<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=L%C3%A1va</id>
	<title>Láva - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=L%C3%A1va"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=L%C3%A1va&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T10:23:09Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=L%C3%A1va&amp;diff=23152&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=L%C3%A1va&amp;diff=23152&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:37:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:37&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l100&quot;&gt;Řádek 100:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 100:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to jednoduché: [[Magma]] je roztavená hornina, dokud je pod zemským povrchem. Jakmile se dostane na povrch, nazývá se &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;láva&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Láva je v podstatě &amp;quot;odplyněné&amp;quot; magma.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to jednoduché: [[Magma]] je roztavená hornina, dokud je pod zemským povrchem. Jakmile se dostane na povrch, nazývá se &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;láva&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Láva je v podstatě &amp;quot;odplyněné&amp;quot; magma.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč některé sopky vybuchují a jiné jen klidně vytékají?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Záleží hlavně na dvou věcech: na hustotě (viskozitě) lávy a na množství plynu v ní.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč některé sopky vybuchují a jiné jen klidně vytékají?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Záleží hlavně na dvou věcech: na hustotě (viskozitě) lávy a na množství plynu v ní.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Klidné vytékání:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Láva je řídká (jako med) a plyny z ní mohou snadno unikat. To je typické pro sopky na Havaji.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Klidné vytékání:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Láva je řídká (jako med) a plyny z ní mohou snadno unikat. To je typické pro sopky na Havaji.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Explozivní výbuch:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Láva je velmi hustá a lepkavá (jako zubní pasta). Plyny v ní zůstávají uvězněné a tlak roste, dokud nedojde k masivní explozi, která rozmetá lávu na malé kousky (popel a pumy). To je případ sopek jako [[Mount St. Helens]] nebo [[Vesuv]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Explozivní výbuch:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Láva je velmi hustá a lepkavá (jako zubní pasta). Plyny v ní zůstávají uvězněné a tlak roste, dokud nedojde k masivní explozi, která rozmetá lávu na malé kousky (popel a pumy). To je případ sopek jako [[Mount St. Helens]] nebo [[Vesuv]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Může člověk přežít pád do lávy?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Prakticky ne. I kdyby se člověk okamžitě nepotopil (hustota lávy je vyšší než hustota lidského těla), extrémní teplota (přes 1000 °C) by způsobila okamžité vznícení a smrtelný tepelný šok. Navíc se uvolňují jedovaté plyny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Může člověk přežít pád do lávy?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Prakticky ne. I kdyby se člověk okamžitě nepotopil (hustota lávy je vyšší než hustota lidského těla), extrémní teplota (přes 1000 °C) by způsobila okamžité vznícení a smrtelný tepelný šok. Navíc se uvolňují jedovaté plyny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=L%C3%A1va&amp;diff=14424&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=L%C3%A1va&amp;diff=14424&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-12T16:48:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox hornina&lt;br /&gt;
| název = Láva&lt;br /&gt;
| obrázek = Pahoehoe_toe.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Lávový proud typu [[pahoehoe]] na [[Havaj|Havaji]]&lt;br /&gt;
| typ = [[Vyvřelá hornina|Vyvřelá výlevná hornina]] (po ztuhnutí)&lt;br /&gt;
| barva = Oranžová, červená až černá (v závislosti na teplotě a složení); po ztuhnutí šedá až černá&lt;br /&gt;
| textura = [[Afanitická]], [[porfyrická]], sklovitá&lt;br /&gt;
| složení = Převážně [[silikáty]] ([[oxid křemičitý]]), [[oxid hlinitý]], [[oxid železitý]], [[oxid hořečnatý]], [[oxid vápenatý]] a další&lt;br /&gt;
| hlavní minerály = [[Živec]], [[pyroxen]], [[olivín]], [[křemen]] (v závislosti na typu)&lt;br /&gt;
| tvrdost = Variabilní&lt;br /&gt;
