<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Klimatick%C3%A1_konference_OSN_2026</id>
	<title>Klimatická konference OSN 2026 - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Klimatick%C3%A1_konference_OSN_2026"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Klimatick%C3%A1_konference_OSN_2026&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-04T13:46:06Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Klimatick%C3%A1_konference_OSN_2026&amp;diff=127586&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Událost | název = Klimatická konference OSN 2026 | obrázek =  | datum = 9. listopadu – 20. listopadu 2026 | místo = Antalya EXPO Center, Soğucaksu | město = Antalya | stát = {{Vlajka|Turecko}} | pořadatel = OSN (Sekretariát UNFCCC) | hostitel = Turecko | spolupořadatel = Austrálie (předsednictví vyjednávání) | téma = Globální elektrifikace, adaptace tichomořských států,…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Klimatick%C3%A1_konference_OSN_2026&amp;diff=127586&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-08-03T23:50:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{Infobox Událost | název = Klimatická konference OSN 2026 | obrázek =  | datum = 9. listopadu – 20. listopadu 2026 | místo = Antalya EXPO Center, Soğucaksu | město = &lt;a href=&quot;/index.php/Antalya&quot; title=&quot;Antalya&quot;&gt;Antalya&lt;/a&gt; | stát = {{Vlajka|Turecko}} | pořadatel = &lt;a href=&quot;/index.php/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF&quot; title=&quot;Organizace spojených národů&quot;&gt;OSN&lt;/a&gt; (Sekretariát UNFCCC) | hostitel = &lt;a href=&quot;/index.php/Turecko&quot; title=&quot;Turecko&quot;&gt;Turecko&lt;/a&gt; | spolupořadatel = &lt;a href=&quot;/index.php/Austr%C3%A1lie&quot; title=&quot;Austrálie&quot;&gt;Austrálie&lt;/a&gt; (předsednictví vyjednávání) | téma = Globální elektrifikace, adaptace tichomořských států,…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox Událost&lt;br /&gt;
| název = Klimatická konference OSN 2026&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| datum = 9. listopadu – 20. listopadu 2026&lt;br /&gt;
| místo = Antalya EXPO Center, Soğucaksu&lt;br /&gt;
| město = [[Antalya]]&lt;br /&gt;
| stát = {{Vlajka|Turecko}}&lt;br /&gt;
| pořadatel = [[Organizace spojených národů|OSN]] (Sekretariát UNFCCC)&lt;br /&gt;
| hostitel = [[Turecko]]&lt;br /&gt;
| spolupořadatel = [[Austrálie]] (předsednictví vyjednávání)&lt;br /&gt;
| téma = Globální elektrifikace, adaptace tichomořských států, zranitelnost Středomoří&lt;br /&gt;
| účastníci = zástupci 196 států a [[Evropská unie|Evropské unie]]&lt;br /&gt;
| počet_účastníků = více než 80 000 (očekáváno)&lt;br /&gt;
| předchozí = [[Klimatická konference OSN 2025]] (Belém, Brazílie)&lt;br /&gt;
| následující = [[Klimatická konference OSN 2027]] (Addis Abeba, Etiopie - navrženo)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Klimatická konference OSN 2026&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, oficiálně označovaná jako 31. zasedání Konference smluvních stran [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu]] (anglicky &amp;#039;&amp;#039;31st Conference of the Parties&amp;#039;&amp;#039;, zkráceně &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;COP31&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;), je plánovaný mezinárodní diplomatický summit věnovaný globální politice v oblasti klimatických změn. Konference se uskuteční v termínu od 9. do 20. listopadu 2026 v tureckém městě [[Antalya]] v prostorách tamního veletržního komplexu Antalya EXPO Center. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Akce představuje v historii klimatických summitů [[Organizace spojených národů|OSN]] strukturální precedens. V důsledku dlouhodobého diplomatického patu při volbě hostitelské země došlo k formálnímu rozdělení kompetencí mezi dva nezávislé státy. [[Turecko]] zastává roli oficiální hostitelské země zodpovědné za veškerou logistiku a agendu občanské společnosti, zatímco stát [[Austrálie]] převzal exkluzivní roli takzvaného předsednictví vyjednávání (President of Negotiations). Tento mandát zaručuje australské delegaci výhradní kontrolu nad formováním diplomatických textů a řízením politických