Kolonialismus - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:45:04Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox | nadpis = Kolonialismus | obrázek = The_British_Empire.png | popisek = Mapa britského impéria v roce 1897, největší koloniální říše v dějinách. | data1 = Typ konceptu | obsah1 = Politický, ekonomický, historický | data2 = Hlavní proces | obsah2 = Ustanovení a udržování nadvlády nad cizím územím a jeho obyvateli | data3 = Klíčové mocnosti | obsah3 = Španělské impéri…“

2025-09-21T00:23:50Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox | nadpis = Kolonialismus | obrázek = The_British_Empire.png | popisek = Mapa britského impéria v roce 1897, největší koloniální říše v dějinách. | data1 = Typ konceptu | obsah1 = Politický, ekonomický, historický | data2 = Hlavní proces | obsah2 = Ustanovení a udržování nadvlády nad cizím územím a jeho obyvateli | data3 = Klíčové mocnosti | obsah3 = Španělské impéri…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox
| nadpis = Kolonialismus
| obrázek = The_British_Empire.png
| popisek = Mapa [[Britské impérium|britského impéria]] v roce 1897, největší koloniální říše v dějinách.
| data1 = Typ konceptu
| obsah1 = Politický, ekonomický, historický
| data2 = Hlavní proces
| obsah2 = Ustanovení a udržování nadvlády nad cizím územím a jeho obyvateli
| data3 = Klíčové mocnosti
| obsah3 = [[Španělské impérium|Španělsko]], [[Portugalské impérium|Portugalsko]], [[Britské impérium|Velká Británie]], [[Francouzská koloniální říše|Francie]], [[Nizozemská koloniální říše|Nizozemsko]], [[Belgické koloniální impérium|Belgie]]
| data4 = Hlavní éra
| obsah4 = Cca 1500–1975
| data5 = Příbuzné pojmy
| obsah5 = [[Imperialismus]], [[Dekolonizace]], [[Neokolonialismus]], [[Rasismus]]
}}

'''Kolonialismus''' je systém politické a ekonomické nadvlády, při kterém jeden stát ('''metropole''') ovládá a vykořisťuje cizí, obvykle zámořské území ('''[[kolonie]]''') a jeho obyvatelstvo. Tento vztah je založen na nerovnosti, kdy si metropole nárokuje suverenitu nad kolonií, spravuje ji svými úředníky, využívá její přírodní zdroje a pracovní sílu pro svůj vlastní prospěch a vnucuje jí svůj jazyk, kulturu a politický systém<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolonialismus Kolonialismus – Wikipedie]</ref>.

Ačkoliv formy kolonialismu existovaly již ve starověku (např. řecká a fénická kolonizace), za jeho moderní éru je považováno období od 15. století, které odstartovaly evropské zámořské objevy. Kolonialismus je úzce spjat s '''[[imperialismus|imperialismem]]''', který je širším pojmem označujícím snahu státu o rozšíření své moci a vlivu. Kolonialismus je pak konkrétní, praktickou formou tohoto úsilí, zaměřenou na přímou správu a osidlování cizích území.

== 📜 Historie evropské expanze ==
Moderní evropský kolonialismus lze rozdělit do dvou hlavních vln.

=== První vlna: Zlato, Bůh a sláva (15.–začátek 19. století) ===
Tato éra, známá jako '''[[Věk zámořských objevů]]''', byla odstartována průkopnickými plavbami [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]].
* '''Hlavní aktéři:''' Španělsko a Portugalsko. Později se přidaly [[Velká Británie]], [[Francie]] a [[Nizozemsko]].
* '''Hlavní cíl:''' Amerika. Po objevech [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]] (1492) a dobytí říší Aztéků a Inků španělskými conquistadory se hlavním motivem stala drancující těžba drahých kovů (zlata a stříbra) a zakládání rozsáhlých zemědělských plantáží (cukr, tabák, bavlna), na kterých pracovali nejprve zotročení domorodci a později miliony afrických otroků. Portugalci se soustředili na kontrolu obchodu s kořením v Asii a na kolonizaci Brazílie.
* '''Konec:''' Tato první vlna skončila na přelomu 18. a 19. století, kdy [[americká válka za nezávislost|americké kolonie]] vyhlásily nezávislost na Británii a většina španělských a portugalských kolonií v Latinské Americe si v sérii válek za nezávislost vydobyla svobodu.

