https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Kru%C5%A1n%C3%A9_horyKrušné hory - Historie editací2026-05-09T03:18:18ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Kru%C5%A1n%C3%A9_hory&diff=10537&oldid=prevInfopediaBot: AI: Vytvořen první koncept článku pomocí FilmedyBot.2025-11-06T03:04:56Z<p>AI: Vytvořen první koncept článku pomocí FilmedyBot.</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Pohoří<br />
| název = Krušné hory<br />
| obrázek = Klínovec from Fichtelberg 01.jpg<br />
| popisek = Pohled z německého Fichtelbergu na nejvyšší horu Krušných hor, [[Klínovec]]<br />
| stát = {{Vlajka|Česko}}<br>{{Vlajka|Německo}}<br />
| nejvyšší bod = [[Klínovec]]<br />
| výška = 1 244 m n. m.<br />
| souřadnice nejvyššího bodu = 50°23′46″ s. š., 12°58′4″ v. d.<br />
| délka = 130 km<br />
| šířka = až 40 km<br />
| rozloha = 6 832 km² (z toho 1 607 km² v Česku)<br />
| geologie = [[Rula]], [[svor]], [[žula]] ([[hercynské vrásnění]])<br />
| řeky = [[Bílina]], [[Svatava]], [[Chomutovka]], [[Zwickauer Mulde]], [[Freiberger Mulde]]<br />
}}<br />
Pro jiné významy viz [[Krušné hory (rozcestník)]].<br />
<br />
'''Krušné hory''' (německy ''Erzgebirge'') jsou pohoří tvořící přirozenou hranici mezi [[Česko|Českou republikou]] a [[Německo|Spolkovou republikou Německo]]. Rozkládají se v délce přibližně 130 km od [[Smrčiny|Smrčin]] na západě po [[Děčínská vrchovina|Děčínskou vrchovinu]] na východě. Pohoří je známé svou bohatou hornickou historií, která dala jméno celému regionu a byla v roce 2019 zapsána na Seznam světového dědictví [[UNESCO]]. Nejvyšší horou je [[Klínovec]] (1244 m n. m.) na české straně a [[Fichtelberg]] (1215 m n. m.) na německé straně.<br />
<br />
== 🗺️ Geografie a geomorfologie ==<br />
Krušné hory tvoří výrazný, tektonicky zdvižený horský masiv, který na jihu prudce spadá do [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]] podél tzv. [[Krušnohorský zlom|krušnohorského zlomu]]. Na severní, německé straně je svah pozvolnější.<br />
<br />
=== Geomorfologické členění ===<br />
Z hlediska českého geomorfologického členění se Krušné hory dělí na dva podcelky:<br />
* '''Klínovecká hornatina:''' Rozsáhlejší a vyšší západní část, jejíž nejvyšším bodem je [[Klínovec]].<br />
* '''Loučenská hornatina:''' Nižší východní část, pojmenovaná podle nejvyšší hory [[Loučná]] (956 m n. m.).<br />
<br />
Hranice mezi oběma podcelky probíhá v údolí Černého potoka a v sedle mezi horami [[Mědník]] a [[Přísečnice]].<br />
<br />
=== Nejvyšší vrcholy ===<br />
Krušné hory mají více než dvacet vrcholů přesahujících výšku 1000 metrů.<br />
<br />
==== Vrcholy v Česku ====<br />
* [[Klínovec]] (1244 m) – nejvyšší vrchol celého pohoří<br />
* [[Božídarský Špičák]] (1115 m)<br />
* [[Meluzína (Krušné hory)|Meluzína]] (1097 m)<br />
* [[Nad Rýžovnou]] (1054 m)<br />
* [[Blatenský vrch]] (1043 m)<br />
* [[Plešivec (Krušné hory)|Plešivec]] (1028 m)<br />
<br />
==== Vrcholy v Německu ====<br />
* [[Fichtelberg]] (1215 m) – nejvyšší hora [[Sasko|Saska]]<br />
* [[Auersberg]] (1018 m)<br />
* [[Kahleberg]] (905 m)<br />
<br />
== 💎 Geologie ==<br />
Geologická stavba Krušných hor je velmi pestrá a je výsledkem procesů trvajících stovky milionů let. Základ pohoří tvoří přeměněné horniny, jako jsou [[rula]] a [[svor]], které vznikly během [[hercynské vrásnění|hercynského (variského) vrásnění]] v prvohorách. Do těchto starších hornin pronikla rozsáhlá tělesa [[žula|žuly]], která vytvořila tzv. karlovarsko-nejdecký a eibenstocký masiv.<br />
<br />
Právě na kontaktech těchto žulových masivů s okolními horninami vznikla bohatá ložiska rud, která dala horám jméno. Těžily se zde rudy [[stříbro|stříbra]], [[cín]]u, [[olovo|olova]], [[zinek|zinku]], [[měď]]i, [[kobalt]]u, [[wolfram]]u a v neposlední řadě [[uran]]u.<br />
<br />
Současná podoba pohoří je výsledkem tektonického zdvihu podél krušnohorského zlomu v období [[třetihory|třetihor]]. Tento zdvih vytvořil charakteristickou asymetrickou klenbu s příkrým jižním svahem.<br />
<br />
== 🏞️ Příroda ==<br />