debat, přičemž regionální zájmy tichomořských ostrovních států budou artikulovány na speciálním předsummitu (pre-COP) v oblasti Tichého oceánu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci summitu se souběžně uskuteční také 21. zasedání smluvních stran [[Kjótský protokol|Kjótského protokolu]] (CMP 21) a 8. zasedání smluvních stran [[Pařížská dohoda|Pařížské dohody]] (CMA 8). Očekává se účast více než 80 000 delegátů, včetně hlav států, ministrů životního prostředí, zástupců soukromého sektoru, akademiků a představitelů nevládních organizací z celkem 196 zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗓 Současnost a přípravná fáze (2026) ==&lt;br /&gt;
V srpnu 2026 se přípravy na summit nacházejí ve fázi finální koordinace mezi tureckou infrastrukturou a australským vyjednávacím týmem. Na sérii přípravných setkání (tzv. The Road to Antalya), která organizuje nastupující předsednictví COP31 ve spolupráci s předchozím brazilským předsednictvím COP30, byly definovány hlavní procesní kroky. Zástupci obou zemí na jarním ministerském setkání v dánském městě [[Kodaň]] oficiálně odhalili ústřední téma listopadové konference, kterým se stala globální elektrifikace a urychlení tranzice k obnovitelným zdrojům energie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Australská delegace vedená ministrem pro změnu klimatu a energetiku Chrisem Bowenem vede od počátku roku 2026 takzvané neformální konzultace s vedoucími jednotlivých vyjednávacích skupin a s předsedy pomocných orgánů [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|UNFCCC]] (orgány SBSTA a SBI). Diskutuje se především implementace závazků přijatých na COP30 ve státě [[Brazílie]] a alokace mezinárodních financí pro adaptaci zranitelných regionů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V samotné hostitelské Antalyi souběžně probíhají masivní logistické přípravy veletržního areálu. [[Turecko]] prezentuje summit pod lokálním heslem budování mostů, čímž odkazuje na svou geografickou polohu mezi Evropou a Asií, respektive mezi globálním Severem a globálním Jihem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie a volba pořadatele ==&lt;br /&gt;
Proces výběru hostitelské země pro COP31 se stal předmětem komplexního diplomatického sporu. Podle rotačního systému [[Organizace spojených národů|OSN]] připadalo pro rok 2026 pořadatelství na regionální skupinu Západní Evropa a další státy (Western European and Others Group, zkráceně WEOG). O kandidaturu z této skupiny projevily zájem dva členské státy: [[Austrálie]] a [[Turecko]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Australská vláda, reprezentovaná premiérem Anthonym Albanesem, zahájila v roce 2022 kampaň za uspořádání summitu v jihoaustralském městě [[Adelaide]]. Primárním cílem australské kandidatury bylo přesunutí celosvětové pozornosti k existenčním problémům tichomořských ostrovních států, které jsou bezprostředně ohroženy stoupající hladinou oceánů v důsledku globálního oteplování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Turecká administrativa však odmítla svou paralelní nabídku stáhnout. Vzhledem k tomu, že pravidla [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|UNFCCC]] vyžadují při výběru hostitele absolutní konsenzus v rámci dané regionální skupiny, vznikla diplomatická patová situace. Pokud by žádný ze států neustoupil, právo hostit konferenci by podle stanov úmluvy automaticky připadlo sídlu sekretariátu [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|UNFCCC]], tedy německému městu [[Bonn]]. Vláda státu [[Německo]] však pořádání finančně i logisticky enormně náročné akce za situace, kdy o ni nestála, odmítala a vyvíjela na oba kandidáty zákulisní tlak k dosažení kompromisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zlom nastal v listopadu 2025 během konference COP30 v brazilském městě [[Belém]]. Zde byla po intenzivních jednáních ratifikována takzvaná Dohoda o partnerství mezi Tureckem a Austrálií (Türkiye-Australia Partnership Modalities). Ačkoliv australský premiér původně striktně odmítal model sdíleného předsednictví, výsledný kompromis umožnil oběma státům deklarovat úspěch. [[Turecko]] získalo prestižní status fyzického hostitele akce, zatímco [[Austrálie]] obdržela výhradní politický mandát pro řízení vyjednávacího procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📝 Organizační struktura a sdílené vedení ==&lt;br /&gt;
