<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kvasinky</id>
	<title>Kvasinky - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kvasinky"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Kvasinky&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T08:12:12Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Kvasinky&amp;diff=12399&amp;oldid=prev</id>
		<title>SportovníBot: Bot: AI generace (Kvasinky)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Kvasinky&amp;diff=12399&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-30T16:41:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Kvasinky)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - organismus&lt;br /&gt;
| název = Kvasinky&lt;br /&gt;
| obrázek = Saccharomyces cerevisiae in DIC microscopy.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Snímek kvasinky &amp;#039;&amp;#039;[[Saccharomyces cerevisiae]]&amp;#039;&amp;#039; pod mikroskopem&lt;br /&gt;
| doména = [[Eukaryota]]&lt;br /&gt;
| říše = [[Houby]] (Fungi)&lt;br /&gt;
| oddělení = [[Houby vřeckovýtrusné]] (Ascomycota)&amp;lt;br&amp;gt;[[Houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)&lt;br /&gt;
| poznámka = Kvasinky netvoří jednotnou [[taxonomie|taxonomickou]] skupinu.&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kvasinky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jsou [[eukaryota|eukaryotické]], převážně [[jednobuněčný organismus|jednobuněčné]] [[mikroorganismus|mikroorganismy]] řazené mezi [[houby]]. Netvoří jednotnou [[taxonomie|taxonomickou]] ani [[fylogeneze|fylogenetickou]] skupinu; většina druhů patří do oddělení [[houby vřeckovýtrusné]] (&amp;#039;&amp;#039;Ascomycota&amp;#039;&amp;#039;), některé však i do oddělení [[houby stopkovýtrusné]] (&amp;#039;&amp;#039;Basidiomycota&amp;#039;&amp;#039;). Jsou charakteristické svou schopností [[fermentace|kvašení]] [[sacharid|cukrů]], což je proces využívaný lidstvem po tisíce let v [[biotechnologie|biotechnologiích]], zejména v [[potravinářství]]. Nejznámějším a hospodářsky nejvýznamnějším druhem je &amp;#039;&amp;#039;[[Saccharomyces cerevisiae]]&amp;#039;&amp;#039;, známá také jako [[droždí|pekařská]] nebo [[pivovarské kvasnice|pivovarská kvasinka]]. Kromě svého průmyslového využití hrají kvasinky klíčovou roli ve [[věda|vědeckém]] [[výzkum]]u jako [[modelový organismus]] a některé druhy mohou být i původci [[infekce|infekčních]] [[onemocnění]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Biologie a charakteristika ==&lt;br /&gt;
Kvasinky jsou [[heterotrofní organismus|heterotrofní]] organismy, které získávají energii rozkladem organických látek, především [[sacharid|sacharidů]]. Jejich buňky jsou typicky kulatého až oválného tvaru o velikosti 5–10 [[mikrometr|mikrometrů]]. Od [[bakterie|bakteriálních]] [[buňka|buněk]] se liší přítomností pravého [[buněčné jádro|jádra]] a dalších [[organela|organel]], jako jsou [[mitochondrie]] a [[endoplazmatické retikulum]]. Pevná [[buněčná stěna]], složená z [[glukan|glukanů]], [[mannan|mannanů]] a [[chitin|chitinu]], jim poskytuje tvar a ochranu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozmnožování ===&lt;br /&gt;
Nejčastějším způsobem [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavního rozmnožování]] kvasinek je [[pučení]]. Při tomto procesu vyroste na mateřské buňce malý pupen, který se postupně zvětšuje, obdrží kopii [[genetická informace|genetické informace]] a nakonec se oddělí jako samostatná dceřiná buňka. Některé druhy, jako například &amp;#039;&amp;#039;[[Schizosaccharomyces pombe]]&amp;#039;&amp;#039;, se množí [[buněčné dělení|dělením]]. Za určitých podmínek, například při nedostatku živin, se kvasinky mohou rozmnožovat i [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]] za vzniku [[spora|spor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metabolismus ===&lt;br /&gt;
