<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Lepton</id>
	<title>Lepton - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Lepton"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Lepton&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T22:07:27Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Lepton&amp;diff=23242&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Lepton&amp;diff=23242&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:41:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:41&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l115&quot;&gt;Řádek 115:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 115:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Samotáři vesmíru&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Zatímco kvarky se vždy vyskytují ve skupinkách a tvoří větší částice jako [[proton]]y a [[neutron]]y v jádře atomu, leptony mohou existovat zcela samostatně. Nejznámějším příkladem je [[elektron]], který obíhá kolem atomového jádra.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Samotáři vesmíru&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Zatímco kvarky se vždy vyskytují ve skupinkách a tvoří větší částice jako [[proton]]y a [[neutron]]y v jádře atomu, leptony mohou existovat zcela samostatně. Nejznámějším příkladem je [[elektron]], který obíhá kolem atomového jádra.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tři váhové kategorie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Leptony existují ve třech &amp;quot;váhových kategoriích&amp;quot; neboli generacích.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tři váhové kategorie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Leptony existují ve třech &amp;quot;váhových kategoriích&amp;quot; neboli generacích.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     1.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;První generace (muší váha):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Sem patří elektron. Je velmi lehký a stabilní – tvoří svět kolem nás.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     1.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;První generace (muší váha):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Sem patří elektron. Je velmi lehký a stabilní – tvoří svět kolem nás.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     2.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Druhá generace (střední váha):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Zde je [[mion]]. Je to v podstatě jen &quot;tlustší bratr&quot; elektronu. Je nestabilní a během zlomku sekundy se rozpadne na lehčí elektron.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     2.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Druhá generace (střední váha):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Zde je [[mion]]. Je to v podstatě jen &quot;tlustší bratr&quot; elektronu. Je nestabilní a během zlomku sekundy se rozpadne na lehčí elektron.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     3.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Třetí generace (těžká váha):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Zde najdeme [[tauon]], nejtěžšího z nich. Je ještě nestabilnější a rozpadá se ještě rychleji.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     3.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Třetí generace (těžká váha):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Zde najdeme [[tauon]], nejtěžšího z nich. Je ještě nestabilnější a rozpadá se ještě rychleji.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Duchové částic (Neutrina)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Ke každému z těchto tří nabitých leptonů patří i &amp;quot;duchovní partner&amp;quot; – [[neutrino]]. Neutrina nemají žádný elektrický náboj a mají jen nepatrnou hmotnost. Proto téměř nereagují s okolní hmotou. Každou sekundu vámi proletí biliony neutrin ze [[Slunce]], aniž byste si toho všimli. Jsou to nepolapitelní duchové světa částic.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Duchové částic (Neutrina)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Ke každému z těchto tří nabitých leptonů patří i &amp;quot;duchovní partner&amp;quot; – [[neutrino]]. Neutrina nemají žádný elektrický náboj a mají jen nepatrnou hmotnost. Proto téměř nereagují s okolní hmotou. Každou sekundu vámi proletí biliony neutrin ze [[Slunce]], aniž byste si toho všimli. Jsou to nepolapitelní duchové světa částic.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč je to důležité?