=== Druhá vlna: Nový imperialismus (cca 1870–1914) ===
Po krátké pauze nastala na konci 19. století nová, ještě intenzivnější a agresivnější vlna koloniální expanze, známá jako '''"Nový imperialismus"''' a '''"[[Závod o Afriku|Závod o Afriku]]"'''.
* '''Hlavní aktéři:''' Velká Británie a Francie byly dominantní, ale do "závodu" se agresivně zapojily i nové mocnosti jako sjednocené [[Německo]] a [[Itálie]], a také Belgie a USA.
* '''Hlavní cíl:''' Afrika a Asie. Během několika desetiletí si evropské mocnosti rozdělily a podmanily téměř celý africký kontinent (s výjimkou Etiopie a Libérie). V Asii si podmanily [[Indočína|Indočínu]] (Francie), [[Indonésie|Indonésii]] (Nizozemsko) a posílily kontrolu nad Indií (Británie).
* '''Změna motivace:''' Nešlo již jen o drancování surovin, ale o komplexnější cíle poháněné průmyslovou revolucí:
1. **Ekonomické motivy:** Potřeba nových trhů pro prodej průmyslového zboží, zdrojů levných surovin (guma, ropa, bavlna) a nových investičních příležitostí.
2. **Politické a strategické motivy:** Kolonie se staly symbolem velmocenského statusu. Šlo o "místo na slunci". Strategické body jako [[Suezský průplav]] byly klíčové pro kontrolu námořních obchodních cest.
3. **Ideologické ospravedlnění:** Kolonialismus byl často ospravedlňován rasistickými teoriemi o nadřazenosti bílé rasy a civilizačním posláním, známým jako '''"[[Břemeno bílého muže]]"'''. Evropané věřili, že mají morální povinnost přinést "zaostalým" národům křesťanství, moderní technologie a západní civilizaci.

== ✨ Motivace a ospravedlnění ==
Důvody, které vedly k staletím koloniální expanze, byly komplexní a vzájemně se prolínaly.

* '''Ekonomické faktory:''' Jádrem kolonialismu byla snaha o ekonomický zisk. Kolonie poskytovaly levné suroviny, nucenou pracovní sílu (otroctví, nucené práce) a exkluzivní trhy pro zboží z metropole.
* '''Politické faktory:''' Zisk kolonií zvyšoval mezinárodní prestiž a moc státu. Strategicky umístěné kolonie sloužily jako vojenské a námořní základny.
* '''Náboženské a kulturní faktory:''' Šíření křesťanství bylo od počátku silným motivem. Později bylo nahrazeno širším konceptem "civilizační mise", který byl založen na víře v nadřazenost evropské kultury, práva a techniky.
* '''Demografické faktory:''' Kolonie sloužily jako "ventil" pro přelidněnou Evropu a jako místo, kam bylo možné odklidit nežádoucí obyvatelstvo (např. trestanecké kolonie v Austrálii).

== 🤔 Pro laiky (Část 1) ==
Představte si, že je vaše město (Evropa) a vedle něj je obrovský, bohatý a dosud neprozkoumaný park (zbytek světa – Amerika, Afrika, Asie).

**První návštěva parku (1. vlna, 16.–18. stol.):**
* Dva největší dobrodruzi z města, '''Španěl''' a '''Portugalec''', se vydají do parku a zjistí, že je plný pokladů (zlata, stříbra) a skvělých plodin (cukr, tabák).
* Obsadí nejlepší části parku, postaví si tam své "kluby" (kolonie) a začnou poklady drancovat a posílat domů. Aby na to měli dost lidí, zotročí místní "obyvatele parku" (domorodce) a později přivezou otroky z jiného kontinentu (Afriky).
* Ostatní sousedé (Angličané, Francouzi) vidí, jak bohatnou, a tak se do parku vydají taky a zaberou si své vlastní kousky.
* Nakonec se ale obyvatelé těchto "klubů" vzbouří a vyhlásí nezávislost (válka za nezávislost v USA a Latinské Americe).

