InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-27T08:53:13Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Ludvík XII.
| obrázek = Louis XII of France (4).jpg
| popisek = Portrét Ludvíka XII. od Jeana Perréala, kolem roku 1514
| titul = Král Francie
| období vlády = 7. dubna 1498 – 1. ledna 1515
| korunovace = 27. května 1498, [[Katedrála Notre-Dame v Remeši|Remeš]]
| předchůdce = [[Karel VIII. Francouzský|Karel VIII.]]
| nástupce = [[František I. Francouzský|František I.]]
| titul2 = Vévoda milánský
| období vlády2 = 1499–1512
| předchůdce2 = [[Ludovico Sforza]]
| nástupce2 = [[Maxmilián Sforza]]
| manželka1 = [[Jana z Valois]]
| manželka2 = [[Anna Bretaňská]]
| manželka3 = [[Marie Tudorovna (1496–1533)|Marie Tudorovna]]
| potomci = [[Klaudie Francouzská]]<br>[[Renée Francouzská]]
| celé jméno = Ludvík Orleánský
| datum narození = 27. června 1462
| místo narození = [[Zámek Blois]], [[Blois]], {{Vlajka|Francie}} [[Francouzské království]]
| datum úmrtí = 1. ledna 1515
| místo úmrtí = Hôtel des Tournelles, [[Paříž]], {{Vlajka|Francie}} [[Francouzské království]]
| místo pohřbení = [[Bazilika Saint-Denis]]
| dynastie = [[Valois-Orléans]]
| otec = [[Karel Orleánský]]
| matka = [[Marie Klevská]]
| podpis = Signature of Louis XII of France.svg
}}
'''Ludvík XII.''' (francouzsky ''Louis XII''; [[27. červen|27. června]] [[1462]], [[Zámek Blois|zámek v Blois]] – [[1. leden|1. ledna]] [[1515]], [[Paříž]]), zvaný '''Otec lidu''' (francouzsky ''le Père du Peuple''), byl [[Seznam francouzských panovníků|francouzský král]] z dynastie [[Valois-Orléans]], který vládl v letech 1498 až 1515. Jeho vláda je spojena především s pokračováním [[Italské války|italských válek]], ale také s významnými vnitřními reformami v oblasti práva a daní, které mu vynesly jeho populární přízvisko. Byl jediným synem básníka a vévody [[Karel Orleánský|Karla Orleánského]] a [[Marie Klevská|Marie Klevské]].

Před nástupem na trůn byl znám jako Ludvík, vévoda Orleánský. Jeho cesta ke koruně byla nečekaná, neboť se stal králem po smrti svého bratrance [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII.]], který zemřel bez mužských potomků. Ludvíkova panovnická éra byla silně ovlivněna snahou o udržení a rozšíření francouzského vlivu v [[Itálie|Itálii]], což vedlo k sérii vojenských tažení, zejména o [[Milánské vévodství]] a [[Neapolské království]]. Navzdory vojenským neúspěchům v závěru vlády zůstal u domácího obyvatelstva oblíbený pro svou spravedlivou správu a snížení daňové zátěže. Jeho osobní život byl poznamenán usilovnou snahou o zplození mužského dědice, což se mu ani ve třech manželstvích nepodařilo a po jeho smrti tak trůn přešel na jeho bratrance a zetě [[František I. Francouzský|Františka I.]].

== 👑 Život před nástupem na trůn ==
Ludvík se narodil na zámku v [[Blois]] jako syn [[Karel Orleánský|Karla, vévody Orleánského]], a jeho třetí manželky [[Marie Klevská|Marie Klevské]]. Jeho otec strávil 25 let v anglickém zajetí po [[bitva u Azincourtu|bitvě u Azincourtu]] a byl známým básníkem. Ludvík osiřel již ve třech letech a jeho poručníkem se stal král [[Ludvík XI.]].

V roce [[1476]] donutil král Ludvík XI. tehdy čtrnáctiletého Ludvíka Orleánského oženit se se svou dcerou, zbožnou, ale fyzicky postiženou [[Jana z Valois|Janou z Valois]]. Cílem tohoto sňatku bylo pravděpodobně zabránit orleánské větvi v produkci dědiců a zajistit, aby jejich panství po Ludvíkově smrti bez potomků připadla koruně.