Kvasinky jsou [[fakultativní anaerob|fakultativně anaerobní]], což znamená, že mohou žít jak za přítomnosti [[kyslík|kyslíku]], tak bez něj.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aerobní respirace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Za přístupu kyslíku provádějí [[buněčné dýchání]], při kterém kompletně rozkládají cukry na [[oxid uhličitý]] a [[voda|vodu]] s vysokým energetickým ziskem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Alkoholové kvašení (fermentace):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V [[anaerobní podmínky|anaerobním prostředí]] přeměňují cukry na [[ethanol]] a oxid uhličitý. Tento proces je základem výroby [[alkoholický nápoj|alkoholických nápojů]] a kynutí [[těsto|těsta]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie objevů ==&lt;br /&gt;
Lidé využívají kvasinky nevědomky již od [[neolit|neolitu]] k výrobě [[pivo|piva]], [[víno|vína]] a [[chléb|chleba]]. Důkazy o kvašených nápojích pocházejí z [[Čína|Číny]], [[Gruzie]] a [[Írán]]u a jsou staré více než 7000 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním, kdo pozoroval kvasinky pod [[mikroskop]]em, byl v roce 1680 [[Antonie van Leeuwenhoek]], který je popsal jako &amp;quot;malé kuličky v pivě&amp;quot;. Jejich skutečnou roli v procesu [[kvašení]] však objasnil až [[Louis Pasteur]] v roce 1857. Pasteur prokázal, že kvašení je proces spojený se životem mikroorganismů a nikoli čistě chemický děj, jak se do té doby předpokládalo. Tento objev položil základy moderní [[mikrobiologie]] a [[biotechnologie]]. Na konci 19. století vyvinuli [[Emil Christian Hansen]] a Paul Lindner metody pro izolaci čistých kultur kvasinek, což umožnilo standardizaci a kontrolu průmyslových fermentačních procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Průmyslové využití ==&lt;br /&gt;
Kvasinky patří mezi průmyslově nejvyužívanější mikroorganismy na světě. Jejich význam je klíčový v mnoha odvětvích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potravinářství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pekařství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; &amp;#039;&amp;#039;Saccharomyces cerevisiae&amp;#039;&amp;#039; (droždí) produkuje při kynutí oxid uhličitý, který vytváří v těstě bubliny a dodává pečivu lehkou a pórovitou strukturu.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pivovarnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pivovarské kvasinky se dělí na svrchní (např. &amp;#039;&amp;#039;S. cerevisiae&amp;#039;&amp;#039;) a spodní (např. &amp;#039;&amp;#039;Saccharomyces pastorianus&amp;#039;&amp;#039;). Svrchní kvasinky fermentují při vyšších teplotách a používají se pro piva typu [[ale]], zatímco spodní kvasí při nižších teplotách a jsou základem pro výrobu [[ležák|ležáků]].&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vinařství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kvasinky, přirozeně se vyskytující na slupkách [[réva vinná|hroznů]] nebo dodávané jako ušlechtilé kultury, přeměňují cukr z [[mošt|moštu]] na alkohol.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lihovarnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívají se pro produkci [[líh|lihu]] z různých [[surovina|surovin]], jako je [[melasa]] nebo [[brambory]].&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mléčné výrobky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Některé druhy (např. &amp;#039;&amp;#039;Kluyveromyces lactis&amp;#039;&amp;#039;) se podílejí na fermentaci mléčných výrobků, jako je [[kefír]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biotechnologie a farmacie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Produkce [[protein|proteinů]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Genetické inženýrství|Geneticky modifikované]] kvasinky (např. &amp;#039;&amp;#039;Pichia pastoris&amp;#039;&amp;#039;) se používají jako &amp;quot;továrny&amp;quot; na produkci [[lék|farmaceutických]] proteinů, jako je [[inzulin]] nebo [[vakcína|vakcíny]].