<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Krystalov%C3%A1_m%C5%99%C3%AD%C5%BEka</id>
	<title>Krystalová mřížka - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Krystalov%C3%A1_m%C5%99%C3%AD%C5%BEka"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Krystalov%C3%A1_m%C5%99%C3%AD%C5%BEka&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-31T19:14:51Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Krystalov%C3%A1_m%C5%99%C3%AD%C5%BEka&amp;diff=14550&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Krystalov%C3%A1_m%C5%99%C3%AD%C5%BEka&amp;diff=14550&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-13T02:21:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - Věda&lt;br /&gt;
| název = Krystalová mřížka&lt;br /&gt;
| obrázek = Bravais lattices.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Čtrnáct Bravaisových mřížek, které popisují všechny možné symetrie v trojrozměrném prostoru.&lt;br /&gt;
| obor = [[Krystalografie]], [[Fyzika pevných látek]], [[Chemie pevných látek]], [[Materiálové vědy]]&lt;br /&gt;
| popis = Abstraktní geometrický koncept popisující periodické uspořádání bodů v prostoru, které tvoří základ struktury [[krystal]]ů.&lt;br /&gt;
| související = [[Elementární buňka]], [[Bravaisova mřížka]], [[Krystalografická soustava]], [[Poruchy krystalové mřížky]], [[Rentgenová krystalografie]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Krystalová mřížka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (někdy též &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;translační mřížka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je teoretický koncept v [[krystalografie|krystalografii]] a [[fyzika pevných látek|fyzice pevných látek]], který popisuje trojrozměrné, nekonečně se opakující uspořádání bodů v prostoru. Tyto body, nazývané &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;uzlové body&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;mřížkové body&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, představují identické pozice v rámci [[krystal]]ické struktury. Krystalová mřížka je čistě geometrická abstrakce, která slouží jako &amp;quot;lešení&amp;quot; pro popis skutečného uspořádání [[atom]]ů, [[iont]]ů nebo [[molekula|molekul]] v [[krystalická látka|krystalické látce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Struktura krystalové mřížky je základním faktorem, který určuje mnoho fyzikálních a chemických vlastností pevné látky, jako je [[tvrdost]], [[štěpnost]], [[elektrická vodivost]], [[tepelná vodivost]] a optické vlastnosti. Studium krystalových mřížek je klíčové pro [[materiálové vědy]], [[mineralogie|mineralogii]], [[chemie]] a [[fyzika|fyziku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Základní koncepty ==&lt;br /&gt;
Pro pochopení krystalových mřížek je nutné rozlišovat mezi několika klíčovými pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Krystalová mřížka vs. Krystalová struktura ===&lt;br /&gt;
Často dochází k záměně těchto dvou termínů, ačkoliv každý popisuje něco jiného:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Krystalová mřížka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Je to nekonečná soustava geometrických bodů v prostoru. Je to matematický koncept, který popisuje pouze periodicitu a symetrii uspořádání. Můžeme si ji představit jako neviditelnou síť nebo kostru.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Krystalová struktura&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vzniká spojením krystalové mřížky s &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;bází&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Báze je skupina jednoho nebo více atomů, iontů či molekul, která se umisťuje do každého bodu mřížky. Krystalová struktura tedy popisuje reálné rozmístění hmoty v krystalu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah lze vyjádřit jednoduchou rovnicí:&lt;br /&gt;
: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Krystalová mřížka + Báze = Krystalová struktura&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například [[chlorid sodný]] (kuchyňská sůl) má plošně centrovanou kubickou (FCC) mřížku, ale jeho báze se skládá ze dvou iontů: jednoho [[sodík|sodného]] (Na⁺) a jednoho [[chlor|chloridového]] (Cl⁻).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elementární buňka ===&lt;br /&gt;
[[Elementární buňka]] je nejmenší objemový útvar (typicky [[rovnoběžnostěn]]), jehož opakovaným posouváním (translací) ve třech nezávislých směrech lze vytvořit celou krystalovou mřížku bez mezer a překryvů. Je definována šesti &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;mřížkovými parametry&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;:&lt;br /&gt;
*   Délky hran: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;a&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;b&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;c&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
*   Úhly mezi hranami: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;α&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;β&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;γ&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle umístění mřížkových bodů se elementární buňky dělí na:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Primitivní (P)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Mřížkové body se nacházejí pouze ve vrcholech buňky. Každá primitivní buňka obsahuje právě jeden mřížkový bod (každý z 8 vrcholů je sdílen 8 buňkami, tedy 8 × 1/8 = 1).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Centrované (neprimitivní)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Obsahují kromě vrcholových bodů i další body:&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostorově centrovaná (I)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (z německého &amp;#039;&amp;#039;Innenzentriert&amp;#039;&amp;#039;): Jeden bod navíc uprostřed objemu buňky.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Plošně centrovaná (F)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (z německého &amp;#039;&amp;#039;Flächenzentriert&amp;#039;&amp;#039;): Body navíc uprostřed každé stěny buňky.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bazálně centrovaná (A, B, C)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Body navíc uprostřed dvou protilehlých stěn.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💎 Krystalografické soustavy a Bravaisovy mřížky ==&lt;br /&gt;