Přírodní podmínky v Krušných horách jsou drsné, což je dáno vysokou nadmořskou výškou a otevřeností vůči převládajícím západním a severozápadním větrům.<br />
<br />
=== Podnebí ===<br />
Podnebí je chladné a vlhké s vysokým úhrnem srážek (až 1200 mm ročně na hřebenech). Zimy jsou dlouhé, studené a bohaté na sníh, což vytváří výborné podmínky pro zimní sporty. Léta jsou krátká a chladná. Typickým jevem jsou časté [[inverze teploty vzduchu|teplotní inverze]], kdy v nížinách panuje mlha a chlad, zatímco na hřebenech hor je slunečno a tepleji.<br />
<br />
=== Vodstvo ===<br />
Krušné hory jsou významnou pramennou oblastí. Hřebenem prochází hlavní evropské rozvodí mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Černé moře|Černým mořem]]. Na české straně pramení řeky jako [[Bílina]], [[Chomutovka]] nebo [[Svatava]]. Na německé straně to jsou například [[Zwickauer Mulde]] a [[Freiberger Mulde]]. Pro náhorní plošiny jsou charakteristická rozsáhlá [[rašeliniště]], z nichž nejznámější je [[Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště]]. Tato rašeliniště hrají klíčovou roli v zadržování vody v krajině.<br />
<br />
=== Flóra a fauna ===<br />
Původní lesy, tvořené převážně [[buk lesní|buky]] a [[jedle bělokorá|jedlemi]], byly z velké části nahrazeny smrkovými monokulturami. V 2. polovině 20. století byly lesy na hřebenech masivně poškozeny [[kyselý déšť|kyselými dešti]] z uhelných elektráren v podhůří. Po roce 1990 se stav lesů díky odsíření elektráren a cílené revitalizaci postupně zlepšuje.<br />
<br />
Z fauny se zde vyskytují běžné druhy jako [[jelen lesní]], [[prase divoké]] a [[liška obecná]]. Vzácněji lze narazit na [[rys ostrovid|rysa ostrovida]] nebo [[tetřívek obecný|tetřívka obecného]], který je symbolem zdejší přírody.<br />
<br />
=== Ochrana přírody ===<br />
Na ochranu cenných přírodních lokalit byla na české straně vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Krušné hory]]. Na německé straně se nachází [[Přírodní park Erzgebirge/Vogtland]]. Kromě toho zde existuje řada menších chráněných území, jako jsou národní přírodní rezervace a přírodní památky.<br />
<br />
== 🏛️ Historie ==<br />
Historie Krušných hor je neoddělitelně spjata s hornictvím.<br />
<br />
=== Středověká kolonizace a hornictví ===<br />
Až do 12. století bylo pohoří téměř neobydlené. Kolonizace začala v souvislosti s objevy ložisek rud. Skutečný rozmach nastal na přelomu 15. a 16. století s objevením bohatých stříbrných ložisek v okolí [[Jáchymov]]a. Jáchymov se stal jedním z nejvýznamnějších měst v [[České království|Českém království]] a ražily se zde stříbrné mince zvané [[tolar]]y, od kterých je odvozen název [[dolar]]. Podobný rozvoj zažívala i saská strana hor (města jako [[Annaberg-Buchholz]] nebo [[Freiberg]]).<br />
<br />
=== Novověk a průmyslová revoluce ===<br />
Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] a vyčerpání nejbohatších ložisek stříbra došlo k útlumu hornictví. Obyvatelstvo se přeorientovalo na jiné druhy výroby, jako je sklářství, textilní výroba, krajkářství a především výroba dřevěných hraček a hudebních nástrojů, která proslavila zejména oblast kolem saského města [[Seiffen]].<br />
<br />
=== 20. století a současnost ===<br />
20. století přineslo regionu dramatické změny. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla většina německy mluvícího obyvatelstva vysídlena, což vedlo k vylidnění mnoha obcí. V 50. letech začala v Jáchymově masivní těžba uranu pro sovětský jaderný program, spojená s existencí [[Pracovní tábory při československých uranových dolech|pracovních táborů]]. Zároveň byla krajina na úpatí hor devastována povrchovou těžbou [[hnědé uhlí]].<br />
<br />
Po roce 1989 dochází k postupné obnově regionu. Těžký průmysl ustoupil a hlavní roli začal hrát cestovní ruch. Velkým úspěchem bylo zapsání Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2019.<br />
<br />
== ⛏️ Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří (UNESCO) ==<br />