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Leptony jsou klíčové pro fungování vesmíru. Elektrony tvoří obaly atomů a jsou zodpovědné za veškerou [[chemie|chemii]] a [[elektřina|elektřinu]]. Neutrina hrají zásadní roli v procesech probíhajících v nitru hvězd, jako je naše Slunce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč je to důležité?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Leptony jsou klíčové pro fungování vesmíru. Elektrony tvoří obaly atomů a jsou zodpovědné za veškerou [[chemie|chemii]] a [[elektřina|elektřinu]]. Neutrina hrají zásadní roli v procesech probíhajících v nitru hvězd, jako je naše Slunce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Lepton&amp;diff=14834&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Lepton&amp;diff=14834&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-14T07:01:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Částice&lt;br /&gt;
| název = Lepton&lt;br /&gt;
| obrázek = Standard_Model_of_Elementary_Particles.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Leptony (vlevo, fialově) v rámci [[Standardní model|Standardního modelu]] elementárních částic.&lt;br /&gt;
| třída = [[Elementární částice|Elementární]] [[fermion]]&lt;br /&gt;
| generace = 3&lt;br /&gt;
| počet = 6 (a 6 [[antičástice|antičástic]])&lt;br /&gt;
| interakce = [[Gravitace]], [[Slabá interakce|Slabá]], [[Elektromagnetismus|Elektromagnetická]] (pouze nabité leptony)&lt;br /&gt;
| symbol = e⁻, μ⁻, τ⁻, νₑ, νμ, ντ&lt;br /&gt;
| teoretizováno = [[Wolfgang Pauli]] (1930, pro [[neutrino]])&lt;br /&gt;
| objeveno = [[J. J. Thomson]] (1897, pro [[elektron]])&lt;br /&gt;
| hmotnost = Od &amp;lt; 0.120 [[elektronvolt|eV/c²]] (νₑ) do 1776.86 [[MeV]]/c² (τ⁻)&lt;br /&gt;
| náboj = −1 [[elementární náboj|e]] (nabité leptony) nebo 0 (neutrina)&lt;br /&gt;
| spin = ½&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lepton&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je [[elementární částice]] s poločíselným [[spin (fyzika)|spinem]] (spin ½), která nepodléhá [[silná interakce|silné interakci]]. Patří mezi základní stavební kameny hmoty popsané [[Standardní model|Standardním modelem]] částicové fyziky. Název pochází z řeckého slova &amp;#039;&amp;#039;leptos&amp;#039;&amp;#039;, což znamená &amp;quot;tenký&amp;quot; nebo &amp;quot;lehký&amp;quot;, protože první objevené leptony (elektron a mion) měly výrazně nižší [[hmotnost]] než [[hadron|hadrony]] (jako [[proton]] a [[neutron]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Leptony tvoří samostatnou rodinu [[fermion|fermionů]] vedle [[kvark|kvarků]]. Hlavním rozdílem mezi nimi je, že kvarky podléhají všem čtyřem základním interakcím ([[silná interakce|silná]], [[slabá interakce|slabá]], [[elektromagnetická interakce|elektromagnetická]] a [[gravitace|gravitační]]), zatímco leptony nepociťují silnou interakci, která drží pohromadě [[atomové jádro|atomová jádra]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje šest typů (označovaných jako &amp;quot;vůně&amp;quot;) leptonů, které jsou uspořádány do tří generací. Každá generace obsahuje jeden záporně nabitý lepton a jeden elektricky neutrální lepton, zvaný [[neutrino]]. Ke každému leptonu existuje také odpovídající [[antičástice]] (antilepton) s opačným elektrickým nábojem a dalšími kvantovými čísly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Historie objevování leptonů je úzce spjata s vývojem moderní fyziky ve 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚛️ Objev elektronu ===&lt;br /&gt;
Prvním objeveným leptonem byl [[elektron]] (e⁻). V roce [[1897]] ho identifikoval britský fyzik [[Joseph John Thomson]] při svých experimentech s [[katodové záření|katodovým zářením]]. Prokázal, že toto záření je tvořeno proudem částic, které jsou mnohem lehčí než [[atom]]y a nesou záporný elektrický náboj. Tento objev znamenal revoluci v chápání struktury hmoty a položil základy atomové fyziky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👻 Hypotéza a objev neutrina ===&lt;br /&gt;
Při studiu [[beta rozpad|beta rozpadu]] atomových jader ve 20. letech 20. století si fyzikové všimli, že vylétající elektrony nemají pevnou energii, jak by se očekávalo, což zdánlivě porušovalo [[zákon zachování energie]]. V roce [[1930]] [[Wolfgang Pauli]] navrhl odvážnou hypotézu, že při rozpadu vzniká ještě jedna, dosud nepozorovaná, elektricky neutrální a velmi lehká částice, která odnáší část energie. [[Enrico Fermi]] ji později pojmenoval &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;neutrino&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;quot;malý neutronek&amp;quot;). Experimentálně bylo [[elektronové neutrino]] (νₑ) potvrzeno až v roce [[1956]] [[Clyde Cowan|Clydem Cowanem]] a [[Frederick Reines|Frederickem Reinesem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👽 &amp;quot;Kdo si tohle objednal?&amp;quot; ===&lt;br /&gt;