Po smrti Ludvíka XI. v roce [[1483]] se regentkou za nezletilého krále [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII.]] stala jeho starší sestra [[Anna de Beaujeu]]. Ludvík Orleánský, jako jeden z nejvýše postavených šlechticů v království, se pokusil regentství zpochybnit. Tento spor přerostl v ozbrojený konflikt známý jako '''Šílená válka''' (''la Guerre folle'', 1485–1488). Ludvík se spojil s dalšími nespokojenými šlechtici, včetně [[František II. Bretaňský|vévody bretaňského Františka II.]]. V roce [[1488]] byl poražen v [[bitva u Saint-Aubin-du-Cormier|bitvě u Saint-Aubin-du-Cormier]], zajat a uvězněn. Po třech letech byl na žádost své manželky Jany propuštěn a omilostněn králem Karlem VIII., který se mezitím ujal vlády. Ludvík se poté stal jedním z králových věrných spojenců a doprovázel ho na jeho prvním italském tažení v roce [[1494]].

== 📜 Vláda (1498–1515) ==
Když [[Karel VIII. Francouzský|Karel VIII.]] v roce [[1498]] nečekaně zemřel po nárazu hlavou do nízkého futra dveří bez zanechání potomků, stal se Ludvík Orleánský jako jeho nejbližší mužský příbuzný (pravnuk [[Karel V. Francouzský|Karla V.]]) novým francouzským králem jako Ludvík XII. Jeho nástup na trůn byl prvním případem aplikace [[Salické právo|salického práva]], které vylučovalo ženy z následnictví, na vedlejší větev dynastie.

=== 💍 Manželství a následnictví ===
Jedním z prvních Ludvíkových kroků na trůně bylo vyřešení dynastické otázky. Okamžitě zahájil proces anulace svého manželství s [[Jana z Valois|Janou z Valois]] s odůvodněním, že sňatek byl uzavřen pod nátlakem a nebyl nikdy konzumován. Navzdory Janiným protestům papež [[Alexandr VI.]] manželství zrušil, pravděpodobně výměnou za politické ústupky ze strany Ludvíka (jeho syn [[Cesare Borgia]] získal titul vévody z Valentinois). Jana se stáhla do kláštera a později byla prohlášena za svatou.

Ludvík se následně v roce [[1499]] oženil s vdovou po Karlovi VIII., [[Anna Bretaňská|Annou Bretaňskou]]. Tento sňatek byl politicky nesmírně důležitý, protože zajišťoval, že [[Bretaňské vévodství]] zůstane spojeno s francouzskou korunou. Z jejich manželství vzešly pouze dvě dcery, které se dožily dospělosti:
* [[Klaudie Francouzská]] (1499–1524), později manželka [[František I. Francouzský|Františka I.]]
* [[Renée Francouzská]] (1510–1575), později vévodkyně z Ferrary

Po smrti Anny Bretaňské v roce [[1514]] se Ludvík, stále bez mužského dědice, ve věku 52 let potřetí oženil. Jeho manželkou se stala osmnáctiletá [[Marie Tudorovna (1496–1533)|Marie Tudorovna]], sestra anglického krále [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]]. Sňatek měl zpečetit mír s [[Anglické království|Anglií]], ale Ludvík zemřel jen několik měsíců po svatbě, aniž by zplodil vytouženého syna.

=== 🇮🇹 Italské války ===
Ludvík XII. pokračoval v expanzivní politice svého předchůdce v [[Itálie|Itálii]]. Své nároky na [[Milánské vévodství]] opíral o dědictví po své babičce [[Valentina Visconti|Valentině Visconti]].
V roce [[1499]] vtrhla francouzská armáda do Lombardie a rychle dobyla [[Milán]], odkud vyhnala vévodu [[Ludovico Sforza|Ludovica Sforzu]]. Ludvík se stal milánským vévodou a na několik let ovládal severní Itálii.

Následně se zaměřil na [[Neapolské království]]. V roce [[1500]] uzavřel s [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinandem II. Aragonským]] tajnou [[Granadská smlouva|Granadskou smlouvu]] o rozdělení Neapolska. Společně království dobyli, ale brzy se spojenci dostali do sporu o dělení kořisti. V následné válce byla francouzská vojska poražena španělskými silami vedenými [[Gonzalo Fernández de Córdoba|Gonzalem de Córdoba]] v [[bitva u Cerignoly|bitvě u Cerignoly]] a u [[Garigliano]] (1503). Francie tak ztratila Neapol ve prospěch [[Španělsko|Španělska]].

V roce [[1508]] se Ludvík stal iniciátorem '''Ligy z Cambrai''', spojenectví Francie, [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], [[Španělsko|Španělska]] a [[Papežský stát|Papežského státu]] namířeného proti mocné [[Benátská republika|Benátské republice]]. V [[bitva u Agnadella|bitvě u Agnadella]] (1509) Francouzi Benátčany drtivě porazili. Papež [[Julius II.]] však brzy změnil strany a v roce [[1511]] zformoval '''Svatou ligu''' proti Francii. Francouzská vojska pod vedením skvělého vojevůdce [[Gaston z Foix (1489–1512)|Gastona z Foix]] sice dosáhla vítězství v [[bitva u Ravenny|bitvě u Ravenny]] (1512), ale Gaston v bitvě padl. Francouzi byli nakonec vytlačeni z Milána švýcarskými žoldnéři a jejich italské dobrodružství skončilo neúspěchem.