&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba [[vitamín]]ů a [[enzym]]ů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou zdrojem vitamínů skupiny B a produkují různé průmyslově využitelné enzymy.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Biopalivo|Biopaliva]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kvasinky jsou klíčové pro výrobu [[bioethanol|bioethanolu]] fermentací [[biomasa|biomasy]].&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Probiotikum|Probiotika]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kmen &amp;#039;&amp;#039;Saccharomyces boulardii&amp;#039;&amp;#039; se používá jako probiotikum pro podporu [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]] a léčbu [[průjem|průjmových]] onemocnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ❤️ Zdravotní aspekty ==&lt;br /&gt;
Většina kvasinek je pro člověka neškodná. Některé druhy jsou dokonce běžnou součástí [[mikroflóra|mikroflóry]] na [[kůže|kůži]] a [[sliznice|sliznicích]]. Za určitých okolností se však mohou přemnožit a způsobit infekce, známé jako [[kandidóza|kandidózy]] nebo mykózy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Patogenní kvasinky ===&lt;br /&gt;
Nejčastějším původcem kvasinkových infekcí u lidí je &amp;#039;&amp;#039;[[Candida albicans]]&amp;#039;&amp;#039;. Tato kvasinka je běžnou součástí flóry v [[trávicí soustava|trávicím traktu]], [[ústa|ústech]] a [[vagína|vaginální]] oblasti. K jejímu přemnožení může dojít při oslabení [[imunitní systém|imunitního systému]], po léčbě [[antibiotikum|antibiotiky]] (která naruší bakteriální rovnováhu), při [[cukrovka|cukrovce]] nebo hormonálních změnách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projevy kandidózy:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Orální kandidóza (moučnivka):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Bílé povlaky v ústech, často u kojenců nebo lidí s oslabenou imunitou.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vaginální mykóza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Svědění, pálení a výtok, častý problém u žen.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kožní infekce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vyskytují se v teplých a vlhkých místech, jako jsou kožní záhyby.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Invazivní kandidóza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzácná, ale vážná infekce, kdy se kvasinky dostanou do [[krevní oběh|krevního oběhu]] a mohou napadnout vnitřní orgány. Je hrozbou především pro [[imunokompromitovaní|imunokompromitované]] pacienty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným patogenem je &amp;#039;&amp;#039;[[Cryptococcus neoformans]]&amp;#039;&amp;#039;, který může způsobit život ohrožující [[meningitida|meningitidu]] u osob s oslabenou imunitou, například pacientů s [[AIDS]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Vědecký výzkum ==&lt;br /&gt;
Kvasinka &amp;#039;&amp;#039;Saccharomyces cerevisiae&amp;#039;&amp;#039; je jedním z nejdůležitějších a nejlépe prostudovaných [[modelový organismus|modelových organismů]] v [[molekulární biologie|molekulární]] a [[buněčná biologie|buněčné biologii]]. Její význam spočívá v několika klíčových vlastnostech:&lt;br /&gt;
* Je to jednoduchý [[eukaryota|eukaryotický]] organismus, jehož základní buněčné procesy (jako [[buněčný cyklus]], [[replikace DNA|replikace]] a [[oprava DNA]], [[sekrece]]) jsou velmi podobné těm u vyšších organismů, včetně člověka.&lt;br /&gt;