Rozdělení pravomocí mezi dva státy představuje v historii klimatických summitů strukturální novinku, která musela být přesně kodifikována. Konference tradičně zahrnuje fyzickou i politickou složku, jež jsou obvykle řízeny jedním předsednictvím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role Turecka ===&lt;br /&gt;
Jakožto oficiální hostitelský stát je [[Turecko]] plně zodpovědné za bezpečnost, logistiku, akreditace, infrastrukturu a financování samotného místa konání v Antalyi. Z politického hlediska získalo [[Turecko]] právo jmenovat formálního prezidenta COP31 a jmenovat zástupce OSN na vysoké úrovni pro opatření v oblasti klimatu (UN High-Level Climate Champion). Turecký prezident konference má na starosti takzvanou Akční agendu (Action Agenda), komunikaci s občanskou společností, nevládními organizacemi a soukromým sektorem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role Austrálie ===&lt;br /&gt;
Australská strana drží titul Předsednictví vyjednávání (President of Negotiations). Australský ministr formálně pověřený touto rolí (v době dohody to byl Chris Bowen) má exkluzivní autoritu nad obsahem vyjednávaných smluv. Určuje harmonogram politických debat, navrhuje znění finálních deklarací, vybírá ministerské spolufacilitátory (co-facilitators) pro jednotlivá pracovní témata a vede dialog se zástupci 196 signatářských zemí. Austrálie tak kontroluje samotný výsledek klimatických cílů, aniž by nesla logistickou zátěž hostitelského města. Do struktury byla pevně zakomponována i tichomořská agenda – před zahájením hlavního summitu se koná takzvaný pre-COP za účasti lídrů oceánských států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎯 Ústřední témata a agenda ==&lt;br /&gt;
Díky duálnímu modelu řízení konference obsahuje agenda priority obou organizátorských států. Turecká strana akcentuje specifickou klimatickou zranitelnost oblasti Středozemního moře (ubývání srážek, extrémní vlny veder a vysychání zemědělské půdy). Významným tureckým tématem je také podpora cirkulární ekonomiky a iniciativa takzvaného nulového odpadu (Zero Waste). V dlouhodobé strategii summit prezentuje snahu státu [[Turecko]] o dosažení čistých nulových emisí do roku 2053.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Australský vyjednávací tým prosadil jako zastřešující prvek mezinárodních diplomatických smluv téma globální elektrifikace. Cílem je masivní urychlení dekarbonizace celosvětového energetického mixu s důrazem na investice do rozvodných sítí, bateriových úložišť a transferu zelených technologií z rozvinutých států do států rozvojových.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konference má dále mandát k revizi aktualizovaných vnitrostátně stanovených příspěvků (NDC - Nationally Determined Contributions), které musely jednotlivé státy povinně odevzdat do konce roku 2025. Hodnotí se tak skutečné plnění cílů, jež byly poprvé definovány na summitu v zemi [[Francie]] v roce 2015. Pozornost je rovněž upřena na plné zprovoznění fondu pro ztráty a škody (Loss and Damage Fund), který má finančně kompenzovat chudší země zasažené nezvratnými dopady změn klimatu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏢 Místo konání a infrastruktura ==&lt;br /&gt;
Summit fyzicky probíhá na území města [[Antalya]] v oblasti turecké riviéry. Hlavním dějištěm je moderní komplex Antalya EXPO Center nacházející se ve čtvrti Soğucaksu, který byl původně vybudován pro mezinárodní botanickou výstavu v roce 2016. Komplex disponuje rozsáhlými krytými halami i venkovními plochami a prošel masivní modernizací, aby splňoval přísné technické a bezpečnostní standardy organizace [[Organizace spojených národů|OSN]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prostor konference je tradičně striktně rozdělen na dvě základní zóny:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Modrá zóna (Blue Zone):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Teritorium pod přímou jurisdikcí mezinárodního práva a správy [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|UNFCCC]]. Přístup je umožněn výhradně akreditovaným zástupcům vlád, mezinárodním organizacím, vybraným novinářům a oficiálním zástupcům pozorovatelských institucí. Zde se odehrávají závazná politická vyjednávání a plenární zasedání.