Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Libanon''', plným názvem '''Libanonská republika''' (arabsky الجمهورية اللبنانية, ''al-Džumhúríja al-lubnáníja''), je stát v Přední Asii na východním pobřeží Středozemního moře. [3] Na severu a východě sousedí se Sýrií a na jihu s Izraelem. [3] Díky své strategické poloze na křižovatce mezi Evropou, Asií a…“

2025-08-27T23:31:20Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Libanon''', plným názvem '''Libanonská republika''' (arabsky الجمهورية اللبنانية, ''al-Džumhúríja al-lubnáníja''), je stát v Přední Asii na východním pobřeží Středozemního moře. [3] Na severu a východě sousedí se Sýrií a na jihu s Izraelem. [3] Díky své strategické poloze na křižovatce mezi Evropou, Asií a…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}
'''Libanon''', plným názvem '''Libanonská republika''' (arabsky الجمهورية اللبنانية, ''al-Džumhúríja al-lubnáníja''), je stát v [[Přední Asie|Přední Asii]] na východním pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. [3] Na severu a východě sousedí se [[Sýrie|Sýrií]] a na jihu s [[Izrael]]em. [3] Díky své strategické poloze na křižovatce mezi [[Evropa|Evropou]], [[Asie|Asií]] a [[Afrika|Afrikou]] byl po tisíciletí centrem obchodu a kultury. [13] Země je známá svou bohatou historií, etnickou a náboženskou rozmanitostí, ale také politickou nestabilitou a nedávnou hlubokou ekonomickou krizí. [3, 25, 28]

{{Infobox Stát
| název = Libanonská republika
| název_originál = الجمهورية اللبنانية<br>''Al-Džumhúríja al-lubnáníja''
| vlajka = Flag of Lebanon.svg
| znak = Coat of arms of Lebanon.svg
| motto = كلنا للوطن، للعلا للعلم (''Kulluná lil-watan, lil-ʻulá lil-ʻalam'')
| motto_česky = Všichni za vlast, za slávu, za vlajku
| hymna = [[Libanonská hymna]]
| mapa = Location Lebanon.svg
| hlavní_město = [[Bejrút]]
| souřadnice_hl_města = 33°53′13″ s. š., 35°30′47″ v. d.
| největší_město = [[Bejrút]]
| úřední_jazyk = [[arabština]]
| další_jazyky = [[francouzština]] (uznaný jazyk), [[angličtina]]
| státní_zřízení = [[parlamentní republika]] (konfesionalismus)
| prezident = [[Joseph Aoun]] (od ledna 2025) [23, 32]
| předseda_vlády = [[Nawaf Salam]] (od února 2025) [22, 34]
| předseda_parlamentu = [[Nabíh Berrí]]
| vznik = [[22. listopad]] [[1943]] (nezávislost na [[Francie|Francii]]) [4]
| rozloha = 10 452 km² (161. na světě) [3]
| podíl_vody = 1,8 %
| nejvyšší_bod = [[Kurnat as-Saudá]] (3 088 m n. m.) [3]
| počet_obyvatel = ~ 5,3 milionu (odhad 2024, bez uprchlíků) [3]
| hustota_zalidnění = ~ 560 obyv./km² [3]
| hdp_ppp = 11 030 USD (odhad 2025) [28]
| hdp_nominální = 24 miliard USD (odhad 2025) [10]
| měna = [[libanonská libra]] (LBP)
| časové_pásmo = [[UTC+2]]
| letní_čas = [[UTC+3]]
| mezinárodní_předvolba = +961
| národní_doména = .lb
}}

== 📜 Etymologie a název ==
Název '''Libanon''' pochází z fénického (semitského) kořene ''lbn'' (𐤋𐤁𐤍), což znamená „bílý“. [3] Tento název s největší pravděpodobností odkazuje na zasněžené vrcholky pohoří [[Libanon (pohoří)|Libanon]], které jsou viditelné z velké části země. [10] Zmínky o tomto názvu se objevují již ve starověkých textech, včetně [[Epos o Gilgamešovi|eposu o Gilgamešovi]] a v [[Bible|Bibli]], kde je jméno zmíněno více než 70krát. [3, 4]