| hustota = 2,2–3,1 g/cm³ (ztuhlá)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Láva&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je roztavená [[horninová tavenina]], která se dostává na povrch [[Země]] (nebo jiné [[planeta|planety]] či [[měsíc (nebeské těleso)|měsíce]]) během [[sopečná erupce|sopečné erupce]]. Jedná se o [[magma]], které ztratilo část svých plynných složek. Teplota lávy se obvykle pohybuje v rozmezí od 700 °C do 1 200 °C. Její [[viskozita]] (tekutost) a chování jsou klíčovými faktory určujícími tvar [[sopka|sopky]] a průběh erupce. Po ztuhnutí láva vytváří [[vyvřelá hornina|výlevné vyvřelé horniny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín &amp;quot;láva&amp;quot; pochází z [[italština|italského]] slova &amp;#039;&amp;#039;lava&amp;#039;&amp;#039;, které je odvozeno z latinského &amp;#039;&amp;#039;labes&amp;#039;&amp;#039;, což znamená &amp;quot;pád&amp;quot; nebo &amp;quot;sesuv&amp;quot;. Poprvé byl v souvislosti se sopečnou činností použit [[Francesco Serao|Francescem Seraem]] při popisu erupce [[Vesuv|Vesuvu]] v roce [[1737]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Vznik a vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Láva vzniká z [[magma|magmatu]], které je generováno tavením hornin v zemském [[zemský plášť|plášti]] nebo [[zemská kůra|kůře]]. Když toto magma vystoupá na povrch, například skrze [[sopečný jícen]], a dojde k jeho výlevu, nazývá se lávou. Během výstupu dochází k poklesu tlaku, což způsobuje uvolňování rozpuštěných plynů (především [[vodní pára|vodní páry]], [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]]), což je hlavní rozdíl mezi magmatem a lávou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌡️ Teplota ===&lt;br /&gt;
Teplota lávy je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících její chování.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bazaltová (mafická) láva:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; 1 000 až 1 200 °C. Je nejžhavější a nejméně viskózní.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Andezitová (intermediární) láva:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; 800 až 1 000 °C.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rhyolitová (felsická) láva:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; 650 až 800 °C. Je nejchladnější a nejvíce viskózní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💧 Viskozita ===&lt;br /&gt;
Viskozita, neboli míra vnitřního tření kapaliny, je klíčovou vlastností lávy. Určuje, jak snadno láva teče a jaký tvar bude mít výsledný lávový proud nebo sopka.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nízká viskozita:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Láva teče snadno a rychle, podobně jako hustý sirup. Tvoří rozsáhlé, ploché lávové proudy a [[štítová sopka|štítové sopky]] (např. na {{Vlajka|Havaj}} [[Havaj|Havaji]]). Je typická pro lávy s nízkým obsahem [[oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] (SiO₂).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vysoká viskozita:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Láva teče pomalu a neochotně, tvoří krátké, silné proudy, [[lávový dóm|lávové dómy]] nebo může zcela ucpat sopečný jícen, což vede k explozivním erupcím. Je typická pro lávy s vysokým obsahem SiO₂.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧪 Chemické složení ===&lt;br /&gt;
Chemické složení lávy je hlavním faktorem, který určuje její viskozitu a teplotu tání. Nejdůležitější složkou je [[oxid křemičitý]] (SiO₂). Podle jeho obsahu se lávy dělí do několika základních typů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌋 Typy lávy ==&lt;br /&gt;
Klasifikace lávy na základě chemického složení je zásadní pro pochopení vulkanických procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Felsická (kyselá) láva ===&lt;br /&gt;
Také známá jako [[rhyolit]]ová láva, obsahuje nejvyšší podíl oxidu křemičitého (&amp;gt;63 %).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vlastnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Velmi vysoká viskozita, nízká teplota (650–800 °C).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kvůli vysoké viskozitě špatně teče a má tendenci hromadit se v okolí jícnu, kde tvoří [[lávový dóm|lávové dómy]]. Vysoký obsah plynů v kombinaci s vysokou viskozitou často vede k extrémně explozivním erupcím, při kterých vznikají [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]] a dochází k rozsáhlému spadu [[sopečný popel|sopečného popela]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Horniny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po ztuhnutí tvoří horniny jako [[rhyolit]], [[obsidián]] (vulkanické sklo) nebo [[pemza]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výskyt:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Typická pro [[stratovulkán]]y v subdukčních zónách, např. v oblasti [[Yellowstonská kaldera|Yellowstonu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Intermediární láva ===&lt;br /&gt;