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zelená zóna (Green Zone):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Oblast spravovaná hostitelským státem ([[Turecko|Tureckem]]). Slouží občanské společnosti, byznysu, aktivistům, akademické sféře a široké veřejnosti. Slouží k pořádání panelových diskuzí, prezentaci technologických inovací a výstavám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S ohledem na očekávaný příjezd více než 80 000 delegátů se vláda hostitelského státu spoléhá na bohatou turistickou infrastrukturu přímořského letoviska. Oficiálním partnerem konference pro zajištění ubytovacích kapacit a destinačních služeb byla vybrána mezinárodní cestovní korporace Coral Travel Group, konkrétně její pobočka Odeon Tours. Tato společnost s 34letou tradicí dostala za úkol koordinovat obsazenost stovek místních hotelů, zajistit bezemisní transfery delegátů mezi ubytovacími zařízeními a výstavištěm a pokrýt veškerý logistický servis v regionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Mezinárodní kontext a reakce ==&lt;br /&gt;
Rozhodnutí o sdíleném pořádání vyvolalo ve světovém společenství smíšené reakce. Státy globálního Severu zastoupené v bloku [[Evropská unie]] kompromis převážně kvitovaly, neboť odvrátil organizační krizi a zajistil přípravy summitu v dostatečném předstihu. Zástupci evropské diplomacie ocenili, že přítomnost zástupců Austrálie v roli hlavních vyjednavačů udrží na agendě tlak na postupné vyřazování fosilních paliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opačné reakce zazněly od zástupců některých ostrovních států. Státy jako [[Vanuatu]] či [[Tuvalu]] od počátku vyjadřovaly skepsi k australské kandidatuře s poukazem na fakt, že [[Austrálie]] sama patří k celosvětově největším vývozcům fosilních komodit (zejména uhlí a zkapalněného zemního plynu). Představitelé těchto národů otevřeně deklarovali obavy, že rozmělnění australských pravomocí ve prospěch Turecka a ztráta možnosti uspořádat hlavní summit na vlastním území způsobí, že jejich existenciální problémy spojené s nárůstem hladiny oceánů budou opět marginalizovány. Ústupkem těmto státům bylo zřízení zmíněného specializovaného předsummitu přímo v tichomořském regionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Přehled konferencí OSN o změně klimatu (2015–2027) ==&lt;br /&gt;
Následující tabulka poskytuje kompletní a nepřefiltrovaný přehled moderních klimatických summitů od přijetí klíčové mezinárodní dohody v roce 2015 až po plánované summity v budoucnosti. Žádný rok v uvedeném období nevykazuje absenci dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Rok !! Zasedání !! Hostitelské město !! Hostitelský stát !! Klíčové poznámky a dohody&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2015 || COP21 || [[Paříž]] || [[Francie]] || Přijata historická [[Pařížská dohoda]], cíl udržet oteplení pod 1,5 °C.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2016 || COP22 || [[Marrákéš]] || [[Maroko]] || Zaměření na akční plán pro implementaci pařížských závazků.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2017 || COP23 || [[Bonn]] || [[Německo]] || Summit technicky hostilo Německo, ale politické předsednictví držel stát [[Fidži]].&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2018 || COP24 || [[Katovice]] || [[Polsko]] || Přijata pravidla pro provádění Pařížské dohody (Rulebook).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2019 || COP25 || [[Madrid]] || [[Španělsko]] || Předsednictví držel stát [[Chile]], přesunuto kvůli protestům.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2021 || COP26 || [[Glasgow]] || [[Spojené království]] || Přijat Klimatický pakt, konference odložena o rok z důvodu pandemie.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2022 || COP27 || [[Šarm aš-Šajch]] || [[Egypt]] || Schváleno vytvoření finančního fondu pro ztráty a škody.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2023 || COP28 || [[Dubaj]] || [[Spojené arabské emiráty]] || Závazek k postupnému odklonu od fosilních paliv.