== 🌍 Geografie a podnebí ==
Libanon leží na východním pobřeží Středozemního moře a navzdory své malé rozloze, která je menší než Středočeský kraj, disponuje velmi rozmanitou krajinou. [13, 14] Území státu lze rozdělit do čtyř hlavních fyziografických oblastí: [12]
*'''Pobřežní nížina:''' Úzký a úrodný pás podél moře, kde se nachází většina velkých měst, včetně hlavního města [[Bejrút]], [[Tripolis]]u, [[Sidón]]u a [[Týr]]u. [12]
*'''Pohoří Libanon:''' Strmě se zvedá rovnoběžně s pobřežím a dosahuje výšky přes 3000 metrů. [14] Jeho nejvyšším vrcholem je [[Kurnat as-Saudá]] (3 088 m n. m.). [3]
*'''Údolí Bikáa:''' Úrodné údolí nacházející se mezi pohořími Libanon a Antilibanon, které je důležitou zemědělskou oblastí. [12]
*'''Pohoří Antilibanon:''' Tvoří přirozenou východní hranici se Sýrií. [12]

Podnebí je typicky [[středomořské podnebí|středomořské]] s horkými a suchými léty a mírnými, deštivými zimami na pobřeží. [13] V horských oblastech je podnebí chladnější a v zimě zde pravidelně sněží, což umožňuje provoz lyžařských středisek. [17]

=== 💧 Vodstvo ===
Nejvýznamnější řekou je [[Lítání]], která pramení v údolí Bikáa a vlévá se do Středozemního moře. Další důležitou řekou je [[Orontes]], která teče na sever do Sýrie. [17] V zemi se nachází také několik jezer, z nichž nejznámější je jezero Yammoune. [26]

=== 🌳 Fauna a flóra ===
Libanon má překvapivě bohatou biodiverzitu. [19] Jeho národním symbolem je [[Cedr libanonský|cedr libanonský]] (''Cedrus libani''), majestátní strom, který je vyobrazen i na státní vlajce a znaku. [5] V minulosti pokrývaly cedrové lesy většinu horských svahů, ale kvůli tisíciletému kácení (dřevo bylo ceněno na stavbu lodí a chrámů) dnes zůstaly jen jejich zbytky, které jsou přísně chráněny, například v rezervaci Al Shouf. [29] Kromě cedrů zde rostou také duby, borovice, jedle a cypřiše. [29]

Fauna zahrnuje druhy typické pro Evropu i Asii. V odlehlejších oblastech lze narazit na [[vlk obecný|vlky]], [[hyena žíhaná|hyeny]], [[prase divoké|divoká prasata]], [[šakal obecný|šakaly]] nebo vzácně i [[medvěd hnědý syrský|medvěda syrského]]. [26] Země je také důležitou zastávkou pro stěhovavé ptáky. [26]

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
Představte si Libanon jako malý, ale neuvěřitelně pestrý dům na rušné křižovatce světa. V tomto domě žije mnoho různých rodin – [[křesťanství|křesťané]] (například [[Maronitská katolická církev|maronité]]), [[islám|muslimové]] ([[ší'itští muslimové|šíité]] i [[sunnité]]) a [[drúzové]]. [15] Každá rodina má své vlastní zvyky a tradice, a aby spolu mohly vycházet, musely si vytvořit složitá pravidla. Například prezident je vždy maronitský křesťan, premiér sunnitský muslim a předseda parlamentu šíitský muslim. [21] Tento systém se nazývá [[konfesionalismus]].