V roce [[1936]] objevili [[Carl David Anderson]] a [[Seth Neddermeyer]] při studiu [[kosmické záření|kosmického záření]] novou částici, která byla asi 200krát hmotnější než elektron, ale jinak se mu velmi podobala. Tato částice, [[mion]] (μ⁻), byla tak nečekaná, že fyzik [[Isidor Isaac Rabi]] její objev okomentoval slavnou větou: &amp;quot;Kdo si tohle objednal?&amp;quot;. Mion byl prvním objeveným zástupcem druhé generace leptonů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  heavier generace ===&lt;br /&gt;
Třetí a nejtěžší nabitý lepton, [[tauon]] (τ⁻), byl objeven v letech [[1974]]–[[1977]] týmem vedeným [[Martin Lewis Perl|Martinem Perlem]] v urychlovači [[SLAC National Accelerator Laboratory|SLAC]] v [[USA]]. Jeho existence byla předpovězena na základě symetrie Standardního modelu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objevy odpovídajících neutrin následovaly: [[mionové neutrino]] (νμ) bylo identifikováno v roce [[1962]] a existence [[tauonové neutrino|tauonového neutrina]] (ντ) byla definitivně potvrzena v roce [[2000]] v experimentu [[DONUT]] ve [[Fermilab]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Leptony sdílejí několik klíčových vlastností, které je definují jako skupinu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Spin a statistika&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Všechny leptony jsou [[fermion]]y se [[spin (fyzika)|spinem]] ½. To znamená, že se řídí [[Pauliho vylučovací princip|Pauliho vylučovacím principem]], který říká, že žádné dva identické fermiony nemohou zaujímat stejný [[kvantový stav]] ve stejném čase.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektrický náboj&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Leptony se dělí na dvě skupiny podle náboje. Nabité leptony (elektron, mion, tauon) mají záporný [[elementární náboj]] (−1 e). Neutrina (elektronové, mionové, tauonové) jsou elektricky neutrální (náboj 0). Jejich antičástice mají opačný náboj.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Interakce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Leptony nepodléhají [[silná interakce|silné interakci]]. To je jejich hlavní definiční znak. Účastní se:&lt;br /&gt;
    *   [[Gravitace|Gravitační interakce]] (jako veškerá hmota a energie).&lt;br /&gt;
    *   [[Slabá interakce|Slabé interakce]] (všechny leptony).&lt;br /&gt;
    *   [[Elektromagnetická interakce|Elektromagnetické interakce]] (pouze nabité leptony).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hmotnost&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Hmotnosti nabitých leptonů se dramaticky liší napříč generacemi. Mion je přibližně 207krát těžší než elektron a tauon je asi 17krát těžší než mion (a ~3477krát těžší než elektron). Hmotnosti neutrin jsou extrémně malé, ale nenulové, což bylo prokázáno jevem [[neutrinové oscilace|neutrinových oscilací]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📚 Klasifikace a generace ==&lt;br /&gt;
Leptony jsou ve Standardním modelu uspořádány do tří generací. Každá vyšší generace je hmotnější než předchozí. Částice z vyšších generací jsou nestabilní a rychle se rozpadají na lehčí částice z první generace. Veškerá stabilní hmota ve [[vesmír]]u je tvořena částicemi první generace (elektrony, kvarky up a down).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|+ Přehled šesti leptonů a jejich antičástic&lt;br /&gt;
! colspan=&amp;quot;2&amp;quot; | Částice / Antičástice&lt;br /&gt;
! [[Symbol (fyzika)|Symbol]]&lt;br /&gt;
! [[Elektrický náboj|Náboj (e)]]&lt;br /&gt;
! [[Hmotnost]] (MeV/c²)&lt;br /&gt;
! Generace&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Elektron]] || [[Pozitron]]&lt;br /&gt;
| e⁻ / e⁺&lt;br /&gt;
| −1 / +1&lt;br /&gt;
| 0.511&lt;br /&gt;
| 1.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Elektronové neutrino]] || Elektronové antineutrino&lt;br /&gt;
| νₑ / ν̅ₑ&lt;br /&gt;
| 0&lt;br /&gt;
| &amp;lt; 0.0000012&lt;br /&gt;
| 1.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mion]] || Antimion&lt;br /&gt;
| μ⁻ / μ⁺&lt;br /&gt;
| −1 / +1&lt;br /&gt;
| 105.66&lt;br /&gt;
| 2.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mionové neutrino]] || Mionové antineutrino&lt;br /&gt;