**Druhá, šílená návštěva parku (2. vlna, konec 19. stol.):**
* Uplyne nějaký čas. Doma ve městě proběhla průmyslová revoluce a všichni mají spoustu nových "hraček" (zboží) a potřebují je někde prodat a zároveň potřebují nové suroviny na jejich výrobu.
* Co teď? Vznikne šílený '''"Závod o park"'''. Všichni sousedé (Britové, Francouzi, Němci, Belgové) se vrhnou do dosud neprozkoumaných částí parku (hlavně do Afriky) a snaží se co nejrychleji zabrat co největší kus území. Během pár let je celý park rozdělený ploty.
* **Jak si to ospravedlnili?** Říkali, že obyvatelé parku jsou "zaostalí" a že je to jejich '''"povinnost"''' je naučit, jak se správně chovat, oblékat se, v co věřit a jak správně pracovat. Tomuto arogantnímu postoji se říká "břemeno bílého muže". Ve skutečnosti jim ale šlo hlavně o moc a peníze.

== ⚙️ Metody a praxe koloniální vlády ==
Koloniální mocnosti využívaly různé strategie ke správě a ovládání svých rozsáhlých a různorodých území.

* '''Přímá vs. Nepřímá vláda:'''
* **Přímá vláda:** Tento model, typický pro [[Francouzská koloniální říše|Francouze]], Belgičany a Portugalce, se vyznačoval snahou o asimilaci a centralizovanou správu. Metropole dosazovala své vlastní úředníky na všechny úrovně administrativy a snažila se místní elity a instituce zcela nahradit svými vlastními. Cílem bylo vytvořit z kolonie v podstatě zámořskou provincii.
* **Nepřímá vláda:** Model preferovaný [[Britské impérium|Britským impériem]]. Britové se často snažili vládnout prostřednictvím stávajících místních vládců a institucí (kmenových náčelníků, mahárádžů). Tito místní vládci si ponechali určitou míru autonomie v lokálních záležitostech, ale byli podřízeni britskému guvernérovi a museli jednat v zájmu impéria. Tento systém byl levnější a efektivnější, ale často prohluboval etnické napětí, protože kolonizátoři si záměrně vybírali a upřednostňovali jednu skupinu obyvatelstva proti druhé.
* '''Settler Colonialism (Osadnický kolonialismus):''' Zvláštní forma, při které velké množství osadníků z metropole přichází do kolonie s cílem trvale se zde usadit a obdělávat půdu, nikoli jen spravovat a těžit suroviny. Tento typ kolonialismu nevyhnutelně vedl k masivnímu zabírání půdy a vytlačování (a často i fyzické likvidaci) původního obyvatelstva.
**'''Příklady:'''** [[Spojené státy americké]], [[Kanada]], [[Austrálie]], [[Jihoafrická republika]], [[Alžírsko]].

=== Ekonomické vykořisťování ===
Ekonomika kolonie byla vždy podřízena zájmům metropole.
* '''Monokulturní zemědělství:''' Místní zemědělství bylo často přeorientováno z produkce potravin pro místní spotřebu na pěstování jedné či dvou plodin pro export do Evropy (např. bavlna v Indii, kakao v Ghaně, kaučuk v Kongu). To vedlo ke ztrátě potravinové soběstačnosti a k hladomorům.
* '''Zabránění industrializaci:''' Metropole obvykle bránila rozvoji průmyslu v koloniích, aby si udržely monopol na prodej hotových výrobků. Kolonie sloužily jako dodavatelé levných surovin a zároveň jako odbytiště pro drahé zboží z metropole.

== 🍂 Dekolonizace a postkoloniální svět ==
Éra kolonialismu začala končit po [[druhá světová válka|druhé světové válce]].
* '''Příčiny [[dekolonizace]]:'''
1. **Oslabení Evropy:** Dvě světové války ekonomicky a morálně vyčerpaly evropské koloniální mocnosti.
2. **Vzestup národně-osvobozeneckých hnutí:** Po celé Asii a Africe sílila hnutí bojující za nezávislost, inspirovaná ideály sebeurčení a nacionalismu (např. [[Mahátma Gándhí]] v Indii).
3. **Tlak nových supervelmocí:** Jak [[Spojené státy americké|USA]], tak [[Sovětský svaz]] byly z různých důvodů protikoloniální a podporovaly rozpad starých evropských říší.

Většina kolonií získala nezávislost mezi lety 1945 a 1975, ať už mírovou cestou (Indie), nebo po krvavých válkách za nezávislost (Alžírsko, Vietnam).