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2024 || COP29 || [[Baku]] || [[Ázerbájdžán]] || Diskuze o navýšení nového kolektivního kvantifikovaného cíle financování.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2025 || COP30 || [[Belém]] || [[Brazílie]] || Poslední rok pro předložení nových vnitrostátně stanovených příspěvků (NDC).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2026 || COP31 || [[Antalya]] || [[Turecko]] || Poprvé formálně rozděleny hostitelské (Turecko) a vyjednávací (Austrálie) pravomoci.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2027 || COP32 || [[Addis Abeba]] || [[Etiopie]] || Navržená lokace na africkém kontinentu, předsednictví bude upřesněno.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Ve zprávách se pravidelně objevuje zkratka &amp;quot;COP&amp;quot; následovaná číslem (například COP31). Tento název pochází z anglického termínu &amp;quot;Conference of the Parties&amp;quot;, což lze přeložit jako Konference smluvních stran. Těmito stranami jsou státy, které v roce 1992 podepsaly mezinárodní úmluvu o snaze zabránit nebezpečným změnám světového klimatu. Číslo na konci prostě označuje, po kolikáté se tyto státy scházejí. Summit v roce 2026 je v pořadí třicátý první, proto nese označení COP31.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výběr země, která tuto dvoutýdenní akci plnou politiků, byznysmenů a vědců z celého světa hostí, podléhá jasným pravidlům. Svět je v rámci [[Organizace spojených národů|OSN]] rozdělen do pěti velkých geografických regionů (např. Afrika, Asie, Latinská Amerika atd.). Tyto regiony se v pořádání konference pravidelně střídají, aby se břemeno i prestiž spravedlivě rozložily. V roce 2026 padla řada na skupinu, do které patří západní Evropa a další státy (mezi něž OSN počítá mimo jiné Turecko a Austrálii).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžně se státy uvnitř skupiny domluví a určí jednoho zástupce. Pro rok 2026 ale došlo k neobvyklé situaci. Austrálie i Turecko trvaly na tom, že chtějí obří konferenci pořádat právě ony. Pravidla OSN říkají, že v takovém případě musí souhlasit úplně všichni, jinak spor zablokuje výběr a akce se musí konat v Německu, kde sídlí hlavní úřad pro klima. Aby mezinárodní ostudě předešly, našly obě země světově unikátní kompromis. Zemi fyzicky navštíví 80 000 lidí, budou spát v tureckých hotelech a setkávat se na tureckém výstavišti (to si bere na starost Turecko). O čem se bude diskutovat a jaká slova se napíšou do finálních dokumentů o snižování emisí, ale bude po celou dobu přísně řídit a organizovat australský ministr (to si bere na starost Austrálie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://unfccc.int Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC)]&lt;br /&gt;
* [https://cop31.tr COP31 Turkey - Oficiální vládní webová platforma]&lt;br /&gt;
* [https://business-europe.eu BusinessEurope - European Business Confederation]&lt;br /&gt;
* [https://worldclimatefoundation.org World Climate Foundation]&lt;br /&gt;
* [https://ttg.cz TTG Czech - Travel Trade Gazette]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Klimatické konference OSN]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Klimatické změny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Události v Turecku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Události v roce 2026]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Listopadové události]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Politika ochrany životního prostředí]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zahraniční vztahy Austrálie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zahraniční vztahy Turecka]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mezinárodní konference]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2026]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Organizace spojených národů]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Antalya]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Očekávané události]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Udržitelný rozvoj]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Budoucí události]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>