Dům má také velmi rozmanitou architekturu. V přízemí u moře je "plážový byt" s teplým podnebím a velkými městy. O patro výš jsou vysoké "horské apartmány" (pohoří Libanon), kde v zimě dokonce sněží. Mezi nimi a "sousedovic domem" (pohoří Antilibanon) se nachází úrodná "zahrada" (údolí Bikáa), kde se pěstuje jídlo. [12]

Díky své poloze na křižovatce byl tento dům vždy v centru dění. Navštěvovali ho [[Féničané]], [[Římané]], [[Arabové]], [[křižáci]] i [[Osmanská říše|Osmané]], a každý z nich tam zanechal nějakou stopu, ať už v podobě úchvatných ruin, jídla nebo zvyků. [4] To z Libanonu dělá místo s neuvěřitelně bohatou historií a kulturou, ale zároveň je to důvod, proč byl často zatažen do sporů svých sousedů.

== ⏳ Historie ==
Území dnešního Libanonu je jednou z kolébek civilizace a pyšní se téměř nepřetržitou historií osídlení sahající více než 7 000 let do minulosti. [4]

=== ⛵ Starověk a Féničané ===
Nejstaršími a nejvýznamnějšími obyvateli byli [[Féničané]], semitský národ mořeplavců a obchodníků, kteří zde v 3. tisíciletí př. n. l. založili prosperující městské státy jako [[Byblos]], [[Týr]] a [[Sidón]]. [6] Byblos je považován za jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených měst na světě. [7] Féničané prosluli nejen svým obchodním duchem, ale především vynálezem hláskového [[Fénické písmo|písma]] kolem roku 1200 př. n. l., které se stalo základem pro většinu moderních písem, včetně řecké abecedy a latinky. [6, 7] Vyráběli také ceněné [[Purpur (barvivo)|purpurové barvivo]] z mořských plžů a obchodovali s cedrovým dřevem, které bylo vyhledáváno po celém starověkém světě. [6]

Území postupně ovládly mocné říše, včetně [[Asýrie|asyrské]], [[Babylonie|babylonské]] a [[Achaemenovská říše|perské]]. [4] V roce 332 př. n. l. dobyl fénická města [[Alexandr Veliký]], čímž začala éra helénismu. [4]

=== 🏛️ Římská a byzantská nadvláda ===
Po smrti Alexandra Velikého se oblast stala součástí [[Seleukovská říše|seleukovské říše]], než ji v roce 64 př. n. l. ovládl Řím a začlenil do provincie [[Sýrie (provincie)|Sýrie]]. [4] Během římské nadvlády zažilo území velký rozkvět. Vznikla zde významná škola práva v Berytu (dnešní Bejrút) a byly postaveny monumentální stavby, jejichž pozůstatky v [[Baalbek]]u patří k nejzachovalejším a největším římským chrámovým komplexům na světě a jsou zapsány na seznamu [[UNESCO]]. [8] Během tohoto období se v regionu také začalo šířit [[křesťanství]], zejména v horských oblastech, kde vznikla [[Maronitská katolická církev|maronitská církev]]. [4] Po rozdělení Římské říše se Libanon stal součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. [4]

=== 🕌 Středověk a osmanská nadvláda ===
V 7. století dobyli region [[Arabové]], kteří přinesli [[islám]] a [[arabština|arabský jazyk]]. [4] Křesťanské komunity, především maronité, si však v horách udržely svou autonomii. Území se stalo součástí různých chalífátů, včetně [[Umajjovský chalífát|umajjovského]] a [[Abbásovský chalífát|abbásovského]]. [4] Během [[Křížové výpravy|křížových výprav]] zde křižáci založili několik států, například [[Tripolské hrabství]]. [4] Následně oblast ovládli [[Mamlúcký sultanát (Káhira)|mamlúci]] a v roce 1516 se stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], pod jejíž nadvládou zůstala po následujících 400 let. [4]

Během osmanské éry existoval v rámci pohoří Libanon autonomní emirát, kde vládly místní dynastie, jako byli Ma'nové a později Šihábové. [4] V 19. století však rostoucí napětí mezi [[drúzové|drúzy]] a [[Maronitská katolická církev|maronity]], podporované evropskými mocnostmi (Francie chránila maronity, Británie drúzy), vyvrcholilo v roce 1860 [[Občanská válka v Sýrii (1860)|občanskou válkou]]. [2] Tento konflikt vedl k mezinárodní intervenci a vytvoření autonomní oblasti [[Mutasarrifát Horský Libanon]] s křesťanským guvernérem jmenovaným osmanským sultánem se souhlasem evropských mocností, což byl předchůdce moderního libanonského státu. [2, 4]