=== Odkaz a důsledky ===
Dědictví kolonialismu je hluboké, komplexní a dodnes formuje současný svět.
* '''Politické důsledky:''' Kolonizátoři často kreslili hranice svých kolonií uměle a bez ohledu na etnické, náboženské a kmenové uspořádání. Po získání nezávislosti se z těchto umělých hranic staly státní hranice, což je dodnes zdrojem mnoha občanských válek a konfliktů v Africe a na Blízkém východě.
* '''Ekonomické důsledky:''' Bývalé kolonie zůstaly často ekonomicky závislé na svých bývalých metropolích. Jejich ekonomika, založená na exportu několika málo surovin, je zranitelná vůči výkyvům na světových trzích. Tento jev se někdy nazývá '''[[neokolonialismus]]'''.
* '''Kulturní a sociální důsledky:''' Vnucení evropských jazyků, náboženství a právních systémů zanechalo trvalou stopu. Kolonialismus také zanechal hluboké psychologické a sociální jizvy, pocity méněcennosti a ztráty identity, se kterými se postkoloniální společnosti vyrovnávají dodnes.

== 🤔 Pro laiky (Část 2) ==
Dobrá, víme, že si Evropané nevybíravě "rozdělili park". Jak v něm ale vládli a jak to celé skončilo?

**Dvě metody, jak ovládnout hřiště:**
* '''Metoda 1: "Všechno řídím sám" (Přímá vláda):''' Francouzi přišli a řekli: "Všichni místní vedoucí a pravidla jsou zrušena. Odteď tu šéfují naši úředníci z Paříže a budete se učit francouzsky. Chceme z vás udělat malé Francouze."
* '''Metoda 2: "Nechám tě šéfovat, ale budeš poslouchat" (Nepřímá vláda):''' Britové byli chytřejší. Přišli za místním náčelníkem a řekli mu: "Hele, můžeš dál šéfovat svému kmenu, lidi tě mají rádi. Ale budeš dělat to, co ti řekneme my. A dáme ti za to nějaké výhody." Bylo to pro ně levnější a efektivnější. Často si ale vybrali jednoho náčelníka a podporovali ho proti ostatním, čímž mezi nimi zaseli nenávist, která trvá dodnes.

**Jak to skončilo? (Dekolonizace)**
Po druhé světové válce byli všichni ti evropští sousedé tak zničení a unavení z vlastních rvaček, že už neměli sílu ani peníze na to, aby udržovali své "kluby" po celém parku.
* Obyvatelé parku toho využili. Začali masivně protestovat a bojovat za svou nezávislost, v čele s lidmi jako Gándhí v Indii.
* Navíc se na hřišti objevili dva noví, obrovští hráči – Amerika a Sovětský svaz. A oba říkali: "Je nejvyšší čas, aby si tyhle staré evropské státy sbalily fidlátka a šly domů."

A tak se během několika desetiletí téměř všechny "kluby" osamostatnily a staly se z nich nové, nezávislé státy.

**Jaké jizvy zůstaly?**
* **Hranice narýsované pravítkem:** Evropané při dělení parku často narýsovali hranice úplně rovně, bez ohledu na to, jestli tím rozdělili kmen, který žil spolu po staletí, nebo naopak spojili dva kmeny, které se odjakživa nenáviděly. Když Evropané odešli, tyto kmeny na sebe začaly útočit – a mnoho z těchto konfliktů v Africe trvá dodnes.
* **Ekonomická závislost:** Bývalé kolonie zůstaly chudé a závislé na prodeji jedné nebo dvou surovin (kakao, diamanty) svým bývalým pánům.
* **Ztráta identity:** Lidé v bývalých koloniích se dodnes potýkají s následky toho, že jim po staletí někdo říkal, že jejich kultura a jazyk jsou podřadné.