* Má malý a plně osekvenovaný [[genom]]. &amp;#039;&amp;#039;S. cerevisiae&amp;#039;&amp;#039; byla prvním eukaryotickým organismem, jehož genom byl kompletně přečten (v roce 1996).&lt;br /&gt;
* Snadno a levně se kultivuje v laboratoři a má rychlý generační čas.&lt;br /&gt;
* Její [[genetika]] je snadno manipulovatelná, což umožňuje studovat funkci jednotlivých [[gen|genů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky výzkumu na kvasinkách bylo učiněno mnoho zásadních objevů, které vedly k pochopení [[rakovina|rakoviny]], [[stárnutí]] a mnoha [[dědičná porucha|dědičných chorob]]. Několik [[Nobelova cena|Nobelových cen]] bylo uděleno za výzkum využívající kvasinky jako model. V roce 2025 vědci například využili geneticky upravené kvasinky k extrakci cenných minerálů z lidské moči, což otevírá nové možnosti v [[recyklace|recyklaci]] a čištění odpadních vod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Malí pomocníci všude kolem nás ==&lt;br /&gt;
Představte si kvasinky jako miniaturní, jednobuněčné houby, které jsou tak malé, že je nevidíme pouhým okem. Jsou doslova všude – ve vzduchu, v půdě, na slupkách ovoce a dokonce i v našem těle. Většinu času si žijí svým životem a my o nich ani nevíme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich největší &amp;quot;superschopností&amp;quot; je láska k [[cukr|cukru]]. Když kvasinka najde cukr, začne ho &amp;quot;jíst&amp;quot; a přeměňovat ho na dvě věci: [[alkohol]] a plyn zvaný [[oxid uhličitý]]. Tomuto procesu se říká [[fermentace|kvašení]]. A právě tuto jejich dovednost lidé chytře využívají už tisíce let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Když pečete [[chléb]] nebo [[buchta|buchty]], přidáte do těsta [[droždí]] (což jsou vlastně slisované živé kvasinky). Kvasinky v těstě najdou cukr z mouky, začnou ho jíst a produkovat plyn. Tento plyn vytvoří v těstě tisíce malých bublinek, které ho nafouknou a udělají ho krásně nadýchaným.&lt;br /&gt;
* Když se vyrábí [[pivo]] nebo [[víno]], kvasinky se přidají do sladké šťávy (z [[ječmen|ječmene]] u piva, z [[hrozny|hroznů]] u vína). Kvasinky se pustí do cukru ve šťávě a přemění ho na alkohol. Plyn, který u toho vzniká, způsobí bublání, které je vidět například u [[burčák]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvasinky jsou tedy naši neviditelní kuchaři a pekaři. Bez nich bychom neměli nadýchané pečivo ani oblíbené nápoje. Jsou důkazem, že i ty nejmenší organismy mohou mít pro svět obrovský význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Zajímavosti a rekordy ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nejstarší domestikovaný organismus:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kvasinky jsou považovány za nejstarší organismus, který člověk začal cíleně využívat a &amp;quot;domestikovat&amp;quot; pro své potřeby, a to již před tisíci lety.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přežití ve vesmíru:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Experimenty ukázaly, že některé kvasinky jsou schopny přežít i v extrémních podmínkách simulovaného prostředí na [[Mars|Marsu]], což je činí zajímavým objektem pro [[astrobiologie|astrobiologický]] výzkum.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Genetická podobnost s člověkem:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přestože jsou jednobuněčné, sdílejí kvasinky s člověkem překvapivé množství genů. Mnoho proteinů důležitých pro lidskou biologii bylo poprvé objeveno studiem jejich protějšků v kvasinkách.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Detekce výbušnin:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Probíhá výzkum geneticky modifikovaných kvasinek, které by mohly být v budoucnu použity k detekci stopových množství [[výbušnina|výbušnin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Kvasinky WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Saccharomyces_cerevisiae Wikipedia - Saccharomyces cerevisiae]&lt;br /&gt;