=== 🇫🇷 Francouzský mandát a nezávislost ===
Po porážce Osmanské říše v [[první světová válka|první světové válce]] byl na základě [[Sykesova–Picotova dohoda|Sykesovy-Picotovy dohody]] vytvořen [[Francouzský mandát Sýrie a Libanonu]]. [1] V roce 1920 Francouzi vyhlásili Stát Velký Libanon, který zahrnoval kromě historického pohoří i pobřežní města a údolí Bikáa, čímž vznikly hranice moderního státu. [1] Tento krok však připojil k převážně křesťanskému a drúzskému území i oblasti s velkým počtem muslimů (sunnitů a šíitů), což položilo základ budoucích sektářských problémů. [1]

Libanon vyhlásil nezávislost [[22. listopad]]u [[1943]], která byla plně uznána na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] v roce 1945 po odchodu francouzských vojsk. [4] Politický systém byl založen na nepsaném [[Národní pakt|Národním paktu]] z roku 1943, který rozdělil moc mezi hlavní náboženské skupiny. [21]

== ⚔️ Občanská válka a moderní konflikty ==
Druhá polovina 20. století byla pro Libanon poznamenána sérií ničivých konfliktů.

=== 💥 Libanonská občanská válka (1975–1990) ===
V roce 1975 vypukla brutální a komplikovaná [[Libanonská občanská válka]], která trvala 15 let a zcela zdevastovala zemi. [9] Příčiny konfliktu byly složité a zahrnovaly kombinaci vnitřních a vnějších faktorů:
*'''Sektářské napětí:''' Rostoucí nespokojenost muslimské populace, která se stala početnější, s politickým systémem, jenž favorizoval křesťany. [9]
*'''Přítomnost palestinských bojovníků:''' Po [[Černé září v Jordánsku|vyhnání]] z [[Jordánsko|Jordánska]] v roce 1970 se [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP) přesunula do Libanonu a vytvořila zde "stát ve státě", odkud podnikala útoky na [[Izrael]]. [9]
*'''Regionální mocnosti:''' [[Sýrie]], [[Izrael]], [[Írán]] a další země se vměšovaly do konfliktu a podporovaly různé frakce, aby prosadily své vlastní zájmy. [9]

Válka se skládala z mnoha fází a aliancí, které se neustále měnily. Křesťanské milice bojovaly proti palestinským a levicovým muslimským skupinám. V roce 1976 do země vstoupila [[Sýrie]] (původně na žádost křesťanů), v roce 1982 provedl [[Izrael]] invazi s cílem zničit OOP. [9] Válka si vyžádala odhadem 150 000 obětí, vedla k masivní emigraci a zanechala Bejrút v ruinách. [9] Skončila v roce 1990 podpisem [[Taífská dohoda|Taífské dohody]], která upravila rozdělení moci ve prospěch muslimů, odzbrojila většinu milicí (s výjimkou [[Hizballáh]]u) a potvrdila syrskou vojenskou přítomnost. [9]

=== 🕊️ Syrská okupace a cedrová revoluce ===
Po válce zůstala Sýrie dominantní silou v Libanonu a udržovala zde desítky tisíc vojáků. Atentát na bývalého premiéra [[Rafík Harírí|Rafíka Harírího]] v únoru 2005, z něhož byla široce obviňována Sýrie, vyvolal masové protesty známé jako [[Cedrová revoluce]]. [11] Tyto demonstrace, spolu s mezinárodním tlakem, donutily Sýrii v dubnu 2005 stáhnout své jednotky ze země po téměř 30 letech. [11]