Kolonialismus sice formálně skončil, ale jeho stíny jsou ve světě vidět dodnes.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Kolonialismus}}
[[Kategorie:Kolonialismus]]
[[Kategorie:Politické dějiny]]
[[Kategorie:Imperialismus]]
[[Kategorie:Otroctví]]
[[Kategorie:Dějiny novověku]]
[[Kategorie:Dějiny 20. století]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:45
Řádek 34:		Řádek 34:
	* '''Hlavní cíl:''' Afrika a Asie. Během několika desetiletí si evropské mocnosti rozdělily a podmanily téměř celý africký kontinent (s výjimkou Etiopie a Libérie). V Asii si podmanily [[Indočína\|Indočínu]] (Francie), [[Indonésie\|Indonésii]] (Nizozemsko) a posílily kontrolu nad Indií (Británie).		* '''Hlavní cíl:''' Afrika a Asie. Během několika desetiletí si evropské mocnosti rozdělily a podmanily téměř celý africký kontinent (s výjimkou Etiopie a Libérie). V Asii si podmanily [[Indočína\|Indočínu]] (Francie), [[Indonésie\|Indonésii]] (Nizozemsko) a posílily kontrolu nad Indií (Británie).
	* '''Změna motivace:''' Nešlo již jen o drancování surovin, ale o komplexnější cíle poháněné průmyslovou revolucí:		* '''Změna motivace:''' Nešlo již jen o drancování surovin, ale o komplexnější cíle poháněné průmyslovou revolucí:
	1. Ekonomické motivy: Potřeba nových trhů pro prodej průmyslového zboží, zdrojů levných surovin (guma, ropa, bavlna) a nových investičních příležitostí.		1. '''Ekonomické motivy:''' Potřeba nových trhů pro prodej průmyslového zboží, zdrojů levných surovin (guma, ropa, bavlna) a nových investičních příležitostí.
	2. Politické a strategické motivy: Kolonie se staly symbolem velmocenského statusu. Šlo o "místo na slunci". Strategické body jako [[Suezský průplav]] byly klíčové pro kontrolu námořních obchodních cest.		2. '''Politické a strategické motivy:''' Kolonie se staly symbolem velmocenského statusu. Šlo o "místo na slunci". Strategické body jako [[Suezský průplav]] byly klíčové pro kontrolu námořních obchodních cest.
	3. Ideologické ospravedlnění: Kolonialismus byl často ospravedlňován rasistickými teoriemi o nadřazenosti bílé rasy a civilizačním posláním, známým jako '''"[[Břemeno bílého muže]]"'''. Evropané věřili, že mají morální povinnost přinést "zaostalým" národům křesťanství, moderní technologie a západní civilizaci.		3. '''Ideologické ospravedlnění:''' Kolonialismus byl často ospravedlňován rasistickými teoriemi o nadřazenosti bílé rasy a civilizačním posláním, známým jako '''"[[Břemeno bílého muže]]"'''. Evropané věřili, že mají morální povinnost přinést "zaostalým" národům křesťanství, moderní technologie a západní civilizaci.

	== ✨ Motivace a ospravedlnění ==		== ✨ Motivace a ospravedlnění ==
Řádek 49:		Řádek 49:
	Představte si, že je vaše město (Evropa) a vedle něj je obrovský, bohatý a dosud neprozkoumaný park (zbytek světa – Amerika, Afrika, Asie).		Představte si, že je vaše město (Evropa) a vedle něj je obrovský, bohatý a dosud neprozkoumaný park (zbytek světa – Amerika, Afrika, Asie).

	První návštěva parku (1. vlna, 16.–18. stol.):		'''První návštěva parku (1. vlna, 16.–18. stol.):'''
	* Dva největší dobrodruzi z města, '''Španěl''' a '''Portugalec''', se vydají do parku a zjistí, že je plný pokladů (zlata, stříbra) a skvělých plodin (cukr, tabák).		* Dva největší dobrodruzi z města, '''Španěl''' a '''Portugalec''', se vydají do parku a zjistí, že je plný pokladů (zlata, stříbra) a skvělých plodin (cukr, tabák).
	* Obsadí nejlepší části parku, postaví si tam své "kluby" (kolonie) a začnou poklady drancovat a posílat domů. Aby na to měli dost lidí, zotročí místní "obyvatele parku" (domorodce) a později přivezou otroky z jiného kontinentu (Afriky).		* Obsadí nejlepší části parku, postaví si tam své "kluby" (kolonie) a začnou poklady drancovat a posílat domů. Aby na to měli dost lidí, zotročí místní "obyvatele parku" (domorodce) a později přivezou otroky z jiného kontinentu (Afriky).
Řádek 55:		Řádek 55:
	* Nakonec se ale obyvatelé těchto "klubů" vzbouří a vyhlásí nezávislost (válka za nezávislost v USA a Latinské Americe).		* Nakonec se ale obyvatelé těchto "klubů" vzbouří a vyhlásí nezávislost (válka za nezávislost v USA a Latinské Americe).