Zápis na Seznam světového dědictví [[UNESCO]] v roce 2019 je oceněním více než 800 let trvající hornické tradice, která zásadně formovala krajinu, kulturu a technologický vývoj v celosvětovém měřítku. Památka je nadnárodní (česko-německá) a skládá se z 22 součástí (17 v Sasku a 5 v Česku).<br />
<br />
Mezi chráněné komponenty patří nejen samotné doly, štoly a hutě, ale i unikátní vodohospodářské systémy (kanály, rybníky), hornická města s typickou architekturou a krajina ovlivněná hornickou činností (haldy, pinky).<br />
<br />
=== České součásti památky UNESCO ===<br />
* Hornická krajina Jáchymov<br />
* Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná<br />
* Rudá věž smrti ve Vykmanově<br />
* Hornická krajina Krupka<br />
* Hornická krajina vrchu Mědník<br />
<br />
== 🎿 Turistika a sport ==<br />
Krušné hory jsou oblíbenou destinací pro letní i zimní rekreaci.<br />
<br />
=== Zimní sporty ===<br />
Pohoří nabízí vynikající podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování. Nachází se zde několik moderních lyžařských areálů, z nichž největší je [[Skiareál Klínovec]], který je propojený s německým areálem na Fichtelbergu. Dalšími významnými středisky jsou [[Boží Dar]], [[Plešivec (Krušné hory)|Plešivec]] nebo [[Bublava]]. Pro běžkaře je k dispozici hustá síť upravovaných stop, jejichž páteří je [[Krušnohorská lyžařská magistrála]].<br />
<br />
=== Letní turistika ===<br />
V létě je region protkán stovkami kilometrů značených turistických a cyklistických tras. Páteřní trasou je [[Krušnohorská magistrála]], která vede po celé délce pohoří. Mezi oblíbené cíle patří rozhledny na vrcholech hor (Klínovec, Plešivec, Blatenský vrch), přírodní zajímavosti jako [[Vlčí jámy]] u Horní Blatné nebo naučné stezky mapující hornickou historii.<br />
<br />
=== Lázeňství ===<br />
Na úpatí Krušných hor vyvěrá řada minerálních pramenů, které daly vzniknout lázeňským městům. Nejznámější jsou [[Lázně Jáchymov]], které jsou prvními [[radon]]ovými lázněmi na světě.<br />
<br />
== ⚛️ Pro laiky ==<br />
* '''Proč se hory jmenují "Krušné"?''' Název pochází ze starého českého slova "krušiti", což znamenalo drtit nebo tavit rudu. Německý název "Erzgebirge" znamená doslova "Rudé hory". Celé pohoří je tedy pojmenováno podle svého největšího bohatství – kovů ukrytých pod zemí.<br />
* '''Hory jako pokladnice:''' Představte si Krušné hory jako obrovskou starou truhlu s pokladem. Po staletí do ní lidé kopali a nacházeli cenné kovy jako stříbro, cín nebo později uran. Díky tomu se region stal velmi bohatým a slavným a vznikla zde krásná města jako Jáchymov.<br />
* '''Zraněný a uzdravující se les:''' V minulém století továrny v údolí pod horami vypouštěly do vzduchu hodně kouře. Z tohoto kouře vznikal "kyselý déšť", který poškodil lesy na vrcholcích hor, a mnoho stromů zemřelo. Dnes je vzduch mnohem čistší a lidé se snaží lesy znovu uzdravit a vysazují nové, odolnější stromy.<br />
* '''Co znamená UNESCO?''' Zápis na seznam UNESCO je jako získání zlaté medaile pro nejvýznamnější místa na světě. Znamená to, že staré doly, štoly a hornická města v Krušných horách jsou tak unikátní a důležité pro historii celého lidstva, že se celý svět zavázal je chránit pro budoucí generace.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
* [https://www.krusnehory.cz/ Oficiální turistický portál Krušných hor]<br />
* [https://www.montanregion.cz/ Oficiální web Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří UNESCO]<br />
* [https://www.cestovinky.cz/clanek/krusne-hory-co-videt-a-navstivit Cestovinky.cz - Tipy na výlety]<br />
* [https://www.treking.cz/regiony/krusne-hory.htm Treking.cz - Krušné hory]<br />
* [https://whc.unesco.org/en/list/1478 UNESCO World Heritage Centre - Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region]<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Krusne hory}}<br />
[[Kategorie:Pohoří v Česku]]<br />
[[Kategorie:Pohoří v Německu]]<br />
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]<br />
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]<br />
[[Kategorie:Ústecký kraj]]<br />
[[Kategorie:Karlovarský kraj]]<br />
[[Kategorie:Sasko]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]</div>InfopediaBot