=== 🚀 Válka s Izraelem (2006) ===
V červenci 2006, po únosu dvou izraelských vojáků ší'itskou militantní skupinou [[Hizballáh]], zahájil Izrael masivní vojenskou ofenzívu. [20] [[Druhá libanonská válka|34denní konflikt]] způsobil rozsáhlé škody na libanonské infrastruktuře a vyžádal si přes 1 200 obětí na libanonské straně, převážně civilistů. [20] Válka skončila příměřím zprostředkovaným OSN a posílením mise [[Prozatímní jednotky OSN v Libanonu|UNIFIL]] na jihu země. [20]

== 🗓️ Současnost ==
Počátek 21. století je pro Libanon obdobím přetrvávajících krizí, které zemi uvrhly do nejhoršího stavu od konce občanské války.

=== 💥 Výbuch v bejrútském přístavu ===
Dne [[4. srpen|4. srpna]] [[2020]] došlo v [[Přístav Bejrút|přístavu v Bejrútu]] k jednomu z nejsilnějších nejaderných výbuchů v historii. [16] Exploze byla způsobena detonací přibližně 2 750 tun dusičnanu amonného, který byl nebezpečně skladován v hangáru po dobu šesti let. [16] Katastrofa si vyžádala více než 220 obětí, přes 7 000 zraněných a zanechala odhadem 300 000 lidí bez domova. [16] Zničila velkou část města, včetně historických čtvrtí, a způsobila škody odhadované na 15 miliard dolarů. [16] Tato událost se stala symbolem korupce, neschopnosti a zanedbávání ze strany vládnoucí elity a vyvolala masivní vlnu protestů. [16]

=== 📉 Ekonomický kolaps ===
Od roku 2019 se Libanon potýká s drtivou finanční a hospodářskou krizí, kterou [[Světová banka]] označila za jednu z nejhorších na světě od poloviny 19. století. [28] Krize má několik hlavních příčin:
*'''Nefunkční bankovní systém:''' Desetiletí trvající systém, který se spoléhal na neustálý přísun nových dolarových vkladů pro financování masivního státního dluhu, se zhroutil. [28]
*'''Měnová krize:''' [[Libanonská libra]] ztratila od roku 2019 více než 98 % své hodnoty, což vedlo k hyperinflaci a zničení úspor obyvatel. [25]
*'''Státní bankrot:''' V březnu 2020 Libanon poprvé v historii vyhlásil státní bankrot, protože nebyl schopen splácet své zahraniční dluhy. [27]

Důsledky jsou katastrofální. Více než 80 % populace žije pod hranicí chudoby, prudce vzrostla nezaměstnanost a dochází k rozpadu základních veřejných služeb, jako je zdravotnictví, školství a dodávky elektřiny. [25]

=== 🇸🇾 Dopad syrské občanské války ===
Konflikt v sousední Sýrii, který začal v roce 2011, měl na Libanon hluboký dopad. Země přijala odhadem 1,5 milionu syrských uprchlíků, což představuje nejvyšší počet uprchlíků na obyvatele na světě. [24] Tento příliv vytvořil obrovský tlak na již tak křehkou infrastrukturu, ekonomiku a sociální systém země. [24]

== 🏛️ Politický systém a vláda ==
Libanonský politický systém je unikátní a je založen na principu '''konfesionalismu''', což je forma dělby moci mezi různými náboženskými komunitami. [21] Tento systém byl formalizován [[Národní pakt|Národním paktem]] v roce 1943 a upraven [[Taífská dohoda|Taífskou dohodou]] v roce 1989. [21]

Klíčové pozice ve státě jsou rozděleny následovně:
*'''Prezident''' musí být vždy [[Maronitská katolická církev|maronitský křesťan]].
*'''Předseda vlády''' musí být vždy [[sunna|sunnitský muslim]].
*'''Předseda parlamentu''' musí být vždy [[ší'a|ší'itský muslim]].

Parlament, neboli '''Poslanecká sněmovna''' (''Majlis an-Nuwwab''), je jednokomorový a má 128 křesel, která jsou rovnoměrně rozdělena mezi křesťany a muslimy (64 pro každou skupinu). [21] I jednotlivá křesla jsou pak dále rozdělena podle specifických sekt v rámci každého náboženství.