	Druhá, šílená návštěva parku (2. vlna, konec 19. stol.):		'''Druhá, šílená návštěva parku (2. vlna, konec 19. stol.):'''
	* Uplyne nějaký čas. Doma ve městě proběhla průmyslová revoluce a všichni mají spoustu nových "hraček" (zboží) a potřebují je někde prodat a zároveň potřebují nové suroviny na jejich výrobu.		* Uplyne nějaký čas. Doma ve městě proběhla průmyslová revoluce a všichni mají spoustu nových "hraček" (zboží) a potřebují je někde prodat a zároveň potřebují nové suroviny na jejich výrobu.
	* Co teď? Vznikne šílený '''"Závod o park"'''. Všichni sousedé (Britové, Francouzi, Němci, Belgové) se vrhnou do dosud neprozkoumaných částí parku (hlavně do Afriky) a snaží se co nejrychleji zabrat co největší kus území. Během pár let je celý park rozdělený ploty.		* Co teď? Vznikne šílený '''"Závod o park"'''. Všichni sousedé (Britové, Francouzi, Němci, Belgové) se vrhnou do dosud neprozkoumaných částí parku (hlavně do Afriky) a snaží se co nejrychleji zabrat co největší kus území. Během pár let je celý park rozdělený ploty.
	* Jak si to ospravedlnili? Říkali, že obyvatelé parku jsou "zaostalí" a že je to jejich '''"povinnost"''' je naučit, jak se správně chovat, oblékat se, v co věřit a jak správně pracovat. Tomuto arogantnímu postoji se říká "břemeno bílého muže". Ve skutečnosti jim ale šlo hlavně o moc a peníze.		* '''Jak si to ospravedlnili?''' Říkali, že obyvatelé parku jsou "zaostalí" a že je to jejich '''"povinnost"''' je naučit, jak se správně chovat, oblékat se, v co věřit a jak správně pracovat. Tomuto arogantnímu postoji se říká "břemeno bílého muže". Ve skutečnosti jim ale šlo hlavně o moc a peníze.

	== ⚙️ Metody a praxe koloniální vlády ==		== ⚙️ Metody a praxe koloniální vlády ==
Řádek 64:		Řádek 64:

	* '''Přímá vs. Nepřímá vláda:'''		* '''Přímá vs. Nepřímá vláda:'''
	* Přímá vláda: Tento model, typický pro [[Francouzská koloniální říše\|Francouze]], Belgičany a Portugalce, se vyznačoval snahou o asimilaci a centralizovanou správu. Metropole dosazovala své vlastní úředníky na všechny úrovně administrativy a snažila se místní elity a instituce zcela nahradit svými vlastními. Cílem bylo vytvořit z kolonie v podstatě zámořskou provincii.		* '''Přímá vláda:''' Tento model, typický pro [[Francouzská koloniální říše\|Francouze]], Belgičany a Portugalce, se vyznačoval snahou o asimilaci a centralizovanou správu. Metropole dosazovala své vlastní úředníky na všechny úrovně administrativy a snažila se místní elity a instituce zcela nahradit svými vlastními. Cílem bylo vytvořit z kolonie v podstatě zámořskou provincii.
	* Nepřímá vláda: Model preferovaný [[Britské impérium\|Britským impériem]]. Britové se často snažili vládnout prostřednictvím stávajících místních vládců a institucí (kmenových náčelníků, mahárádžů). Tito místní vládci si ponechali určitou míru autonomie v lokálních záležitostech, ale byli podřízeni britskému guvernérovi a museli jednat v zájmu impéria. Tento systém byl levnější a efektivnější, ale často prohluboval etnické napětí, protože kolonizátoři si záměrně vybírali a upřednostňovali jednu skupinu obyvatelstva proti druhé.		* '''Nepřímá vláda:''' Model preferovaný [[Britské impérium\|Britským impériem]]. Britové se často snažili vládnout prostřednictvím stávajících místních vládců a institucí (kmenových náčelníků, mahárádžů). Tito místní vládci si ponechali určitou míru autonomie v lokálních záležitostech, ale byli podřízeni britskému guvernérovi a museli jednat v zájmu impéria. Tento systém byl levnější a efektivnější, ale často prohluboval etnické napětí, protože kolonizátoři si záměrně vybírali a upřednostňovali jednu skupinu obyvatelstva proti druhé.
	* '''Settler Colonialism (Osadnický kolonialismus):''' Zvláštní forma, při které velké množství osadníků z metropole přichází do kolonie s cílem trvale se zde usadit a obdělávat půdu, nikoli jen spravovat a těžit suroviny. Tento typ kolonialismu nevyhnutelně vedl k masivnímu zabírání půdy a vytlačování (a často i fyzické likvidaci) původního obyvatelstva.		* '''Settler Colonialism (Osadnický kolonialismus):''' Zvláštní forma, při které velké množství osadníků z metropole přichází do kolonie s cílem trvale se zde usadit a obdělávat půdu, nikoli jen spravovat a těžit suroviny. Tento typ kolonialismu nevyhnutelně vedl k masivnímu zabírání půdy a vytlačování (a často i fyzické likvidaci) původního obyvatelstva.
	'''Příklady:''' [[Spojené státy americké]], [[Kanada]], [[Austrálie]], [[Jihoafrická republika]], [[Alžírsko]].		''''''Příklady:'''''' [[Spojené státy americké]], [[Kanada]], [[Austrálie]], [[Jihoafrická republika]], [[Alžírsko]].