Také známá jako [[andezit]]ová láva, má střední obsah oxidu křemičitého (52–63 %).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vlastnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Střední viskozita a teplota (800–1000 °C).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Teče pomaleji a na kratší vzdálenosti než bazaltová láva. Tvoří strmé svahy [[stratovulkán]]ů (navrstvených sopek). Erupce mohou být jak výlevné, tak explozivní.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Horniny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po ztuhnutí tvoří [[andezit]] a [[dacit]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výskyt:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Velmi častá v sopečných oblastech nad subdukčními zónami, jako jsou [[Andy]] (odtud název) nebo [[Japonsko]] (např. sopka [[Fudži]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mafická (bazická) láva ===&lt;br /&gt;
Také známá jako [[čedič|bazaltová]] láva, má nízký obsah oxidu křemičitého (45–52 %).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vlastnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nízká viskozita, vysoká teplota (1000–1200 °C).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Teče velmi snadno a rychle, může urazit desítky kilometrů od zdroje. Erupce jsou obvykle klidné, výlevné (efuzivní). Tvoří rozlehlé [[štítová sopka|štítové sopky]] a lávové plošiny.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Horniny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po ztuhnutí tvoří [[čedič]] (bazalt).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výskyt:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Typická pro [[středooceánský hřbet|středooceánské hřbety]], [[hotspot|horké skvrny]] (např. {{Vlajka|Havaj}} [[Havaj]], {{Vlajka|Island}} [[Island]]) a kontinentální riftové zóny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ultramafická láva ===&lt;br /&gt;
Tento typ lávy, například [[komatiit]], má velmi nízký obsah SiO₂ a extrémně vysoký obsah [[hořčík|hořčíku]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vlastnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Extrémně vysoká teplota (&amp;gt;1600 °C) a velmi nízká viskozita.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výskyt:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dnes se na Zemi prakticky nevyskytuje. Byla běžná v raných fázích vývoje Země (v [[archaika|archaiku]]), kdy byl zemský plášť podstatně teplejší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální typy ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Karbonatitová láva:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Unikátní typ lávy tvořený uhličitany ([[sodík]]u a [[draslík]]u) místo silikátů. Její teplota je velmi nízká (kolem 500–600 °C) a za denního světla nesvítí červeně, ale je černá. Jediná aktivní sopka produkující tuto lávu je [[Ol Doinyo Lengai]] v [[Tanzanie|Tanzanii]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sirná láva:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Proudy roztavené [[síra|síry]] s teplotou kolem 115 °C byly pozorovány na [[Jupiter (planeta)|Jupiterově]] měsíci [[Io (měsíc)|Io]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗺️ Formy a struktury ==&lt;br /&gt;
Chladnoucí láva na povrchu vytváří mnoho fascinujících a rozmanitých struktur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lávové proudy ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pahoehoe (provazovitá láva):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Má hladký, vlnitý nebo provazovitý povrch. Vzniká z velmi tekuté (nízkoviskózní) bazaltové lávy, jejíž povrch chladne a kroutí se pohybem tekutého vnitřku.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;A&amp;#039;a (škvárovitá láva):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Má drsný, ostrohranný a blokovitý povrch. Vzniká z o něco viskóznější nebo rychleji se pohybující lávy, jejíž chladnoucí kůra se trhá na kusy (škváru), které jsou unášeny proudem. Přechod z pahoehoe na a&amp;#039;a je běžný se vzrůstající vzdáleností od jícnu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podvodní struktury ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Polštářová láva (Pillow lava):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniká při výlevu lávy pod vodou. Rychlé ochlazení vnějšku vodou vytvoří pevnou &amp;quot;slupku&amp;quot;, do které se zevnitř tlačí další žhavá láva, což vede ke vzniku zaoblených, polštářovitých útvarů. Je velmi hojná na středooceánských hřbetech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další útvary ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lávové tunely (Lava tubes):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vznikají, když povrch lávového proudu ztuhne, zatímco vnitřek zůstává tekutý a proudí dál. Po odtečení lávy zůstane prázdný tunel.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lávová jezera:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Akumulace tekuté lávy v sopečném kráteru nebo depresi.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sloupcová odlučnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Při pomalém chladnutí mocných lávových proudů (zejména bazaltových) dochází ke smršťování a vzniku pravidelných, obvykle šestibokých sloupců. Příkladem v [[Česko|Česku]] je [[Panská skála]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔥 Nebezpečí a rizika ==&lt;br /&gt;
