https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Lu%C5%BEiceLužice - Historie editací2026-04-26T07:25:13ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Lu%C5%BEice&diff=18970&oldid=prevInfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)2025-12-27T11:00:09Z<p>Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox - region<br />
| název = Lužice<br />
| místní název = ''Łužica'' (hsb)<br>''Łužyca'' (dsb)<br>''Lausitz'' (de)<br>''Łużyce'' (pl)<br />
| obrázek = Bautzen Ortenburg.jpg<br />
| popisek = Hrad Ortenburg v [[Budyšín]]ě, historickém centru Horní Lužice<br />
| mapa = Lausitz-map.png<br />
| stát = {{Vlajka|Německo}} [[Německo]]<br>{{Vlajka|Polsko}} [[Polsko]]<br />
| spolková země = {{Vlajka|Sasko}} [[Sasko]]<br>{{Vlajka|Braniborsko}} [[Braniborsko]]<br />
| vojvodství = {{Vlajka|Dolnoslezské vojvodství}} [[Dolnoslezské vojvodství]]<br>{{Vlajka|Lubušské vojvodství}} [[Lubušské vojvodství]]<br />
| jazyky = [[němčina]], [[polština]], [[hornolužická srbština]], [[dolnolužická srbština]]<br />
| největší město = [[Chotěbuz]] (Cottbus)<br />
| další města = [[Budyšín]] (Bautzen)<br>[[Zhořelec]] (Görlitz/Zgorzelec)<br>[[Žitava]] (Zittau)<br>[[Hoyerswerda]]<br>[[Żary]]<br />
| rozloha = cca 13 000<br />
| obyvatelstvo = cca 1 300 000<br />
| hustota zalidnění = cca 100<br />
}}<br />
<br />
'''Lužice''' (hornolužickosrbsky ''Łužica'', dolnolužickosrbsky ''Łužyca'', německy ''Lausitz'', polsky ''Łużyce'') je [[historické území]] ve [[střední Evropa|střední Evropě]], rozdělené mezi [[Německo]] (spolkové země [[Sasko]] a [[Braniborsko]]) a [[Polsko]] (vojevůdztví [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] a [[Lubušské vojvodství|Lubušské]]). Je domovinou nejmenšího slovanského národa, [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]]. Historicky se dělí na severní, rovinatou [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] a jižní, hornatější [[Horní Lužice|Horní Lužici]]. Po staletí byla Lužice součástí [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]].<br />
<br />
== 📜 Historie ==<br />
Historie Lužice je bohatá a komplexní, ovlivněná střetáváním slovanského a germánského světa a častými změnami vládců.<br />
<br />
=== 🏛️ Rané osídlení a středověk ===<br />
Oblast dnešní Lužice byla osídlena slovanskými kmeny přibližně v 6. století během [[Stěhování národů]]. Mezi nejvýznamnější kmeny patřili [[Milčané]] v Horní Lužici a [[Lužičané]] v Dolní Lužici. V 10. století se region dostal pod vliv [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a stal se součástí [[Marka míšeňská|Míšeňské marky]]. V roce [[1002]] dobyl velkou část Lužice polský kníže a král [[Boleslav I. Chrabrý]]. Po sérii válek byla Lužice [[Budyšínský mír|Budyšínským mírem]] z roku [[1018]] připojena k [[Polské království (1025–1385)|Polsku]]. Polská nadvláda však netrvala dlouho a region se brzy vrátil pod kontrolu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].<br />
<br />
=== 👑 Součást Zemí Koruny české ===<br />
Zlatý věk Lužice nastal ve 14. století, kdy se stala součástí [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]]. V roce [[1319]] získal [[Jan Lucemburský]] Horní Lužici a jeho syn [[Karel IV.]] připojil v letech [[1367]]–[[1368]] i Dolní Lužici. Karel IV. udělil městům Horní Lužice významná privilegia a v roce [[1346]] založil [[Šestiměstí]], spolek šesti královských měst ([[Budyšín]], [[Kamenec]], [[Lubań|Lubáň]], [[Löbau]], [[Zhořelec]] a [[Žitava]]), který měl chránit jejich obchodní zájmy a zemský mír. Tento spolek fungoval až do roku [[1815]] a významně přispěl k hospodářskému a kulturnímu rozkvětu regionu. Během [[husitské války|husitských válek]] zůstala Lužice věrná císaři [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]] a stala se jedním z center protihusitského odporu.<br />