	=== Ekonomické vykořisťování ===		=== Ekonomické vykořisťování ===
Řádek 77:		Řádek 77:
	Éra kolonialismu začala končit po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]].		Éra kolonialismu začala končit po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]].
	* '''Příčiny [[dekolonizace]]:'''		* '''Příčiny [[dekolonizace]]:'''
	1. Oslabení Evropy: Dvě světové války ekonomicky a morálně vyčerpaly evropské koloniální mocnosti.		1. '''Oslabení Evropy:''' Dvě světové války ekonomicky a morálně vyčerpaly evropské koloniální mocnosti.
	2. Vzestup národně-osvobozeneckých hnutí: Po celé Asii a Africe sílila hnutí bojující za nezávislost, inspirovaná ideály sebeurčení a nacionalismu (např. [[Mahátma Gándhí]] v Indii).		2. '''Vzestup národně-osvobozeneckých hnutí:''' Po celé Asii a Africe sílila hnutí bojující za nezávislost, inspirovaná ideály sebeurčení a nacionalismu (např. [[Mahátma Gándhí]] v Indii).
	3. Tlak nových supervelmocí: Jak [[Spojené státy americké\|USA]], tak [[Sovětský svaz]] byly z různých důvodů protikoloniální a podporovaly rozpad starých evropských říší.		3. '''Tlak nových supervelmocí:''' Jak [[Spojené státy americké\|USA]], tak [[Sovětský svaz]] byly z různých důvodů protikoloniální a podporovaly rozpad starých evropských říší.

	Většina kolonií získala nezávislost mezi lety 1945 a 1975, ať už mírovou cestou (Indie), nebo po krvavých válkách za nezávislost (Alžírsko, Vietnam).		Většina kolonií získala nezávislost mezi lety 1945 a 1975, ať už mírovou cestou (Indie), nebo po krvavých válkách za nezávislost (Alžírsko, Vietnam).
Řádek 92:		Řádek 92:
	Dobrá, víme, že si Evropané nevybíravě "rozdělili park". Jak v něm ale vládli a jak to celé skončilo?		Dobrá, víme, že si Evropané nevybíravě "rozdělili park". Jak v něm ale vládli a jak to celé skončilo?