=== ⚖️ Vnitřní politika a reformy ===
Na domácí scéně byl Ludvík XII. mnohem úspěšnější, což mu vyneslo trvalou popularitu. Jeho vláda je považována za období prosperity a dobré správy.
* '''Daňová reforma:''' Ludvík snížil hlavní přímou daň, ''taille'', a zavedl větší pořádek do výběru daní. Financování svých válek zajišťoval spíše prodejem úřadů a půjčkami než zvyšováním daňové zátěže prostého lidu.
* '''Právní reforma:''' V roce [[1499]] vydal nařízení z [[Blois]], které standardizovalo soudní procedury a snažilo se omezit korupci v justici. V roce [[1510]] inicioval velký projekt kodifikace francouzského zvykového práva.
* '''Správa:''' Podporoval rozvoj [[parlament (Francie)|parlamentů]] (soudních dvorů) a dbal na to, aby šlechtické pozice byly obsazovány schopnými lidmi.

Díky těmto opatřením a období relativního vnitřního klidu zažila [[Francie]] hospodářský růst a demografický vzestup. V roce [[1506]] ho generální stavy v [[Tours]] oficiálně poctily titulem '''Otec lidu''' (''Père du Peuple'').

== 🏛️ Odkaz a hodnocení ==
Ludvík XII. zemřel [[1. leden|1. ledna]] [[1515]], pravděpodobně vyčerpán bujarými oslavami po svatbě s mladou Marií Tudorovnou. Byl pohřben v [[Bazilika Saint-Denis|bazilice Saint-Denis]]. Jelikož neměl mužského dědice, trůn přešel na jeho nejbližšího mužského příbuzného, jeho bratrance a zároveň zetě (manžela jeho dcery Klaudie), [[František I. Francouzský|Františka z Angoulême]], který vládl jako František I.

Historici hodnotí Ludvíka XII. jako svědomitého a populárního panovníka, jehož vláda přinesla Francii stabilitu a prosperitu. Jeho zahraniční politika v Itálii byla sice nákladná a nakonec neúspěšná, ale jeho domácí reformy položily pevný základ pro francouzský stát v 16. století. Jeho přízvisko "Otec lidu" nebylo jen propagandou, ale odráželo skutečnou náklonnost, kterou k němu jeho poddaní cítili. Jeho éra je často vnímána jako přechod mezi pozdním středověkem a počátkem francouzské [[Renesance]].

== 🤔 Pro laiky ==
* '''Salické právo:''' Starý zákon, který platil ve [[Francie|Francii]] a některých dalších zemích. Jeho nejdůležitější pravidlo říkalo, že králem se může stát pouze muž. Ženy a jejich potomci byli z nástupnictví na trůn vyloučeni. Když král [[Karel VIII. Francouzský|Karel VIII.]] zemřel bez synů, koruna nemohla přejít na jeho sestry, ale musela připadnout nejbližšímu mužskému příbuznému, což byl jeho bratranec Ludvík.
* '''Anulace manželství:''' V tehdejší době neexistoval rozvod. Pokud se panovník potřeboval zbavit manželky (například protože mu nedala syna), musel požádat papeže o anulaci, tedy o prohlášení, že manželství bylo od začátku neplatné. Ludvík XII. to udělal se svou první ženou Janou, aby si mohl vzít [[Anna Bretaňská|Annu Bretaňskou]] a udržet tak Bretaň pro Francii.
* '''Italské války:''' Série konfliktů na přelomu 15. a 16. století, kdy se velmoci jako [[Francie]], [[Španělsko]] a [[Svatá říše římská]] snažily ovládnout bohaté, ale politicky roztříštěné italské státy, jako bylo [[Milánské vévodství]] nebo [[Neapolské království]]. Ludvík XII. v těchto válkách pokračoval, protože věřil, že má na Milán dědičné právo po své babičce.

{{DEFAULTSORT:Ludvik 12.}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Francouzští králové]]
[[Kategorie:Panovníci z rodu Valois]]
[[Kategorie:Vévodové z Orléans]]
[[Kategorie:Vévodové z Valois]]
[[Kategorie:Milánští vévodové]]
[[Kategorie:Narození 1462]]
[[Kategorie:Úmrtí 1515]]
[[Kategorie:Narození 27. června]]
[[Kategorie:Úmrtí 1. ledna]]
[[Kategorie:Pohřbení v bazilice Saint-Denis]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Ludvík XII. - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)