<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Linux</id>
	<title>Linux - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Linux"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Linux&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-15T16:40:28Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Linux&amp;diff=11175&amp;oldid=prev</id>
		<title>BotOpravář: Bot: AI generace (Linux)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Linux&amp;diff=11175&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-22T23:09:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Linux)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Operační systém&lt;br /&gt;
| název = Linux&lt;br /&gt;
| logo = Tux.svg&lt;br /&gt;
| popisek_loga = Tučňák Tux, oficiální maskot Linuxu&lt;br /&gt;
| snímek_obrazovky = Linux distributions.png&lt;br /&gt;
| popisek_snímku = Různá desktopová prostředí populárních linuxových distribucí (zleva doprava, shora dolů): [[GNOME]] na [[Fedora (operační systém)|Fedora]], [[Cinnamon (prostředí)|Cinnamon]] na [[Linux Mint|Linuxu Mint]], [[Pantheon (prostředí)|Pantheon]] na [[elementary OS]], a [[KDE Plasma 5]] na [[Kubuntu]]&lt;br /&gt;
| vývojář = [[Linus Torvalds]] a tisíce přispěvatelů z celého světa&lt;br /&gt;
| datum_vydání = 17. září 1991&lt;br /&gt;
| poslední_verze = 6.17.8 (13. listopadu 2025)&lt;br /&gt;
| verze_ve_vývoji = 6.18-rc6 (16. listopadu 2025)&lt;br /&gt;
| typ_jádra = [[Monolitické jádro]] (s moduly)&lt;br /&gt;
| platformy = [[x86-64]], [[ARM architektura|ARM]], [[PowerPC]], [[RISC-V]], [[MIPS architektura|MIPS]], [[IA-64]], [[SPARC]] a další&lt;br /&gt;
| rodina = [[Unix-like]]&lt;br /&gt;
| zdrojový_kód = Otevřený&lt;br /&gt;
| licence = [[GNU General Public License|GNU GPLv2]] a další svobodné licence&lt;br /&gt;
| web = kernel.org&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Linux&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je jádro (kernel) [[Unix-like|unixového]] operačního systému, které je vyvíjeno jako [[svobodný a otevřený software|svobodný a open-source software]]. Ačkoliv se termínem &amp;quot;Linux&amp;quot; často nepřesně označuje celý operační systém, v technickém smyslu je Linux pouze jádrem – základní vrstvou, která zprostředkovává komunikaci mezi softwarem a hardwarem počítače. Kompletní a použitelný operační systém vzniká spojením linuxového jádra s nástroji a knihovnami z projektu [[GNU]], což vede k přesnějšímu označení &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;GNU/Linux&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt inicioval v roce 1991 finský student [[Linus Torvalds]]. Dnes je Linux synonymem pro robustnost, bezpečnost a flexibilitu. Jeho varianty pohánějí drtivou většinu internetových serverů, všechny nejvýkonnější [[superpočítač]]e světa, drtivou většinu mobilních telefonů (prostřednictvím systému [[Android]]) a nespočet [[vestavěný systém|vestavěných zařízení]]. V oblasti osobních počítačů je populární alternativou k systémům [[Microsoft Windows]] a [[macOS]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Kořeny Linuxu sahají k operačnímu systému [[Unix]], vyvinutému v 60. letech. V roce 1983 zahájil [[Richard Stallman]] projekt [[GNU]] s cílem vytvořit kompletní svobodný operační systém, který by byl Unixu podobný. Do začátku 90. let měl projekt GNU hotové téměř všechny komponenty – kromě jádra.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto mezeru zaplnil v roce 1991 [[Linus Torvalds]], tehdy student na [[Helsinská univerzita|Helsinské univerzitě]], který oznámil, že z &amp;quot;hobby&amp;quot; pohnutek začal pracovat na vlastním jádře, inspirován zjednodušeným unixovým systémem [[MINIX]]. První verze 0.01 byla vydána 17. září 1991. Klíčovým momentem bylo spojení Torvaldsova jádra s již existujícími nástroji GNU, což vytvořilo první plnohodnotný svobodný operační systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky své otevřené povaze a [[GNU General Public License|licenci GPL]], která zaručuje svobodu kód upravovat a šířit, se kolem Linuxu rychle vytvořila globální komunita vývojářů. V polovině 90. let se stal vážným konkurentem na poli serverů a postupně si vydobyl dominantní postavení. Na přelomu tisíciletí začaly vznikat uživatelsky přívětivé [[linuxová distribuce|distribuce]] s grafickými prostředími jako [[KDE]] a [[GNOME]], které se snažily přiblížit Linux běžným uživatelům na osobních počítačích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší expanzi zažil Linux s nástupem mobilních technologií. V roce 2007 [[Google]] představil operační systém [[Android]], postavený na linuxovém jádře, který dnes dominuje trhu s chytrými telefony. V současnosti je Linux všudypřítomný – od cloudových platforem přes [[Internet věcí|IoT zařízení]] až po automobilový průmysl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📖 Filozofie a koncepty ==&lt;br /&gt;