Na základě symetrie elementární buňky (vztahů mezi mřížkovými parametry) lze všechny možné krystalové mřížky v trojrozměrném prostoru zařadit do 7 &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;krystalografických soustav&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. V kombinaci s možným centrováním buněk existuje celkem 14 unikátních typů mřížek, které se nazývají &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Bravaisova mřížka|Bravaisovy mřížky]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Krystalografická soustava&lt;br /&gt;
! Vztahy mezi parametry&lt;br /&gt;
! Možné Bravaisovy mřížky (Počet)&lt;br /&gt;
! Příklad&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Triklinická soustava|Triklinická]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (trojklonná)&lt;br /&gt;
| a ≠ b ≠ c; α ≠ β ≠ γ ≠ 90°&lt;br /&gt;
| Prostá (P)&lt;br /&gt;
| [[Síran měďnatý|Modrá skalice]] (pentahydrát)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Monoklinická soustava|Monoklinická]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (jednoklonná)&lt;br /&gt;
| a ≠ b ≠ c; α = γ = 90°, β ≠ 90°&lt;br /&gt;
| Prostá (P), Bazálně centrovaná (C)&lt;br /&gt;
| [[Sádrovec]], [[ortoklas]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ortorombická soustava|Ortorombická]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (kosočtverečná)&lt;br /&gt;
| a ≠ b ≠ c; α = β = γ = 90°&lt;br /&gt;
| Prostá (P), Prostorově centrovaná (I), Bazálně centrovaná (C), Plošně centrovaná (F)&lt;br /&gt;
| [[Síra]], [[olivin]], [[aragonit]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Tetragonální soustava|Tetragonální]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (čtverečná)&lt;br /&gt;
| a = b ≠ c; α = β = γ = 90°&lt;br /&gt;
| Prostá (P), Prostorově centrovaná (I)&lt;br /&gt;
| [[Rutil]], [[zirkon]], [[cín]] (bílý)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Trigonální soustava|Trigonální]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (klencová, romboedrická)&lt;br /&gt;
| a = b = c; α = β = γ ≠ 90°&lt;br /&gt;
| Prostá (R)&lt;br /&gt;
| [[Kalcit]], [[korund]], [[křemen]] (α-křemen)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hexagonální soustava|Hexagonální]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (šesterečná)&lt;br /&gt;
| a = b ≠ c; α = β = 90°, γ = 120°&lt;br /&gt;
| Prostá (P)&lt;br /&gt;
| [[Grafit]], [[beryl]], [[led]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kubická soustava|Kubická]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (krychlová)&lt;br /&gt;
| a = b = c; α = β = γ = 90°&lt;br /&gt;
| Prostá (P, SC), Prostorově centrovaná (I, BCC), Plošně centrovaná (F, FCC)&lt;br /&gt;
| [[Sůl kamenná]], [[diamant]], [[železo]], [[měď]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Typy mřížek podle chemické vazby ==&lt;br /&gt;
Charakter [[chemická vazba|chemické vazby]] mezi částicemi v krystalu zásadně ovlivňuje jak geometrii mřížky, tak výsledné vlastnosti materiálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Iontová mřížka ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Částice v mřížce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Kationt]]y a [[aniont]]y.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vazba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Elektrostatické přitažlivé síly mezi opačně nabitými ionty ([[iontová vazba]]).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příklady:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Chlorid sodný]] (NaCl), [[chlorid cesný]] (CsCl), [[fluorid vápenatý]] (CaF₂).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vlastnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vysoké teploty tání, tvrdé, ale křehké, v pevném stavu nevodivé, v tavenině nebo roztoku vodivé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kovalentní mřížka ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Částice v mřížce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Neutrální [[atom]]y.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vazba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pevná, směrově orientovaná [[kovalentní vazba]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příklady:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Diamant]] (C), [[křemík]] (Si), [[karbid křemíku]] (SiC), [[nitrid boru]] (BN).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vlastnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Extrémně tvrdé, velmi vysoké teploty tání, většinou elektrické [[izolant]]y nebo [[polovodič]]e.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kovová mřížka ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Částice v mřížce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kationty kovů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vazba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Kovová vazba]], kde valenční [[elektron]]y jsou delokalizovány a tvoří tzv. elektronový plyn, který drží kationty pohromadě.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příklady:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Železo]] (Fe), [[měď]] (Cu), [[hliník]] (Al), [[zlato]] (Au).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vlastnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dobrá elektrická a tepelná vodivost, [[kujnost]] a [[tažnost]], kovový lesk. Nejčastější uspořádání jsou BCC, FCC a HCP (hexagonální nejtěsnější uspořádání).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Molekulová mřížka ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Částice v mřížce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Celé [[molekula|molekuly]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vazba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Slabé mezimolekulové síly ([[van der Waalsovy síly]], [[vodíková vazba]]).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Příklady:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Led]] (H₂O), pevný [[oxid uhličitý]] (suchý led), [[jód]] (I₂), [[naftalen]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vlastnosti:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Měkké, nízké teploty tání a varu, snadno sublimují, jsou to elektrické izolanty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Poruchy krystalové mřížky ==&lt;br /&gt;