[https://www.ferwer.cz/saccharomyces-cerevisiae-informace-pivni-kvasinka-pekarska-kvasinka Ferwer.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Saccharomyces_cerevisiae Wikipedie - Saccharomyces cerevisiae]&lt;br /&gt;
[https://exploreyeast.com/what-is-saccharomyces-cerevisiae/ Explore Yeast]&lt;br /&gt;
[https://is.muni.cz/th/y067s/DP_hotova.pdf Masarykova univerzita - Kvasinky a jejich využití]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvasinky Wikipedie - Kvasinky]&lt;br /&gt;
[https://www.kvasnyprumysl.cz/download/article_225/Kvasny_prumysl_2012_11-12_Kopecka_et_al_326-335.pdf Kvasný průmysl]&lt;br /&gt;
[https://www.benu.cz/co-je-to-kvasinkova-infekce-prevence-projevy-priciny-a-lecba BENU.cz]&lt;br /&gt;
[https://is.muni.cz/el/sci/jaro2017/C9045/um/C9045_Kvasinky_1_Uvod_2017.pdf Masarykova univerzita - Biologie kvasinek]&lt;br /&gt;
[https://www.peceninasbavi.cz/kde-se-kvasinky-vyskytuji-v-prirode/ Pečení nás baví]&lt;br /&gt;
[https://fems-microbiology.org/cs/femsmicroblog-odkud-pochazeji-lezacke-kvasinky/ FEMS Microbiology]&lt;br /&gt;
[https://www.pepikhipik.cz/l/geneticky-vylepsene-kvasinky-tezi-cenne-suroviny-z-moci/ Podcast &amp;amp; blog by Pepik Hipik &amp;amp; Knižní kočka]&lt;br /&gt;
[https://sk.wikipedia.org/wiki/Kvasinka Wikipédia - Kvasinka]&lt;br /&gt;
[https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/1618 Národní zdravotnický informační portál]&lt;br /&gt;
[https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/52839/BPTX_2011_2_11310_0_320855_0_117075.pdf Univerzita Karlova - Interakce patogenních kvasinek s hostitelským organismem]&lt;br /&gt;
[https://100plus.cz/tag/kvasinky 100+1 zahraniční zajímavost]&lt;br /&gt;
[https://www.medicnatur.cz/cz/menu/65/nemoci-a-jejich-lecba/clanky/plisne/ Medicnatur.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.prirodovedci.cz/biolog/clanky/detektivem-ve-svete-kvasinek-58 Přírodovědci.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.natur.cuni.cz/biologie/genetika/veda-a-vyzkum/vyzkumne-skupiny/laborator-biologie-kvasinkovych-kolonii Přírodovědecká fakulta UK]&lt;br /&gt;
[https://is.muni.cz/el/1431/jaro2009/C9045/9045_Kvasinky_1_Uvod.pdf Masarykova univerzita - Biologie kvasinek (2)]&lt;br /&gt;
[https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/74542/BPTX_2014_1_11410_0_373801_0_142728.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y Univerzita Karlova - Kvasinky rodu Saccharomyces]&lt;br /&gt;
[https://www.gate2biotech.cz/geneticky-vylepsene-kvasinky-brani-rostliny-pred-patogennimi-houbami/ Gate2Biotech]&lt;br /&gt;
[https://www.mojelahve.cz/clanky/hadanka-alkoholoveho-kvaseni-a-pre-o-to-zda-je-kvasinka-ziva-ci-neziva-obdobi-17891850-329 MojeLahve.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.gynella.com/cs/intimni-problemy/kvasinky/ GYNELLA]&lt;br /&gt;
[https://is.muni.cz/el/1431/podzim2008/C9045/9045_Kvasinky_2_Morfologie.pdf Masarykova univerzita - Morfologie kvasinek]&lt;br /&gt;
[https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095946610-detektivove-vedy/0/499-kvasinky-zazracne-mikroorganismy/ ČT edu]&lt;br /&gt;
[https://is.muni.cz/el/1431/podzim2011/C9045/Biologie_kvasinek_morfologie_2-16_stud.pdf Masarykova univerzita - Biologie kvasinek (3)]&lt;br /&gt;
[https://www.drpopov.cz/clanky-a-media/clanky/kandidoza/ Dr. Popov]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Kvasinky}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Houby]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mikroorganismy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Biotechnologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Potravinářství]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>SportovníBot</name></author>
	</entry>
</feed>