Tento systém byl navržen tak, aby zajistil zastoupení všech hlavních komunit a zabránil dominanci jedné skupiny. V praxi však často vede k politické paralýze, klientelismu a posiluje sektářskou identitu na úkor národní jednoty. [21]

Politická scéna je rozdělena do několika hlavních bloků, které jsou často podporovány zahraničními mocnostmi. Mezi nejvýznamnější politické strany a hnutí patří [[Hizballáh]] (ší'itské, podporované Íránem), Hnutí [[Amal]] (ší'itské), [[Hnutí budoucnosti]] (sunnitské, dříve vedené rodinou Harírí), [[Svobodné vlastenecké hnutí]] (křesťanské) a [[Libanonské síly]] (křesťanské).

== 💰 Ekonomika ==
Libanonská ekonomika byla tradičně orientována na služby, zejména bankovnictví a cestovní ruch. [18] Před krizí byl Bejrút považován za finanční centrum Blízkého východu a země byla díky své malebné krajině, historickým památkám a živé kultuře oblíbenou turistickou destinací, často přezdívanou "Švýcarsko Východu". [18]

Od roku 2019 je však ekonomika v troskách. Mezi hlavní charakteristiky současného stavu patří:
*'''Hyperinflace:''' Jedna z nejvyšších na světě, která znehodnotila příjmy a úspory.
*'''Kolaps bankovního sektoru:''' Vklady lidí jsou z velké části zmrazeny a nedostupné. [28]
*'''Extrémní chudoba a nezaměstnanost:''' Míra chudoby přesáhla 80 % a nezaměstnanost se pohybuje kolem 30 %. [25]
*'''Infrastrukturní kolaps:''' Stát není schopen zajistit základní služby, jako jsou nepřetržité dodávky elektřiny (časté jsou výpadky trvající i více než 22 hodin denně) nebo pitné vody. [25]

Zemědělství je soustředěno především v údolí Bikáa a produkuje ovoce, zeleninu, tabák a víno. Průmysl se zaměřuje na výrobu textilu, šperků, cementu a potravin. [18]

Klíčovou roli pro ekonomiku hrají '''peníze posílané ze zahraničí''' (remitence) od početné a bohaté libanonské diaspory, která čítá odhadem 8 až 14 milionů lidí, tedy mnohem více než samotná populace země. [18] Tyto prostředky pomáhají mnoha rodinám přežít.

== 📈 Statistiky, data a rekordy ==
*'''Největší světový věřitel sám sobě:''' Před krizí měl Libanon jeden z nejvyšších poměrů veřejného dluhu k HDP na světě, přesahující 170 %. [10] Většinu tohoto dluhu držely libanonské komerční banky, což vytvořilo nebezpečnou smyčku mezi státními a bankovními financemi.
*'''Libanonská diaspora:''' Odhaduje se, že mimo Libanon žije 8-14 milionů lidí libanonského původu. Největší komunita je v [[Brazílie|Brazílii]], kde se k libanonským kořenům hlásí až 7 milionů lidí. [33]
*'''Míra gramotnosti:''' Libanon má jednu z nejvyšších měr gramotnosti v arabském světě, která dosahuje přibližně 95 %. [31]
*'''Nejstarší města:''' Město [[Byblos]] je považováno za jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených měst na světě, s historií sahající až 7 000 let zpět. [7]
*'''Zlato jako rezerva:''' Libanon drží jedny z největších zlatých rezerv v regionu Blízkého východu, což je považováno za jeden z mála zbývajících stabilních prvků v jeho finančním systému. [30]

== 🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo ==
Obyvatelstvo Libanonu je etnicky a nábožensky mimořádně pestré. V zemi nebyl proveden oficiální census od roku 1932, protože by jeho výsledky mohly narušit křehkou politickou rovnováhu založenou na demografických poměrech z té doby.<ref>[https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/lebanon/ CIA World Factbook]</ref>