Ideální krystalová mřížka je teoretický koncept. Reálné krystaly vždy obsahují [[Poruchy krystalové mřížky|poruchy]], které významně ovlivňují jejich mechanické, elektrické a optické vlastnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bodové poruchy (0D):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Poruchy týkající se jednoho nebo několika málo atomů.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vakance:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Chybějící atom na pravidelné mřížkové pozici.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Intersticiál:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Atom umístěný mimo pravidelnou mřížkovou pozici, v mezeře mezi ostatními atomy.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Substituce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Atom jednoho prvku je nahrazen atomem jiného prvku.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Liniové poruchy (1D):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Poruchy uspořádané podél linie, známé jako [[dislokace]]. Jsou klíčové pro pochopení [[plasticita|plastické deformace]] kovů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Plošné poruchy (2D):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rozhraní v krystalu, například hranice zrn v [[polykrystal]]ickém materiálu nebo vrstevné chyby.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Objemové poruchy (3D):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Větší defekty jako póry, trhliny nebo vměstky (inkluze) cizí fáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Význam a metody zkoumání ==&lt;br /&gt;
=== Význam v praxi ===&lt;br /&gt;
Znalost krystalové mřížky je fundamentální pro:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Materiálové inženýrství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Návrh nových materiálů s požadovanými vlastnostmi (např. [[slitina|slitin]], [[polovodič]]ů, [[keramika|keramických materiálů]]).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektronika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Výroba polovodičových součástek (např. [[tranzistor]]ů) závisí na dokonalé krystalové mřížce [[křemík]]u.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Metalurgie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Fázové transformace v kovech (např. kalení [[ocel]]i) jsou změny v uspořádání krystalové mřížky.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Geologie a mineralogie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Identifikace [[minerál]]ů a pochopení jejich vzniku a vlastností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metody zkoumání ===&lt;br /&gt;
Struktura krystalových mřížek je zkoumána především difrakčními metodami, kde vlnová délka použitého záření je srovnatelná s meziatomovými vzdálenostmi v krystalu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Rentgenová krystalografie]] (XRD):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejběžnější metoda, využívá difrakci rentgenového záření. Polohy a intenzity difrakčních maxim lze analyzovat pomocí [[Braggův zákon|Braggova zákona]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Elektronová difrakce]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá svazek elektronů, vhodná pro studium velmi malých vzorků nebo povrchů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Neutronová difrakce]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá neutrony. Je citlivá na lehké atomy (jako [[vodík]]) a na magnetické uspořádání v materiálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Krystalovou mřížku si lze představit jako dokonale uspořádaný ovocný sad.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mřížkové body&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jsou přesně určená místa, kde mají být stromy zasazeny – například každý strom je 5 metrů od sousedního v řadě a řady jsou od sebe vzdáleny 7 metrů. Tato síť pravidelných pozic je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;krystalová mřížka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Báze&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je samotný strom (nebo skupina stromů, např. jabloň a hrušeň), který se na každé určené místo zasadí.&lt;br /&gt;
*   Celý sad se stromy na svých místech pak představuje &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;krystalovou strukturu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejmenší opakující se vzor v sadu (např. jeden obdélník tvořený čtyřmi stromy) je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;elementární buňka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Posouváním tohoto obdélníku po celém sadu bychom zmapovali pozice všech stromů. Pokud by v sadu chyběl strom na jednom místě, jednalo by se o poruchu mřížky (vakanci).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Krystalova mrizka}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=13.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Krystalografie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzika pevných látek]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemie pevných látek]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Materiálové vědy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Geometrie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>