Přestože lávové proudy jsou ve srovnání s jinými sopečnými jevy (jako jsou pyroklastické proudy) relativně pomalé, představují značné nebezpečí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ničení majetku:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Lávové proudy ničí vše, co jim stojí v cestě – budovy, silnice, zemědělskou půdu. Jejich síla je obrovská a zastavení nebo odklonění proudu je extrémně obtížné.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Požáry:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vysoká teplota lávy zapaluje vegetaci a budovy.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Plyny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Láva uvolňuje sopečné plyny, které mohou být jedovaté a přispívat ke vzniku kyselých dešťů a vulkanického smogu (tzv. vog).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výbuchy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kontakt lávy s vodou nebo ledem může vést k explozivním erupcím (tzv. freatomagmatická erupce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Využití a význam ==&lt;br /&gt;
I přes svou destruktivní sílu má vulkanická činnost a láva i pozitivní stránky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tvorba nové pevniny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Lávové proudy tekoucí do moře vytvářejí novou pevninu, jak je vidět například na [[Havaj|Havaji]] nebo [[Island|Islandu]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Úrodná půda:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zvětráváním vulkanických hornin vzniká velmi úrodná půda bohatá na minerály, která je ideální pro zemědělství.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stavební materiály:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ztuhlá láva, zejména [[čedič]], se používá jako stavební kámen, štěrk a dlažební kostky. [[Pemza]] se využívá jako lehké abrazivo a ve stavebnictví.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Geotermální energie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Oblasti s nedávnou vulkanickou aktivitou mají vysoký geotermální potenciál, který lze využít k výrobě elektřiny a vytápění.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Turismus a výzkum:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Sopky a lávová pole přitahují turisty a poskytují vědcům cenné informace o procesech probíhajících v nitru Země.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to jednoduché: [[Magma]] je roztavená hornina, dokud je pod zemským povrchem. Jakmile se dostane na povrch, nazývá se &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;láva&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Láva je v podstatě &amp;quot;odplyněné&amp;quot; magma.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč některé sopky vybuchují a jiné jen klidně vytékají?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Záleží hlavně na dvou věcech: na hustotě (viskozitě) lávy a na množství plynu v ní.&lt;br /&gt;
**Klidné vytékání:** Láva je řídká (jako med) a plyny z ní mohou snadno unikat. To je typické pro sopky na Havaji.&lt;br /&gt;
**Explozivní výbuch:** Láva je velmi hustá a lepkavá (jako zubní pasta). Plyny v ní zůstávají uvězněné a tlak roste, dokud nedojde k masivní explozi, která rozmetá lávu na malé kousky (popel a pumy). To je případ sopek jako [[Mount St. Helens]] nebo [[Vesuv]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Může člověk přežít pád do lávy?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Prakticky ne. I kdyby se člověk okamžitě nepotopil (hustota lávy je vyšší než hustota lidského těla), extrémní teplota (přes 1000 °C) by způsobila okamžité vznícení a smrtelný tepelný šok. Navíc se uvolňují jedovaté plyny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Lava}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=12.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vulkanologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vyvřelé horniny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Geologické pojmy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>