	Dvě metody, jak ovládnout hřiště:		'''Dvě metody, jak ovládnout hřiště:'''
	* '''Metoda 1: "Všechno řídím sám" (Přímá vláda):''' Francouzi přišli a řekli: "Všichni místní vedoucí a pravidla jsou zrušena. Odteď tu šéfují naši úředníci z Paříže a budete se učit francouzsky. Chceme z vás udělat malé Francouze."		* '''Metoda 1: "Všechno řídím sám" (Přímá vláda):''' Francouzi přišli a řekli: "Všichni místní vedoucí a pravidla jsou zrušena. Odteď tu šéfují naši úředníci z Paříže a budete se učit francouzsky. Chceme z vás udělat malé Francouze."
	* '''Metoda 2: "Nechám tě šéfovat, ale budeš poslouchat" (Nepřímá vláda):''' Britové byli chytřejší. Přišli za místním náčelníkem a řekli mu: "Hele, můžeš dál šéfovat svému kmenu, lidi tě mají rádi. Ale budeš dělat to, co ti řekneme my. A dáme ti za to nějaké výhody." Bylo to pro ně levnější a efektivnější. Často si ale vybrali jednoho náčelníka a podporovali ho proti ostatním, čímž mezi nimi zaseli nenávist, která trvá dodnes.		* '''Metoda 2: "Nechám tě šéfovat, ale budeš poslouchat" (Nepřímá vláda):''' Britové byli chytřejší. Přišli za místním náčelníkem a řekli mu: "Hele, můžeš dál šéfovat svému kmenu, lidi tě mají rádi. Ale budeš dělat to, co ti řekneme my. A dáme ti za to nějaké výhody." Bylo to pro ně levnější a efektivnější. Často si ale vybrali jednoho náčelníka a podporovali ho proti ostatním, čímž mezi nimi zaseli nenávist, která trvá dodnes.

	Jak to skončilo? (Dekolonizace)		'''Jak to skončilo? (Dekolonizace)'''
	Po druhé světové válce byli všichni ti evropští sousedé tak zničení a unavení z vlastních rvaček, že už neměli sílu ani peníze na to, aby udržovali své "kluby" po celém parku.		Po druhé světové válce byli všichni ti evropští sousedé tak zničení a unavení z vlastních rvaček, že už neměli sílu ani peníze na to, aby udržovali své "kluby" po celém parku.
	* Obyvatelé parku toho využili. Začali masivně protestovat a bojovat za svou nezávislost, v čele s lidmi jako Gándhí v Indii.		* Obyvatelé parku toho využili. Začali masivně protestovat a bojovat za svou nezávislost, v čele s lidmi jako Gándhí v Indii.
Řádek 103:		Řádek 103:
	A tak se během několika desetiletí téměř všechny "kluby" osamostatnily a staly se z nich nové, nezávislé státy.		A tak se během několika desetiletí téměř všechny "kluby" osamostatnily a staly se z nich nové, nezávislé státy.

	Jaké jizvy zůstaly?		'''Jaké jizvy zůstaly?'''
	* Hranice narýsované pravítkem: Evropané při dělení parku často narýsovali hranice úplně rovně, bez ohledu na to, jestli tím rozdělili kmen, který žil spolu po staletí, nebo naopak spojili dva kmeny, které se odjakživa nenáviděly. Když Evropané odešli, tyto kmeny na sebe začaly útočit – a mnoho z těchto konfliktů v Africe trvá dodnes.		* '''Hranice narýsované pravítkem:''' Evropané při dělení parku často narýsovali hranice úplně rovně, bez ohledu na to, jestli tím rozdělili kmen, který žil spolu po staletí, nebo naopak spojili dva kmeny, které se odjakživa nenáviděly. Když Evropané odešli, tyto kmeny na sebe začaly útočit – a mnoho z těchto konfliktů v Africe trvá dodnes.
	* Ekonomická závislost: Bývalé kolonie zůstaly chudé a závislé na prodeji jedné nebo dvou surovin (kakao, diamanty) svým bývalým pánům.		* '''Ekonomická závislost:''' Bývalé kolonie zůstaly chudé a závislé na prodeji jedné nebo dvou surovin (kakao, diamanty) svým bývalým pánům.
	* Ztráta identity: Lidé v bývalých koloniích se dodnes potýkají s následky toho, že jim po staletí někdo říkal, že jejich kultura a jazyk jsou podřadné.		* '''Ztráta identity:''' Lidé v bývalých koloniích se dodnes potýkají s následky toho, že jim po staletí někdo říkal, že jejich kultura a jazyk jsou podřadné.

	Kolonialismus sice formálně skončil, ale jeho stíny jsou ve světě vidět dodnes.		Kolonialismus sice formálně skončil, ale jeho stíny jsou ve světě vidět dodnes.

Kolonialismus - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“