra)|Letňany]] – [[Háje (stanice metra)|Háje]]
| 1974
| 22,4 km
| 20
|-
| [[Linka D (metro v Praze)|Linka D]]
| style="background: #0055a4; color: white;" | Modrá
| [[Náměstí Míru (stanice metra)|Náměstí Míru]] – [[Depo Písnice (stanice metra)|Depo Písnice]]
| ve výstavbě
| 10,5 km
| 10 (plán)
|}

Přestupními stanicemi (tzv. přestupní trojúhelník) v centru města jsou:
* '''[[Můstek (stanice metra)|Můstek]]''' (A, B)
* '''[[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]]''' (A, C)
* '''[[Florenc (stanice metra)|Florenc]]''' (B, C)

== ⚙️ Technické parametry ==
=== 🚆 Vozový park ===
Vozový park pražského metra se skládá ze dvou základních typů souprav:
* '''Souprava 81-71M''': Jedná se o modernizovanou verzi původních sovětských souprav typu [[81-717/81-714]], které v Praze jezdily od roku 1978. Modernizace probíhala v letech 1996–2011 ve [[Škoda Transportation|Škodě Plzeň]]. Tyto soupravy jezdí na linkách A a B.
* '''Souprava Siemens M1''': Moderní soupravy od konsorcia firem [[Siemens]], [[ČKD]] a [[Adtranz]], dodávané od roku 2000. Jsou nasazeny výhradně na lince C. Byly prvními soupravami v Praze, které měly průchozí celé vozy.

Pro novou linku D se počítá s nákupem plně automatických vlaků od společnosti [[Stadler Rail]] nebo [[Hyundai Rotem]].

=== ⚡ Napájení a zabezpečení ===
Vlaky jsou napájeny stejnosměrným napětím '''750 V''' z přívodní (třetí) kolejnice vedle kolejí. Jízda vlaků je řízena a zabezpečena systémem [[ATP]] (Automatic Train Protection), který kontroluje rychlost vlaku a v případě překročení povolené rychlosti nebo projetí návěstidla "Stůj" dokáže vlak automaticky zastavit.

=== 🛤️ Konstrukce tunelů a stanic ===
Tunely pražského metra jsou převážně ražené, budované hornickým způsobem pomocí [[TBM|tunelovacích štítů]]. Část úseků, zejména v místech s menší hloubkou, byla budována hloubením z povrchu.

Stanice lze rozdělit na dva hlavní typy:
* '''Hloubené''': Budované v otevřené jámě, obvykle mělko pod povrchem. Mají monolitickou železobetonovou konstrukci. Příkladem je většina stanic na lince C (např. [[Vyšehrad (stanice metra)|Vyšehrad]], [[Pankrác (stanice metra)|Pankrác]]).
* '''Ražené''': Budované hluboko pod zemí hornickým způsobem. V Praze se nejčastěji jedná o trojlodní stanice s pilíři nebo sloupy. Příkladem je většina stanic na lince A (např. [[Malostranská (stanice metra)|Malostranská]], [[Staroměstská (stanice metra)|Staroměstská]]).

== 🎨 Architektura a design ==
Pražské metro je známé svým specifickým architektonickým pojetím, zejména stanic na lince A. Jejich design navrhl architekt [[Jaroslav Otruba]]. Stěny nástupišť jsou obloženy charakteristickými lisovanými hliníkovými výlisky, které jsou buď konvexní (vypouklé) nebo konkávní (vyduté). Každá stanice na této lince má svou unikátní barvu. Například [[Malostranská (stanice metra)|Malostranská]] je zelená, [[Staroměstská (stanice metra)|Staroměstská]] červená a [[Můstek (stanice metra)|Můstek]] žlutá.

Linka B má odlišný design, často využívající skleněné obklady a umělecká díla. Linka C je architektonicky nejstřízlivější, stěny jsou často obloženy velkými kamennými deskami. V mnoha stanicích se nacházejí umělecká díla – mozaiky, reliéfy a sochy z doby socialismu, z nichž mnohé jsou dnes památkově chráněny.

== 💰 Jízdné a provoz ==
Pražské metro je součástí systému [[Pražská integrovaná doprava]] (PID), což znamená, že na jednu jízdenku lze cestovat metrem, [[tramvajová doprava v Praze|tramvajemi]], [[městská autobusová doprava v Praze|autobusy]], [[Přívozy Pražské integrované dopravy|přívozy]] i některými vlaky na území Prahy.

Metro je v provozu denně přibližně od 5:00 do 0:00 hodin. V pátek a v sobotu je provoz prodloužen do cca 1:00. Intervaly mezi spoji se pohybují od 2–3 minut ve špičce pracovního dne po 10 minut ve večerních hodinách a o víkendech.

== 💡 Zajímavosti a rekordy ==
* '''Nejhlubší stanice''': [[Náměstí Míru (stanice metra)|Náměstí Míru]] (linka A) je s hloubkou 53 metrů pod povrchem nejhlubší stanicí v síti a jednou z nejhlubších v [[Evropská unie|Evropské unii]].
* '''Nejdelší eskalátor''': Ve stanici Náměstí Míru se nachází také nejdelší eskalátor v EU, měří 87 metrů.
* '''Nejdelší mezistaniční úsek''': Úsek mezi stanicemi [[Kobylisy (stanice metra)|Kobylisy]] a [[Nádraží Holešovice (stanice metra)|Nádraží Holešovice]] na lince C je dlouhý 2748 metrů.
* '''Nejkratší mezistaniční úsek''': Vzdálenost mezi stanicemi [[Hlavní nádraží (stanice metra)|Hlavní nádraží]] a [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]] na lince C je pouhých 425 metrů.
* '''Most metra''': Součástí linky C je [[Nuselský most]], v jehož tubusu metro překonává Nuselské údolí.
* '''Původní hlasatelka''': Hlasem pražského metra byla od jeho počátku až do roku 1996 [[Eva Jurinová]]. V současnosti hlášení namluvila [[Světla Lavičková]] (linky A a C) a [[Tomáš Černý (hlasatel)|Tomáš Černý]] (linka B).

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
* '''Podpovrchová tramvaj''': Představte si tramvaj, která v centru města zajede do tunelu a chová se jako metro, aby se vyhnula dopravním zácpám. Na okrajích města pak zase vyjede na povrch a pokračuje po běžných kolejích. To byl původní plán pro Prahu.
* '''Ražený tunel''': Tunel, který se kope hluboko pod zemí, aniž by se muselo rozkopat celé město na povrchu. Používá se k tomu obří "krtčí" stroj (tunelovací štít), který se provrtává skálou a zeminou.
* '''Hloubená stanice''': Stanice, která se staví tak, že se na povrchu vykope obrovská jáma, v ní se postaví celá stanice z betonu a oceli, a nakonec se zase zasype a na povrchu se obnoví ulice nebo park.
* '''Třetí kolejnice''': Speciální kolejnice umístěná vedle dvou hlavních, po kterých jezdí kola vlaku. Tato třetí kolejnice je pod vysokým napětím a slouží k napájení motorů vlaku elektřinou. Je velmi nebezpečné se jí dotknout.

{{DEFAULTSORT:Metro v Praze}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:Metro v Praze]]
[[Kategorie:Doprava v Praze]]
[[Kategorie:Podzemní dráhy v Česku]]
[[Kategorie:Stavby v Praze]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Metro v Praze - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)