Linux a ekosystém kolem něj stojí na několika klíčových principech zděděných z filozofie Unixu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Otevřený zdrojový kód:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kdokoli může zdrojový kód číst, upravovat a dále šířit. Tento princip podporuje rychlý vývoj, transparentnost a bezpečnost, protože kód může kontrolovat celosvětová komunita.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vše je soubor:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V Linuxu je téměř vše reprezentováno jako soubor – od dokumentů přes adresáře až po hardwarová zařízení (např. &amp;lt;code&amp;gt;/dev/sda&amp;lt;/code&amp;gt; pro pevný disk nebo &amp;lt;code&amp;gt;/dev/random&amp;lt;/code&amp;gt; pro generátor náhodných čísel). To umožňuje používat stejné nástroje pro práci s různými typy systémových objektů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Malé, jednoúčelové programy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Filozofií je vytvářet jednoduché programy, z nichž každý dělá jednu věc, ale dělá ji dobře. Složitější úkoly se pak řeší spojením (řetězením) těchto programů prostřednictvím [[Roura (Unix)|rour]] a přesměrování v [[příkazový řádek|příkazovém řádku]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kernel a distribuce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je důležité rozlišovat mezi jádrem (Linux) a distribucí (např. Ubuntu). Jádro je pouze motor. [[Linuxová distribuce|Distribuce]] je kompletní &amp;quot;auto&amp;quot; – balíček, který obsahuje jádro, systémové nástroje GNU, grafické prostředí, aplikace a [[systém pro správu balíčků|balíčkovací systém]] pro snadnou instalaci softwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Architektura a technické vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je navrženo jako modulární [[monolitické jádro]]. To znamená, že většina základních funkcí běží v jednom adresním prostoru (v režimu jádra), což zajišťuje vysoký výkon. Funkcionalitu je však možné dynamicky rozšiřovat pomocí modulů (např. ovladačů zařízení), které lze nahrát či odebrat za běhu systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčové komponenty architektury jsou:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Správa procesů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jádro se stará o vytváření, plánování a ukončování procesů. [[Plánovač procesů]] rozhoduje, který proces dostane přidělen čas [[CPU]], a umožňuje tak efektivní [[multitasking]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Správa paměti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zajišťuje přidělování a správu operační paměti pro všechny běžící procesy. Využívá mechanismus [[virtuální paměť|virtuální paměti]], který každému procesu poskytuje vlastní izolovaný paměťový prostor.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Souborový systém:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Linux podporuje mnoho typů souborových systémů (např. [[ext4]], [[Btrfs]], [[XFS]], [[ZFS]]). Virtuální souborový systém (VFS) poskytuje jednotné rozhraní, díky kterému mohou aplikace přistupovat k různým souborovým systémům stejným způsobem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Síťování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Síťový subsystém (network stack) je jednou z nejsilnějších stránek Linuxu. Jeho robustní a efektivní implementace protokolu [[TCP/IP]] byla klíčová pro jeho úspěch na serverech.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ovladače zařízení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kód, který umožňuje jádru komunikovat s konkrétním hardwarem (grafické karty, síťové adaptéry, disky atd.). Tvoří přibližně 60 % zdrojového kódu jádra.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💻 Použití a tržní podíl (2025) ==&lt;br /&gt;
Linux je nasazen v širokém spektru oblastí, od největších superpočítačů po nejmenší vestavěná zařízení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Superpočítače:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Linux má v této oblasti absolutní dominanci. Od roku 2017 běží na 100 % z 500 nejvýkonnějších superpočítačů světa.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Servery a cloud:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Linux je dominantním operačním systémem pro webové servery a cloudovou infrastrukturu. Podle statistik z roku 2025 běží na Linuxu přes 96 % z milionu nejnavštěvovanějších webových serverů. V segmentu podnikových serverů drží distribuce jako [[Red Hat Enterprise Linux]] významný podíl trhu (43,1 %).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stolní počítače (Desktop):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ačkoliv je jeho podíl menší ve srovnání s Windows a macOS, neustále roste. V roce 2025 dosáhl globální tržní podíl Linuxu na desktopech přibližně 3–4 %, přičemž v některých regionech a specifických skupinách (např. vývojáři) je toto číslo výrazně vyšší. V USA dokonce překročil hranici 5 %.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mobilní zařízení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky systému [[Android]], který využívá linuxové jádro, je Linux nejpoužívanějším jádrem v mobilních zařízeních s globálním podílem přes 70 %.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vestavěné systémy a IoT:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Linux pohání obrovské množství zařízení, jako jsou chytré televize, routery, [[automobilový infotainment|automobilové infotainment systémy]] a průmyslové řídicí systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌐 Populární distribuce ==&lt;br /&gt;