<br />
=== reformation a třicetiletá válka ===<br />
V 16. století se v Lužici rychle rozšířila [[reformace]] a většina obyvatelstva, včetně Lužických Srbů, přijala [[luteránství]]. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byla Lužice těžce postižena. V roce [[1635]] byla [[Pražský mír (1635)|Pražským mírem]] postoupena jako dědičné léno [[Saské kurfiřtství|Saskému kurfiřtství]] jako odměna za jeho spojenectví s císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] Sasko se však zavázalo respektovat náboženské a politické svobody lužických stavů.<br />
<br />
=== 🏛️ Rozdělení Lužice a moderní dějiny ===<br />
Po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]], jehož spojencem bylo [[Sasko]], rozhodl [[Vídeňský kongres]] v roce [[1815]] o rozdělení Lužice. Většina Dolní Lužice a severovýchodní část Horní Lužice připadla [[Pruské království|Prusku]], zatímco menší jižní část Horní Lužice zůstala Sasku. Toto rozdělení mělo fatální dopad na lužickosrbský národ, který byl rozdělen mezi dva státy s odlišnou politikou vůči menšinám. V pruské části docházelo k silné [[germanizace|germanizaci]].<br />
<br />
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla hranice mezi Německem a Polskem stanovena na linii řek [[Odra]] a [[Lužická Nisa]]. Celá část Lužice na východ od Nisy tak připadla [[Polsko|Polsku]]. Německé obyvatelstvo bylo z této oblasti odsunuto. V [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]] (NDR) byla lužickosrbská kultura formálně podporována, ale zároveň byla oblast masivně industrializována těžbou [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]], což vedlo k zániku desítek lužickosrbských vesnic. Po [[znovusjednocení Německa]] v roce [[1990]] byla práva Lužických Srbů zakotvena v ústavách Saska a Braniborska.<br />
<br />
== 🌍 Geografie a příroda ==<br />
Lužice se geograficky dělí na dvě odlišné části:<br />
<br />
* '''[[Horní Lužice]]''' (německy ''Oberlausitz'', hornolužickosrbsky ''Hornja Łužica'') je jižní, kopcovitá část. Na jihu zasahují na její území [[Lužické hory]] a [[Žitavské hory]]. Krajina je charakteristická žulovými kopci, úrodnými sprašovými půdami a historickými městy. Nejvyšší horou je [[Luž]] (793 m n. m.) na česko-německé hranici.<br />
* '''[[Dolní Lužice]]''' (německy ''Niederlausitz'', dolnolužickosrbsky ''Delnja Łužyca'') je severní, převážně rovinatá a lesnatá oblast. Je součástí [[Severoevropská nížina|Severoevropské nížiny]]. Významným přírodním útvarem je [[Spreewald]], unikátní oblast s hustou sítí říčních kanálů a mokřadů, která je biosférickou rezervací [[UNESCO]].<br />
<br />
Regionem protékají řeky [[Spréva]], [[Lužická Nisa]], [[Černý Halštrov]] a další menší toky. Krajina Dolní Lužice byla v 20. století dramaticky proměněna povrchovou těžbou hnědého uhlí. Po ukončení těžby jsou bývalé doly zaplavovány a vzniká zde největší umělá jezerní krajina v Evropě, známá jako [[Lužická jezerní krajina]] (''Lausitzer Seenland'').<br />
<br />
== 👥 Obyvatelstvo a kultura ==<br />
Lužice je domovem [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]] (''Serbja''), západoslovanského národa, který je považován za autochtonní obyvatelstvo regionu. Jejich počet se odhaduje na 60 000. Dělí se na dvě jazykové a kulturní skupiny:<br />
<br />
* '''Horní Lužičtí Srbové''' žijí v katolické oblasti mezi městy [[Budyšín]], [[Kamenec]] a [[Hoyerswerda]]. Jejich jazykem je [[hornolužická srbština]], která je bližší [[čeština|češtině]].<br />