| νμ / ν̅μ&lt;br /&gt;
| 0&lt;br /&gt;
| &amp;lt; 0.17&lt;br /&gt;
| 2.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tauon]] || Antitauon&lt;br /&gt;
| τ⁻ / τ⁺&lt;br /&gt;
| −1 / +1&lt;br /&gt;
| 1776.86&lt;br /&gt;
| 3.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tauonové neutrino]] || Tauonové antineutrino&lt;br /&gt;
| ντ / ν̅τ&lt;br /&gt;
| 0&lt;br /&gt;
| &amp;lt; 18.2&lt;br /&gt;
| 3.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚖️ Zákon zachování leptonového čísla ==&lt;br /&gt;
V klasickém Standardním modelu byl zaveden koncept [[leptonové číslo|leptonového čísla]] (L). Každý lepton má L = +1, každý antilepton má L = -1 a všechny ostatní částice mají L = 0. Předpokládalo se, že celkové leptonové číslo se při všech interakcích zachovává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se předpokládalo, že se zachovává i leptonové číslo pro každou generaci zvlášť (Lₑ, Lμ, Lτ). Například při rozpadu mionu vzniká elektron, elektronové antineutrino a mionové neutrino:&lt;br /&gt;
:μ⁻ → e⁻ + ν̅ₑ + νμ&lt;br /&gt;
Před rozpadem: Lμ = 1, Lₑ = 0.&lt;br /&gt;
Po rozpadu: Lμ = 1 (z νμ), Lₑ = 1 (z e⁻) + (-1) (z ν̅ₑ) = 0.&lt;br /&gt;
Čísla pro jednotlivé rodiny zůstala zachována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přísný zákon byl však narušen objevem [[neutrinové oscilace|neutrinových oscilací]]. Tento jev ukazuje, že se neutrina jedné &amp;quot;vůně&amp;quot; (generace) mohou spontánně přeměňovat na neutrina jiné vůně. Například mionové neutrino vzniklé v [[atmosféra|atmosféře]] se může během své cesty k detektoru na [[Země|Zemi]] přeměnit na tauonové neutrino. To znamená, že leptonová čísla jednotlivých generací (Lₑ, Lμ, Lτ) se nezachovávají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkové leptonové číslo (L) je však ve všech dosud pozorovaných experimentech stále považováno za zachovávající se veličinu. Některé hypotetické teorie za hranicemi Standardního modelu (např. teorie [[Velké sjednocení|Velkého sjednocení]]) však předpovídají procesy, které by tento zákon porušovaly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si svět základních částic jako velkou stavebnici. Leptony jsou jedním ze dvou základních typů kostiček (tím druhým jsou [[kvark|kvarky]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Samotáři vesmíru&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Zatímco kvarky se vždy vyskytují ve skupinkách a tvoří větší částice jako [[proton]]y a [[neutron]]y v jádře atomu, leptony mohou existovat zcela samostatně. Nejznámějším příkladem je [[elektron]], který obíhá kolem atomového jádra.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tři váhové kategorie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Leptony existují ve třech &amp;quot;váhových kategoriích&amp;quot; neboli generacích.&lt;br /&gt;
    1.  **První generace (muší váha):** Sem patří elektron. Je velmi lehký a stabilní – tvoří svět kolem nás.&lt;br /&gt;
    2.  **Druhá generace (střední váha):** Zde je [[mion]]. Je to v podstatě jen &amp;quot;tlustší bratr&amp;quot; elektronu. Je nestabilní a během zlomku sekundy se rozpadne na lehčí elektron.&lt;br /&gt;
    3.  **Třetí generace (těžká váha):** Zde najdeme [[tauon]], nejtěžšího z nich. Je ještě nestabilnější a rozpadá se ještě rychleji.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Duchové částic (Neutrina)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Ke každému z těchto tří nabitých leptonů patří i &amp;quot;duchovní partner&amp;quot; – [[neutrino]]. Neutrina nemají žádný elektrický náboj a mají jen nepatrnou hmotnost. Proto téměř nereagují s okolní hmotou. Každou sekundu vámi proletí biliony neutrin ze [[Slunce]], aniž byste si toho všimli. Jsou to nepolapitelní duchové světa částic.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč je to důležité?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Leptony jsou klíčové pro fungování vesmíru. Elektrony tvoří obaly atomů a jsou zodpovědné za veškerou [[chemie|chemii]] a [[elektřina|elektřinu]]. Neutrina hrají zásadní roli v procesech probíhajících v nitru hvězd, jako je naše Slunce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Lepton}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=14.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Elementární částice]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fermiony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Částicová fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Standardní model]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>