Existují stovky aktivních linuxových distribucí, z nichž každá má jiné zaměření. Mezi nejznámější patří:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pro začátečníky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** [[Ubuntu]]:** Pravděpodobně nejznámější distribuce, ceněná pro svou jednoduchost a silnou komunitní podporu.&lt;br /&gt;
** [[Linux Mint]]:** Vychází z Ubuntu, ale nabízí tradičnější rozhraní a je často doporučován uživatelům přecházejícím z Windows.&lt;br /&gt;
** [[Pop!_OS]]:** Moderní distribuce zaměřená na vývojáře a kreativce, optimalizovaná pro moderní hardware.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pro pokročilé uživatele a servery:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** [[Debian]]:** Jedna z nejstarších distribucí, známá svou stabilitou a striktním dodržováním principů svobodného softwaru. Je základem pro mnoho dalších distribucí, včetně Ubuntu.&lt;br /&gt;
** [[Fedora (operační systém)|Fedora]]:** Komunitní distribuce sponzorovaná společností [[Red Hat]], která přináší nejnovější technologie a je jakousi testovací půdou pro budoucí verze [[Red Hat Enterprise Linux]].&lt;br /&gt;
** [[Arch Linux]]:** Minimalistická distribuce s tzv. &amp;quot;rolling release&amp;quot; modelem (průběžné aktualizace), která uživateli dává plnou kontrolu nad systémem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pro podnikové nasazení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** [[Red Hat Enterprise Linux]] (RHEL):** Komerční distribuce zaměřená na stabilitu, bezpečnost a dlouhodobou podporu v podnikovém prostředí.&lt;br /&gt;
** [[SUSE Linux Enterprise Server]] (SLES):** Další významný hráč na poli podnikových serverů, populární v Evropě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Linux jako motor auta ==&lt;br /&gt;
Představte si operační systém jako auto. Většina lidí zná auta od značek [[Microsoft|Microsoft]] (Windows) nebo [[Apple Inc.|Apple]] (macOS). Tato auta dostanete jako hotový, uzavřený produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Linux je v této analogii pouze motor.&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to neuvěřitelně výkonný, spolehlivý a hlavně &amp;quot;otevřený&amp;quot; motor. To znamená, že jeho plány (zdrojový kód) jsou volně k dispozici komukoli. Každý se může podívat, jak funguje, vylepšit ho nebo si ho upravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Protože je motor tak skvělý a zdarma, spousta &amp;quot;automobilových značek&amp;quot; (tvůrců distribucí) si ho vzala a postavila kolem něj svá vlastní auta.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ubuntu]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je jako spolehlivé rodinné auto. Snadno se řídí, je bezpečné a má vše, co běžný řidič potřebuje.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Linux Mint]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je podobné, ale palubní deska je navržena tak, aby připomínala starší, dobře známé modely – ideální pro někoho, kdo přestupuje z jiné značky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Arch Linux]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je jako stavebnice závodního auta. Dostanete jen ten nejlepší motor a šasi, a zbytek si musíte postavit sami přesně podle svých představ. Je to složité, ale výsledek je extrémně rychlý a přesně na míru.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Red Hat Enterprise Linux]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je jako nezničitelný nákladní vůz pro firmy, s garantovaným servisem na mnoho let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A nakonec je tu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Android]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. To je jako kdyby někdo vzal ten stejný motor a postavil kolem něj supermoderní motorku. Funguje trochu jinak než auto, je určená pro jiné účely, ale v jejím srdci bije ten stejný spolehlivý motor Linux.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této otevřenosti a rozmanitosti pohání Linux téměř vše – od nejrychlejších závodních speciálů (superpočítače) po spolehlivé náklaďáky (servery) a hbité motorky (telefony).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.kernel.org/ The Linux Kernel Archives]&lt;br /&gt;
* [https://www.linuxfoundation.org/ The Linux Foundation]&lt;br /&gt;
* [https://distrowatch.com/ DistroWatch.com - Přehled linuxových distribucí]&lt;br /&gt;
* [https://www.top500.org/ TOP500 Supercomputer Sites]&lt;br /&gt;
* [https://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/worldwide/ StatCounter Global Stats]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Linux}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Operační systémy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Unix-like systémy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Svobodný software]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:GNU/Linux]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BotOpravář</name></author>
	</entry>
</feed>