* '''Dolní Lužičtí Srbové''' obývají evangelickou oblast v okolí [[Chotěbuz]]e a ve [[Spreewald]]u. Hovoří [[dolnolužická srbština|dolnolužickou srbštinou]], která má blíže k [[polština|polštině]].<br />
<br />
Oba jazyky jsou v Německu uznány jako menšinové a jsou chráněny. V oblastech s lužickosrbským obyvatelstvem je běžné dvojjazyčné značení ulic a veřejných institucí. Zastřešující organizací Lužických Srbů je [[Domowina]]. Mezi nejznámější lužickosrbské tradice patří ''Ptačí kwas'' (Ptačí svatba), zapalování velikonočních ohňů (''Jutrowne wohnje'') a velikonoční jízdy na koních (''Křižerjo'').<br />
<br />
== ⚙️ Hospodářství ==<br />
Tradičními odvětvími v Lužici bylo [[textilní průmysl|textilnictví]] (zejména plátenictví ve městech Šestiměstí), [[sklářství]] a [[hrnčířství]]. Od 19. století se klíčovým odvětvím stala těžba [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]] a výroba elektrické energie. V regionu se nacházely jedny z největších povrchových dolů v [[Evropa|Evropě]].<br />
<br />
Po roce [[1990]] prošel region hlubokou strukturální transformací. Těžba uhlí byla výrazně omezena, což vedlo k vysoké nezaměstnanosti. Dnes se Lužice zaměřuje na nové technologie, obnovitelné zdroje energie a především na [[cestovní ruch]]. Hlavním lákadlem je rekultivovaná krajina po těžbě, [[Lužická jezerní krajina]], která nabízí podmínky pro vodní sporty, cykloturistiku a rekreaci. Významný je také kulturní turismus spojený s historií a tradicemi Lužických Srbů.<br />
<br />
== 🏙️ Významná města ==<br />
=== V Německu ===<br />
* '''[[Chotěbuz]]''' (Cottbus) – Největší město a neoficiální hlavní město Dolní Lužice.<br />
* '''[[Budyšín]]''' (Bautzen) – Historické a politické centrum Horní Lužice a kultury Lužických Srbů.<br />
* '''[[Zhořelec]]''' (Görlitz) – Historické město na Lužické Nise, jehož východní část ([[Zgorzelec]]) leží v Polsku.<br />
* '''[[Žitava]]''' (Zittau) – Historické město v [[Trojzemí (Lužice)|Trojzemí]] na hranicích s Polskem a Českem.<br />
* '''[[Hoyerswerda]]''' – Město silně ovlivněné těžbou uhlí a socialistickou výstavbou.<br />
* '''[[Spremberg]]''' – Průmyslové město na řece Sprévě.<br />
<br />
=== V Polsku ===<br />
* '''[[Zgorzelec]]''' – Polská část města Zhořelec.<br />
* '''[[Żary]]''' (Žarov) – Jedno z největších měst polské části Lužice.<br />
* '''[[Lubań]]''' (Lubáň) – Bývalé člen hornolužického Šestiměstí.<br />
* '''[[Gubin]]''' – Město na Lužické Nise, protějšek německého města Guben.<br />
<br />
== 💡 Pro laiky ==<br />
* '''Co je to historická země?''' Lužice dnes není samostatný stát ani správní jednotka jako kraj nebo spolková země. Je to region, který má společnou historii, kulturu a tradice, ale jeho území je rozděleno mezi moderní státy (Německo a Polsko) a jejich administrativní celky. Je to podobné jako například [[Morava]] v [[Česko|Česku]].<br />
* '''Kdo jsou Lužičtí Srbové?''' Jsou to [[Slované]], stejně jako Češi nebo Poláci, ale tvoří nejmenší slovanský národ. Žijí převážně v Německu a po staletí si uchovávají svůj vlastní jazyk a zvyky, přestože jsou obklopeni německým obyvatelstvem. Nemají nic společného se Srby na [[Balkán]]ě, kromě dávného slovanského původu. Jejich existence je malým kulturním zázrakem uprostřed Evropy.<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Luzice}}<br />
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}<br />
[[Kategorie:Historická území Německa]]<br />
[[Kategorie:Historická území Polska]]<br />
[[Kategorie:Historické země Koruny české]]<br />
[[Kategorie:Geografie Saska]]<br />
[[Kategorie:Geografie Braniborska]]<br />
[[Kategorie:Lužičtí Srbové]]<br />
[[Kategorie:Regiony v Evropě]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>InfopediaBot