=== 🛐 Náboženské složení ===
Odhaduje se, že populaci tvoří přibližně 52-54 % [[islám|muslimů]] (rovnoměrně rozdělených mezi [[ší'itští muslimové|ší'ity]] a [[sunnité|sunnity]]) a 40-41 % [[křesťanství|křesťanů]] (největší skupinou jsou [[Maronitská katolická církev|maronité]], dále [[Řecká pravoslavná církev|pravoslavní]], [[Melchitská řeckokatolická církev|melchité]] a [[Arménská apoštolská církev|Arméni]]). Asi 5 % populace tvoří [[drúzové]], jejichž víra vychází z islámu, ale má svébytné prvky.<ref>[https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/lebanon/ U.S. Department of State]</ref>

=== 🗣️ Jazyky ===
Úředním jazykem je [[arabština]]. Vzhledem k historickým vazbám je však velmi rozšířená také [[francouzština]], která se používá v administrativě, školství a mezi elitami. Stále více na popularitě získává i [[angličtina]], především v obchodu a mezi mladou generací.

=== refugees Uprchlíci ===
Libanon hostí největší počet uprchlíků na obyvatele na světě. V zemi žije odhadem 1,5 milionu uprchlíků ze [[Sýrie]] a několik set tisíc palestinských uprchlíků, kteří zde přebývají již od [[Arabsko-izraelská válka (1948)|arabsko-izraelské války]] v roce 1948.

== 🎨 Kultura ==
Libanonská kultura je směsicí arabských a evropských (především francouzských) vlivů, což se odráží v kuchyni, hudbě i každodenním životě.

=== 🍲 Kuchyně ===
[[Libanonská kuchyně]] je celosvětově proslulá a je považována za jednu z nejlepších a nejzdravějších. Základem je čerstvá zelenina, olivový olej, bylinky a luštěniny. Mezi typické pokrmy patří:
*'''Mezze:''' Výběr malých jídel, jako je [[hummus]] (cizrnová pomazánka), [[tabbouleh]] (salát z bulguru a petržele), [[baba ghanoush]] (lilková pomazánka) nebo [[warak enab]] (plněné vinné listy).
*'''Kibbeh:''' Smažené nebo pečené koule z bulguru a mletého masa.
*'''Shawarma:''' Grilované maso odkrajované z otočného rožně.
*'''Knafeh:''' Sladký dezert ze sýra a těsta, zalitý sirupem.

Národním nápojem je [[arak]], anýzová pálenka. V zemi se také nachází mnoho ceněných vinařství.

=== 🎭 Umění a literatura ===
Nejznámějším libanonským umělcem je bezpochyby básník, malíř a filozof [[Chalíl Džibrán]] (1883–1931), autor slavné knihy ''Prorok''. V hudbě je ikonou zpěvačka [[Fairuz]], jejíž hlas je symbolem národní jednoty. Každoročně se koná prestižní [[Baalbeck International Festival]], který hostí umělce z celého světa v kulisách starověkých římských chrámů.

== 🛡️ Ozbrojené síly ==
Oficiální armádou země jsou '''Libanonské ozbrojené síly''' (LAF). Jejich role je však komplikována existencí politického a militantního hnutí [[Hizballáh]], které udržuje vlastní, silně vyzbrojené milice, jejichž arzenál a vojenské schopnosti v mnoha ohledech převyšují státní armádu. Tato dvojí vojenská struktura je zdrojem neustálého vnitřního i mezinárodního napětí.

== 🌐 Externí odkazy ==
* [https://www.presidency.gov.lb/ Oficiální stránky libanonského prezidenta]
* [https://www.pcm.gov.lb/ Oficiální stránky vlády]
* [https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/lebanon/ Libanon v CIA World Factbook]

== 📜 Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Libanon}}
[[Kategorie:Libanon]]
[[Kategorie:Státy Asie]]
[[Kategorie:Blízký východ]]
[[Kategorie:Republiky]]
[[Kategorie:Arabské státy]]
[[Kategorie:Středomořské státy]]
[[Kategorie:Frankofonní země]]

Libanon - Historie editací